Filipíny se stávají další silnou ekonomikou Asie

6. 4. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Filipíny se stávají další silnou ekonomikou Asie Český vývoz na Filipíny vzrostl od přelomu tisíciletí už téměř dvanáctinásobně. Tvoří ho vybavení pro elektrárny, pistole či střelivo. Český velvyslanec v Manile Jaroslav Olša jr. chce zvýšit povědomí Filipínců o Česku prostřednictvím turistiky a kultury. Nově si mohou ve svém jazyce přečíst Seifertovy básně nebo poslechnout Dvořákovu Rusalku.

Největším aktuálním českým počinem na filipínském trhu je nedávný vstup skupiny PPF. Jak ho hodnotíte?
Byť to ještě jsou jen zhruba dva roky, kdy byla založena dceřiná firma Home Credit Philippines, po úspěšném rozjezdu na území velké Manily se v letošním roce aktivity firmy rozšířily i do druhého centra země – do města Cebu. Letos by mělo být otevřeno ještě několik poboček především na hlavním ostrově Luzonu. Home Credit má dnes na Filipínách už na 200 tisíc klientů a nezanedbatelné je – především pro naši prezentaci vůči filipínským partnerům – že tato česká společnost přinesla práci už než 1700 Filipíncům.

Co šance českých dodavatelů pro energetiku?
Už několik let na Filipínách aktivně působí společnost ČKD Blansko SMALL HYDRO, která právě podepsala smlouvu na stavbu další vodní elektrárny. Její technologie tak budou po Luzonu a Mindanau za dva roky také na ostrově Panay. To je samozřejmě výborná reference i pro další české firmy z oblasti energetiky.

V českém vývozním mixu dosud chybělo pivo. Mění se to? Pijí vůbec Filipínci pivo?
Před půldruhým rokem, kdy jsem na Filipíny přijel, jsem byl přesvědčen o tom, že do roka a do dne budeme mít na místním trhu i některou z českých značek. Právě proto, že Filipínci pivo rádi mají. Ale třeba na rozdíl od Jižní Koreje, kde tamní pivo je v mnoha ohledech od našeho moku odlišné, největší a vlastně téměř jediný místní filipínský pivovar San Miguel vyrábí velmi kvalitní pivo evropského stylu. Nabízí řadu variant a má dominantní pozici blízkou monopolu nejen na Filipínách, ale je také významným exportérem. Potkáte se s ním po celé Asii i jinde.

Mají šanci uspět prémiová piva?
S bohatnutím Filipín a vznikem nové vyšší střední třídy se opravdu zvětšuje ta skupina konzumentů, kteří mají rádi výběr a jsou ochotni si za něco nového i výrazně připlatit. To dokazuje také úspěch malého pivovaru a restaurace Pivo Praha v manilském Makati a rostoucí počet malých specializovaných obchodů s vínem a pivem v rezidenčních oblastech, kde si místní bohatá klientela už může vybrat z široké světové nabídky. Občas se tam objeví i Pilsner
Urquell a Budvar. Pokud se nám některou českou značku podaří dostat na filipínský trh, nebude se sice jednat obratem o velkou položku ve statistikách vývozu, ale získali bychom tím onu brandingovou vlajkovou loď, kterou budeme moct uvádět jako dobrý příklad kvality českého zboží.

Dodáváme na Filipíny nějaké zbrojařské výrobky?
Filipíny jsou už po několik desetiletí odběrateli střeliva od českých výrobců a místo si tu našly i celosvětově úspěšné pistole z České zbrojovky, které používají například zvláštní jednotky filipínského námořnictva. „Čezeta“ je ale
také věcí společenského statusu, neboť Filipíny po vzoru Spojených států jsou jednou ze zemí, kde je držení zbraně relativně jednoduché a prodej veřejnosti je pro každého importéra důležitým zdrojem příjmů.

Lze Filipínám reálně nabídnout česká letadla?
S komplikovanou situací v oblasti Jihočínského moře se zvyšují úkoly pro filipínskou pobřežní stráž, které chybí velké množství techniky. Proto bych viděl šanci například pro Let Kunovice, v jehož nabídce je právě speciálně upravená hlídková verze letadla L-410 pro použití na monitoring výsostných vod, která se používá například v Pobaltí. Uplatnit by se mohly i české radary včetně nejmodernější Very, pro něž hraje i to, že se používají v Jižní Koreji, která je pro Filipíny významnou referenční zemí. Šanci bych viděl i pro novou verzi oblíbeného podzvukového tréninkového letadla L-39NG z Aera Vodochody, které by vhodně doplňovalo nadzvukový jihokorejský stroj T-50, zavedený právě teď filipínským letectvem do výzbroje. Současná situace těsně před prezidentskými volbami ale vyžaduje trpělivost, takže na případné úspěchy si budeme muset počkat až do roku 2017.

Filipíny se účastní užší integrace sdružení jihoasijských zemí ASEAN. Vyplývají z toho nějaké změny pro české vývozce?
Prakticky žádné. ASEAN, respektive nově ekonomické společenství ASEAN, je zatím na začátku svého fungování v nové podobě, takže se teprve ukáže. Naopak svůj dopad na česko-filipínský obchod mělo schválení rozšířeného režimu celních preferencí GSP+, který zrušil celní zatížení u zhruba dvou třetin filipínských produktů při jejich dovozu do zemí Evropské unie, což se projevilo například na zvýšeném importu ryb do České republiky. Výraznou pozitivní změnou by mělo být schválení dohody o volném obchodu mezi Filipínami a Evropskou unií, ale jednání teprve začala. A jelikož si ještě pamatujeme, o kolik let se postupně protáhla jednání s Jižní Koreou, je to možná otázka až konce volebního období filipínského prezidenta, který bude zvolen letos v květnu.

Tradičním odvětvím je zemědělství. Jsou šance v dodávkách agrárních strojů?
Ještě v dobách socialismu bylo na Filipíny dodáno vybavení několika cukrovarů, ale to bylo na dlouho vlastně vše. Navíc filipínské zemědělství je na rozdíl od ostatních oblastí hospodářství v krizi, kterou nejpravděpodobněji ještě prohloubí právě vzájemné otevření trhů jednotlivých zemí ASEAN, kde – jak se ukazuje – filipínští producenti nejsou až na výjimky konkurenceschopní.

Jak si celkově stojí česko-filipínské obchody v porovnání s dalšími státy jižní Asie?
Zdůraznil bych, že Filipíny – byť nejsou obvyklou zemí, na niž se čeští exportéři zaměřují – už po několik let dovážejí víc českého zboží než třeba tradiční český partner Vietnam. Ten byl a stále je v hledáčku politiků i obchodníků, za poslední léta také do Vietnamu vyrazilo hned několik podnikatelských misí. Ale přestože Filipíny byly naopak tak trochu stranou našeho zájmu a za téměř čtvrtstoletí od vzniku České republiky do Manily přicestoval jen jediný ministr průmyslu a obchodu, za posledních patnáct let náš vývoz – s výjimkou let globální krize – kontinuálně roste. V absolutních hodnotách dosáhl už dvanáctinásobku našeho exportu v roce 2002. Za zmínku stojí i to, že český vývoz má dobrou pozici také ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, z nichž jsme devátým největším dovozcem. Z menších zemí je před námi vlastně jenom Švédsko. Naopak třeba import z Rakouska, Dánska a Polska na Filipíny je menší než od nás.

Co za růstem vývozu stojí?
Reflektuje mimo jiné dobrý stav filipínské ekonomiky, která si užívá nejvyššího meziročního růstu od 50. let minulého století. A byť se dynamika jejího růstu trochu zpomaluje, je jasné, že stomilionové Filipíny se stávají další silnou ekonomikou jihovýchodní Asie. To potvrzuje také fakt, že to nejsou české firmy, které by investovaly na Filipínách, ale naopak filipínská firma Integrated Micro-Electronics zahájila výrobu elektronických komponentů v Třemošné na Plzeňsku.

Na Filipínách jste se rozhodl zvolit podobnou strategii, jakou jste použil v Jižní Koreji. Tedy propojit obchodní pronikání s propagací české kultury. Funguje to?
Řada let v diplomatických službách mne utvrdila v přesvědčení, že prosazování českých zájmů – jejichž klíčovou součástí je v mimoevropských zemích právě ekonomická diplomacie – není možné bez vytváření pozitivního brandingu Česka a dostatečně robustní kulturní a turistické propagace. V Jižní Koreji, kde jsem působil šest let, se jasně ukázalo, že krásy Česka byly nezanedbatelným faktorem při jednáních o tom, zda některý investor zamíří k nám či do některé sousední země. Potkávali jsme také obchodníky, kteří do Prahy nejprve dorazili jako turisté, ale pak si řekli: Proč sem nejezdit častěji? A přemýšleli o tom, co by se dalo udělat právě v obchodní sféře.

Co jste nachystali pro Filipínce?
V úvodní fázi jsme se zaměřili na podporu incomingové turistikya ve spolupráci s agenturou Czech-Tourism už jsme zorganizovali první akce, které, jak očekávám, k nám přivedou větší množství filipínských turistů. V zemi, jako jsou Filipíny, si cestu do střední Evropy mohou dovolit opravdu jenom ti nejbohatší. Pro řadu z nich – jak víme – to bude první přímé setkání s Českem a doufáme, že poté, co si prohlédnou nejznámější pražské památky a nezapomenou navštívit také Pražské Jezulátko, které je na katolických Filipínách velmi populární, objeví i jiné Česko. Zemi s rozvinutým průmyslem, zemi, se kterou se dá dobře a zajímavě obchodovat. Jen za posledních několik měsíců jsme proto k nám přivezli velkou skupinu touroperátorů, šéfredaktorku jednoho z hlavních deníků, novináře i vědce... A následovat budou ti, kteří určují trendy ve společnosti, populární blogeři nebo osobnosti známé z televize či filmu.

Jaké plánujete kulturní akce?
Právě teď probíhá výstava trojice soudobých českých fotografů v galerii nejstaršího filipínského sdružení fotografů. V nejbližších dnech společně s místním ministerstvem kultury zahájíme měsíční výstavu o české kubistické  architektuře, která bude pochopitelně sloužit také k podpoře turistiky. Z posledních měsíců pak je dobré zmínit nastudování Dvořákovy Rusalky, zčásti zpívané v češtině, premiéru Čapkova dramatu R. U. R. ve filipínštině a rovněž vydání několika knih českých autorů. Mezi nimi je i výbor z poezie Jaroslav Seiferta ve filipínštině. Tyto knihy používáme jako dary. Na podzim pak chystáme festival českého animovaného filmu.

Jaroslav Olša jr. (51)

Jaroslav OlšaVzděláním je orientalista. V diplomatických službách pracuje od roku 1992. Působil jako velvyslanec v Zimbabwe (2000 až 2006) a Jižní Koreji (2008 až 2014). Poté se přesunul na Filipíny. Je také autorem řady knih a odborných článků o historii a literatuře mimoevropských zemí, vedle toho též editorem a překladatelem literatury science fiction.

Do vodní elektrárny Timbaban půjdou turbíny za 4,5 milionu eur

V získávání elektřiny Filipíny hodně sázejí na bohaté vodní zdroje. Díky tomu se znovu prosadil tradiční výrobce turbín.

Společnost ČKD Blansko SMALL HYDRO uzavřela v minulých dnech na Filipínách kontrakt na dodávku a montáž elektromechanického zařízení pro vodní elektrárnu Timbaban. Hodnota obchodu je 4,5 milionu eur. Česká firma dodá na klíč, nainstaluje a zprovozní tři horizontální Francisovy turbíny o celkovém výkonu 19,5 megawattu. „Elektrárna by měla být uvedena do provozu do konce příštího roku,“ informoval výkonný ředitel firmy Petr Kligl. Investorem celé
stavby je soukromá korporace Oriental Energy and Power Generation Corporation.

„Na Filipínách jsme již realizovali tři projekty na klíč o celkovém výkonu zhruba 22 megawattů. Voda tam má hlavní potenciál jako obnovitelný zdroj energie. Celkový potenciál se uvádí až pět tisíc megawattů,“ uvedl Petr Kligl. Pro srovnání, například celkový výkon české jaderné elektrárny Temelín je zhruba dva tisíce megawattů.

Filipíny potřebují sytit živelně rostoucí průmysl a infrastrukturu elektřinou. Hodně sázejí právě na hydroenergetiku. „Je to region s velkým potenciálem pro stavbu malých a středních vodních elektráren. Zejména kvůli geografické poloze a členitosti, která je vhodná pro naše typy nabízených turbín Francis a Pelton,“ upřesnil Petr Kligl.

Předchozí dodávky směřovaly na dva největší filipínské ostrovy – na Luzon a Mindanao. Nová dodávka půjde na jeden z menších ostrůvků Panay. Petr Kligl si obchody s Filipínci pochvaluje. „Podle dosavadních zkušeností musím říct, že spolupráce vždy probíhala bez větších problémů. Hodnotím pozitivně vstřícnost zákazníků i vzájemnou důvěru. Ta samozřejmě vyplývá i z našeho přístupu k zákazníkovi. Místní lidé, s nimiž jsem měl příležitost se setkat, mají chuť se učit novým věcem a chovají úctu k nám jako k dodavateli,“ uvedl Kligl.


Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Autor článku: Tomáš Stingl.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek