Filipíny: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Manile (Filipíny)

Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 (v mld.USD) 2012 2013 2014 2015 2016*
vývoz 52100 56698 62102 58827 41691
dovoz 62129 62411 65398 71067 59509
saldo -10029 -5713 -3296 -12240 -17814

Hodnoty v mil. USD

*bez dopočtů

Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)-http://www.bsp.gov.ph/publications/regular_SPEI.asp

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

země

(v mld.USD)

                       2014                        2015                         2016*
vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo
celkem 62102 65398 -32396 58827 71067 -12240 41691 59505 -17814
USA 8661 5738 2922 9023 7468 1554 6546 5211 1335
Japonsko 13901 5252 8649 12300 6368 5932 8782 6968 1815
Čína 8467 9870 -1402 6175 11471 -5296 4438 11089 -6651
EU 6715 7623 -908 7186 6695 491 5166 4604 562
a) Francie 332 2240 -1909 433 1044 -611 540 613 -73
b) Německo 2657 2718 -60 2632 2601 32 1769 1252 517
c) Finsko 49 132 -83 27 148 -121 18 235 -217
d) Itálie 189 360 -171 190 427 -238 114 357 -244
e) Holandsko 1876 375 1502 1839 430 1410 1280 373 907
f) Švédsko 151 107 44 20 123 -103 15 86 -71
g) UK 461 386 75 500 399 101 367 377 -10
h) ostatní 1000 1308 -307 1544 1523 21 1063 1310 -248

Hodnoty v mil. USD

*bez dopočtů

Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)-http://www.bsp.gov.ph/publications/regular_SPEI.asp

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

  2014 2015 % růst
Vývoz celkem (100%) 62 110,62 58 827,24 5,30
Vývoz celkem pro prvních 10 komodit (92,5%) 50 912,63 49 109,90 3,50
1. Elektronika a komponenty 26 790,39 28 903,72 7,90
2. Ostatní výrobky 5 778,99 3 993,10 21,40
3. Stroje a dopravní prostředky 3 977,86 3 944,23 0,80
4. Výrobky ze dřeva a nábytek 3 333,87 3 127,84 6,20
5. Sady zapalovací svíček 2 049,94 2 133,94 4,10
6. Chemické látky 2 603,16 1 781,78 31,60
7. Oděvy 1 854,27 1 459,17 21,30
8. Minerální výrobky 2 644,63 1 397,32 47,20
9. Kovové komponenty 1 376,57 1 240,06 9,90
10. Kokosový olej 1 202,95 1 128,75 6,20

Hodnoty v mil. USD

Zdroj: https://psa.gov.ph/content/foreign-trade-statistics-philippines-2015

  2014 2015 % růst
Dovoz celkem (100%) 65 398,00 71 067,00 8,70
Dovoz celkem pro prvních 10 komodit (74,8%) 48 888,00 52 602,00 7,60
1. Elektronika a komponenty 15 297,00 20 559,00 34,40
2. Minirální paliva, maziva a příbuzné materiály 13 189,00 9 249,00 29,90
3. Dopravní zařízení 6 238,00 6 159,00 1,30
4. Průmyslové stroje a zařízení 3 243,00 4 144,00 27,80
5. Ostatní potraviny a živá zvířata 2 237,00 2 696,00 20,50
6. Železo a ocel 1 808,00 2 659,00 47,00
7. Obiloviny a přípravky z obilovin 1 702,00 2 110,00 24,00
8. Ostatní výrobky 1 709,00 1 804,00 5,50
9. Telekomunikační a elektronické zařízení 1 388,00 1 624,00 17,00
10. Plasty v primárních a sekundárních formách 2 076,00 1 598,00 23,00
11. Organické a anorganické chemické látky 1 329,00 1 319,00 0,80
12. Kovové výrobky 857,00 1 284,00 49,80
13. Generátory a speciální stroje 1 003,00 1 226,00 22,30
14. Krmivo pro zvířata (bez obilovin) 1 246,00 1 196,00 4,00
15. Farmaceutické výrobky 1 082,00 1 174,00 8,50
16. Chemické materiály a jejich produkty 923,00 920,00 0,30
17. Ostatní chemické látky 802,00 908,00 13,20
18. Papír a výrobky z papíru 833,00 830,00 0,30
19. Mléčné výrobky 902,00 822,00 8,90
20. Textilnílátky, tkaniny a související výrobky 821,00 815,00 0,80
21. Ostatní 6 713,00 7 971,00 18,70

Hodnoty v mil. USD 

Zdroj: https://psa.gov.ph/content/foreign-trade-statistics-philippines-2015

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Filipíny jsou členem zóny volného obchodu zemí ASEAN – AFTA  a od konce roku i Společného trhu zemí ASEAN.

Summity ASEAN se vyslovily pro urychlené odbourávání cel v obchodu mezi členskými zeměmi, které probíhá na základě platné dohody AFTA. Původní cíl v rámci Common Effective Preferentical Tariff tj. zavést do roku 2003 5% clo na nejobchodovanější položky, uvedené v tzv. Inclusion List, byl dosažen už v roce 2002. Bylo také dojednáno zkrácení termínu pro úplné odstranění všech dovozních cel v AFTA do roku 2010 (původně do roku 2015) pro prvních šest členů a do roku 2015 (původně do roku 2018) pro nové členy – některé citlivé položky u nich mohou být liberalizovány až v roce 2018. Hlavy států se shodly na tom, že AFTA by měla aktivně hledat možnosti navázání spolupráce se zónami volného obchodu jiných regiónů.

Rámcová dohoda o investiční zóně ASEAN (ASEAN Investment Agreement – AIA) byla uzavřena na summitu v Manile v roce 1999. AIA má za cíl vytvořit jednotné prostředí příznivé pro investory a přilákat potřebný dlouhodobý kapitál. Podle dohody mají členové zaručit zahraničním investorům národní zacházení, a to do roku 2010 pro investory ze zemí ASEAN (část zemí včetně Filipín již do roku 2003) a do roku 2020 pro všechny ostatní. Zákonodárství jednotlivých zemí ASEAN v současnosti omezuje zahraniční investory rozdílným způsobem. Členové by měli sami navrhnout svůj vlastní postup uvolňování bariér. Filipíny v tomto směru již postoupily například při liberalizaci investic do maloobchodu.

Nově vytvářená zóna volného obchodu ASEAN + ČLR by se měla stát největší zónou volného obchodu na světě v časovém rozmezí 5–10 let. Vytvoření této obchodní megazóny s více než 2 mld. lidí může mít příznivý vliv na odbyt některých filipínských výrobků. Uvažuje se také do této zóny zahrnout Korejskou republiku a Japonsko (ASEAN + 3).

V listopadu 2008 byla dojednána japonsko-filipínská smlouva o ekonomickém partnerství (JPEPA – Japan-Philippines Economic Partnership Agreement), která v se v mnohém přibližuje zóně volného obchodu, protože předpokládá

  • zrušení nebo podstatné snížení celních sazeb na výrobky průmyslu, zemědělství a rybolovu
  • zlepšení celního odbavení na obou stranách
  • podporu investic v obou zemích apod.

Filipíny usilují o uzavření smlouvy o zóně volného obchodu na vybrané druhy zboží s USA. Filipínská strana, zejména soukromý sektor, má zájem na otevření se amerického trhu pro filipínské textilní výrobky.

Vnitřní zvláštní ekonomické zóny

Do roku 1995 existovaly na Filipínách 4 státní exportní zóny a 12 soukromě vlastněných exportních zón. Na základě zákona č. 7916 v roce 1997 o zřizování zvláštních ekonomických zón začal jejich další nárůst. Tyto zvláštní exportní a ekonomické zóny zahrnují průmyslové a technologické komplexy, zóny volného obchodu, obchodní, finanční a investiční centa.

Dohled nad zmíněnými zónami vykonává PEZA (Philippine Economic Zone Autority), která má vyvolávat a podporovat zájem soukromých investorů k zakládání jejich podniků v zónách za účelem vytváření nových pracovních příležitostí a růstu exportu.

Přednost mají nové podniky, jejichž výroba je orientována na vývoz, volný obchod a subdodávky pro existující místní výrobu, firmy s „pionýrskými“ projekty, veřejně prospěšnými výrobními nebo turistickými programy. Zejména výrobním podnikům poskytuje PEZA a BOI (Bureau of Investment) zvýhodnění v podobě daňových prázdnin na 4–8 let, po uplynutí daňových prázdnin dostávají další zvýhodnění 5% daňovou sazbou, osvobození od cla a daní na dovážené investiční celky a základní prostředkysuroviny a náhradní díly, příspěvky na zaškolení a mzdy pracovníků, záruka zjednodušeného celního projednávání při dovozu nebo vývozu.

Zvláštní ekonomické zóny (počty v závorkách) se nacházely v těchto oblastech:

  • Abra (1)
  • Benguet (1)
  • Baguio (1)
  • Pangasinan (1)
  • Zambales (1)
  • Tarlac (2)
  • Pampanga (2)
  • Bataan (4)
  • Rizal (1)
  • National Cupital Region (5)
  • Cavite (12)
  • Laguna (16)
  • Batangas (10)
  • Albay (1)
  • Palawan (1)
  • Leyte (3)
  • Cebu (7)
  • Negros Occidental (1)
  • Agusan del Norte (2)
  • Misamis Oriental (1)
  • Surigao del Norte (1)
  • Zamboanga (1)
  • Davao (2)
  • South Cotabato (1)

Kromě toho existují tzv. IT Parks/samostatné budovy:

  • National Capital Region (9 budov)
  • Laguna (1 budova)
  • Cebu ( 1 budova)

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

  2013 2014 2015 2016*
Celkem 3737,37 5739,57 5835,26 6972,71
Zemědělství, lesnictví a rybolov  16,75  4,56  0,41 -0,16
Těžba a hornictví

43,69 

158,89  47,19  8,32
Výroba - zpracovatelksý průmysl 216,41  209,24  786,87  150,30
Elektřina, plyn, pára a klimatizace -27,37  -58,44  9,79  -175,46
Dodávky vody, kanalizace a odpady 461,38   -24,04 0,21  0,12
Stavebnictví 1,74  6,09  102,80  105,87
Velkoobchod a maloobchod - oprava motorových vozidel a motocyklů 23,57  98,77  121,99  102,62
Přeprava a skladování 21,31  90,17 

19,59 

1,09
Ubytování a restaurační zařízení 6,51  18,07  5,64  99,52
Informace a komunikace 5,21  13,24  21,56  13,60
Finanční a pojišťovací služby -376,98  889,83  529,49  985,78
Nemovitosti 70,46  153,85  296,13  123,93
Odborné, vědecké a technické aktivity 5,79  8,42  -35,61  10,11
Administrativní a podpůrné činnosti 11,41   37,43 32,76  19,71
Veřejná správa a Obrana - povinné sociální zabezpečení 0,04  0
Vzdělávání 0,38  0,16  1,89  0,61
Činnosti v oblasti zdraví a sociálního zabezpečení 16,23  2,67  0,35  6,39
Umění, zábava a rekreace 167,28  0,37  4,07  375,03
Ostatní podpůrné činnosti -0,10  -5,00  -0,61  -0,02
Činnosti domáctností jako zaměstnavatelů: produkce produktů a služeb pro vlastní použití  0 0
Činnosti zahraničních organizací 0
Ostatní -4,96   -0,16 0,87

Hodnoty v mil. USD

*bez dopočtů

Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)-http://www.bsp.gov.ph/publications/regular_SPEI.asp

země 2013 2014 2015 2016*
celkem 3737,37 5739,57 5835,26 6972,71
USA -653,23 968,89 732,52 91,83
Japonsko 437,51 117,5 394,91 926,42
Čína 6 41,38 0,57 9,21
EU 47,23 176,83 330,64 -117,93
a) Francie 1,12 -52,87 -481,26 1,55
b) Německo 21,51 49,36 68,39 83,48
c) Finsko - 0,11 0,04 0,09
d) Itálie 3,1 1,43 1,96 6,69
e) Holandsko 26,66 -2,89 361,2 -51,27
f) Švédsko 0,08 22,05 -0,12 0,41
g) UK -8,89 141,94 384,31 -229,31
h) Česká republika - - 0,09 8,97
Ostatní 3856,28 4275,84 4042,01 6242,57

 Hodnoty v mil. USD

*bez dopočtů

Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)-http://www.bsp.gov.ph/publications/regular_SPEI.asp

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční pobídky

Filipínská vláda usiluje o zahraniční investice, které pro zemi znamenají zásadní přínos pro ekonomický a technologický rozvoj, pro vytváření pracovních příležitostí, pro zvyšování objemu exportu a exportní schopnosti filipínských výrobků. Za tím účelem nabízí pobídkový systém pro zahraniční investory, kteří se však předtím musí registrovat u BOI (Board of Investments) a PEZA (Philippine Economic Zone Authority). Tyto pobídky zahrnují:

  • daňové prázdniny po dobu 6 let pro investora, který zavádí novou výrobu a 4 roky pro investory, kteří využívají technologii na Filipínách již používanou a to v méně rozvinuté oblasti
  • pro oblast Manily nejsou daňové úlovy poskytovány, pokud není firma situována ve státním průmyslovém objektu, nejedná-li se o elektrárnu a nejedná-li se o exportéra s perspektivou výrazného růstu
  • daňové úlevy pro nákupy surovin, polotovarů a subdodávek
  • dodatečné snižování zdanitelného příjmu za zaměstnanost
  • snížení zdanitelného příjmu při realizaci nezbytných prací v rámci infrastruktury
  • úlevy při dovozu investičního zařízení
  • snížená daň ze zisku právnické osoby z 32 % na 10 %

Kromě toho má investor možnost využívat další nefinanční zvýhodnění jako např.:

  • zaměstnávání zahraničních expertů
  • garantovaný převod zahraniční investice a výnosů
  • neomezený dovoz zařízení, nutného k výrobě

Daňové úlevy jsou poskytovány také v případě investic do zvláštních exportních a ekonomických zón, kde platí všeobecně 5%-ní daň z hrubého příjmu, pokud jsou ve výrobě používány domácí suroviny. Firmy umístěné v bezcelních zónách jako Subic Bay Freeport, Clark Special Economic Zone a Port Point Special Economic and Freeport Zone zdaňují příjem rovněž 5%, pokud jejich neexportní prodej nepřekročí 30% z celkového obratu.

Investice mohou být přímé nebo v rámci tzv. každoročně aktualizovaného filipínského plánu investičních priorit „Investment Priority Plan”.

Omezení pro zahraniční investory:

Zde uvádíme základní přehled omezení pro zahraniční investory, sestavený dle zkušeností ČR i zemí EU:

Korupce

Generalizovaným problémem v oblasti veřejných zakázek a při jednání s úřady zůstává silná korupce v zemi na státní i místní úrovni, podpořená množstvím úřadů a jejich povolení potřebných k obchodním aktivitám na Filipínách.  Podle zprávy Wallace Business Forum z roku 2014 je v zemi „po desetiletí institucionalizován systém korupce, který zemi okrádá o miliardy pesos a brání vstupu zahraničních investorů“. Podle Wallace, při jednání se státními úřady: „jakmile vyřídíte žádost na jedné státní instituci, dostanete ránu od druhé. Obvyklou stížností klientů na místní vládu je, že povolení se nehnou ze stolu, dokud příslušný pracovníky není vyplacen“. Jedná se o jeden z důvodů, proč přímé zahraniční investice do země pokulhávají za zbytkem států ASEAN.

Omezení zahraničního vlastnictví

Domácí firmy mají obecně omezen podíl zahraničního vlastnictví na 40% (tzv. pravidlo 60:40% rule), přičemž další poměry jsou určeny příslušným zákonem pro různé sektory podle tzv. negativních seznamů A a B*

Veřejné zakázky

Zákony o veřejných zakázkách dávají přednost místním společnostem a v zemi vyrobeným materiálům a dodávkám. I zde platí 40% limit na zahraniční vlastnictví účastníků výběrových řízení.

Potraviny, zemědělství a akreditace masa

Akreditace masa u vývozců z řad zemí EU u místního ministerstva zemědělství je časově velmi náročná.

Zákon o ochraně hospodářské soutěže

Neexistence právního a institucionálního rámce o ochraně hospodářské soutěže.

Omezení finančních služeb Omezení maloobchodu

V zemi platí značný počet omezení na zahraniční účast v bankovním sektoru. Řadí se sem i různá omezení pro zřizování poboček bank, exekuce atp. V oblasti maloobchodu platí silná restrikce pro zahraniční vlastnictví, včetně podmínek vysokého základního kapitálu v hodnotě nejméně US$2.5 mil. a dalších podmínek na kapitál za každý obchod.

Pravidlo 60 - 40 %

Současně s liberalizací zákona o zahraničních investicích, který umožňuje cizincům až 100 % vlastnictví s výjimkou finančních institucí a oblastí podnikání, uvedených v seznamech tzv. negativních zahraničních investic (FINL - Foreign Investment Negative List) vládního nařízení č. 362 (E.O. - Executive order No. 362). Seznamy jsou souhrně označovány jako pravidlo 60-40% (60 – 40 Rule), byť ve skutečnosti se procentní poměry liší dle oborů:

  • Negativní seznam A uvádí oblasti, které jsou podle ústavy vyhrazeny pouze Filipíncům tj. sdělovací prostředky, licencované profese, maloobchod, družstevnictví, inzerce a reklama, vlastnictví půdy, stavebnictví a veřejně prospěšné služby (kde je povolena pouze menšinová účast cizinců). V roce 1999 byla přijata novela zákona o maloobchodě, která za určitých kapitálových a jiných podmínek umožňuje cizincům až 100 % vlastnictví firmy.
  • Negativní seznam B obsahuje obory, spojené s obranyschopností země nebo mající nepříznivý vliv na veřejné zdraví, morálku a domácí podniky s vloženým kapitálem ve výši USD 200 000,- resp. 100 000 USD, pokud by tyto byly zapojeny do výroby modernizační technologie nebo by přímo zaměstnávaly nejméně 50 pracovníků. Zde je činnost cizinců zakázána pokud není povolena přímo prezidentem.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: