Evropská komise očekává zrychlení české ekonomiky na 2,7 procenta

10. 11. 2014 | Zdroj: Zastoupení Evropské komise v ČR

motiv článku - Evropská komise očekává zrychlení české ekonomiky na 2,7 procenta Míry růstu jednotlivých členských států Evropské unie se budou v roce 2014 zřejmě stále značně lišit, a to od záporných hodnot –0,7 procenta v případě Chorvatska po 4,6 procenta v případě Irska. V následujících dvou letech se však podle předpokladů rozdíly v růstu budou zmenšovat. V letech 2015 a 2016 by všechny země EU měly zaznamenat pozitivní růst.

Podzimní prognóza Evropské komise předpokládá pro Českou republiku návrat ke slušnému hospodářskému růstu. V roce 2014 by měla česká ekonomika růst tempem 2,5 % a v následujících dvou letech nadále zrychlit na 2,7 %. Oproti předchozí květnové prognóze tak jde o zlepšení. Spolu s výrazným oživením se očekává i další zlepšování situace na trhu práce: míra nezaměstnanosti by měla v roce 2014 dosáhnout 6,3 % a potom postupně klesat až na 6,1 % v roce 2016. Méně pozitivní je výhled pro oblast veřejných financí, kde Evropská komise předpokládá zhoršení deficitu z 1,4 % v roce 2014 na 2,1 % v roce 2015.

V celé EU i v zemích eurozóny pak prognóza po zbytek letošního roku předpokládá slabý hospodářský růst. Očekává se, že růst reálného HDP dosáhne v roce 2014 v EU celkem 1,3 % a v eurozóně 0,8 %. V průběhu roku 2015 by se růst měl díky posilování zahraniční i domácí poptávky pomalu zvyšovat na hodnotu 1,5 %, resp. 1,1 %. V roce 2016 se očekává zrychlení ekonomické aktivity na 2,0 %, resp. 1,7 % v důsledku posílení finančního sektoru (po komplexním hodnocení provedeném Evropskou centrální bankou a dalších krocích směrem k bankovní unii) a také jako výsledek nedávných strukturálních reforem.

Unie chystá investiční plán za 300 miliard eur

Místopředseda Evropské komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen k tomu uvedl: „Hospodářská situace ani situace v oblasti zaměstnanosti se nezlepšují dostatečně rychle. Evropská komise je odhodlána využít všechny dostupné nástroje a zdroje, aby v Evropě zajistila více pracovních míst a větší růst. Předložíme investiční plán ve výši 300 miliard eur, abychom nastartovali a udrželi hospodářské oživení. Urychlení investic je základním pilířem hospodářské obnovy.“

Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici doplnil: „Na výzvy, jimž evropská ekonomika čelí, neexistuje žádná jediná a jednoduchá odpověď. Musíme přijímat opatření ve třech směrech: pro důvěryhodné fiskální politiky, ambiciózní strukturální reformy a potřebné investice, jak veřejné, tak soukromé. Všichni se musíme zhostit svých povinností, v Bruselu, v hlavních městech jednotlivých států i v našich regionech, abychom dosáhli vyššího růstu a přinesli našim občanům skutečné zvýšení zaměstnanosti.“

Hospodářské oživení, které započalo v druhém čtvrtletí roku 2013, je stále nejisté a hospodářská dynamika zůstává v mnoha členských státech nadále nízká. Důvěra je na nižší úrovni než na jaře, což souvisí se zvýšenými geopolitickými riziky a méně příznivými světovými hospodářskými vyhlídkami. Hospodářské oživení bude v roce 2015 i přes příznivé finanční podmínky pomalé. To vyplývá z postupného ustupování následků krize, jako je stále vysoká nezaměstnanost, velké zadlužení a nízká míra využívání kapacit.

Komplexní hodnocení provedené nedávno Evropskou centrální bankou snížilo nejistotu ohledně zdraví bankovního sektoru a zlepšování podmínek financování by mělo napomoci oživení ekonomické aktivity. V roce 2016 by růst měly dále posílit výraznější domácí i zahraniční poptávka a pokračování velmi vstřícné měnové politiky spojené s nízkými náklady na financování.

Míry růstu jednotlivých členských států se budou v roce 2014 zřejmě stále značně lišit, a to v rozmezí od –0,7 % (Chorvatsko) do 4,6 % (Irsko). V následujících dvou letech se však podle předpokladů rozdíly v růstu budou zmenšovat. V letech 2015 a 2016 by všechny země EU měly zaznamenat pozitivní růst. V té době by se také měly více projevit zpožděné účinky již provedených reforem.

Pomalý návrat mírného hospodářského růstu

Hospodářské ozdravení EU se jeví jako slabé, zejména ve srovnání s ostatními vyspělými ekonomikami a s ohledem na příklady oživení po finančních krizích v minulosti, ačkoli i tehdy bylo oživení zpravidla pomalé a křehké. Pokud jde o nyní posuzované období, domácí poptávka by měla čím dál více těžit z velmi vstřícné měnové politiky, z pokroku dosaženého při snižování zátěže soukromého dluhu a z obecně neutrální fiskální politiky.

Soukromé investice by měly postupně posilovat, mimo jiné též díky lepším vyhlídkám poptávky a dohánění silnějších ekonomik, ačkoli zpočátku je budou brzdit značné nevyužité kapacity. Soukromá spotřeba by měla v letech 2015 a 2016 mírně růst vzhledem k nízkým cenám komodit a rostoucím disponibilním příjmům, neboť situace na trhu práce se postupně zlepšuje. V případě veřejné spotřeby se očekává nevýznamný příspěvek k růstu. Čistý vývoz bude v nadcházejících letech v kontextu mírného růstu světového obchodu přispívat k růstu HDP pouze okrajově.

Podmínky na trhu práce se zlepšují jen pomalu

Dochází k mírnému nárůstu pracovních míst a nezaměstnanost, která byla na vysoké úrovni, slabě klesla. Jelikož se očekává, že hospodářský růst bude zesilovat pozvolna, významnější zlepšení na trhu práce by mělo nastat až ke konci sledovaného období. Míra nezaměstnanosti by se v roce 2016 měla snížit v EU na 9,5 % a v eurozóně na 10,8 %.

Inflace měla v roce 2014 v členských státech EU i nadále klesající tendenci v důsledku nižších cen komodit a značných nevyužitých kapacit. V roce 2014 zůstane inflace na velmi nízké úrovni. S postupným posilováním ekonomické aktivity a zvyšováním mezd by však měla růst, mimo jiné díky nedávné depreciaci eura. Podle předpovědi dosáhne inflace v EU v roce 2014 výše 0,6 %, v roce 2015 pak 1,0 % a v roce 2016 1,6 %. Inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HISC) se v eurozóně odhaduje v letošním roce na 0,5 % a v roce 2015 na 0,8 %, načež v roce 2016 vzroste na 1,5 %.

Snižování schodků veřejných financí by mělo i nadále pokračovat. Poměr schodku k HDP v EU i v eurozóně má letos dále klesat, i když pomaleji než v roce 2013, a dosáhne hodnot 3,0 %, resp. 2,6 %. Schodky veřejných financí se budou podle předpovědi v příštích dvou letech stále snižovat, čemuž napomůže posílení ekonomické aktivity. Předpokládá se, že orientace fiskální politiky bude v letech 2014 a 2015 téměř neutrální. Poměr dluhu k HDP v EU a v eurozóně dosáhne dle předpokladů příští rok vrcholu na úrovni 88,3 %, resp. 94,8 % (podle definice Evropského systému účtů 2010).

Přetrvává spíše možnost nepříznivého vývoje

Pokud jde o vyhlídky růstu, převládají stále rizika horšího vývoje, a to vzhledem ke geopolitickému napětí, nestabilitě na finančních trzích a nebezpečí neúplného provedení strukturálních reforem. V oblasti inflace jsou rizika nadále vyvážená.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek