Exekutoři obtěžují firmy kvůli zadluženým zaměstnancům, ministerstvo chystá změnu

24. 11. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Firmy začnou dostávat paušální náhradu, která jim vykompenzuje složité výpočty srážek ze mzdy pro exekuce a další administrativní úkony. Podle firem by se zaměstnavatelé měli s exekutory dělit o stržené peníze rovným dílem.

Exekuce na mzdu zaměstnance – to je noční můra zaměstnavatelů. Dotazy a požadavky exekutorů musí firmy vyřizovat na vlastní náklady, často ve velkých počtech. Nebývale je to zatěžuje.

Přestože počet exekucí v loňském roce v porovnání s rokem 2014 klesl, stále se týkají statisíců lidí. Loni bylo vyhlášeno 782 tisíc exekucí, což je o 96 tisíc méně než rok předtím. Pro firmy, které zaměstnávají dlužníky, tak agenda spojená se srážkami ze mzdy představuje značnou zátěž.

„Výpočet takové exekuce je extrémně náročný, vše na náklady zaměstnavatele. Výpočet musí být správný, nezbývá než si najímat specializované poradce,“ říká Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McRoy Czech.

A přidává příklad z praxe, kterým se jeho společnost zabývala. Firmě přišly ve stejný den dvě nepřednostní exekuce na zaměstnance za nesplacené půjčky. Předepsané srážky tak firma musela dělit poměrnou částí. Poté však dorazila další, tentokrát takzvaně přednostní exekuce za nezaplacené daně. Nakonec přišla poslední, opět nepřednostní exekuce, která však firmě ukládala nezapočítat nezabavitelné minimum a strhávat tak zvaně „od první koruny“ jednu třetinu mzdy. V jednu chvíli tak firma strhávala svému pracovníkovi částky na čtyři různé exekuce, na každou z nich připadá jiná suma.

Firmy jako bezplatné sekretářky

Podle Tomáše Surka tak firmy v této situaci fungují pro exekutory v podstatě jako bezplatné sekretářky. „Zaměstnavatelé se nemohou nijak bránit, protože jednak v současné době panuje extrémní nedostatek pracovní síly a firmy musí často nabírat doslova vše, co má ruce nohy, a zároveň je nezákonné vyřadit uchazeče o práci jen kvůli tomu, že má exekuce,“ upozorňuje Tomáš Surka.

Výpočet výše exekucí není jediný problém, který se zadluženými zaměstnanci souvisí. Podniky zatěžuje také to, že se exekutoři často i několikrát týdně dožadují ověřování stále stejných informací o případných dalších exekucích zaměstnance. „Pokud jste v roli společnosti, která zaměstnává tisíce lidí na dělnických pozicích, pak je exekucí, které musíte řešit, několik desítek denně. Exekutoři často i dost arogantním způsobem vyžadují součinnost ihned a bez ohledu na to, že nejste jeho prodloužený administrativní aparát,“ uvádí Tomáš Surka.

I když je pro firmy spolupráce s exekutory náročná časově i finančně, z exekucí inkasují peníze pouze exekutorské společnosti. „Exekutor by se měl dělit o svoji odměnu minimálně půl na půl se zaměstnavatelem. Ten musí práci zajistit, zaplatit, vyřídit veškerou administrativu a odměnu bere exekutor,“ požaduje Tomáš Surka.

Exekutoři podobné výzvy odmítají. „Takový návrh je zjevně nesmyslný. Aktuálně nicméně diskutujeme o možné změně právní úpravy v tom směru, že by náklady na provádění srážek byly do určité míry kompenzovány,“ říká mluvčí Exekutorské komory Petr Vorlíček.

Ministerstvo chystá paušální náhrady

Obecně se ale Exekutorská komora k výhradám zaměstnavatelů staví smířlivě. „Vnímáme, že poskytování součinnosti a provádění srážek ze mzdy může být pro zaměstnavatele časově i finančně zatěžující. Ostatně stejně jako ostatní povinnosti, které stát zaměstnavatelům ukládá ve prospěch jejich zaměstnanců, jako jsou oznamovací povinnosti, vyúčtovací a jiné povinnosti spojené s veřejnými transfery. Je zejména na státu, který povinnosti ukládá, například povinnost poskytovat součinnost za účelem dosažení vymahatelnosti práva, aby s tím spojené náklady kompenzoval,“ dodává Petr Vorlíček.

Ministerstvo spravedlnosti o náhradách pro zaměstnavatele „postižené“ exekucí svých pracovníků do budoucna uvažuje. Přesto by se tato oblast mohla dočkat některých změn. „Ministerstvo spravedlnosti v současné době připravuje novelizaci občanského soudního a exekučního řádu. Ta by se měla týkat mimo jiné i nákladů plátce mzdy, které mu vznikají v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy v souvislosti s úkony povinně prováděnými dle občanského soudního řádu,“ vysvětluje Jakub Říman z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.

„Předpokládá se, že plátci mzdy bude náležet paušální náhrada těchto nákladů. Její výše a způsob určení budou stanoveny v prováděcím právním předpisu tak, aby byly zohledněny jak oprávněné zájmy plátce mzdy, tak oprávněné zájmy dalších subjektů řízení o výkonu rozhodnutí nebo exekučního řízení – tedy oprávněného, povinného a případně soudního exekutora,“ uzavírá Jakub Říman.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek