Eurozóna oživuje díky rostoucímu vývozu a investicím

14. 12. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

V roce 2015 se tempo růstu eurozóny zvýší z letošních 0,8 % na 1,2 %. Nezaměstnanost se bude snižovat jen pomalu, koncem roku 2016 bude stále přesahovat 11 %.

I když ekonomické oživení eurozóny pokračovalo ve druhém pololetí letošního roku jen pomalu a v posledních měsících se znovu objevily obavy o její budoucnost, prosincová ekonomická prognóza EY Eurozone Forecast je poměrně optimistická.

Předpokládá, že hospodářský růst eurozóny v nadcházejícím roce zrychlí z letošních 0,8 % na 1,2 %. V dalších třech letech, tj. 2016–18, by se tempo ekonomického růstu mělo zvýšit na 1,6 %. Motorem intenzivnějšího oživení eurozóny by spolu se zpožděným efektem nedávného oslabení eura měly být i další faktory, jako je uvolnění úsporných opatření, pokles cen ropy a stabilnější situace v bankovním sektoru. 

„Díky stabilnější situaci v bankovním sektoru, slabšímu euru a klesajícím cenám energií bude mít eurozóna na prahu nového roku 2015 nejlepší startovní pozici za několik posledních let,“ říká Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik společnosti EY.  „Ale bude ještě nějakou dobu trvat, než se růst mezd vrátí do „normálních“ kolejí. Další problém je, že vlády musí kvůli vysoké zadluženosti omezovat výdaje. Oba tyto faktory budou v následujících letech brzdit vyšší růst.“

Česká republika

Jan Fanta komentuje dopady vývoje v eurozóně na Českou republiku a předpokládaný makroekonomický vývoj v ČR:  „Prognózy pro českou ekonomiku zůstávají relativně optimistické, např. ukazatel hospodářského klimatu (ESI) za třetí čtvrtletí dosáhl 101,6 bodu, čímž překonal předešlý kvartál a v říjnu zaznamenal dokonce hodnotu 103,4, tj. druhou nejvyšší úroveň od globální finanční krize.”

„V důsledku toho očekáváme pro letošní rok růst HDP ve výši 2,5 %, přičemž naši prognózu pro rok následující jsme oproti zářijovým 2,8 % zvýšili na 3 %. Za daným vývojem stojí především nižší ceny ropy, jež přispívají ke snížení inflace a růstu reálných příjmů domácností, resp. k podpoře spotřeby a zisku firem.”

„HDP České republiky v následujícím období nicméně poznamená nižší růst Číny a některých dalších rozvíjejících se trhů a především recese ruské ekonomiky. ”

Prognóza pro Českou republiku

(není-li uvedeno jinak, jedná se o meziroční změnu v procentech)

 
  2013 2014 2015 2016 2017 2018
HDP -0,7 2,5 3,0 2,9 2,8 2,7
Spotřebitelské ceny 1,4 0,4 1,5 1,9 2,0 2,0
Deficit běžného účtu platební bilance (podíl na HDP v %) - 1,4 -0,8 -1,6 -1,8 -1,7 -1,5
Státní rozpočet (podíl na HDP v %) -1,3 -2,1 -1,8 -1,6 -1,3 -1,1
Krátkodobé úrokové sazby (%) 0,5 0,4 0,5 0,9 1,0 1,2
Směnný kurz vůči USD 19,6 20,7 22,1 21,9 21,6 21,7

Vývoj v eurozóně

Důležitým impulzem pro ekonomiku eurozóny bude v příštím roce větší exportní poptávka. V roce 2015 by se měl vývoz z letošních 3,4 % zvýšit na 3,7 % a v letech 2016–18 průměrně na 4 %. Přispět by k tomu mělo především pokračující oživení americké a britské ekonomiky a slabší euro, které pomůže těm evropským zemím, jež jsou méně konkurenceschopné.

Pozitivní roli sehrají nepochybně i opatření Evropské centrální banky – provedená kontrola kvality aktiv, která posílí důvěru v bankovní sektor, a opatření na podporu likvidity. Rostoucí důvěra v ekonomiku by se měla od příštího roku promítnout do lepší dostupnosti úvěrů i jiného financování.

I když by hospodářský růst eurozóny měl být v nadcházejícím roce intenzivnější, zdá se, že dědictví ekonomické krize je tentokrát tíživější než v minulosti a brzdí rychlejší oživení.  Prakticky ve všech členských zemích musí domácnosti, podniky i vlády nadále omezovat růst výdajů, aby snížily míru zadluženosti. A tak zatímco v dekádě do roku 2007 rostla eurozóna průměrně o 2,3 % ročně, odhad pro roky 2016–18 je minimálně o půl procentního bodu nižší.

Neméně znepokojující je ovšem fakt, že politici mají v současnosti pro boj s případnými ekonomickými šoky k dispozici mnohem omezenější arzenál. V osmi členských zemích eurozóny přesáhl veřejný dluh 90 % HDP, z toho v šesti už dokonce 100 %, takže vlády mají jen minimální prostor pro fiskální stimuly. A pokud se inflace v následujících letech nebude zvyšovat tak rychle, jak se předpokládá, je otázka, jestli masivní odkup státních dluhopisů bude tak účinný, jako by býval byl před rokem či dvěma.  

 „I když samozřejmě ne všechny země mají stejně dobré vyhlídky, obecně lze říct, že rok 2015 vypadá pro eurozónu slibně,“ říká Jan Fanta. „Už by se měl výrazněji projevit efekt slabšího eura, což bude mít pozitivní dopad na export. Intenzivnější růst některých ekonomik ale podkopává vysoká nezaměstnanost – ta představuje pro eurozónu velký problém, který se nepodaří vyřešit přes noc.“

Větší ochota bank půjčovat povzbudí investice

Díky lepší dostupnosti úvěrů i jiného financování a rostoucí poptávce by se měl růst fixních investic v roce 2015 zvýšit z letošní nuly na 0,9 %, a v dalším roce dokonce na 2,7 % a poté se ustálit na hodnotě kolem 2,5 %. A je tu dokonce možnost, že faktický vývoj investic tyto odhady předčí.  Evropská centrální banka už totiž začala nakupovat dluhopisy kryté hypotékami a jinými aktivy, tak zvané ABS. Banky tak budou moci prodat balíky stávajících úvěrů a získají prostředky na poskytování nových.

Další faktor, který by mohl přispět k překonání současných odhadů, jsou přímé zahraniční investice. Ty jsou už několik let výrazným přínosem například pro španělskou nebo irskou ekonomiku, které je získaly díky nižším nákladům a kvalitnímu podnikatelskému prostředí. Teď je naděje, že oslabující euro přiláká i investory ze zemí, které nejsou členy eurozóny. A podobně pozitivní vliv budou mít rovněž reformy podporující ekonomický růst.

Domácnosti si polepší díky levnější energii a větší zaměstnanosti

15 čtvrtletí neklesla cena za barel ropy pod 100 amerických dolarů. Až na sklonku letošního roku dostali spotřebitelé díky souhře celé řady faktorů souvisejících s nabídkou a poptávkou neočekávaný dárek v podobě raketového propadu daleko pod hranici 80 dolarů za barel. Už to samo o sobě v příštím roce zvýší růst příjmů domácností oproti našemu zářijovému odhadu minimálně o 0,3 procentního bodu.

Rostoucí vývoz a postupné oživení investic vytvoří příznivé podmínky pro pokračující ozdravění pracovního trhu, který tak bude moci navázat na pozitivní obrat nastartovaný v letošním roce. Nicméně vzhledem k další racionalizaci platů ve veřejném sektoru v řadě zemí se bude zaměstnanost zvyšovat jen postupně, asi 0,4% tempem ročně. Paralelně s tím půjde pokles míry nezaměstnanosti, který bude jen velice mírný – z 11,5 % v říjnu letošního roku by se měla snížit na něco přes 11 % na konci roku 2016 a na cca 10,5 % na sklonku roku 2018.

S ohledem na pozitivní vliv, který tyto faktory budou mít na příjmy domácností, očekáváme, že se míra růstu spotřebitelských výdajů zvýší z letošních 0,7 % na 1,3 % v roce 2015. V dalších letech už by se ale tempo jejich růst zrychlovat nemělo, odhad pro roky 2016–18 je průměrně 1,4 %.

„Některé členské země eurozóny začínají uvolňovat přísná úsporná opatření, což by mělo podpořit domácí poptávku,“ říká Jan Fanta. „A dobrou zprávou pro domácnosti i podniky je samozřejmě také propad světových cen ropy. Na druhé straně je zde ale i celá řada negativních faktorů, kvůli kterým je eurozóna zranitelná – pomalejší růst asijských zemí, včetně Číny, kam směřuje významná část evropského exportu a investic, velice slabé tempo růstu ve Francii, a dokonce pokles v Itálii.“

Výhled do budoucna

„V posledních čtvrtletích eurozóna konečně, po dlouhé a bolestivé recesi, vykazuje známky hospodářského oživení a rostoucí důvěry v ekonomiku,“ dodává Jan Fanta. „A tempo růstu by se mohlo v roce 2015 a především v letech následujících dál zvyšovat.

Nicméně jediným způsobem, jak do budoucna předejít krizím, je pokračovat v tvrdé práci, která eurozóně zajistí finanční stabilitu a ekonomickou prosperitu. To v prvé řadě znamená vytvářet lepší podmínky pro investice a nová pracovní místa.“

Redakčně upravení tisková zpráva společnosti EY

O EY Eurozone Forecast

Ekonomické odhady a analýzy Eurozone Forecast, pravidelné čtvrtletní prognózy společnosti EY, byly zpracovány na základě modelu vytvořeného pro ekonomiku eurozóny Evropskou centrální bankou (ECB). Jedná se o model, který pracuje s nejmodernějšími ekonomickými teoriemi a metodami a který ECB používá pro vývoj svých vlastních čtvrtletních prognóz.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek