Exportéři staví či vybavují v zahraničí celé nemocnice a polikliniky

20. 12. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Český zdravotnický trh je nyní natolik vybavený, že nelze očekávat růst poptávky. I proto se musí výrobci zdravotnických prostředků více orientovat na vývoz.

Za posledních deset let čeští exportéři, kteří se specializují na dodávky do zdravotnictví, zažívají obrovský rozmach. Daří se jim získávat finančně dobře ohodnocené kontrakty, které se nepočítají v jednotlivých kusech, ale jde o zboží a služby pro celé nemocnice, polikliniky či řetězce zdravotnických zařízení, včetně výstavby takových institucí.

„Většina českých výrobců zdravotnických prostředků stěžejní objem své produkce vyváží. Z toho vyplývá, že se jim ve světě daří, a mnohé firmy vyvinuly a úspěšně vyváží světové unikáty a patenty,“ uvádí Jana Vykoukalová, členka představenstva Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků (AVDZP).

Vyrábějte produkty s příběhem, aby odběratelé pochopili, proč je brát z Česka, a ne z USA

Její kolega Jaroslav Kopeček, místopředseda představenstva a odborný konzultant asociace, dodává, že neexistují přesná čísla o exportu zdravotnických prostředků, ale zcela jasné je, že zdravotnické prostředky mají ve vývozu aktivní saldo. Z dostupných zdrojů tipuje, že loni představoval dovoz 20 miliard korun a týkal se hlavně produktů pro radiologii a magnetickou rezonanci, které se v Česku nevyrábějí. „Vývoz odhaduji na 25 miliard korun. Největší část připadla na vybavení operačních sálů, ale i lůžkových oddělení,“ míní Kopeček.

Světovým lídrem tohoto segmentu je Linet Group, dodavatel zdravotnických a pečovatelských lůžek, matrací bránících proleženinám, nábytku a podobně. Firma koupí většinového podílu společnosti Borcad Medical rozšířila svůj sortiment lůžek o porodnická, gynekologická a dialyzační křesla.

Firmy při zvažování exportu do vybraných asijských zemí zejména řeší,
jak budou chráněna jejich patentová práva.

Linet v roce 1990 založil Zbyněk Frolík takzvaně na zelené louce, de facto přestavbou kravína. V současné době je z této fabričky společnost s ročními tržbami kolem tří miliard korun.

„Letos odhaduji, že náš export dosáhne 96 procent,“ uvádí Frolík, který by měl právo jako jeden z mála v tuzemsku radit, jak správně exportovat. „Když to budou firmy dělat jako my, tak v zahraničí uspějí,“ usmívá se. Má‐li tuto lakonickou radu rozšířit, tak ze sebe začne sypat nespočetně podmínek, jak být úspěšným exportérem. „Je to skládanka stovky kostiček, z nichž každá musí být optimálně nastavená, aby se výrobce prosadil na špičku ve světové konkurenci.“

Za úspěchem je podle Frolíka hodně práce s lidmi ve firmě, v přístupu k inovacím jak do produktu, tak i do prodeje. Nyní, kdy pracovní síla není tak levná jako v 90. letech, nabádá zaměřit se na produktivitu práce. „Exportér musí mít ambice uspět na zahraničních trzích. Musí vyrábět krásné, konkurenceschopné produkty s příběhem, aby zákazník pochopil, proč si výrobek koupit zrovna od českého výrobce, a ne od amerického, od kterého si ho kupuje už 50 let. Je to také hodně o emocích,“ míní Zbyněk Frolík.

Úspěšní exportéři vsadili na výzkum a vývoj

Český zdravotnický trh je podle Frolíka v současné době nasycený a dobře vybavený, takže nelze v tuzemsku čekat růst poptávky po zdravotnických prostředcích. I to je důvod, proč se musí čeští výrobci ještě více orientovat na zahraniční trhy. Ve výsledku jim to dokonce může jenom pomoci. „Právě export nutí výrobce, aby inovovali a byli v kvalitě, technické úrovni a užitných vlastnostech srovnatelní se zahraniční konkurencí,“ dodává jeden z nejúspěšnějších českých byznysmenů a exportérů.

Linet samozřejmě není jedinou českou firmou, která je úspěšná na zahraničních trzích. Jsou to většinou společnosti, jejichž výroba je úzce svázána s vlastním vývojem, což naznačuje, že právě tudy vede cesta k vítězství nad konkurencí.

Například firma Ella‐CS vyvinula a vyrábí degradabilní výztuže do trávicího traktu. BMT Brno na základě vlastního vývoje dodává široký sortiment parních, horkovzdušných a chemických sterilizátorů, laboratorních sušáren a inkubátorů. ING corporation se věnuje vývoji, výrobě a prodeji v oblasti ortotiky a protetiky. BTL vyvíjí a vyrábí přístroje pro fyzikální terapii, jako jsou elektroléčebné přístroje, ultrazvuky, lasery, magnetoterapie, lymfodrenážní přístroje a další produkty.

Ego Zlín je zase významným výrobcem a dodavatelem komplexního systému biologické ochrany, logistických a dekontaminačních systémů a prostředků pro urgentní medicínu či dlouhodobou péči. MZ Liberec navrhuje, vyrábí a instaluje rozvody medicinálních a technických plynů i zařízení pro operační sály. UJP Praha se v zdravotnickém segmentu specializuje na výrobky využívající ionizující záření, jako jsou například radioterapeutické ozařovače. A výčet firem, které díky svému výzkumu a vývoji uspěly v zahraničí, by mohl pokračovat.

Také humanitární pomoc otvírá dveře exportu

Firma Medin se zabývá vývojem, výrobou a distribucí implantátů pro traumatologii a nástrojů pro chirurgii. V porovnání s Linetem jde o menší firmu, roční obrat se pohybuje kolem 340 milionů korun, ale i v tomto případě jde o exportně zaměřenou společnost, protože 60 procent obratu dělají zahraniční zakázky. Kromě dodávek do většiny evropských států jsou výrobky Medinu známé v Latinské Americe, Austrálii, Asii, Africe. Aktuálně firma připravuje první dodávku pro legislativně náročný brazilský trh.

„Zlomeniny patní kosti a zápěstí brazilských obyvatel budou již brzy léčeny pomocí českých výrobků značky Medin,“ prozrazuje Jana Vykoukalová, manažerka rozvoje a řízení vztahů ve společnosti Medin. Podle jejích informací se letos podařilo společnosti prorazit i na jordánský trh.

„V rámci humanitárního projektu Medevac používali čeští lékaři naše nástroje a implantáty. A to bylo jedním z důvodů, proč se podařilo prosadit tuzemské firmy jako dodavatele pro zdravotnictví Jordánského království,“ uvádí Vykoukalová jednu z možných exportních strategií. Jordánsko bylo první zemí, kde čeští lékaři začali operovat přímo na místě.

EGAP pojišťuje vývoz v oboru zdravotnictví

Velmi úspěšné jsou v posledních letech ve zdravotnickém sektoru také kontrakty na vybavení, či dokonce výstavbu celých nemocnic a poliklinik, což jsou příklady třeba z Ghany, Gabonu, Laosu, Alžírska, Trinidadu a Tobaga, Papuy‐Nové Guineje, Kolumbie, ale i Ruska či Kazachstánu. Jen třeba v Gabonu jde o tři nemocnice, v Ghaně o deset poliklinik.

Jan Procházka, předseda představenstva Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), která tyto projekty pojistila, tvrdí, že zdravotnická zařízení na klíč či jejich vybavení jsou v poslední době pro pojišťovnu silnou skupinou. „Jen za posledních pět let jsme pojistili export do zdravotnictví za 11,5 miliardy korun.“

Navíc podle Procházky jde o segment exportu, kde pojišťovna ráda pomůže, protože riziko nesplácení je nízké. „Je tam ručení buď tamním ministerstvem financí, nebo zdravotnictví. Jde o státní záruky a to je vždycky dobré.“

Například kontrakt na rozšíření a modernizaci nemocnice v Laosu, která má 150 lůžek a rozroste se o dalších 120, spravuje laoské ministerstvo zdravotnictví. Zakázku získala dceřiná společnost rakouské skupiny Vamed. Český Vamed Health Project CZ k realizaci přizval hned několik tuzemských firem – MZ Liberec, Audy, Klaro, Techo, Mava, český Siemens. Na stavbě se podílejí i Hochtief, Kyrastav nebo výrobce kachliček Lasselsberger. Celkové náklady mají být přes 1,6 miliardy korun a Češi si sáhnou zhruba na polovinu.

I přes problémy je asijský trh perspektivní

Přestože na takových trzích jako Asie či Afrika musí exportéři překonávat mnohem více problémů než v Evropě, jde na druhou stranu o perspektivní trhy.

„Země v Asii začínají projevovat zájem i o jiné než čínské produkty. Ty české jsou kvalitní a cenově dostupné. Problémem je ovšem místní legislativa a také náklady na logistiku,“ uvádí Jana Vykoukalová, členka představenstva Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků. Při zvažování exportu do vybraných asijských zemí firmy podle ní zejména řeší, jak budou chráněna jejich patentová práva. „Při registraci je totiž nutné předložit detailní technickou dokumentaci a na základě zkušeností se ukázalo, že v brzké době se pak objevil výrobek, který této dokumentaci odpovídal.“

Vykoukalová uvádí, že českým exportérům do zdravotnictví se daří hlavně v teritoriích z dob komunismu – v Rusku, zemích SNS –, ale také v západní Evropě včetně Německa či na trzích Jižní Ameriky.

Stále více prý podávají pomocnou ruku tuzemským firmám státní orgány. V rámci ekonomické diplomacie je to ministerstvo zahraničí, ministerstvo průmyslu zase organizuje incomingové a zahraniční mise. „Naši členové využívají také služeb agentury CzechTrade, s níž úzce spolupracujeme,“ dodává Vykoukalová.

Podle jejích zkušeností jsou přesto podmínky vývozu pro exportéry stále náročnější a nákladnější. Zvyšuje se konkurence z Asie, mění se politické a ekonomické podmínky v exportních zemích a především se velmi zpřísňují legislativní a certifikační požadavky.

Přesto Jana Vykoukalová, členka představenstva Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků, nenabádá, aby čeští exportéři vývoz vzdávali. Naopak. „Pro zvyšování exportu je například důležitá rozšiřující se síť zdravotnických zařízení a soukromých nemocnic, které nejsou závislé na státních tendrech.“

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Marcela Honsová.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek