Etiopie – program výstavby průmyslových zón

5. 6. 2017 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Etiopie – program výstavby průmyslových zón V Etiopii aktuálně probíhá ambiciózní program výstavby průmyslových zón. Vláda si od jejich rozvoje slibuje příliv zahraničních investic, snížení stávajícího schodku zahraničního obchodu a navýšení podílu zpracovatelského průmyslu na HDP země.

V rámci subsaharské Afriky se první průmyslové zóny objevily v 70. letech minulého století (Mauritius, Senegal), k jejich širšímu rozvoji dochází až v posledních dvou desetiletích. Jejich přínos k ekonomickému rozvoji (přilákání zahraničních investic, zvýšení exportní výkonnosti, tvorba pracovních míst) však v mnoha případech nenaplnil očekávání; jedním z důvodů je skutečnost, že v případě subsaharské Afriky se většinou jedná o tradiční vývozní zóny, které jsou provozovány ze strany státních institucí a nejsou provázány s místní ekonomikou.

Zóny se často potýkají s problémy, které jsou pro region typické – výpadky elektrické energie, nedostatečná infrastruktura, nedostatek kvalifikované pracovní síly apod.

Idea průmyslových zón v subsaharské Africe dostala nový impuls v r. 2006, kdy byla ze strany Číny vyhlášena nová strategie hospodářské spolupráce s Afrikou. Čína se v případě výstavby průmyslových zón soustředila na šest zemí – Alžírsko, Egypt, Nigérii, Mauricius, Etiopii a Zambii. V případě Etiopie a Zambie se jednalo o první průmyslové zóny v zemi vůbec.

Etiopská vláda podporuje výstavbu průmyslových zón jako jeden z prostředků dosažení cíle přechodu ekonomiky od převládající závislosti na zemědělském sektoru k navýšení podílu zpracovatelského průmyslu. Na výstavbu zón byla ročně vyčleněna jedna miliarda USD, má být vytvořeno 2 miliony pracovních míst. Etiopie se v rámci svého přístupu snaží využít asijské zkušenosti, ovšem oproti Jižní Korey či Tchaj-wanu upřednostňuje zkušenosti ČLR, které spočívají v centrálně řízeném procesu.

Aktuálně je identifikováno cca 15 lokalit pro novou výstavbu, více než v polovině případů se jedná o hlavní město Addis Abebu a její bezprostřední okolí. Termíny dokončení se většinou předpokládají v příštích dvou letech, v provozu jsou zatím dvě zóny: Eastern Industrial Zone (soukromá, v provozu od r. 2010) a Bole Lemi (státní, v provozu od r. 2014). Správou zón byla pověřena Industrial Park Development Corporation, pozice jejího ředitele odpovídá náměstkovi ministra.

Etiopie se bude muset vyrovnat s řadou reálně existujících překážek (již zmíněná neadekvátní infrastruktura a nedostatek kvalifikované pracovní síly, ale také nedostatečná koordinace mezi státními institucemi zajišťujícími provozní služby, nedostatečné zapojení místního soukromého sektoru a v neposlední řadě problém udržitelnosti). Na druhé straně je možno zmínit mnoho potenciálních výhod, které mohou přispět k úspěšnému fungování zón: preferenční přístup Etiopie na zahraniční trhy (programy Anything but Arms či AGOA, pravidla WTO pro země s nízkými příjmy), relativní blízkost asijských a evropských trhů, levná pracovní síla, levná elektrická energie generovaná hydroelektrárnami, závazek vlády řešit infrastrukturní deficit, apod.

Co se týče oborového členění, jsou průmyslové zóny zaměřeny téměř výhradně na lehký zpracovatelský průmysl. Jedná se zejména o textilní a kožedělný průmysl; dále o potravinářství, farmaceutika, ale také např. elektronika a montáž automobilů. V těchto oblastech je tedy i prostor pro případné zapojení investorů z ČR. Prostor pro spolupráci s ČR je i v poskytnutí krátkodobých školení ze strany českých odborníků.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Addis Abebě (Etiopie). Autor: Petr Kvaček, ekonomický diplomat.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek