Evropská unie vidí budoucnost ve volném obchodu se státy ASEAN

Překážkou dohody je různorodost organizace ASEAN, jejímiž členy jsou jak chudé země jako Laos nebo Kambodža, tak bohaté ministáty Singapur a Brunej či rostoucí velmoc Indonésie.

Jihovýchodní Asie patří k nejrychleji rostoucím regionům světa a Evropská unie nechce nástup nových „asijských tygrů“ zaspat. Cílem je sjednat dohodu o volném obchodu s šestisetmilionovým trhem ASEAN.

Desítka zemí ASEAN představuje pro Evropskou unii důležitého partnera, s nímž obchoduje rok od roku stále více. Obchodní výměna v současnosti přesahuje 250 miliard eur ve zboží a službách a pravděpodobně dále poroste. Z tohoto pohledu jsou pro evropské země důležitější už jen dva trhy: Spojené státy a Čína.

Státy jihovýchodní Asie se navíc soustřeďují na výrobu, která do značné míry evropské hospodářství spíše doplňuje, a tudíž mu tolik nekonkuruje. Když k tomu připočteme dynamiku regionu, který má podle nynějších odhadů růst v roce 2017 tempem 4,8 procenta, začíná být jasné, jak velký přínos by dohoda s ASEAN pro EU znamenala.

Dohody s jednolivými státy jsou klíčové

První pokus Evropské unie o sblížení s ASEAN v roce 2009 ovšem nedopadl příliš dobře. Jednání byla po 18 měsících přerušena, když se ukázalo, že se představy jednotlivých členů skupiny diametrálně liší. Překážkou je různorodost organizace, jejímiž členy jsou zároveň jedny z nejchudších států světa jako Laos nebo Kambodža, bohaté ministáty Singapur a Brunej i rostoucí velmoc, jakou se může stát Indonésie. Země se výrazně odlišují strukturou svých ekonomik, profilem zahraničního obchodu, a tedy i svými prioritami.

Evropa proto následně změnila strategii. Místo úsilí vyjednat dohodu s celou organizací, započala rozhovory s jednotlivými členy zvlášť. Zahájeno bylo doposud šest jednání, z nichž každé se nachází v jiné fázi. Zatímco dohody se Singapurem a Vietnamem jsou těsně před uzavřením, rozhovory s Malajsií a Thajskem byly prozatím zastaveny. Minulý rok se rozjela jednání s Filipínami a Indonésií a nyní probíhají takřka souběžně.

EU je tedy ve snaze dosáhnout volného obchodu v perspektivním regionu aktivní. Dlouhodobým cílem nicméně zůstává velká dohoda s celou organizací. „Jednotlivé dohody slouží jako stavební kameny směrem k budoucí dohodě EU–ASEAN,“ stojí v prohlášení k zatím poslednímu zahájenému jednání s Indonésií.

Smlouvy se Singapurem a Vietnamem jsou hotové

Odrazovým můstkem pro podobu budoucí spolupráce EU–ASEAN jsou první dvě sjednané smlouvy se Singapurem a Vietnamem. Obě míří letos k podpisu, tudíž by mohly začít platit už od roku 2018 anebo 2019.

Na uzavření dohody se Singapurem se přitom čeká už tři roky, přestože text je dokončený. Evropský soudní dvůr musí nejprve vyřešit otázku, zda by měla být dohoda sjednána ve výlučné pravomoci EU, anebo ve smíšené kompetenci s členskými státy. Tím pádem by při schvalování dohody dostaly slovo i národní parlamenty. Rozhodnutí soudu zásadně ovlivní i další obchodní dohody, proto je verdikt netrpělivě očekáván. A podle nejnovějších zpráv se zdá, že soud uzná dohodu jako smíšenou.

Jako důležitý model slouží i dohoda s Vietnamem, na níž jsou kvůli bližší struktuře ekonomiky postavena nová vyjednávání s Filipínami a Indonésií. Texty dohod jsou si velmi podobné, ačkoliv samozřejmě každá země má svá specifika. Filipínská ústava například v některých sektorech zahraniční investice úplně zakazuje. Jednání s Indonésií se zase dotknou problematiky výrobků halal, kvůli nimž jsou omezené evropské dovozy.

Cílem je zrušení cel

Hlavním tahákem pro exportéry bude právě Indonésie. Čtvrtá nejlidnatější země světa nyní uplatňuje vysoká dovozní cla, která vzájemný obchod prodražují. To se ale dohodou má změnit a využít toho chce i Česká republika. Usilovat bude o zrušení cel hlavně při vývozu strojů, dopravních prostředků nebo chemikálií.

Komplexní dohoda se zaměřuje také na udržitelný rozvoj, a EU proto bude s Indonésií jednat i o problémech odlesňování a výrobě palmového oleje, která je velmi živým tématem mezi evropskou veřejností.

Právě Indonésie ve dvojici s Filipínami tak může při případném úspěchu vyjednávání výrazně přiblížit vznik širší dohody v rámci EU–ASEAN.

Určitým rizikem stále zůstává nestabilní politická situace některých zemí regionu i rostoucí protekcionismus ve světě. Pokud se ale podaří tyto překážky překonat, výsledkem bude jedna z nejdůležitějších dohod, kterou EU kdy sjednala.

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Tomáš Pavlíček, Oddělení společné obchodní politiky, Odbor obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací MPO.

Doporučujeme