Falešné návrhy na insolvence: Nekalý nástroj konkurenčního boje

29. 5. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Jak jednoduše pošpinit nebo zlikvidovat konkurenci? Stačí si vymyslet a napsat na papír, že vám cizí podnik dluží peníze, a podat na něj k soudu insolvenční návrh.

Firma nedluží ani korunu. Prosperuje a k úpadku má daleko. Přesto svítí u jejího jména v obchodním rejstříku varovný nápis, že je s ní vedeno insolvenční řízení. Ten straší banky i obchodní partnery. S útoky insolvenčních mafií se v Česku potkaly stovky podniků. A stovkám podniků to zkomplikovalo život na dlouhé měsíce, nebo dokonce roky.

Rozehrát špinavou hru přitom téměř nic nestojí. „Stačí najít člověka, který je ochotný za pár korun podepsat insolvenční návrh na vybranou firmu. Potřebný dokument udělá každý, kdo umí pracovat s excelovskou tabulkou. Jeho vyhotovení spolu s vytištěním zabere jen pár hodin času,“ upozorňuje marketingový a finanční ředitel společnosti Hormen CE Marek Fišer. Za drobný poplatek vám podpis pod insolvenčním návrhem ověří každý notář.

„V našem případě bylo insolvenční řízení zahájeno na základě fotokopie falešné směnky a tvrzení o fiktivních dluzích naší společnosti různým zcela nedůvěryhodným subjektům. Ty si původce kauzy vybral vzhledem k tomu, že tyto firmy nevyvíjejí žádnou činnost. Společníci a jednatelé jsou zahraniční fyzické osoby, a tudíž jsou nedohledatelní,“ dodává pro Profit Fišer.  Bílým koněm najatým škůdci vašeho byznysu může být kdokoli. V případě výrobce světel Hormen CE byl jednatelem údajného věřitele bezdomovec s trvalým pobytem na Městském úřadě Sedlčany.

Důvody šikany bývají různé – většinou vás chce konkurence odstřihnout od lukrativní zakázky, případně od dotací. Někdy jde o pouhou snahu pošpinit vaše jméno. A insolvenční mafie se často snaží donutit podnikatele k zaplacení výpalného.

Nekonečné kauzy

Státní podnik LOM Praha přišel před lety kvůli nesmyslnému insolvenčnímu řízení o možnost ucházet se o zakázky za stovky milionů korun. Správa státních hmotných rezerv mu nechtěla dodávat palivo, jež potřebuje pro výcvik armádních pilotů, banky odmítaly zaměstnancům firmy poskytovat hypotéky. Přibližně stejně často žádají finanční ústavy postižené společnosti o předčasné splacení úvěrů.

Únavnou anabázi s insolvenční šikanou prožíval několik let také výrobce průmyslových světel Trevos z Turnova. V závěru loňského roku příslušný spor u vrchního soudu vyhrál. Jenže za pár dní musel čelit další insolvenci. Celkově už popáté. „Je to nekonečný příběh o neschopnosti policie a českých zákonů ochránit firmy před takovými útoky,“ postěžoval si médiím spolumajitel Vilém Šulc.

Důvody šikany bývají různé – většinou vás chce konkurence odstřihnout od lukrativní zakázky, případně od dotací. Někdy jde o pouhou snahu pošpinit vaše jméno. A insolvenční mafie se často snaží donutit podnikatele k zaplacení výpalného.

Podobné útoky mířily i na společnosti Halla a zmíněnou Hormen CE. Všechny tři firmy, působící ve stejné branži, se ostatně pokoušely o lukrativní dodávky pro pražský dopravní podnik. A právě to je zřejmě přivedlo pod gilotinu.

Označit kohokoli konkrétního za strůjce špinavostí zatím není možné, policie kauzu nadále vyšetřuje. Deník E15 sice nedávno připomněl, že osvětlovací technologie pro dopravní podnik v posledních letech zajišťuje především firma Vávra osvětlení s.r.o. podnikatele Romana Vávry, za insolvenčním návrhem na Hormen CE z roku 2014 je ale jistý Daniel Tázler. „Podnikatel“ má trvalé bydliště na Městském úřadu Sedlčany a na jeho majetek je uvalená exekuce.

Marek Fišer nechce o skutečném viníkovi spekulovat, je si ale jist, že škůdcům nešlo o výpalné, ale čistě o konkurenční boj: „Protože vyšetřování stále probíhá, nemůžeme s určitostí uvádět původce naší kauzy. Velmi pravděpodobně se ale jedná o přímého konkurenta, který se nám snaží znepříjemňovat a komplikovat život.“

Peklo na zemi

Podle Marka Fišera nastává pro postižené subjekty peklo na zemi. „Dodavatelé zastaví poskytování dodavatelských úvěrů, pojišťovny zruší kreditní limity, neodhlásíte vozidlo z evidence, přijdete o zápis v Seznamu kvalifikovaných dodavatelů. My jsme byli vyřazeni z Registru solventních firem. A vaši zaměstnanci samozřejmě nedostanou žádný úvěr,“ shrnuje.

Prvních pár týdnů nedělají zástupci poškozené firmy nic jiného, než že vedou jednání s bankami, dodavateli či zákazníky a přesvědčují je – často marně – o své bezúhonnosti. „Právní obrana vás stojí statisíce korun a obnovování důvěry u všech obchodních partnerů spousty času a nervů. Značně se zvýší náklady na obsluhu dluhu,“ dodává Fišer. Jeho podniku se naštěstí podařilo první insolvenční útok ze září 2014 odvrátit. Vrchní soud po dvouletých peripetiích zamítl insolvenční návrh mimo jiné i proto, že předložené směnky byly falešné.

Trápení tím ale neskončilo. „Pouhé tři dny po pravomocném ukončení první insolvence byl na nás podán nový návrh stejnou společností jako v prvním kole. Pikantní je, že v době podání byla společnost Download s.r.o. již několik měsíců v likvidaci, a tudíž k tomu jednatel neměl oprávnění. Soud to bohužel neodhalil a dostali jsme se opět do procesu soudní mašinerie, kdy stále čekáte. Každou naši stížnost na průtahy řízení soud zhodnotil jako bezdůvodnou,“ říká s hořkým úsměvem. Vzhledem k tomu, že je údajný jednatel firmy Telepike s.r.o. bezdomovcem a jednatel firmy Download s.r.o. fiktivní osobou z Rumunska s padělanými doklady, nemělo smysl podávat ani civilní žalobu pro náhradu škody.

Novela není všespásná

Stát sice proklamuje, že chce tuzemské firmy před insolvenčními mafiány lépe chránit, novela insolvenčního zákona, která vstoupí v platnost k 1. červenci 2017, ale zřejmě problém nevyřeší. Částečně pomůže, bude však nedostatečná, shodují se právníci i zástupci poškozených firem.

Soudy budou nicméně moci rozhodnout, že podezřelé návrhy v první fázi řízení nezveřejní v insolvenčním rejstříku, a následně budou mít čas – konkrétně týden – na jejich posouzení. Navrhovatelé navíc budou skládat zálohy na náklady insolvenčního řízení. V případě, že bude útok směrován na firmu (tedy právnickou osobu), půjde až o částku 50 tisíc korun. Po pravomocném rozsudku si skuteční i falešní věřitelé počkají nejméně půl roku, než bude možné podat další návrh. 

Navrhovatelé budou skládat zálohy na náklady insolvenčního řízení. V případě, že bude útok směrován na firmu (tedy právnickou osobu), půjde až o částku 50 tisíc korun.

„Vzhledem k tomu, že osoby stojící za insolvenčními návrhy proti nám byly schopny falšovat nejrůznější doklady (směnky, ověřovací doložky, faktury atp.), jsem přesvědčen, že novela v tomto nepomůže,“ obává se Fišer. To, že před samotným zveřejněním insolvenčního řízení nebudou informace o podání publikovány v Insolvenčním rejstříku, ovšem vnímá jako pozitivní změnu.

„Ve všech našich kauzách nebyly soudy schopny vykázat doručení prostřednictvím datové schránky či doporučenou poštou. Navrhovatelé se jednoduše podívali do Insolvenčního rejstříku a hned věděli, jakou akci je třeba podniknout a jak řízení zkomplikovat. A že měli na své straně zkušenou osobu s právnickým vzděláním, je zřejmé. Hrůza, kam se až může dostat stavovská čest právníka,“ dodává Marek Fišer.

Insolvence a odpovědnost za úpadek korporace

Úpravy insolvencí se týkala i novela legislativy trestní odpovědnosti právnických osob v prosinci loňského roku. Pokud se nachází společnost v úpadku, odpovídá její management za podání insolvenčního návrhu. Podle advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha jsou manažeři povinni podat insolvenční návrh nejen při platební neschopnosti, ale i v případě předlužení, tedy když je společnost schopna plnit své splatné závazky, ale souhrn jejích závazků převyšuje hodnotu jejího majetku a nelze předpokládat, že bude schopna pokračovat v podnikání. Při nepodání nebo opožděném podání insolvenčního návrhu odpovídají členové statutárních orgánů za způsobenou škodu přímo věřitelům. Škoda nebo jiná újma spočívá v rozdílu mezi zjištěnou výší přihlášené pohledávky a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky skutečně obdržel.

Soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitele obchodní korporace rozhodnout, že člen nebo bývalý člen statutárního orgánu ručí za splnění povinností společnosti v úpadku, pokud věděl nebo měl a mohl vědět, že obchodní korporaci hrozí úpadek, a neučinil vše potřebné a rozumně předpokládatelné za účelem odvrácení úpadku. Stejně tak je v takových případech povinen vydat na výzvu insolvenčního správce veškerý prospěch, který získal v souvislosti s výkonem funkce, a to za období dvou let zpětně od právní moci rozhodnutí o úpadku korporace.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek