Evropská komise navrhuje větší energetickou úsporu, Česko to odmítá

2. 12. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Evropská komise navrhuje větší energetickou úsporu, Česko to odmítá Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a ministr životního prostředí Richard Brabec slibují, že se Česká vláda postaví proti snaze Evropské komise zvýšit původně dohodnutý cíl pro snižování spotřeby energie do roku 2030. Komise totiž připravuje revizi směrnice o energetické účinnosti. Do roku 2030 by se měla zvýšit proti roku 1990 o plných 30 % namísto původních 27 %.

„Nemíníme připustit další zpřísnění cílů, když už s plněním těch stávajících máme velké problémy,“ uvedl ministr Brabec. Tento cíl by navíc mohl být pro celou unii závazný, zatímco zmíněných 27 procent je cíl pouze indikativní, to je doporučený, nepovinný. Evropská komise (EK) předloni stanovila i to, že prostředkem ke zvýšení energetické účinnosti jejích soustav mají být především rekonstrukce budov a zavedení tzv. inteligentních sítí a měřicích přístrojů, které sníží a zefektivní spotřebu energie.

„Zvýšení cíle pro energetickou účinnost o tři procentní body by stálo českou ekonomiku nejméně 600 miliard korun. Tolik by činila suma, kterou by bylo nutno investovat do rekonstrukce budov a zavedení takzvaných inteligentních sítí a měřicích přístrojů. Každý rok by se na úspory energie muselo vynakládat zhruba 1,5 procenta HDP,“ tvrdí viceprezident Svazu průmyslu a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Při vyšším cíli by se podle něj zároveň musela radikálně přepracovat Státní energetická koncepce.

Není motivace

Problém Česka spočívá v tom, že energetické úspory nebere nikdo moc vážně, a stát navíc nedokáže na úspory energií čerpat peníze z evropských fondů, čerpání má velké zpoždění. Podle Lenky Kovačovské, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, je navíc těžké někoho motivovat k úsporám, když ceny energií jsou v posledních letech tak nízké a úspory, které bylo možno provést relativně levně, byly už provedeny. Další úspory jsou už tak drahé, že se přestávají vyplácet. „Pro firmy je levnější investovat do výstavby nových zdrojů než do úspor. Občané pak slyší už jen na dotace,“ prohlásila Kovačovská na letošním Energy Summitu.

Podle Daniela Beneše jsou totiž náklady na dosažení úspor nejprve nízké, postupně se však exponenciálně zvyšují, takže vyjdou dráže než samotná výroba energie. „Úspory začínají u zateplování v domácnostech, pak v průmyslu. Tyto úpravy jsou nejlevnější, pak přijde na řadu osvětlení, výměna dveří, oken, následně využití odpadní energie. Ale končí to změnami technologií, například modernizací výrobních linek – a to je vždy nejnáročnější a nejdražší,“ vysvětlil Beneš.

Ten navíc tvrdí, že už případné dosažení nyní stanoveného cíle úspor by znamenalo podle studie EK pro Česko náklady 50 až 230 miliard korun. Při plánovaném navýšení může tato částka podle EK stoupnout na 180 až 880 miliard korun, dodal. Studii k problematice vypracoval i samotný ČEZ. Podle ní mohou náklady při současném cíli úspor činit do roku 2030 zhruba 80 až 100 miliard korun, při plánovaném cíli zhruba 550 až 600 miliard korun. Zmíněných 600 miliard korun nákladů na 30procentní cíl úspor představuje podle něj 1,2–1,5 procenta HDP ročně, což znamená, že veškerý růst HDP by šel na energetické úspory.

Beneš proto navrhuje, aby cíl energetických úspor zůstal na již přijatých 27 procentech, navíc pouze indikativní, a aby úspory, tj. Evropská komise navrhuje větší energetickou úsporu, Česko to odmítá nástroje energetické účinnosti, byly provázány s nástroji obchodování s emisními povolenkami (EU-ETS). „Představuji si to tak, že pokud by byl nějaký výrobní zdroj po provedení úsporných opatření už dostatečně účinný, byl by vyřazen z trhu s povolenkami,“ vysvětlil Beneš.

Úspory mohou být i příležitostí Beneš podotkl, že změna cíle však může být i příležitostí. Podle něj by ale v tu chvíli bylo třeba udělat strukturální změny v celém tuzemském hospodářství.

„Než ale půjde Česká republika o něčem jednat, tak si to musí důkladně spočítat,“ uvedl. Jinak, technologicky efektivněji, by podle něj musel vypadat například těžký průmysl na Ostravsku.

Jakých odvětví by se to podle Beneše dotklo nejvíc? Všude tam, kde má Česká republika energetickou náročnost vyšší než ostatní, kde by se musela zásadně modernizovat technologie, aby se dostala na vyšší účinnost a menší spotřebu energií. Takže jde třeba o papírenský průmysl, potravinářství, tabákový průmysl či o výrobu dopravních prostředků. A také o metalurgii, textilní, kožedělný a o strojírenský průmysl. Všichni budou muset zvážit, zda se jim vyplatí investovat, i podle toho, jaké budou dotace. A buď jim to vyjde a budou konkurenceschopnější, nebo budou muset své fabriky zavřít.

V energetickém balíčku, který Evropská komise schválila v říjnu 2014, se Evropská unie zavázala kromě zvýšení energetické účinnosti také k tomu, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent proti úrovni z roku 1990. K roku 2030 se má v Evropské unii zvýšit i podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na nejméně dvacet sedm procent. Oba tyto cíle jsou závazné.

Spor o nové energetické třídy

EU navrhuje také zavedení nového schématu hodnocení energetické úspornosti zařízení, které odstraní třídy A+++, A++ a A+ a zavede původní třídy A–G. Evropský parlament navrhuje vytvořit nové energetické štítky během příštích několika měsíců, aby mohly být zavedeny během následujících 21 měsíců.

Současné energetické třídy jsou pro zákazníky matoucí. Dokládá to průzkum v Německu, dle kterého si 75 procent zákazníků při výběru pračky myslelo, že do energetické třídy A+ spadají nejúčinnější spotřebiče. V případě praček přitom tato třída označuje nejméně energeticky účinná zařízení.

Společný dokument České republiky, Itálie, Španělska, Polska a Slovenska z poloviny října ale vyzývá Evropskou komisi, aby před zavedením jednodušších energetických tříd provedla přípravnou studii. To by znamenalo odklad zavedení nového schématu hodnocení spotřebičů.

Taková studie by mohla implementaci jednodušších energetických štítků zpozdit o několik let. Podle Alice Stollmeyerové, nezávislé komentátorky energetické a klimatické politiky EU, se jedná o jednoznačný záměr zemí oddálit implementaci nových energetických tříd. Důvodem má být velké množství spotřebičů produkovaných ve zmiňovaných zemích, momentálně spadajících do energetické třídy A, které by se ovšem po změně metodiky propadly do třídy G, což by značně snížilo zájem zákazníků.

Převzato z komerčního speciálu E15 – Energetika. Autorka článku: Alena Adámková.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek