Filipíny: Vztahy země s EU

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Manile (Filipíny)

Poslední léta znamenala pro Filipíny krok k intenzifikaci vztahů s EU. Vývoj je po letech stagnace ovlivňován prudkým ekonomickým růstem země a tedy i rostoucím zájmem tze strany států EU i Evropské komise samotné. Došlo i k sérii návštěv nejvyšších představitelů Evropské unie (Connie Hedegaard, evropská komisařka pro otázky klimatu, vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku C. Ashton a další).

V letech 2014-2016 také tři země rozhodly o otevření svého velvyslanectví v Manile (DK, HU, SE).

3.1. Zastoupení EU v zemi

 

Obecný zájem Evropské unie o Filipíny prudce roste spolu s tím, jak stoupá ekonomický potenciál Filipín. To je vidět jak na znovuotevření dánského velvyslanectví v Manile v létě 2014, připravovaném otevření velvyslanectví Maďarska a Švédska na podzim roku 2016 a přípravě podobného kroku ze strany Polska. V polovině roku 2016 udržují v zemi svá zastoupení v Manile 14 zemí Evropské unie z celkových 28: AT, BE, CZ, DE, DK, ES, FR, GR, IT, NL, RO, UK a nově zřizované HU a SE. Česká republika má tedy v Manile dočasnou komparativní výhodu jako jediná země SVE (RO udržuje v zemi pouze jednoho diplomata).

Delegation of the European Union to the Philippines
30/F Tower 2, RCBC Plaza
6819 Ayala Avenue
Makati City, 1200 Philippines
Tel: (+ 632) 859.5100
Fax: (+ 632) 859.5109
E-mail: delegation-philippines@eeas.europa.eu

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Evropská unie a Filipíny aktuálně projednávají dvě dohody - rámcovou dohodu o partnerství a spolupráci PCA a dohodu o volném obchodu FTA, jejíž vyjednávání bylo zahájeno na jaře 2016.

Evropská unie jako významný investor

EU je současně významná jako zdroj přímých zahraničních investic, které na Filipíny přicházejí právě z Evropské unie (37%) a to především z NL a zčásti UK a DE.

Dohoda PCA mezi EU a Filipínami byla podepsána dne 11. července 2012 v Phnom Penhu Catherine Ashtonovou a filipínským ministrem zahraničí Albertem del Rosariem a v současnosti finišuje její ratifikace. Prezident ČR Miloš Zeman podepsal ratifikační listiny k dohodě dne 7. března 2015.

Mezi největší filipínské investice v EU s přibližně 1.4 mld. Euro patří nákup firmy Whyte and Mackay miliardářem Andrew Tanem a mj. také expanze skupin Ayala v podniku IMI Třemošná na výrobu mikroelektroniky v České republice.

Obchod s Evropskou unií

Evropský parlament dne 18. prosince 2014 schválil režim celních preferencí GSP+ Filipínám. Nový režim vstoupil  v platnost dne 25. prosince 2014. Přiznání GSP+ zrušilo celní zatížení u celkem 66% filipínského exportu do Evropské unie včetně České republiky. Změny ve vývozu více než 6200 výrobků zahrnou i pro Manilu strategické položky jako jsou ryby (především tuňák), čerstvé i sušené ovoce, šťávy, džemy, kokosový olej, oděvy a obuv. Filipíny mohou počítat nejen s nárůstem svého existujícího vývozu, ale i zahájení vývozu v některých nových položkách.

Filipíny nyní využívaly obecný režim GSP, který stanovoval nulové clo pro nižší počet produktů, a pro některé bylo clo pouze sníženo. Země díky zavedení režimu očekává nové zahraniční investice, které by se zaměřily mj. přímo na export do EU a těžily by z jeho zlevnění. Pravděpodobně prvním takovým příkladem je v lednu 2015 otevřená nová továrna japonské firmy Shimano, která má produkovat cyklistické díly pro země EU a BRICS.

 

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Filipíny získávají značné množství prostředků pro realizaci svých rozvojových projektů a pro krytí schodku státního rozpočtu ze zahraničních zdrojů formou výhodných úvěrů. Filipíny patřily k významným příjemcům fondů zahraniční pomoci zemím, postiženým asijskou měnovou a finanční krizí z roku 1997. Největšími multilaterálními věřiteli / donory jsou Evropská unie, Světová banka, Asijská rozvojová banka (ADB) a MMF. Největšími bilaterálními donory jsou Japonsko v rámci tzv. Miyazawa Plan, Austrálie, Německo a Švédsko.

Rozdělováním přijímané mezinárodní rozvojové pomoci, posuzováním a schvalováním rozvojových projektů se zabývá Národní hospodářská a rozvojová agentura - National Economic and Development Agency - NEDA. Problémem Filipín je však trvající malá úspěšnost při využívání výsledků ODA ze zahraničí. Filipíny využívají asi 50% všech nabídek rozvojové pomoci, protože identifikace, výběr a realizace řady projektů se protahuje a zpožďuje. Velkým problémem je nedostatek místního kapitálu jak ze státního rozpočtu tak ze soukromých zdrojů, který potřebují donoři pro spolufinancování projektu do určité výše. Filipínský státní rozpočet se potýká s obrovským deficitem a domácí soukromé zdroje jsou omezené nebo nejsou kvůli administrativním průtahům ochotny se rozvojových projektů zúčastňovat.

Nový program rozvojové spolupráce EU s Filipínami (Multi Annual Indicative Programme for the period of 2014-2020, pdf) se zaměřuje na 2 klíčové oblasti:

  1. Právní stát (Rule of Law)
  2. Růst díky udržitelné energii a vytváření pracovních příležitostí (Inclusive growth through sustainable energy and job creation)

Evropská unie dále směruje nadproporční rozpočet na ostrov Mindanao jakožto součást svého příspěvku k tamnímu mírovému procesu s muslimskými hnutími. Nová sedmiletá strategie více než zdvojnásobila financování grantů EU z € 130 mil (PHP 7 mld) na €325 mil. (PHP 17 mld). EU tak je počítáno společně se státy unie, největším donorem na Filipínách.

Informaci o rozvojových fondech a spolupráci Evropské unie s Filipínami jsou k dispozici zde:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: