Filipíny: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Manile (Filipíny)

Potenciál spolupráce v zemi, která se od roku 2016 stala součástí jednotného trhu ASEAN je jasný. Spojený trh, resp. Ekonomické společenství ASEAN (ASEAN Economic Community) má již nyní větší HDP než Indie. Do roku 2018 se očekává, že trh ASEAN překročí i HDP Japonska a sama filipínská ekonomika má do roku 2028 patřit mezi 30 největších ekonomik světa.

Statistiky potvrzují setrvalý růst českého vývozu, který pokračoval i na podzim 2015. Český vývoz na Filipíny je dlouhodobě vyšší než do Vietnamu a nižší než do Indonésie, tedy zeměmi s podstatně robustnější českou přítomností. Je tím reflektován nadále dobrý stav filipínské ekonomiky. Ta si užívá vůbec nejrychlejšího rozvoje od 50. let minulého století, byť s jistým poklesem dynamiky v roce 2015.

Od roku 2014 nicméně dochází k poklesu filipínských exportů. Pokles jde proti výhodám plynoucím pro Filipíny z letos nového statusu GSP+ či např. aktuálního poklesu filipínského pesa.

V letech 2014 a 2015 Velvyslanectví ČR v Manile podpořilo český business dedikovanými akcemi, včetně přípravy např. incomingové kampaně CzechTourismu a účasti na obranném veletrhu ADAS podpořené rozpočtem CzechTrade a obdobné aktivity plánuje i na tento rok.

Dovoz z Filipín převyšuje náš vývoz v poměru ca 3:1. Mezi nejviditelnější úspěchy patří investice Home Creditu, pokračující angažmá ČKD Blansko Holding ve stavbě vodních elektráren v zemi či export zařízení na testování munice od brněnské firmy Prototypa. Úvěrové produkty začal Home Credit Philippines nabízet v Cebu City u retailerů ve dvou největších obchodních domech Ayala Centre a SM Aura v lednu 2016. Otevření prvních aktivit ve vzdálenější části Filipín jen dokazuje úspěchy firmy, která od zahájení činnosti na Filipínách na podzim 2013 už v aglomeraci velké Manily a sousedních provinciích získala přes 150 tisíc zákazníků a v současné době pro ni v zemi pracuje nikoliv zanedbatelných 1500 filipínských zaměstnanců.

V dolarovém přehledu se daří překonat rekordní hodnoty našeho vývozu z konce 90. let, kdy ČR do Manily vyvezla větší množství tramvají ČKD pro novou tramvajovou linku MRT3. Pozitivní skutečností je, že se jedná o každodenní obchod, kde nejsou vyváženy žádné velké jednorázové celky, které by mohly zkreslit statistiku exportu. Export se zvýšil i přes pokles jinak dominujícího vývozu integrovaných obvodů z nadnárodních firem.

Na rozdíl od minulých let letos poprvé poklesl dovoz elektronických komponentů a paměťových jednotek do ČR, přičemž u dominujících paměťových jednotek se jednalo o výrazný pokles ca 2/5 objemu (ca 20 milionů dolarů). Tento vývoz byl v minulosti způsoben zvýšenou poptávkou zahraničních investorů v ČR, kteří v rámci investičních pobídek přemístili své výrobní kapacity do České republiky.

Díky růstu našeho exportu a znatelnému propadu vývozů na filipínské straně se na podzim 2015 opět snížilo saldo vzájemného obchodu.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

 

 

Vývoz

Dovoz

Obrat

Saldo

USD

poř.

Index

USD

poř.

Index

USD

poř.

Index

USD

1993

10 500

63.

-

4 103

67.

-

14 603

67.

-

6 397

1994

15 888

57.

151,3

4 774

70.

116,4

20 662

64.

141,5

11 114

1995

4 868

82.

30,6

4 977

75.

104,3

9 845

81.

47,6

-109

1996

8 644

75.

177,6

8 088

67.

162,5

16 732

75.

170,0

556

1997

9 990

69.

115,6

9 912

67.

122,6

19 902

69.

118,9

78

1998

71 931

32.

720,0

14 169

59.

142,9

86 100

44.

432,6

57 762

1999

32 867

46.

45,7

13 820

59.

97,5

46 687

54.

54,2

19 047

2000

11 439

69.

34,8

17 295

59.

125,1

28 734

65.

61,5

-5 856

2001

10 276

76.

89,8

42 962

50.

248,4

53 238

60.

185,3

-32 686

2002

8 008

82.

77,9

201 458

30.

468,9

209 466

36.

393,5

-193 450

2003

20 213

63.

252,4

319 643

25.

158,7

339 856

30.

162,2

-299 430

2004

26 113

60.

129,2

305 470

28.

95,6

331 583

37.

97,6

-279 357

2005

48 001

59.

183,8

129 313

41.

42,3

177 314

49.

53,5

-81 312

2006

56 260

55.

117,2

93 167

51.

72,0

149 427

56.

84,3

-36 907

2007

66 611

58.

118,4

115 760

50.

124,3

182 371

58.

122,0

-49 149

2008

73 771

59.

110,7

153 680

47.

132,8

227 451

58.

124,7

-79 909

2009

51 584

69.

69,9

130 309

47.

84,8

181 893

58.

80,0

-78 725

2010

79 560

62.

154,2

172 899

47.

132,7

252 459

54.

138,8

-93 339

2011

89 131

61.

112,0

222 034

45.

128,4

311 165

54.

123,3

-132 903

2012

74 166

66.

83,2

240 748

45.

108,4

314 914

56.

101,2

-166 582

2013

105 145

61.

141,8

299 839

42.

124,5

404 984

55.

128,6

-194 694

2014

108 244

59.

102,9

293 110

44.

97,8

401 354

55.

99,1

-184 866

2015

101 077

 

-

254 266

 

-

355 343

 

-

-153 189

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Hlavními vývozními položkami z České republiky byly především elektronické integrované obvody, které zcela dominovaly českému exportu na Filipíny. Mezi dalších 10 položek náležel cigaretový papír řezaný, syrovátka, stroje k úpravě a zpracování tabáku, hračky a puzzle, díly, strojů skupiny 752, umělá střeva, pulty pro napětí nad 1000V, vepřové maso a vnitřnosti, izolační průchodky pro el.stroje a kufry

Filipínec se ve své zemi typicky setká s pistolemi ČZ z Uherského brodu, které zde patří mezi spíše vyšší střední třídu, se skládačkami Lego vyváženými z Kladna, luxusními kufry Rimowa vyráběnými v Pelhřimově či kuchyňským nářadím značky Tescoma. Naopak doposud chybí česká piva, či další zboží, která běžně vyvážíme jinam.

V současnosti se české firmy zajímají o oblast speciálu či vybavení pro armádu či obnovitelných zdrojů a vodohospodářství přičemž na Filipínách působí například firma ČKD Blansko Holding, která zde realizuje několik malých vodních elektráren. Z minulosti jsou známé jednorázové vývozy minipivovaru z Plzeňských strojíren ČI cukrovarů  Škody Plzeň.

Hlavními dovozními položkami byly především paměťové jednotky a polovodičová média pro záznam, které zcela dominovaly českému exportu na Filipíny. Mezi dalších 10 položek náležely signalizační zařízení zvuková nebo vizuální, paměti, elektronické integrované obvody, procesory a řídicí jednotky, díly a příslušenství měřících, kontrolních přístrojů, zařízení, statické měniče, brýlové čočky, telekomunikační přístroje a pro reprodukci zvuku, počítadla otáček a taxametry.

Čech se u nás doma typicky setká s levnými, ale spolehlivými filipínskými telefony MyPhone, či cyklopočítači na kola pro různé mezinárodní značky.  Velmi pravděpodobně nosí brýle s  dioptrickými pryskyřičnými skly filipínské výroby, opět vyráběnými pro různé světové značky. Další zboží již spadá mezi výrobky, které se neobjevují přímo na maloobchodním trhu nebo jsou součástí jiných výrobků, především elektroniky a počítačů. Filipínskou elektroniku ostatně najdeme i v našich vozech Škoda.

Nově schválený rozšířený režim celních preferencí GSP+ ruší celní zatížení u celkem 66% filipínského exportu do Evropy. Změny ve vývozu více než 6200 výrobků zahrnou i pro Manilu strategické položky jako jsou ryby (především tuňáky), ovoce, potraviny, kokosový olej, oděvy a obuv. Filipíny mohou počítat nejen s nárůstem svého existujícího vývozu, ale i zahájení vývozu v některých nových položkách. Předběžné údaje z počátku roku 2015 např. naznačují 10ti násobný nárůst dovozu ryb z Filipín do ČR oproti prosinci, je tedy možné, že dovozci odložili dovoz na celně výhodnější leden. Další údaje zatím nejsou tak jednoznačné.

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

V oblasti služeb na Filipínách působí pouze společnost Home Credit pod názvem HC Consumer Finance Philippines. Společnost je první novodobou českou investicí a současně joint-venture na Filipínách od říjnu 2013.

Generální ředitelkou firmy HC Consumer Finance Philippines se od 1. dubna 2016 stala Annica Witschardová, která přišla z GE Capital ve Skandinávii. Nahradila ve funkci prvního ředitele filipínské pobočky firmy Davida Minola, který se vrátil jako regionální výkonný ředitel do pražského ústředí skupiny.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Historicky první českou investicí na Filipínách bylo ve 30. letech otevření prodejen značky Baťa v centru Manily, na které v roce 1941 navázalo i zahájení výroby ve velké továrně v Manile. Tento projekt však značně poškodila druhá světová válka, kdy čeští zaměstnanci firmy dobrovolně nastoupili do americké armády na Filipínách a valná část zde také zahynula. Firma Baťa pod tímto názvem tak nyní na Filipínách nepůsobí.

První novodobou českou investicí a současně joint-venture na Filipínách se v říjnu 2013 stalo otevření místní pobočky společnosti Home Credit, která je pod názvem HC Consumer Finance Philippines také největším zaměstnavatelem Čechů na Filipínách. Další českou firmou registrovanou v zemi je společnost BTL, zabývající se exportem zdravotnické techniky. Naopak hlavním filipínským investorem v ČR je IMI - Integrated Micro-Electronics Czech Republic. Tento vůbec největší filipínský výrobce (míněno s filipínskými vlastníky) působí z Třemošné u Plzně a zaměřuje se především na automobilovou elektroniku.

  • Home Credit - první novodobou českou investicí a současně joint-venture na Filipínách se v říjnu 2013 stalo otevření místní pobočky společnosti Home Credit, která je také největším zaměstnavatelem Čechů na Filipínách. Z České republiky také pochází několik top manažerů nadnárodních firem působících na Filipínách. V letech 2015-16 firma rychle expanduje a otevřela mj. své další pobočky v největších městech Cebu a Davao.
  • BTL - druhá z českých firem s registrací na Filipínách se zabývá exportem zdravotnické techniky nejen z České republiky.
  • ČKD Blansko Small Hydro realizuje v zemi projekty několika malých vodních elektráren na ostrovech Mindanao, Luzon a od roku 2016 i Panay
  • Prototypa Brno - společnost je uznávaným dodavatelem balistických zařízení, která jsou prověřena zákazníky po celém světě. Na Filipínách uspěla ve výběrových řízeních pro Government Arsenal,
  • Tradeinvest, Praha - náhradní díly k tramvajím provozovaným místní linkou MRT3
  • Česká zbrojovka – firma dodává pistole a další palné zbraně na filipínský civilní trh i místním ozbrojeným složkám prostřednictvím 3 lokálních distributorů.
  • LET Kunovice  - renovovaná letadla L-410, která jsou v používání 3 filipínských leteckých společností.
  • CREA Hydro&Energy, o.s sídlící v Brně je klastr (skupina) firem, výzkumných institucí a vysokých škol působících v oboru technologií pro vodohospodářská díla, vodního a odpadového hospodářství a obnovitelných zdrojů energie. Členové klastru se společně podílí na výzkumu, vývoji a inovacích produktů, propagaci oboru, prezentacích i realizacích projektů v ČR i ve světě.
  • Inekon - nejvýznamnějším kontraktem na filipínském trhu v minulosti byla zakázka na dodávku 73tříčlánkových tramvají Tatra pro předměstskou dopravu z bývalého ČKD Dopravní systémy a.s. Praha. Výrobní závod ČKD ve Zličíně byl v minulosti prodán firmě SIEMENS, později jej odkoupila firma Inekon, jejíž většina byla v roce 2014 odprodána čínskému vlastníkovi.
  • Rimowa – německá firma vyrábějící luxusní kufry v Pelhřimově se nadále řadí mezi 20 největších vývozců z ČR na Filipíny.
  • Bohemia Crystalex - broušené sklo
  • Egermann Nový Bor - broušené sklo,
  • Škoda Plzeň - dodávky zařízení pro třtinové cukrovary v San Pedro v Batangas (kapacita 5 tis.tun), dále pro cukrovary v Bais na ostrově Negros Oriental a ve střední části ostrova Mindanao,
  • Olšanské papírny - cigaretový papír
  • Pacovské strojírny Pacov - malý pivovar pro soukromou firmu v Manile. Restaurace Bravo’s vyrábí české pivo v místním minipivovaru v Makati.
  • ČKD Hradec Králové a ČKD Hořovice - dodávky 56 dieselagregátů pro státní společnost NAPOCOR,
  • Lacnea a.s. Praha - sušené mléko
  • Stavostroj, Nové Město n. Metují - stavební technika,
  • Zetor rno - traktory pod značkou John Deer,
  • Pivo  Praha - zařízení a materiál pro provoz malého pivovaru, včetně minipivovaru ze Strojíren Pacov
  • Konsorcium českých firem vedené INKOS
  • Geotest Brno - rozvojová pomoc, úpravny vody,
  • Strojírny Brno - malé vodní turbiny, elektrárna Sevilla na Boholu
  • Velteco Vlašim - balicí linky
  • Alico s r.o. Kolín - brusivo,
  • BEZ - Motory - náhradní díly k dieselagregátům ČKD
  • DT – Výhybkárna  a  strojírna, a.s. Prostějov - výhybky pro tramvajovou linku LRT v Manile.

Filipínské a jiné firmy ve vzájemném obchodu

  • IMI - Integrated Micro-Electronics Czech Republic – Je jediným filipínským investorem v České republice a také v Bulharsku a dalších zemích světa. Tento vůbec největší filipínský výrobce (míněno s filipínskými vlastníky) působí z Třemošné u Plzně. Zaměřuje se především na automobilovou      elektroniku.Firma IMI patří do konglomerátu Ayala, tedy jedné z největších filipínských firem.
  • MyPhone – je přední filipínský výrobce mobilních telefonů. Tyto levnější ale spolehlivé chytré telefony se systémem Android jsou běžně dostupné v ČR.
  • Teleplan – společnost Teleplan v Říčanech u Prahy je největším zaměstnavatelem Filipínců v ČR. V únoru 2014 zaměstnávala 53 Filipínců a dalších 55 hodlala nově najmout v průběhu roku 2014. Firma se zabývá opravami elektroniky. Celkem 52% jejích zaměstnanců je z ČR, dalších 32 ze Slovenska a 10% z Filipín.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Vzhledem ke vstupu ČR do EU dne 1. 5. 2004 skončila platnost Obchodní dohody mezi vládou ČR a Filipínské republiky (podepsána v Manile 25. 5. 1994, ratifikována 1997).

Od 1. 5. 2004 přistoupila ČR k Dohodě o spolupráci mezi Evropským společenstvím a 6 původními členskými zeměmi ASEAN ze dne 7. 3. 1980, jež byla později rozšířena na další členské země ASEAN (kromě Myanmaru). Tento smluvní dokument obsahuje kromě obvyklých zásad obchodních styků (doložka nejvyšších výhod) také rámcovou úpravu rozvoje ekonomických vztahů a ustanovení umožňující bilaterální úpravu některých záměrů v hospodářské oblasti.

V březnu roku 2005 byl filipínské straně předložen k posouzení návrh Dohody o hospodářské spolupráci, která by mohla v některých otázkách nahradit starou Obchodní dohodu s ČR. Text dohody byl po intenzivních jednáních v letech 2013-2016 dokončen a dohoda je v polovině roku 2016 před podpisem.

Ostatní bilaterální dohody zůstávají v platnosti i nadále, přestože nejsou většinou využívány.

  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Filipínské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy a sportu, podepsána velvyslancem Josefem Rychtarem v Manile 25.7. 2013, vstup v platnost 1. 4. 2014;
  • Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem obrany ČR a ministerstvem národní obrany Filipín z 2. 2. 2004 a související Status česko-filipínského obranného výboru z 26. května 2016;
  • Dohoda o bezvízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů – podepsána během návštěvy vicepremiéra a ministra financí P. Mertlíka dne 13. 11. 2000. Vstoupila v platnost dne 24. 10. 2001;
  • Dohoda o zamezení dvojího zdanění – podepsána v Manile během návštěvy vicepremiéra a ministra financí P. Mertlíka dne 13. 11. 2000;
  • Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi ČR a Filipínskou republikou (Praha 1996). V srpnu 2005 ČR požádala filipínské MZV o prostudování návrhu změn, vyplývajících z nutnosti harmonizace této smlouvy s právem ES/EU a filipínská reakce je nyní studována na MF ČR;
  • Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Filipínské republiky o letecké dopravě (Praha 1992);
  • Dohoda o vědecko-technické spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Filipínské republiky (Manila, 1983);
  • Memorandum o dohodě o spolupráci v oblasti zemědělských věd a technologie mezi vládou ČSSR a vládou Filipínské republiky (Řím 1983).

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Rozvojová spolupráce

ČR poskytuje rozvojovou pomoc od roku 1995, resp. tehdy vstupem do OECD vznikl náš závazek, reálně se začal naplňovat od roku 1996. Ačkoliv Filipíny nepatří mezi prioritní ani projektové země zahraniční rozvojové spolupráce ČR, bylo zde od roku 2001 realizováno více malých lokálních projektů zaměřených především do oblastí vodohospodářství, malých vodních elektráren a životního prostředí. Od roku 2014 také poprvé v ČR studují filipínští studenti na základě vládních stipendií.

Humanitární pomoc

Počátkem listopadu 2013 byl střed Filipín zdevastován svým vůbec největším tajfunem v evidované historii pod názvem Hayian (místní název Yolanda), který vyvolal značný zájem mezinárodních i českých organizací.

Od listopadu 2013 tak na Filipínách působí tým organizace Člověk v tísni. Společnost se zaměřuje hlavně na provincii Eastern Samar (po kratším působení na Cebu, Bantayan a Leyte). V roce 2016 nově zřídila svou první kancelář v Manile, kam vyslala nového ředitele, kterým se stal Canny Geyer. Společnost má zajištěno působení na Filipínách na několik let dopředu.

Také Charita České republiky vyslala do země jednoho koordinátora. Společnost působí v provincii Samar a v současnosti je zastupována Češkou Helenou Kotkovou.

Svou pomoc na Filipínách realizovala v průběhu jednoho roku i ADRA ČR, ovšembez vyslání zástupce, pouze prostřednictvím mezinárodní sítě ADRA. Také Hasičský záchranný sbor vyslal na Filipíny krátkodobě jednoho pracovníka prostřednictvím týmu Mechanismu civilní ochrany EU.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: