Filipíny: Zahraniční obchod a investice

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Manile (Filipíny)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchod zb.

2009

2010

2011

2012

2013

2014

export

48253

37610

50784

38276

46284

45085

% růstu

-2,5

-22,1

34,9

-6,4

20.9

1.3

% HDP

27,8

22,3

25,4

17,1

18.5

20.3

import

61138

46452

61714

55249

61489

51183

% růstu

5,6

-24,0

32,9

2,1

11,3

-0.8

% HDP

35,2

27,6

30,9

24,7

24,6

23.5

- saldo

-1288

-8842

-10966

-16973

-15205

-6098

Údaje v mil. USD
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Země

Celkový objem

Dovoz

Vývoz

Saldo

Celkem, z toho

5 919,01

2 844,76

3 074,26

1 228,56

USA

1 034,43

510,89

523,54

12,66

Japonsko

1 189,89

420,86

769,04

348,18

Čína

1 039,04

616,98

422,06

194,93

Singapur

546,63

309,63

237,00

72,64

Thaj-wan

471,14

337,03

134,11

202,91

Korea, Republic of

968,48

403,76

564,72

160,97

Hong Kong

447,63

120,20

327,43

207,22

Germany

221,77

125,41

96,36

29,05

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Název skupiny zboží

2014

2013

% změny (roční)

Elektronika a komponenty Electronic Products

1 465,84

2 152,99

31,92

Clothing Accessories

99,82

171,23

41,70

Coconut Oil

112,17

88,11

27,31

Woodcraft & Furniture

288,02

189,55

51,95

Elect. wiring harness / ignition wiring set and other wiring sets

98,70

105,12

6,11

Gold

38,09

10,60

259,20

Metal Components

118,92

75,90

56,69

Bananas

75,29

29,91

151,71

Tuna

40,91

31,72

28,97

Petroleum Products

72,75

47,28

53,86

Footwear

1,01

0,98

2,56

Pineapple

33,06

31,99

3,32

Shrimp and Prawns

1,41

2,89

51,26

Basketwork

4,03

4,00

0,75

Dessicated Coconut

10,85

20,06

45,90

Ostatní položky (others)

1,62

4,58

64,54

Celkový vývoz

4 010,78

4 123,42

2,73

Zdroj: National Statistics Office, www.census.gov.ph/sites, www.census.gov.ph/content, www.census.gov.ph/data

Dovoz v roce 2014 a 2013 (v mil. USD)

Název skupiny zboží

2014 (leden)

2013 (leden)

% změny (roční)

Elektronika a Komponenty

1 150,38

5 133,54

8,0

Telekomunikační zař. a elektr.stroje

0,21

1,50

85,7

Industrial Machinery

263,66

237,74

10,9

Mineral fuels, lubricants

924,87

1 320,86

30,0

Transport Equipment

369,24

296,99

24,3

Textile Yarns, Fabric

66,03

65,57

5,5

Cereals and cereal preparations

114,68

1,12

98,6

Iron and Steel

138,89

132,74

4,6

Chemicals

58,48

66,76

12,4

Plastics

127,08

144,67

12,2

Metal Products

58,91

55,39

6,4

Power Generating Machinery

6,13

7,12

13,9

Misc. Manufactured Articles

58,00

57,38

1,1

Paper and Paper Products

65,11

68,44

4,9

Dairy Products

61,63

66,01

6,6

Ostatní

0,21

2,39

91,38

Celkový dovoz

4 724,71

5 133,54

8,0

Zdroj: National Statistics Office, www.census.gov.ph/sites/, www.census.gov.ph/content/, www.census.gov.ph/data

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Filipíny jsou členem zóny volného obchodu zemí ASEAN – AFTA  a od konce roku i Společného trhgu zemí ASEAN.

Summity ASEAN se vyslovily pro urychlené odbourávání cel v obchodu mezi členskými zeměmi, které probíhá na základě platné dohody AFTA. Původní cíl v rámci Common Effective Preferentical Tariff tj. zavést do roku 2003 5% clo na nejobchodovanější položky, uvedené v tzv. Inclusion List, byl dosažen už v roce 2002. Bylo také dojednáno zkrácení termínu pro úplné odstranění všech dovozních cel v AFTA do roku 2010 (původně do roku 2015) pro prvních šest členů a do roku 2015 (původně do roku 2018) pro nové členy – některé citlivé položky u nich mohou být liberalizovány až v roce 2018. Hlavy států se shodly na tom, že AFTA by měla aktivně hledat možnosti navázání spolupráce se zónami volného obchodu jiných regiónů.

Rámcová dohoda o investiční zóně ASEAN (ASEAN Investment Agreement – AIA) byla uzavřena na summitu v Manile v roce 1999. AIA má za cíl vytvořit jednotné prostředí příznivé pro investory a přilákat potřebný dlouhodobý kapitál. Podle dohody mají členové zaručit zahraničním investorům národní zacházení, a to do roku 2010 pro investory ze zemí ASEAN (část zemí včetně Filipín již do roku 2003) a do roku 2020 pro všechny ostatní. Zákonodárství jednotlivých zemí ASEAN v současnosti omezuje zahraniční investory rozdílným způsobem. Členové by měli sami navrhnout svůj vlastní postup uvolňování bariér. Filipíny v tomto směru již postoupily například při liberalizaci investic do maloobchodu.

Nově vytvářená zóna volného obchodu ASEAN + ČLR by se měla stát největší zónou volného obchodu na světě v časovém rozmezí 5–10 let. Vytvoření této obchodní megazóny s více než 2 mld. lidí může mít příznivý vliv na odbyt některých filipínských výrobků. Uvažuje se také do této zóny zahrnout Korejskou republiku a Japonsko (ASEAN + 3).

V listopadu 2008 byla dojednána japonsko-filipínská smlouva o ekonomickém partnerství (JPEPA – Japan-Philippines Economic Partnership Agreement), která v se v mnohém přibližuje zóně volného obchodu, protože předpokládá

  • zrušení nebo podstatné snížení celních sazeb na výrobky průmyslu, zemědělství a rybolovu
  • zlepšení celního odbavení na obou stranách
  • podporu investic v obou zemích apod.

Filipíny usilují o uzavření smlouvy o zóně volného obchodu na vybrané druhy zboží s USA. Filipínská strana, zejména soukromý sektor, má zájem na otevření se amerického trhu pro filipínské textilní výrobky.

Vnitřní zvláštní ekonomické zóny

Do roku 1995 existovaly na Filipínách 4 státní exportní zóny a 12 soukromě vlastněných exportních zón. Na základě zákona č. 7916 v roce 1997 o zřizování zvláštních ekonomických zón začal jejich další nárůst. Tyto zvláštní exportní a ekonomické zóny zahrnují průmyslové a technologické komplexy, zóny volného obchodu, obchodní, finanční a investiční centa.

Dohled nad zmíněnými zónami vykonává PEZA (Philippine Economic Zone Autority), která má vyvolávat a podporovat zájem soukromých investorů k zakládání jejich podniků v zónách za účelem vytváření nových pracovních příležitostí a růstu exportu.

Přednost mají nové podniky, jejichž výroba je orientována na vývoz, volný obchod a subdodávky pro existující místní výrobu, firmy s „pionýrskými“ projekty, veřejně prospěšnými výrobními nebo turistickými programy. Zejména výrobním podnikům poskytuje PEZA a BOI (Bureau of Investment) zvýhodnění v podobě daňových prázdnin na 4–8 let, po uplynutí daňových prázdnin dostávají další zvýhodnění 5% daňovou sazbou, osvobození od cla a daní na dovážené investiční celky a základní prostředkysuroviny a náhradní díly, příspěvky na zaškolení a mzdy pracovníků, záruka zjednodušeného celního projednávání při dovozu nebo vývozu.

Zvláštní ekonomické zóny (počty v závorkách) se nacházely v těchto oblastech:

  • Abra (1)
  • Benguet (1)
  • Baguio (1)
  • Pangasinan (1)
  • Zambales (1)
  • Tarlac (2)
  • Pampanga (2)
  • Bataan (4)
  • Rizal (1)
  • National Cupital Region (5)
  • Cavite (12)
  • Laguna (16)
  • Batangas (10)
  • Albay (1)
  • Palawan (1)
  • Leyte (3)
  • Cebu (7)
  • Negros Occidental (1)
  • Agusan del Norte (2)
  • Misamis Oriental (1)
  • Surigao del Norte (1)
  • Zamboanga (1)
  • Davao (2)
  • South Cotabato (1)

Kromě toho existují tzv. IT Parks/samostatné budovy:

  • National Capital Region (9 budov)
  • Laguna (1 budova)
  • Cebu ( 1 budova)

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Odvětvová struktura přímých investic (v mil. USD)

Sector

2010

2011

2012

10.2013

Agriculture, Forestry, and Fishing

-396.0

513

0.91

657.76

Mining and Quarrying

282.0

-240.08

34.37

22.87

Manufacturing

-1,275.19

102.33

1032.61

251.50

Electricity, Gas, Steam, and Airconditioning supply

-14.82

-22.55

-23.20

-36.94

Construction

-1.57

28.07

8.75

417.95

Wholesale and retail trade; repair of motot vehicles and motorcycles

32.39

30.64

92.33

19.26

Transportation and shortage

103.90

0.84

-1,022.27

27.99

Accomodation and Food Service Activities

105.67

2.88

-14.92

2.60

Information and Communication

2.41

261.85

19.58

4.72

Financial and Insurance Activities

59.62

211.61

-82.83

-302.76

Real Estate Activities

181.53

111.64

20.98

42.26

Professional, Scientific and Technical Activities

-0.10

20.91

-50.07

5.40

Administrative and Support Service Activities

2.05

8.91

-76.13

7.10

Public Administration and Defense; Compulsary Social Security

0.00

0.00

0.00

0.00

Education

0.68

1.07

0.32

46.44

Human Health and Social Work Activities

0.00

-14.85

-15.00

12.94

Arts, Entertainment and Recreation

104.14

3.60

16.66

164.68

Other Service Activities

5.57

0.91

-100.00

-0.19

Activities of Households as employers; undifferentiated goods-and-sevices-producing activities of households for own use

0.00

0.00

0.00

0.00

Activities of extraterritorial organizations and bodies

0.00

0.00

0.00

0.00

Others not elsewhere classified

13.27

1.59

-233.45

0.00

TOTAL

1,298.00

1,262.00

2033.00

3361.46

Zdroj: Centrální banka BSP, www.bsp.gov.ph/statistics/spei_new/tab21.htm, www.bsp.gov.ph/statistics/spei_new/tab31.1.htm, www.bsp.gov.ph/statistics/spei_new/tab60.htm

Teritoriální struktura přímých investic (údaje v mil. USD) - vybrané země

Země

2009

2010

2011

2012

2013
(preliminary)

Japonsko

626.09

246.53

367.25

114.63

657.75

USA

718.64

229.19

224.92

784.74

-711.79

Kanada

-3.75

4.32

5.83

4.87

-0.04

Francie

0.21

-10.38

0.38

0.41

1.01

Německo

2.87

17.95

13.48

8.06

19.70

Luxembursko

0.01

0.35

0.01

0.00

0.17

Nizozemí

-21.75

-1,434.99

-291.12

125.59

-12.82

Švýcarsko

2.00

16.04

3.29

21.33

10.68

Jižní Korea

14.48

7.24

20.73

3.68

1.92

Hong Kong

408.20

215.55

99.73

-4.54

-91.86

Tajwan

1.34

17.40

11.20

0.26

4.36

Malajsie

2.22

0.28

33.64

-34.98

99.78

Singapur

16.42

41.74

24.34

-48.46

-59.16

Austrálie

0.12

1.23

1.82

241.73

1.91

Zdroj: www.bsp.gov.ph

Zahraniční portfoliové investice (v mil. USD)

 

2013

1.2014

Inflows

28,404.16

1,227.02

Outflows

24,179.65

3,121.19

Net

4,224.51

-1,844.17

Zahraniční portfoliové investice zaznamenaly počátkem roku silný odtok. Zdroj: www.bsp.gov.ph

Teritoriální struktura portfoliových investic (v mil. USD)

ZEMĚ

2008

2009

2010

2011

USA

-7,100.17

-3,239.42

-42028.07

-1,344.29

Kanada

3.65

6.73

27.58

15.64

Belgie

89.08

85.31

161.82

46.55

Francie

58.69

60.94

146.08

40.05

Německo

14.47

11.42

38.09

16.80

Luxembursko

343.67

321.36

856.23

528.32

Nizozemí

213.39

197.62

80.48

17.80

Velká Británie

1,716.64

1,396.78

2,394.42

641.23

Švýcarsko

250.82

111.49

405.77

31.79

Hong Kong

212.75

275.59

668.39

156.81

Singapur

1,879.78

559.56

2,670.60

607.40

Zdroj: Centrální banka BSP. Pozn: Centrální banka stále zpětně upravuje údaje z minulých let.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční pobídky

Filipínská vláda usiluje o zahraniční investice, které pro zemi znamenají zásadní přínos pro ekonomický a technologický rozvoj, pro vytváření pracovních příležitostí, pro zvyšování objemu exportu a exportní schopnosti filipínských výrobků. Za tím účelem nabízí pobídkový systém pro zahraniční investory, kteří se však předtím musí registrovat u BOI (Board of Investments) a PEZA (Philippine Economic Zone Authority). Tyto pobídky zahrnují:

  • daňové prázdniny po dobu 6 let pro investora, který zavádí novou výrobu a 4 roky pro investory, kteří využívají technologii na Filipínách již používanou a to v méně rozvinuté oblasti
  • pro oblast Manily nejsou daňové úlovy poskytovány, pokud není firma situována ve státním průmyslovém objektu, nejedná-li se o elektrárnu a nejedná-li se o exportéra s perspektivou výrazného růstu
  • daňové úlevy pro nákupy surovin, polotovarů a subdodávek
  • dodatečné snižování zdanitelného příjmu za zaměstnanost
  • snížení zdanitelného příjmu při realizaci nezbytných prací v rámci infrastruktury
  • úlevy při dovozu investičního zařízení
  • snížená daň ze zisku právnické osoby z 32 % na 10 %

Kromě toho má investor možnost využívat další nefinanční zvýhodnění jako např.:

  • zaměstnávání zahraničních expertů
  • garantovaný převod zahraniční investice a výnosů
  • neomezený dovoz zařízení, nutného k výrobě

Daňové úlevy jsou poskytovány také v případě investic do zvláštních exportních a ekonomických zón, kde platí všeobecně 5%-ní daň z hrubého příjmu, pokud jsou ve výrobě používány domácí suroviny. Firmy umístěné v bezcelních zónách jako Subic Bay Freeport, Clark Special Economic Zone a Port Point Special Economic and Freeport Zone zdaňují příjem rovněž 5%, pokud jejich neexportní prodej nepřekročí 30% z celkového obratu.

Investice mohou být přímé nebo v rámci tzv. každoročně aktualizovaného filipínského plánu investičních priorit „Investment Priority Plan”.

Omezení pro zahraniční investory:

Zde uvádíme základní přehled omezení pro zahraniční investory, sestavený dle zkušeností ČR i zemí EU:

Korupce

Generalizovaným problémem v oblasti veřejných zakázek a při jednání s úřady zůstává silná korupce v zemi na státní i místní úrovni, podpořená množstvím úřadů a jejich povolení potřebných k obchodním aktivitám na Filipínách.  Podle zprávy Wallace Business Forum z roku 2014 je v zemi „po desetiletí institucionalizován systém korupce, který zemi okrádá o miliardy pesos a brání vstupu zahraničních investorů“. Podle Wallace, při jednání se státními úřady: „jakmile vyřídíte žádost na jedné státní instituci, dostanete ránu od druhé. Obvyklou stížností klientů na místní vládu je, že povolení se nehnou ze stolu, dokud příslušný pracovníky není vyplacen“. Jedná se o jeden z důvodů, proč přímé zahraniční investice do země pokulhávají za zbytkem států ASEAN.

Omezení zahraničního vlastnictví

Domácí firmy mají obecně omezen podíl zahraničního vlastnictví na 40% (tzv. pravidlo 60:40% rule), přičemž další poměry jsou určeny příslušným zákonem pro různé sektory podle tzv. negativních seznamů A a B*

Veřejné zakázky

Zákony o veřejných zakázkách dávají přednost místním společnostem a v zemi vyrobeným materiálům a dodávkám. I zde platí 40% limit na zahraniční vlastnictví účastníků výběrových řízení.

Potraviny, zemědělství a akreditace masa

Akreditace masa u vývozců z řad zemí EU u místního ministerstva zemědělství je časově velmi náročná.

Zákon o ochraně hospodářské soutěže

Neexistence právního a institucionálního rámce o ochraně hospodářské soutěže.

Omezení finančních služeb Omezení maloobchodu

V zemi platí značný počet omezení na zahraniční účast v bankovním sektoru. Řadí se sem i různá omezení pro zřizování poboček bank, exekuce atp. V oblasti maloobchodu platí silná restrikce pro zahraniční vlastnictví, včetně podmínek vysokého základního kapitálu v hodnotě nejméně US$2.5 mil. a dalších podmínek na kapitál za každý obchod.

Pravidlo 60 - 40 %

Současně s liberalizací zákona o zahraničních investicích, který umožňuje cizincům až 100 % vlastnictví s výjimkou finančních institucí a oblastí podnikání, uvedených v seznamech tzv. negativních zahraničních investic (FINL - Foreign Investment Negative List) vládního nařízení č. 362 (E.O. - Executive order No. 362). Seznamy jsou souhrně označovány jako pravidlo 60-40% (60 – 40 Rule), byť ve skutečnosti se procentní poměry liší dle oborů:

  • Negativní seznam A uvádí oblasti, které jsou podle ústavy vyhrazeny pouze Filipíncům tj. sdělovací prostředky, licencované profese, maloobchod, družstevnictví, inzerce a reklama, vlastnictví půdy, stavebnictví a veřejně prospěšné služby (kde je povolena pouze menšinová účast cizinců). V roce 1999 byla přijata novela zákona o maloobchodě, která za určitých kapitálových a jiných podmínek umožňuje cizincům až 100 % vlastnictví firmy.
  • Negativní seznam B obsahuje obory, spojené s obranyschopností země nebo mající nepříznivý vliv na veřejné zdraví, morálku a domácí podniky s vloženým kapitálem ve výši USD 200 000,- resp. 100 000 USD, pokud by tyto byly zapojeny do výroby modernizační technologie nebo by přímo zaměstnávaly nejméně 50 pracovníků. Zde je činnost cizinců zakázána pokud není povolena přímo prezidentem.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: