Evropská komise podporuje inovátory ve snižování emisí a spotřeby energie

28. 1. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Inovativní beton z Lotyšska, smart technologie pro domácnosti z Bulharska, ale třeba také nízkoenergetické budovy v téměř neustále chladném a zamračeném Finsku. To jsou tři příklady trumfů, které chce Evropská komise použít ve hře o splnění unijních klimatických cílů. A současně přesvědčit skeptiky, kteří považují zejména cíl v oblasti energetických úspor za nereálný a příliš nákladný.

Debatu o závazném procentu zvýšení energetické efektivity znovu otevřel výbor Evropského parlamentu pro průmysl a energetiku. Na konci loňského roku těsnou většinou schválil návrh na 40procentní zlepšení v oblasti využití energie - do roku 2030. Pro hlasovali hlavně levicoví europoslanci, zatímco ti napravo od středu požadovali pouze zaokrouhlení dříve schváleného 27procentního nezávazného cíle na 30 procent.

Evropská komise nabízí vedle „klimatického biče“ také cukr v podobě dotací a zvýhodněných úvěrů. Patronát nad finanční podporou převzal osobně předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, tudíž se hovoří o takzvaném Junckerově balíčku. Jedním z příjemců peněz byl ambiciózní startup z Lotyšska, jehož vynález může změnit zažité poměry ve stavebnictví.

Inspirace z antického Říma

„Začínali jsme před dvaceti lety ve čtyřech lidech a s jednou dodávkou“ vzpomíná lotyšský podnikatel Janis Ošlejs. V prvních měsících jeho firma dělala obklady betonových zdí a podlah. Zákazníci si nápadně často stěžovali na závady. Nebyla to však chyba čtyřčlenné party obkladačů, na vině byl nekvalitní beton.

Janis Ošlejs si tehdy položil otázku: Není možné vyrábět beton jinak a lépe? Jak je možné, že skoro dva tisíce let stará cementová kopule římského Pantheonu zůstává nepoškozena, zatímco z betonových mostů starých pár desetiletí odpadávají kusy materiálu? K odpovědím dospěl po několika letech bádání.

Lotyšský byznysmen dal dohromady mezinárodní výzkumný tým, který přišel s novým složením betonu. „Další inovací je použití většího množství tenkých ocelových drátů, které nahrazují tradiční ocelovou nebo železnou výztuž. Na našem betonu se téměř nevytvářejí trhliny, do kterých by zatékala voda“ říká Janis Ošlejs.

Začátky Ošlejsovy firmy Primekss nebyly lehké. Banky dávaly najevo nedůvěru a nechtěly nejistý záměr úvěrovat. Nedůvěru prolomila až finanční podpora, kterou firma získala od Evropské unie a Lotyšské rozvojové agentury. Nejednalo se přitom o nijak vysokou částku; unijní fond rizikového kapitálu do Primekssu před sedmi lety investoval 1,4 milionu eur. S touto referencí najednou nebylo těžké získat komerční úvěry.

Tenčí beton - méně emisí

Dnes již firma sídlí na prestižní adrese v kancelářském komplexu Jauna Teika v severovýchodní části Rigy. Jedná se o obdobu komplexu The Park na pražském Chodově, sídlí zde hlavně globální technologické firmy. Janis Ošlejs má svou kancelář v nejvyšším, šestnáctém patře výškové budovy, kde může ladit firemní strategii při pohledu na historické centrum Rigy či na břeh Baltského moře. Letošní tržby firmy Primekss se 190 zaměstnanci dosáhnou 37 milionů eur (cca 950 milionů korun), hranice 50 milionů eur chce Ošlejs dosáhnout do konce desetiletí. Zájemci o technologickou novinku se objevují hlavně mezi západoevropskými společnostmi, které nešetří na kvalitě ani na ekologických parametrech. Příkladem mohou být obchodní řetězce IKEA a Lidl, automobilka Volvo či německý strojírenský koncern Bosch.

„Betonovali jsme ale už i americkou vojenskou základnu v Dánsku,“ dodává Ošlejs. Zmínka o ekologii není náhodná; výroba cementu jen loni zapříčinila vypuštění 1,5 miliardy tun oxidu uhličitého do ovzduší - tedy více než letecká doprava. Beton od lotyšského inovátora je o polovinu pevnější a do základů budov stačí dát tenčí vrstvu.

Výsledkem je 40procentní úspora emisí oxidu uhličitého oproti využití tradiční technologie. Výsledná hmota je navíc natolik kompaktní, že přes ni do budovy neprojdou částice zdraví škodlivého radonu. Primekss postupně proniká na další evropské trhy, aktivní je už ive Spojených státech a v Izraeli. Žádná zakázka z Česka zatím do centrály v lotyšské Rize nedorazila. Když vezmeme v úvahu někdy až tristní úroveň nových domů a dopravních staveb u nás, tak je to docela škoda.

Rozlet bulharského inovátora

Zatímco Janise Ošlejse bychom mohli přirovnat ke Zbyňku Frolíkovi v mladším provedení, bulharský byznysmen Ljubomir Jančev u nás zřejmě nemá obdobu. Od svých 17 let se zabývá technologiemi pro chytré domy a byty. Dnes, kdy je mu 22 let, stojí v čele malé, avšak dynamicky rostoucí firmy MClimate. Bulharská média o něm referují jako o inovátorské hvězdě a MClimate opakovaně vyhrává soutěže o titul startup roku.

Nacházíme se ve skromném coworkingovém centru blízko centra Sofie. Právě zde firma MClimate před třemi lety začínala. „Zařízení na kontrolu spotřeby energie a bezpečnostní hlásiče jsou na trhu již desítky let, ale museli jste si pořídit novostavbu. Naším cílem je změnit i starší byty ve smart domácnost“ začíná své vystoupení Jančev.

Některé přístroje jsou téměř klasika - detektor kouře či potopy, sledování pohybu nepozvaných osob v bytě či měření spotřeby jednotlivých spotřebičů. Jančevův tým chce však nabídnout i jiné vychytávky. Příkladem může být zapínání ohřevu vody ve chvíli, kdy se blížíte k domovu. „Rok 2018 pro nás bude přelomový, naše přístroje začneme dodávat do hobbymarketů v několika evropských zemích“ dodává Ljubomir Jančev.

MClimate není zdaleka jediný, kdo chce na lukrativním trhu technologií pro smart domácnosti uspět. Mezi trumfy Jančevovy firmy patří, jak sám zakladatel podniku přiznává, nižší náklady na zaměstnance a výrobu v Bulharsku. Ke startu jeho podnikání přispěla částka 1,1 milionu eur z fondu rizikového kapitálu Eleven, který spolufinancuje Evropská unie.

Energeticky úsporné Finsko

Firmy Primekss a MClimate získaly z unijních peněz poměrně skromnou částku. Jinou váhovou kategorii představuje rezidenční a kancelářský komplex budov v severní části Helsinek. Ten podpořila Evropská investiční banka zvýhodněným úvěrem ve výši 130 milionů eur. Další peníze dodaly soukromé banky a akcionáři; mezi ty největší patří penzijní fond Etera a stavební společnost YIT.

Komplex Tripla vyrůstá na nevyužité ploše u nádraží Pasila. Celkem vychází na 1,1 miliardy eur a dokončený má být za tři roky. Obsahuje vše možné - nový terminál městské i dálkové veřejné dopravy, třípatrové nákupní centrum, byty, kanceláře či hotel s 400 pokoji. Nechybějí ani dnes již nezbytné podzemní garáže.

Nabízí se otázka, proč Evropská investiční banka (EIB) financuje developerský projekt. „Zavázali jsme se k nižším emisím, než jaké po nás legislativa požaduje. Limit je 135 kilowatthodin na metr čtvereční, my se dostaneme na 85 kilowatthodin. Investiční náklady se tím zvýšily asi o pět procent, pokryjeme je díky zvýhodněným podmínkám úvěru od EIB,“ vysvětluje development manager společnosti YIT Tommi Kokkonen.

Jedna zajímavost na závěr: Na celém komplexu nebudou žádné solární panely a nepočítá se ani s využitím jiných obnovitelných zdrojů energie. Finská legislativa totiž požaduje, aby všude, kde je to možné, dostalo přednost napojení na centralizované teplárenské zdroje, které přitom ve velkých městech spalují uhlí či zemní plyn.

Od nakopnutí k ekologii

Cíl podobných projektů je zřejmý - ukázat, že vědecko-technologický pokrok se nezastavil a že pomocí nových postupů a zařízení lze snižovat emise skleníkových plynů svižným tempem. Objem finanční podpory schválené v rámci Junckerova investičního balíčku ke konci loňského roku přesáhl 51 miliard eur.

Tato podpora - vesměs ve formě zvýhodněných úvěrů Evropské investiční banky a kapitálového vstupu do začínajících a rostoucích firem - pokrývá jen část investičních nákladů. Celkem tak lze říci, že unijní podpora umožní realizaci projektů v celkovém objemu 256 miliard eur. Původním účelem Junckerova plánu bylo „nakopnout“ utlumenou investiční aktivitu po ekonomické krizi z let 2008 a 2009.

V poslední době se do popředí dostává otázka udržitelného klimatu. Kdo by čekal, že peníze si rozdělí hlavně zkušení harcovníci z Německa, Francie a Beneluxu, bude překvapen. V poměru k velikosti ekonomiky je nejúspěšnější Pobaltí spolu s Bulharskem a státy jižní Evropy. Jen pro úplnost: Schválená podpora pro české projekty dosahuje 543 milionů eur, což řadí Česko mezi průměrně úspěšné žadatele.

Převzato z týdeníku Euro, Autor: David Tramba

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek