Euroregiony

21. 1. 2003 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Téma, které se často v příhraničních oblastech diskutuje, jsou tzv. euroregiony. Jejich cílem je, v neposlední řadě prostřednictvím přeshraniční spolupráce, překonávat hranice, tedy snížit jejich význam na úroveň správního členění s pozitivně stimulujícím účinkem na spolupráci. Tento cíl se zdá snadněji dosažitelný s pomocí mezinárodních institucí. Existují organizace a instituce, které speciálně na evropské úrovni, často spolu s dotčenými obcemi, na negativní účinek hranic poukazují.

Říká se, že hranice jsou jizvy dějin, které přinášejí hraničním regionům převážně zřetelné nevýhody. Hraniční regiony trpí historickými důsledky své periferní polohy a z toho vyplývající izolací. Přeshraniční spolupráce má pomoct tyto nevýhody vyrovnávat a zlepšovat životní podmínky.

Politicky motivované bariéry národních států uměle zpřetrhaly hospodářské kontakty dotčených regionů a kulturní souvislosti. Kvůli své poloze se oblasti u státních hranic vyvíjely často zcela jinak než oblasti uvnitř státu. I proto speciální „sorta“ regionů vystupuje do popředí v diskusi o Evropě regionů – přeshraniční regiony, kterých se sjednocovací proces nejvíc a nejdřív dotýká.

Téma, které se často v příhraničních oblastech diskutuje, jsou tzv. euroregiony. Jejich cílem je, v neposlední řadě prostřednictvím přeshraniční spolupráce, překonávat hranice, tedy snížit jejich význam na úroveň správního členění s pozitivně stimulujícím účinkem na spolupráci. Tento cíl se zdá snadněji dosažitelný s pomocí mezinárodních institucí. Existují organizace a instituce, které speciálně na evropské úrovni, často spolu s dotčenými obcemi, na negativní účinek hranic poukazují.

Půl století vývoje

Je příznačné, že sjednocovací proces rodící se po druhé světové válce vycházel z příhraničních regionů, respektive od politiků, kteří z nich pocházeli. Především v západní Evropě vzniklo mnoho iniciativ, které vedly k oslabení státní hranice a ke zlepšení životních podmínek obyvatel. Přeshraniční regiony vznikaly převážně uvnitř Evropských společenství. Například euroregion Gronau na nizozemsko-německých hranicích má významné postavení, protože vytvořil v praxi zárodek spojené Evropy.

Teprve s pádem železné opony se ve střední a východní Evropě nabídla možnost přeshraniční spolupráce mezi západoevropskými státy a státy východního bloku. Během studené války se lidé na obou stranách bloků vzájemně odcizili a kvůli rozdílným hospodářským systémům vznikla také nepřehlédnutelná propast mezi jejich životními úrovněmi. Takovým příkladem je i euroregion Elbe/Labe.

Charta Společenství o regionalizaci v kapitole 5, věnované přeshraniční spolupráci, v článku 23 říká: „Členské státy EU a jejich regiony podporují přeshraniční spolupráci na všech úrovních, převážně mezi regiony na vnějších hranicích EU.“ Teprve iniciativa Společenství INTERREG v roce 1990 ale přeshraniční spolupráci oživila. Jako příklady mohou sloužit oblasti Saar-Lor-Lux (Německo,Lucembursko,Francie), euroregion Maas-Rhein (Nizozemí, Německo) a oblast trojmezí mezi SRN, Nizozemím a Belgií.

Předpokladem pro podporu projektů je určitá organizační struktura přeshraniční spolupráce, která vystupuje jako oprávněný příjemce prostředků a realizátor. Ta vznikala až s příchodem INTERREGu, kterému se připisuje zřetelný nárůst počtu nově založených regionálních spolků na začátku devadesátých let. Příkladem může být řada euroregionů založených v roce 1992 na německo-polské, popřípadě německo-české hranici, které v kandidátských zemích podporuje od roku 1992 iniciativa Společenství Phare CBC, později Phare CBC II.

Členství v euroregionu

Členství v euroregionu je obecně dobrovolné. Existují členové řádní i čestní. Členy euroregionu se mohou stát města a obce, jejichž orgány členství právně stvrdí a písemně se zavážou dodržovat usnesení orgánů euroregionu. Tato forma spolupráce nevytváří žádné nové struktury, nýbrž je servisním místem pro přeshraniční záležitosti. To je ostatně jasné i z definice euroregionů Jense Gabbeho, dlouholetého generálního sekretáře Asociace evropských přeshraničních regionů: „Euroregiony jsou hnací soukolí přeshraničních vztahů, kontaktů, předávání znalostí. Vyžadují uspořádání, organizaci a vysoce postavené spolupracovníky, aby mohli řešit mnohostranné úkoly. Nenahrazují však v žádném případě správní aparát státu.“ Asociace evropských přeshraničních regionů (Arbeitsgemeinschaft Europäischer Grenzregionen, AGEG), jejímž prezidentem je John Vallvé, má v současné době 59 členů a celkem zastupuje 150 přeshraničních subjektů v celé Evropě.

Euroregion jako prostředník

Nejde jen o to, aby euroregion sloužil jako prostředek zpřístupňující dotace EU. Jeho význam je daleko hlubší. Nejde jen o výměnu informací, je třeba z euroregionu vytvořit hlásnou troubu území, ve kterém existuje. Snahou také je, aby se o přeshraničních problémech nerozhodovalo „tam nahoře v Bruselu nebo v Drážďanech“, ale v místě, kterého se týkají.

Mnohem důležitější je ale odbourat hranice v hlavách lidí, například společně organizovanými kulturními a sportovními akcemi. Ani projekty typu přeshraniční radiové stanice, přeshraniční autobusové linky, společná gymnázia, přeshraniční národní parky nebo společné povodňové komise nepomohou, když obyvatelé nechtějí spolupracovat. Euroregion je, viděno z této perspektivy, krokem k evropské mozaice.

V euroregionech spolupracují přes hranice města, obce a okresy, popřípadě komunální a regionální struktury. Často jsou ve spolupráci zainteresované i obchodní komory, odbory a sociální partneři. Evropská komise tuto činnost co možná nejvíc podporuje.

Nejdůležitějším úkolem euroregionů je podpora a další rozvíjení spolupráce v oblasti lokálního a regionálního plánování, podpora projektů v oblasti životního prostředí, v hospodářské sféře, kultuře a sportu a vytváření prostoru pro setkávání lidí.

Jednotlivé euroregiony

V České republice dnes funguje třináct euroregionů, které zahrnují území více než čtyřiceti ze sedmdesáti šesti stávajících okresů. Ale ani naši sousedé si nevedou špatně:

  • v Polsku existuje také třináct euroregionů: Pomerania, Bałtyk, Niemen, Bug, Karpacki, Tatry, Słąsk Cieszyński, Silesia, Pradziad, Glacensis, Nysa, Sprewa-Nisa-Bóbr a Pro Europa Viadrina
  • na Slovensku je sedm euroregionů: Tatry, Miskolc-Košice, Karpátski, Biele Karpaty, Západne Slovensko/Weinviertel/Jižní Morava, Váh-Dunaj-Ipeľ a Beskydy.
  • Rakousko se může pochlubit devíti euroregiony: Inn-Salzach, Weinviertel/Západne Slovensko/Jižní Morava, Silva Nortica, Mühlviertel/Bayerischer Wald, Euroregio Burgenland/West/Nyugat-Pannónia, Zugspitze-Wetterstein-Karwendel, Salzburg-Berchtesgadener Land-Traunstein, Via Salina a Euregio Bodensee
  • v Německu existuje jednadvacet euroregionů

EUROREGIONY V ČR (celková mapka)

Přehled euroregionů na území ČR seřazený podle data jejich vzniku

Poř. Euroregion Počet obcí celkem** Vznik Počet obyvatel celkem Plocha (km2 ) Okresy**** Sousední stát
1. Neisse/Nisa/Nysa 124 21. 12. 1991 1 759 000 12 193 LB* , JN, SM, DC (část), CL D, PL
2. Elbe/Labe 184 24. 6. 1992 1 400 000 5 547 UL , LT, DC (část), TP (část) D
3. Krušnohoří/Erzgebirge 72 říjen 1992 770 000 5 338 MO , CV, LN, TP (část) D
4. Egrensis 70 3. 2. 1993 2 000 000 17 000 KV, CH , SO, TC D
5. Šumava/Bayerischer Wald/Mühlviertel 276 20. 9. 1993 1 260 000 16 345 DO, KT, PR, CK D, A
6. Glacensis 65 5. 12. 1996 500 000 8 351 TU, RK , UO, SU, JE, HK PL
7. Praděd/Pradziad 84 2. 7. 1997 342 000 4 078 BR (část), JE / Mor. Beroun PL
8. Těšínské Slezsko/Słąsk Cieszyński 59 22. 4. 1998 657 000 1 528 KA (část), FM (část) / Třinec PL
9. Silesia 43 20. 9. 1998 359 000 1 469 OP , BR (část), NJ (část) PL
10. Beskydy/Beskidy 133 9. 6. 2000 992 100 3 844 FM , KA PL, SK
11. Pomoraví ***   23. 6. 1999 997 332 14 300 HO, ZN, BV, Břeclav, Třebíč SK, A
12. Euroregion Silva Nortica 334 28. 5. 2002 380 845 4 750 CB, JI, JH, PI, TA A
13. Bílé Karpaty/Biele Karpaty   30. 7. 2000     ZL , UH, VS, Kroměříž SK

Zdroj: dokumenty vydávané euroregiony, telefonický kontakt s pracovníky sekretariátů

*) Tučně vyznačená města, resp. zkratky SPZ, označují sídla na české straně euroregionů
**) Stav k 31. srpnu 2002 – počty obcí se neustále mění
***) Tento euroregion některé publikace označují jako Jižní Moravu-Západne Slovensko-Weinviertel
****) Členem žádného ze stávajících euroregionů nejsou všechny obce okresu. (Členství v euroregionu vzniká zaplacením příspěvků.)

Přehled euroregionů ve Spolkové republice Německo seřazených podle data vzniku

Poř. Euroregion Vznik Zúčastněná významná města Sousední stát*
1. Euroregio, popřípadě Euregion Rhine-Ems-Ijssel 1958 Gronau, Enschede, Steinfurt, Coesfeld, Borken, NL
2. Euregio Rhine-Waal/Rhein-Waal 1971 Arnhem, Nijmegen, Duisburg, Xanten, Emmerich, Kleve B, NL
3. Euroregion Oberrhein 1975 Basel, Colmar, Freiburg, Strassbourg, Baden-Baden, Offenburg, Karlsruhe CH, F
4. Euregion Meuse-Rhin/Maas-Rijn/Maas-Rhein 1976 Aachen, Maastricht, Liège, Spa, Hasselt, Heerlen NL, B
5. Ems Dollart Region/Eems Dollard Region 1977 Bunde, Nieuweschans NL
6. Euregion Rhein-Maas-Nord 1978 Mönchengladbach, Bruggy, Geldern, Krefeld NL
7. Euregion Neisse 1991 Zittau, Liberec, Jelenia Gôra, Hrádek n.N. PL, CZ
8. Euregio Bodensee 1991 Konstanz, Sankt Gallen, Arbon A, CH
9. Euregion Elbe/Labe 1992 Pirna, Míšeň, Drážďany, Ústí n.L., Litoměřice, Štětí CZ
10. Euregio Egrensis 1992 Plaun, Markredwitz, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Amberg, Bayreuth, Kronach, Hof, Kulmbach, Tachov CZ
11. Euroregion Erzgebirge 1992 Chomutov, Litvínov, Louny, Most, Freiberg, Annaberg, Stollberg CZ
12. Euregion Bayerischer Wald/Böhmerwald 1993 Freistadt, Prachatice, Freyung, Domažlice, Cham, Deggendorf, Regen, Passau, Perg, Rohrbach, Český Krumlov, Grafenau, Klatovy CZ, A
13. Euregion Central Oder/Pro Europa Viadrina 1993 Frankfurt/O, Słubice PL
14. Euregion Spree-Neisse-Bober/Sprewa-Nysa-Bóbr 1993 Gubin, Guben, Zielena Gôra, Soarau, Eisenhüttenstadt PL
15. Euroregio Inn-Salzach 1994 Braunau, Ried, Schärding, Altötting, Pfarrkirchen A
16. Euroregio Saar-Lor-Lux-Rheinland-Pfalz-Wallonien 1995 Luxemburg, Trier, Metz, Arlon, Saabrücken L, F, B
17. Euregion Pomerania 1995 Szczecin, Lund, Greifswald, Löcknitz, Stralsund PL,D
18. EuRegio Salzburg-Berchtesgadener Land-Traunstein 1995 Salzburg, Traunstein, Berchtesgaden, Freilassing A
19. Euroregio Via Salina 1997 Kempten i. A., Bregenz, Reutte A
20. Euroregio Zugspitze-Wetterstein-Karwendel 1998 Oberammergau, Murnau, Mittenwald, Garmisch-Partenkirchen A
21. Euregio Inntal 1998 Kufstein, Rosenheim, Kitzbühl A

Zdroj: dokumenty vydávané euroregiony

*) Zkratky států: NL – Nizozemí, A – Rakousko, CH – Švýcarsko, F – Francie, L – Lucembursko, B – Belgie, PL – Polsko, CZ – Česká republika, D – Německo, Sk – Slovensko

Převzato z časopisu Integrace. Autor: Jan Jiroušek – mezinárodní teritoriální studia na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity v Praze.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek