Jak na evropské fondy v roce 2016

3. 12. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Rok 2016 bude prvním rokem, v němž budou tuzemské firmy čerpat evropské dotace pouze v rámci nového plánovacího období 2014-2020. Především malé firmy věří, že nový systém přinese pravidla, která pro menší žadatele o podporu nebudou likvidační. Jeho start ovšem příliš optimismu nebudí.

V roce 2015 mohly firmy naposledy využívat prostředky ze starého Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) pro období 2007-2013. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo například třetí, po čtvrté prodlouženou časově omezenou výzvu k předkládání projektů v programu podpory Rozvoj s alokovanými prostředky ve výši 2 miliardy korun.

V novém Operačním program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) je na období 2014 až 2020 připraveno 4 miliardy 316 milionů eur, tedy zhruba 116 miliard korun. V rámci Operačního programu OP PIK bude podpora podnikání směřovat převážně do čtyř oblastí: výzkum, vývoj a inovace, vznik a rozvoj malého a středního podnikání, úspory energií v podnicích a oblast ICT a vysokorychlostního přístupu k internetu.

Tyto oblasti odpovídají klíčovým prioritám Evropské unie definovaným strategií Evropa 2020. Podpora bude mít převážně formu dotací, částečně budou využity finanční nástroje (tzn. zvýhodněné úvěry, záruky za úvěry, fond rizikového kapitálu) a také poradenství.

Co se v oblasti evropských dotací chystá v roce 2016 a dalších letech

  • Celková alokace peněz je vyšší než v období 2007-2013
  • K prioritám budou patřit energetické úspory
  • MPO chce podpořit zavedení vysokorychlostního internetu do úrovně obcí
  • Český systém žádostí o dotace je výrazně komplikovanější než dotace poskytované přímo z Bruselu
  • Start nových žádostí je zatím pomalý a chaotický


Ministerstvo průmyslu a obchodu chce výrazně napomoci rozvoji průmyslového výzkumu a inovací, a to zapojením i dosud nepoužívaných forem typu zadávání zakázek výzkumu a vývoje pro potřeby veřejného sektoru (tzv. pre-commercial public procurement), aktivit vedoucích přímo ke komercializaci výsledků výzkumu pomocí včasného ověřování její proveditelnosti (tzv. proof-of-concept).

Tlak na energetické úspory

Ve vybudovaných výzkumných a vývojových kapacitách typu vědeckotechnologických parků, podnikatelských inkubátorů či center pro transfer technologií zamýšlí MPO napomoci rozšíření nabídky kvalitních služeb pro podnikatele, kteří chtějí nastoupit cestu směrem k inovacím, podporovat i konkrétní spolupráci mezi akademickou sférou a podnikatelskými subjekty. V oblasti ICT hodlá resort podpořit rozvoj sofistikovaných sdílených služeb a budování datových center, což již odzkoušel v stávajícím programu podpory ICT a strategické služby.

Zcela nově plánuje MPO podpořit zavedení vysokorychlostního internetu do úrovně obcí, na které se poskytovatelé těchto služeb z ekonomických důvodů příliš nezaměřují, a je tedy nutná státní podpora.

Daleko širší pozornost bude věnována oblasti energetiky, ale se záběrem na vybrané aktivity typu snižování energetické náročnosti výroby, energetických úspor, aplikace prvků inteligentních sítí v distribučních a přenosových soustavách, zavádění nových nízkouhlíkových technologií a lepšího využití druhotných surovin.  Tlak na energetické úspory má v novém programu patřit k prioritám. Do prioritní osy 3 je plánováno cca 1,2 miliardy eur, což představuje zhruba 28 procent celkové alokace programu.

Pokud jde o podporu malých a středních podnikatelů, zde bude patrný odklon od dotačních podpor jednoduchých nákupů byť moderních technologií směrem k využití finančních nástrojů pro tyto účely. Podniky tak budou moci využít v rámci OPPIK zejména zvýhodněný úvěr se sníženou úrokovou sazbou a prodlouženou dobou splatnosti. Navíc oproti stávajícímu OPPI připravuje ministerstvo nový program zaměřený výhradně na mikropodnikatele, schopné vytvořit zejména ve venkovských a strukturálně postižených oblastech realizací svých projektů nová pracovní místa.

Alokace programu je vyšší, než byla v minulém období, což je určitě úspěch, stejně tak aktivity programu budou rozsáhlejší. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj získáme přes 4,3 miliardy eur, což oproti 3,1 miliardám eur pro předchozí Operační program Podnikání a inovace (zkráceně „OPPI“) znamená nárůst o 38 procent,“ porovnává Petr Očko, ředitel sekce fondů EU na MPO.

Portál BusinessInfo.cz pro vás ve spolupráci s experty společnosti eNovation připravil sérii článků, které vám pomohou zorientovat se v možnostech, jež OP PIK nabízí, a poradí, jak získat na dotaci právě pro váš projekt.

Přečtěte si články:
Dotace pro podnikání z OPPIK: Jak si ukrojit ze 120 miliard korun?

Nebojte se inovovat. S financemi pomůže první osa OPPIK

Dotace na rozvoj malých a středních firem nabídne druhá osa OPPIK

OPPIK myslí i na energetiku, k dispozici bude téměř 34 miliard korun

Dotace pro ICT: 20 miliard na vývoj software, rychlé sítě a centra sdílených služeb
Dotace z OPPIK: Kontroly dotačního projektu


Administrativní šikana? Ne z Bruselu, ale ze strany českých orgánů

Zaměření nových fondů není jedinou oblastí, která podniky zajímá. Snad ještě důležitější je pro ně administrativní náročnost celého procesu.  Především malé a střední firmy mají totiž s předchozím obdobím 2007-2013 velmi špatné zkušenosti.

Především řada malých a středních firem se důsledkem toho vzdala myšlenky, že ke svému dalšímu rozvoji využijí dotace z Bruselu. Není přitom pravda, že by komplikovanost, chaotičnost a přemíra administrativy byly vynálezem evropských úředníků. Firmy, které se hlásí do programů vyhlašovaných přímo Evropskou komisí, vědí své.

„Když jsme žádali o grant ve výši třiceti milionů korun, vyhlašovaný přímo Bruselem, stačilo vyplnit jedinou, jednoduchou žádost přes internetové rozhraní. Když jsme po čase žádali osm set tisíc korun pro jeden malý projekt administrovaný českými orgány, museli jsme odevzdat celkem osmnáct různých dokumentů a příloh,“ upozorňuje Lenka Vokasová ze společnosti Beleco.

Navíc požadavky úředníků na parametry projektů, povinné přílohy či potvrzení většinou nejsou přehledně uvedeny na jednom místě, ale zmatečně rozesety ve spoustě dokumentů o mnoha desítkách stran. „Závazné pokyny a pravidla se objevují v řadě příruček a implementačních dokumentů. Ty se neustále mění a aktualizují, takže udržují žadatele v permanentní nejistotě,“ dodává Lenka Vokasová. Jen dopátrat se toho, jak má podání žádosti o evropskou dotaci vypadat, aby bylo bezchybné, je pro mnoho firem nadlidský úkol.

Ani firmy, které dotaci obdržely, neměly zdaleka vyhráno. Administrace projektů byla totiž často tak složitá, že za formální chyby dostávaly pokuty, respektive jim byla odňata část dotace.

„Minulé programovací období 2007 až 2013 trpělo v této oblasti několika základními problémy.  Každý program měl svá pravidla a tato pravidla se v čase velmi rychle měnila, průměrně zhruba čtyřikrát ročně,“ upozorňuje Richard Lev, člen představenstva poradenské společnosti Grantika.

To nebyl jediný problém. „Jednotliví poskytovatelé dotací nerespektovali a dodnes nerespektují rozhodovací praxi Úřadu pro kontrolu hospodářské soutěže a každá kontrola má jiný výkladový názor. Známe i případy, kdy poskytovatel dotace na kontrole výběrové řízení schválil jako bezproblémové a následná kontrola z finančního úřadu za další dva roky požaduje po žadateli zpět až sto procent dotace za porušení pravidel výběrového řízení, které bylo poskytovatelem dotace jednoznačně schváleno,“ dodává Richard Lev.

Administrace byla složitá i po praktické stránce. U některých programů se například monitoring projektů prováděl v elektronickém systému. „Ale reálně jste stejně vše museli ještě vytisknout a posílat podepsané papírově včetně příloh. Tyto požadavky poté vedly k tomu, že proces byl složitější a mnohdy i v informačním systému pomalejší, než kdyby se realizoval jen pomocí formuláře ve Wordu či Excelu,“ upozorňuje Petr Jun, finanční manažer společnosti Aisis.

Nový systém zklamal

Stát proto sliboval, že v novém administračním systému MS2014+ půjde vše snáz. Opak je však pravdou. I profesionální grantové agentury hodnotí systém jako uživatelsky nepříjemný, pomalý a bez některých důležitých funkcí. 

A to není jediný nedostatek. Opakuje se i zpoždění v čerpání dotací. Ani po dvouletém skluzu nezačal v programu OPPIK  do konce listopadu příjem plných žádostí. Ten byl naplánován až na 1. prosince.

Už přípravná fáze, v jejímž rámci podnikatelé od začátku června mohli podávat takzvané předběžné žádosti o dotaci, řadu firem zklamala.  I přes sliby o zjednodušení velká část firem nedokázala vyplnit formuláře sama  a musela se stejně jako v minulém dotačním období obracet na expertní poradenské firmy.

Systém připravuje podnikatele o nervy svým nelogickým nastavením a požadavky na velmi detailní popis investice. Ani odborníci na dotace nezvládnou podat jednu předběžnou přihlášku za kratší čas, než za celý den.

Dalibor Dostál

Prioritní osy a programy OPPIK

Prioritní osy OPPIK 2014-2020

Prioritní osa 1 - Rozvoj výzkumu a vývoje
Prioritní osa 2 - Podpora podnikání malých a středních firem
Prioritní osa 3 - Efektivnější nakládání energií
Prioritní osa 4 - Rozvoj informačních a komunikačních technologií

Programy OPPIK 2014-2020

Inovace
Dotace na výrobní technologie vč. nehmotného majetku a investic do nemovitostí

Úspory energie
Dotace na snížení energetické náročnosti, zvýšení energetické efektivity

ICT a sdílené služby
Dotace na mzdy a investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

Potenciál
Dotace na pořízení výzkumného a vývojového vybavení

Aplikace
Dotace na realizace průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje

Nemovitosti
Dotace na podpora rozvoje podnikatelských nemovitostí

Technologie
Dotace na nákup strojů a vybavení včetně SW a patentových licencí

Školící střediska
Dotace na výstavbu či rozvoj vzdělávacího střediska, včetně vybavení

Partnrství znalostního transferu
Dotace na vytvoření partnerství mezi podnikem a výzkumnou organizací

Spolupráce
Dotace na podpora vytváření klastrů a technologických platforem

Úspory energie v SZT
Dotace na zavádění nových a rekonstrukce stávajících zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla

Vysokorychlostní internet
Dotace na modernizace a rozvoj infrastruktury vysokorychlostního internetového připojení

Obnovitelné zdroje energie
Dotace na využití obnovitelných zdrojů energií

Nízkouhlíkové technologie
Dotace na: využití a rozvoj nízkouhlíkových technologií

Služby infrastruktury
Dotace na podporu spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a podnikatelskou sférou

Poradenství 1 (pro začínající podniky)
Dotace na poradenské služby poskytované externími poradci

Poradenství 2
Dotace na poradenské služby poskytované externími poradci

Pre-commercial Public Procurement
Dotace na spolupráci veřejného subjektu a společnosti realizující výzkum a vývoj

Projekty Proof of Concept
Dotace na činnosti ověřující proveditelnost výzkumu a vývoje, tržní uplatnitelnost výsledků a transfery technologií

Progres
Dotace na realizaci podnikatelských záměrů začínajících podniků

Smart grids I. (distribuční sítě)
Dotace na modernizace distribučních soustav

Smart grids II. (přenosová síť)
Dotace na výstavbu, posílení, modernizaci a rekonstrukce vedení přenosové soustavy a transformoven Inovační vouchery

Inovační vouchery
Dotace na nákup expertních služeb v oblasti inovací

Marketing
Dotace na účast na zahraničním veletrhu či výstavě

Více o OP PIK na BusinessInfo.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek