Evropské řízení o drobných nárocích

23. 4. 2012 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Od 1.1.2009 je účinné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007 (dále jen Nařízení), kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Jedná se o alternativu k postupům stanoveným členskými státy, které zůstávají beze změny, cílem Nařízení je zjednodušit a zrychlit řízení o sporech týkajících se tzv. bagatelních nároků v příhraničních případech a minimalizovat náklady na ně.

Oblast působnosti Nařízení

Nařízení se vztahuje na občanské a obchodní věci v přeshraničních případech, jestliže hodnota nároku bez navýšení o úroky, náklady a výlohy nepřesahuje v době doručení žalobního formuláře k příslušnému soudu částku 2000 eur.

Přeshraničním případem se rozumí případ, ve kterém má alespoň jedna ze stran bydliště nebo místo obvyklého pobytu v jiném členském státě, než je členský stát soudu, u něhož byla podána žaloba. Pro účely tohoto Nařízení se „členským státem“ rozumějí členské státy s výjimkou Dánska.

Nařízení se nevztahuje na daňové, celní či správní věci ani na odpovědnost státu za jednání a opominutí při výkonu státní moci, na věci týkající se osobního stavu nebo způsobilosti fyzických osob k právům a právním úkonům, majetkových práv vyplývajících z manželských vztahů, vyživovací povinnosti, závětí a dědictví, úpadků a vyrovnání a podobných řízení, sociálního zabezpečení, rozhodčího řízení, pracovního práva, nájmů nemovitostí (s výjimkou žalob týkajících se peněžitých nároků) nebo porušení práv na ochranu soukromí a osobnostních práv včetně pomluvy.

Průběh řízení

Řízení je zahájeno vyplněním žalobního formuláře (formulář je poměrně obsáhlý, neboť jsou v něm uvedeny obsáhlé pokyny k jeho vyplnění) a jeho podáním u příslušného soudu a to zasláním poštou, faxem nebo elektronickou poštou.

V žalobním formuláři musí být především uveden žalobce, žalovaný a pohledávka včetně příslušenství a důvodu jejího vzniku a uvedení důkazních prostředků na podporu uplatňovaného nároku. Dále je třeba uvést, z čeho žalobce dovozuje příhraniční povahu sporu a příslušnost soudu.

Příslušnost soudu je upravena v nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22.prosince 2000 o příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I), které stanoví, že příslušný soudem je soud členského státu, ve kterém má žalovaná fyzická osoba své bydliště nebo žalovaná právnická osoba své sídlo.

Evropské řízení o drobných nárocích je písemným řízením.

Soud nařídí ústní jednání, pokud to pokládá za nutné nebo o to některá ze stran požádá. Soud však může takovou žádost zamítnout, pokud je možno spravedlivý průběh řízení zajistit i bez ústního jednání. Zamítnutí není samostatně napadnutelné. Po obdržení řádně vyplněného žalobního formuláře soud vyplní odpovědní formulář a spolu s kopií žalobního formuláře do 14 dnů doručí žalovanému. Žalovaný odpoví do 30 dnů vyplněním další části odpovědního formuláře a zašle jej spolu s případnými podpůrnými (důkazními) doklady zpět soudu. Do 14 dní od obdržení zašle soud žalobci kopii tohoto vyjádření s případnými podpůrnými (důkazními) doklady. Žalovaný může rovněž uplatnit vzájemnou žalobu, tu soud opět ve lhůtě 14 dnů od jejího obdržení odešle žalobci, ten se vyjádří ve lhůtě 30 dní od doručení.

Pokud soud stanoví lhůtu, musí být dotčená strana informována o důsledcích jejího zmeškání.Vyžaduje-li to ochrana práv stran, může soud za výjimečných okolností prodloužit lhůty stanovené v tomto Nařízení.

Jazykem řízení je jazyk či jeden z jazyků soudu. To znamená, že žalobní návrh, odpověď, případná vzájemná žaloba a popis příslušných podpůrných dokladů se předkládají v tomto jazyce.

Soud do 30 dnů od obdržení odpovědi žalovaného nebo žalobce vydá rozhodnutí nebo si od stran vyžádá další informace týkající se nároku nebo provede dokazování nebo předvolá strany k ústnímu jednání. Soud může vést ústní jednání prostřednictvím videokonference nebo pomocí jiných komunikačních technologií, pokud jsou k dispozici.

Soud určí způsob a rozsah dokazování, které je nezbytné pro vydání jeho rozhodnutí, může se jednat např. o písemné výpovědi svědků, znalců nebo stran. Soud použije nejjednodušší a nejméně náročný způsob dokazování.

Zastoupení advokátem či jiným odborníkem v oboru práva není v tomto řízení povinné.

Náklady řízení nese strana, která neměla úspěch ve věci. Soud však straně, která měla úspěch ve věci, nepřizná náhradu nákladů v rozsahu, v němž nebyly nutně vynaložené nebo nebyly přiměřené ve vztahu k nároku.

Opravné prostředky

Rozhodnutí lze napadnout jednak opravným prostředkem dle práva příslušného členského státu. Řízení se pak řídí vnitrostátním právem, informace o opravných prostředcích a lhůtách sbírá a zveřejňuje Evropská komise. V ČR je tímto opravným prostředkem odvolání, ale s omezením, které stanoví platná právní úprava.

Odvolání lze podat jen proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o nároku vyšším než 10.000, Kč (do 30.6.2009 – 2.000 Kč). Druhou možností je přezkum rozhodnutí, který je upravený v Nařízení a kde jsou výslovně uvedeny důvody, pro které je možno o přezkum rozhodnutí požádat, a to u příslušného soudu členského státu, ve kterém bylo rozhodnutí vydáno. Tyto důvody jsou ryze formální a patří mezi ně např. to, že žalobní formulář byl doručen způsobem bez dokladu o přijetí žalovaným nebo že žalovaný nemohl popřít nárok z důvodu vyšší moci nebo mimořádných okolností, které nezavinil. Žádost o přezkum rozhodnutí musí být podle nařízení podána neprodleně, což je poněkud nepřesně formulovaná lhůta, která může v praxi činit problémy.

Odmítne-li soud přezkum, zůstává rozhodnutí v platnosti. Pokud soud rozhodne, že přezkum je oprávněný z některého z důvodů stanoveného v Nařízení, je rozhodnutí od počátku neplatné.

Uznání a výkon rozhodnutí

Rozhodnutí je vykonatelné bez ohledu na jakýkoli možný opravný prostředek, řečeno slovy českého procesního práva, jedná se o tzv. předběžnou vykonatelnost. Nařízení nestanoví povinnost použití obecného požadavku, kterým je prohlášení vykonatelnosti. Vydané rozhodnutí o drobném nároku je tedy v zásadě bez dalšího exekučním titulem ve všech členských státech EU (dle Nařízení kromě Dánska) a není dána možnost napadnout jeho uznání. Na žádost některé ze stran vyhotoví soud osvědčení o rozhodnutí vydaném v rámci evropského řízení o drobném řízení na příslušném vzorovém formuláři.

Vykonávací řízení se řídí právem členského státu výkonu. Rozhodnutí vydané v rámci evropského řízení o drobných nárocích se vykonává za stejných podmínek jako rozhodnutí vydané v členském státu výkonu. Strana, která žádá o výkon rozhodnutí předloží ověřenou kopii rozhodnutí, kopii osvědčení o rozhodnutí vydaném v rámci evropského řízení o drobném řízení na příslušném vzorovém formuláři a v případě potřeby jeho překlad do úředního jazyka členského státu výkonu. Cizí rozhodnutí musí být v každém členském státě vykonáno za stejných podmínek, jako kdyby v něm bylo i vydáno. Soud či vykonávací orgán členského státu výkonu nesmí přezkoumávat rozhodnutí ve věci samé.

Výkon rozhodnutí lze zamítnout pouze z důvodu překážky věci rozsouzené, tedy pokud existuje dřívější rozhodnutí v téže věci mezi totožnými účastníky a toto rozhodnutí bylo vydáno v členském státě výkonu nebo splňuje podmínky nezbytné pro jeho uznání v členském státě výkonu, to vše ale jen za předpokladu, že tuto skutečnost nebylo možné namítnout v průběhu řízení o drobném nároku podle Nařízení.

Pokud strana napadla rozhodnutí vydané v rámci evropského řízení o drobných nárocích nebo trvá na možnosti takového napadení či pokud strana žádá o přezkum, může příslušný soud nebo orgán v členském státě výkonu na návrh strany, proti které je výkon požadován omezit vykonávací řízení na ochranná opatření; podmínit výkon složením jistoty, kterou sám určí, nebo za výjimečných okolností vykonávací řízení zastavit.

Elektronické formuláře

Formuláře jsou k dispozici na stránkách Evropského soudního atlasu.

 

Pro portál BusinessInfo.cz připravila advokátní kancelář noack & partner, s.r.o., autor článku: JUDr. Martina Matějková.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek