Eurasijský svaz přichází

24. 2. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

V lednu 2015 začal oficiálně fungovat Eurasijský ekonomický svaz. Společenství sdružilo do obrovského jednotného hospodářského prostoru zatím pět států – Kazachstán, Rusko, Bělorusko, Arménii a Kyrgyzstán. O vstupu uvažují i další země.

Nové hospodářské uskupení, na jehož území žije více než 170 milionů lidí a které zabírá plochu přesahující 20 milionů kilometrů čtverečních, se v mnohém inspirovalo Evropskou unií. Té chce zároveň v některých ohledech konkurovat. Členské státy postupně sjednocují cla a pravidla pro dovoz zboží. Uvnitř unie má být pohyb zboží zcela bez zbytečných bariér. Také chtějí členské státy umožnit volný pohyb pracovních sil. Završení integrace má směřovat i mimo obchod – členové hodlají víc zkoordinovat celkovou zahraniční politiku.

Řídícím orgánem je Eurasijská komise sídlící v Moskvě. Jejím nynějším předsedou je zkušený ruský politický matador Viktor Christěnko. Ten býval v minulosti mimo jiné ruským ministrem průmyslu, a v roce 2004 dokonce krátce i premiérem Ruské federace.

Problémem jsou peníze a ukrajinská krize

S myšlenkou propojit podobným způsobem státy ležící na východě Evropy a ve Střední Asii přišel poprvé už v devadesátých letech kazašský prezident Nursultan Nazarbajev. Předstupněm projektu pak byla v roce 2010 vytvořená celní unie spojující Kazachstán s Běloruskem a Ruskou federací.

Právě Rusko a Kazachstán ale dosud do projektu integrace vkládají stěžejní část peněz, ostatní chudší státy se zatím na financování nepodílejí. Musíme tuto záležitost vyřešit. V opačném případě, jestliže se jednoho dne Rusko nebo Kazachstán rozhodnou opustit organizaci, tak ta ukončí svou existenci, varoval loni prezident Nazarbajev.

Další porodní bolestí nové unie je fakt, že přichází na svět právě době, kdy mezinárodní atmosféru vyhrotila válka na Ukrajině a krize vzájemných vztahů Ruska s Evropskou unií. Kazachstán i Bělorusko se zatím stavějí spíš do neutrální pozice, rozhodně nejsou automatickými podpůrci svého ruského unijního souputníka.

Krize navíc uspíšila rozhodnutí nejen Ukrajiny, ale také Gruzie a Moldavska přiklonit se k Evropské unii. Tyto tři státy, které by mohly být dříve jedněmi z logických kandidátů na členství v eurasijské unii, během loňského roku naopak podepsaly asociační dohodu s EU. Rusko na to reagovalo obchodní odvetou například v podobě zákazu dovozu některých výrobků z Moldavska.

Kandidáti na členství? Spekulace zmiňují i Česko

Zatímco některé postsovětské státy se tedy od nového společenství, jemuž dominuje Rusko, odklánějí, v budoucnu by do něj prý naopak mohly být přizvány i kulturně či geograficky podstatně vzdálenější země. Ruský prezident Vladimír Putin na sklonku loňského roku při příležitosti oficiálního spuštění eurasijské unie jmenoval mezi zájemci o spolupráci země jako Indii, Turecko, Vietnam a Izrael.

V minulosti uváděly některé zdroje jako možného kandidáta na členství dost překvapivě dokonce i Českou republiku. Přes všechny tyto spekulace jsou však zatím reálnými zájemci o přidružení k pětici zakládajících států zatím jen dvě další středoasijské republiky – Tádžikistán a Uzbekistán. V každém případě se rýsuje hospodářský blok, který má mezi Čínou na jedné a Evropskou unií na druhé straně vytvořit třetí obchodní epicentrum eurasijského kontinentu. Rodí se ale v době, kdy to vůbec nebude mít lehké.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15. Autor článku: Tomáš Stingl

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek