Fenomén bitcoin

14. 9. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Bitcoin je digitální měna, platidlo, peníze – použijeme-li jednu z mnoha definic, kdy se odborníci na ekonomii, finančnictví, počítačové technologie a další snaží dopátrat toho, jak vlastně přistupovat k tomuto pro mnohé geniálnímu vynálezu.

Pokusů o vytvoření digitálních peněz bylo v historii více, prakticky všechny však skončily neúspěchem z prostého důvodu – vytvářel a spravoval je konkrétní člověk, nebo firma. Ať už to byl projekt CyberCoin, Liberty Reserve, E-gold a jiné, dříve či později se ukázalo, že narušovat monopol státem vytvářených peněz není dobrý nápad, už proto, že státu bere možnost kterýkoliv subjekt dohnat k soudu, kriminalizovat a zabavit mu finanční prostředky – vlastní i klientské.

V roce 2008 proto dosud anonymní tvůrce pod pseudonymem Satoshi Nakamoto publikoval devítistránkový dokument s názvem Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System, ve kterém mimo jiné popsal řešení dvou nejdůležitějších problémů digitálních peněz. Jednak nemožnost dvojité útraty, neboť běžně platí, že se cokoliv digitálního dá lehce zkopírovat. A za druhé decentralizovanou správu algoritmicky vytvářené hodnoty, tedy bitcoinu, s přesně definovaným konečným množstvím mincí, kdy tisíce decentralizovaných uzlů kontrolují platnost transakcí a nahrazují tak ve finančním světě hojně využívaný institut důvěryhodné třetí strany, tedy banky či jiné finanční instituce.

Další tisíce těžařů pak za pomoci obrovské výpočetní síly tyto transakce zařazují do bloků, které tvoří nezměnitelný zápis do decentralizované databáze všech transakcí – blockchain. První blok byl takto vytvořen 3. 1. 2009 a jakkoliv jsou jednotliví účastníci transakcí vedeni pouze pod svými bitcoinovými adresami bez další identifikace, vše je zcela transparentní a každá transakce je veřejně dohledatelná.

Dvacet jeden milion

Bitcoin má několik vlastností, díky kterým je požehnáním pro všechny, kdo nedůvěřují současnému centralizovanému finančnímu systému s nekontrolovatelným uvolňováním nových peněz do oběhu. Zmíněný, dopředu známý konečný počet emitovaných jednotek, tedy 21 000 000 bitcoinů, je jednou z nich. Jedná se vlastně o digitální a uměle vytvořenou obdobu vzácnosti, jakou má zlato. Neméně důležitá je nezávislost na jakékoliv centrální autoritě, od vzniku bitcoinů jako platidla až po jeho distribuci a správu.

Veškeré transakce jsou navíc prakticky okamžité, extrémně levné, a především jim nejde technicky zabránit – snad jen s výjimkou celosvětového vypnutí internetu – to by ovšem daleko víc poškodilo klasický bankovně-finanční systém. Stejné vlastnosti ovšem mohou být a jsou trnem v oku mocenským a finančním strukturám, které dosud ovládají fiat měny, tedy státem nařízené a řízené peníze. S postupným masivním rozšiřováním kryptoměn se ale zdá, že případné zákazy jejich používání jsou v této fázi již společensky neúnosné. Některé státy dokonce bitcoinu a kryptoměnám přiznávají oficiální status platidla, například Japonsko, nebo je považují za soukromé peníze jako Německo.

S čím je však nutné počítat – a také se to již celkem masivně děje – je snaha států o regulaci a zdanění. To je možné především na místech, kde se kryptoměny potkávají s fiat měnou, tedy na burzách, ve směnárnách či bitcoinových bankomatech.

Bitcoin a byznys

Burzy a směnárny jsou jednou z důležitých a zatím nutných součástí kryptoměnové infrastruktury. Těch globálních jsou desítky a denně přes ně protečou bitcoiny za stovky milionů dolarů. Není to však jediné odvětví, do kterého především různé fondy rizikového kapitálu vložily nemalé prostředky, dnes již výrazně přes 1 miliardu USD.

Pomocí blockchainové technologie chtějí zefektivnit své procesy i banky,
díky blockchainu je možné decentralizovaně spravovat obrovské databáze plné citlivých dat
například ve zdravotnictví, katastrech nemovitostí a v podobných rejstřících.

Obrovským byznysem je výroba a distribuce specializovaného hardwaru pro těžaře, kde jde pokrok dopředu mílovými kroky. Stejně tak se rychle zvyšuje počet míst, která akceptují bitcoin jako platební metodu, ať už z marketingových, nebo ryze praktických důvodů – nedávno začal přijímat bitcoiny například e-shop Alza.

Nejde ovšem jen o prodej zboží, kryptoměny jsou ideálním platidlem všude tam, kde se jejich uživatel může jinak obávat zneužití svých údajů při použití platební karty. Herní průmysl, online kasina, široká paleta online služeb. Bitcoin sice není plně anonymní, je totiž pouze pseudonymní, ale transakce neobsahují žádné záznamy o uživatelích, není u nich potřeba prostředníků, nikdo je nemůže zakázat a fungují 24 hodin denně.

Budoucnost pro P2P

To je mimo jiné jeden z důvodů, proč mnoho odborníků kryptoměnám předpovídá zářivou budoucnost – na světě je několik miliard lidí bez přístupu k běžným bankovním službám, zato však velká část z nich má k dispozici mobilní telefon a přístup na internet. To je velká příležitost právě pro peer-to-peer platební metody, jichž je bitcoin hlavním představitelem. A to ještě nebyla zdůrazněna technologie blockchainu, která je páteřním orgánem fungování bitcoinové sítě.

Nezměnitelnost a nezfalšovatelnost transakcí, ke kterým lze navíc přidávat určitý objem dalších dat, je spolu s rychlostí a bezpečností na blockchainu fungující sítě velkým lákadlem pro mnoho současných, ale i nově vznikajících odvětví byznysu a průmyslu. Pomocí blockchainové technologie chtějí zefektivnit své procesy i banky, díky blockchainu je možné decentralizovaně spravovat obrovské databáze plné citlivých dat například ve zdravotnictví, katastrech nemovitostí a v podobných rejstřících. Již dnes existuje několik projektů, které stejnou technologií zajišťují decentralizované ukládání dat i pro běžné uživatele za zlomek dřívějších nákladů.

Bitcoin a ti druzí

Bitcoin má otevřený zdrojový kód a nejen díky tomu vzniklo a stále vzniká mnoho dalších podobných projektů a kryptoměn, aktuálně se uvádí číslo cca 700 altcoinů – alternativních měn. Některé vznikly čistě ze zištných důvodů jako pokus o naklonování ekonomického úspěchu, mnohé se však snaží o přidání dalších vlastností a vylepšení těch stávajících – typicky jde o zrychlení transakcí, zvýšení úrovně anonymity a podobné.

Nedávno došlo k oddělení hard forku, jedné skupiny nespokojených uživatelů a těžařů, kteří navázali na dosavadní historii transakcí bitcoinu a pokračují dál s větví nazývanou bitcoin cash. Pro bitcoin jako takový to však neznamená nic víc než potvrzení úspěchu. Stále je vystavován různým zátěžovým zkouškám odolnosti, zatím však vždy prokázal, že je to v podstatě geniálně sestavený vysoce pružný mechanismus. Další alternativní digitální měny jsou tak více než konkurencí spíš doplňujícím prvkem komplexního kryptoměnového mycelia, kdy sice ředí tržní kapitalizaci bitcoinu, na druhou stranu posilují celkovou užitečnost a využitelnost celého odvětví. 

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Karel Fillner, provozovatel bitcoinového online magazínu btctip.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek