Export českých hudebních nástrojů roste, táhne ho hlavně Čína

8. 2. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

V rámci oboru jde na export 80 až 90 procent produkce. Zatímco do Říše středu putují především piana a klavíry, dechové nástroje nacházejí zákazníky hlavně v Německu, USA nebo Japonsku, kytary například ve Skandinávii.

Ještě před osmi lety vyráběli ve společnosti Petrof pro Čínu jen zhruba 4 procenta z produkce pian a klavírů. V současnosti na trh nejlidnatější země světa míří 29 procent zdejší výroby. Toto porovnání ukazuje, jak důležitým se čínský trh pro tuzemské výrobce hudebních nástrojů stává.

Naše čísla rostou díky systematické práci a obrovskému potenciálu, který v Číně je,“ vysvětluje Zuzana Ceralová Petrofová, prezidentka společnosti Petrof. Ta vyváží své nástroje do zahraničí od roku 1895. Dnes má zákazníky v 70 zemích světa a export tvoří více než 90 procent celkové produkce.

„Snažíme se přizpůsobovat poptávce tamních trhů, takže například do Číny stále více prodáváme dražší nástroje. Ať již jsou to naše koncertní modely prémiové značky Ant. Petrof nebo unikátní klavíry ze speciální kolekce zdobené perletí či zlatem. Obecně platí, že Číňani od nás kupují pianina a klavíry s vyšší přidanou hodnotou. Ty levné si umí vyrobit sami,“ doplňuje Zuzana Ceralová Petrofová.

Podobné je to podle ní třeba v Rusku nebo Japonsku. Do Evropy zase Petrof prodává více standardních modelů běžného provedení.

Dveře otevírají i veletrhy

Klavíry na české expozici na veletrhu MUSIC CHINA v Šanghaji 2015 To, že je Čína pro české výrobce stále důležitějším trhem, potvrzuje také Ivana Louková z Asociace výrobců hudebních nástrojů. „Čína je významné teritorium pro všechny české výrobce hudebních nástrojů. Je tam obrovský prodejní potenciál, ochota hrát na hudební nástroje a kupovat evropské zboží,“ říká Ivana Louková.

„Někomu se tam daří vyvážet více, jako například firmám Petrof nebo Amati-Denak, jiní jsou teprve na začátku. Je to běh na dlouhou trať. Rozhodně má význam se v Číně snažit, neboť prodeje českých nástrojů do Číny vytrvale narůstají,“ dodává Ivana Louková.

Ke vstupu na čínský trh pomáhá tuzemským firmám i podpora Ministerstva průmyslu a obchodu, které  v rámci programu českých oficiálních účastí realizuje společnou expozici podniků na veletrhu Music China.

Ve společném stánku pod hlavičkou České republiky mohou členové naší asociace vystavovat již několik let po sobě, což upevňuje jejich pozici na tomto obrovském trhu. Naši obchodní partneři nás každoročně najdou na stejném místě a navíc nás celostránková reklama ve veletržních novinách Shanghai Daily zařazuje mezi veletržní standard,“ pochvaluje si Ivana Louková.

Možnosti vystavovat na veletrhu si cení i zavedené společnosti jako Petrof. „Obchodování s Číňany je složité. Je to běh na dlouhou trať. Tím, že na veletrhu držíme stálou pozici, jsme pro ně zárukou udržitelnosti obchodu, a to je v Číně velmi důležité,“ připojuje Zuzana Ceralová Petrofová.  

Čína není jediným významným teritoriem, kam Petrof své nástroje vyváží. Mezi další patří Rusko a země bývalého Společenství nezávislých států, dále Japonsko, Hong Kong, Singapur, Irán, Německo, Francie, Anglie, Skandinávie, USA a další.

Tisíce pian pro arciknížete

Zuzana Ceralová Petrofová (druhá zprava)Již půldruhého století přitom výrobce pian a klavírů eviduje, kam všude jeho nástroje putovaly. „Nástroje Petrof se vyrábějí v Čechách od roku 1864. O šest let později se začaly vyvážet do Rakouska-Uherska a v roce 1895 do celého světa. Například 30 000 kusů si koupil arcivévoda František Ferdinand d‘ Este v roce 1914, dva týdny před atentátem, a 40 000 kusů jeden bohatý Číňan. V naší opusové knize lze dohledat, kam se který nástroj prodal, je to naše spojení se zákazníky už více než 150 let. V této knize máme čísla 626 000 a více,“ popisuje Zuzana Ceralová Petrofová.

Celosvětovou ekonomickou krizi, která před několika lety postihla všechny výrobce pian, firma ustála bez nutnosti hledat zahraničního investora či spasitele. Díky rozsáhlé restrukturalizaci a nové obchodní a marketingové strategii ji nepotkal osud mnoha dalších producentů pian, kteří získali asijské majitele, jako se to stalo i slavné značce Steinway. Petrof dál zůstává českou rodinnou firmou.

I díky inovacím podnik, který měl vloni 215 zaměstnanců a obrat 233 milionů korun, plánuje další posilování pozice na trhu. „Bez inovací dnes nemůžete existovat. Nikdo si nebude kupovat naše piana jen kvůli tradici. Máme své vývojové a výzkumné oddělení, kde vznikají nové modely, zkoumají se nové materiály nebo se simulují podnebné podmínky, do kterých nástroj prodáme, abychom předešli reklamacím,“ zmiňuje Zuzana Ceralová Petrofová.  

Současné hospodářské oživení a slabá koruna pomáhá i dalším českým vývozcům hudebních nástrojů. „Většina českých výrobců své výrobky vyváží a jejich celková výrobní orientace je na export zaměřena. V průměru za celé odvětví jde na vývoz zhruba 80 až 90 procent celkové produkce,“ vysvětluje Ivana Louková.

Nástroje živí tři stovky firem

Kytary RozawoodV České republice je podle ní více než 300 výrobců a opravářů hudebních nástrojů. Jejich tržby v roce 2014 dosáhly podle Ministerstva průmyslu a obchodu více než 1,1 miliardy korun, drtivá většina pocházela z exportu. Pro srovnání - v roce 2009 to bylo méně než 900 milionů korun.

Kromě značky Petrof mají zhruba dvousetletou tradici také značky Červený nebo Lídl. Firma Josef Lídl byla založena v roce 1892 a již na přelomu 19. a 20. století dodávala hudební nástroje do celého Rakouska-Uherska. Dnes manufaktura Josef Lídl Brno vyváží své výrobky do celého světa, zejména do střední a západní Evropy, USA a Číny.

Mezi velké výrobce strunných nástrojů patří značky Furch či Strunal, klávesových nebo dechových pak Amati-Denak.Tradiční výrobce dřevěných i žesťových dechových hudebních nástrojů Amati-Denak byl založen v roce 1947, firma je silně proexportně orientována, na vývoz vždy šlo okolo 90 procent celkové produkce, v současné době je to dokonce 95 procent. Největší zákazníci jsou z Německa, USA, Japonska, Polska a Anglie.

Tuzemsko má i skvělé výrobce elektrických kytar, jako je společnost NBE. „Česko má také své mistry houslaře, kteří obstáli i v těch nejprestižnějších světových soutěžích, jako je Jan Špidlen. Nesmíme zapomenout ani na výrobce mistrovských akustických kytar, banj či mandolín, na které hrají špičkoví umělci z celého světa. Zde mezi nejznámější patří značky BSG, Čapek nebo Rozawood,“ vypočítává Ivana Louková.

Zatímco piana se stále více prodávají do zmíněné Číny, jihovýchodní Asie a Ruska, dechové nástroje míří hlavně do západní a střední Evropy, USA a také již zmiňované Číny. Mistrovské kytary zase do Evropy, Skandinávie, banja a mandolíny do USA, Velké Británie, ale například i do Norska a Japonska. „Každopádně platí, že české hudební nástroje najdete po celém světě,“ zdůrazňuje Ivana Louková.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek