Filipíny: Zahraniční obchod a investice

6. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Manile (Filipíny)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 (v mld.USD) 2013 2014 2015 2016 2017*
vývoz 56698 62102 58827 57406 47744
dovoz 62411 65398 71067 84108 66848
saldo -5713 -3296 -12240 -26702 -19105

Hodnoty v mil. USD
*bez dopočtů
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)-http://www.bsp.gov.ph/publications/regular_SPEI.asp

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

země

(v mld.USD)

                       2015                         2016 2017*
vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo vývoz dovoz saldo
celkem 58827 71067 -12240 57406 84108 -26702 47744 66848 -19105
USA 9023 7468 1554 8851 7576 1275 7041 5146 1894
Japonsko 12300 6368 5932 11670 9882 1788 7912 7856 56
Čína 6175 11471 -5296 6373 15565 -9192 5163 11915 -6752
EU 7186 6695 491 6970 6743 228 7154 4820 2334
a) Francie 433 1044 -611 735 954 -219 606 722 -166
b) Německo 2632 2601 32 2329 2028 301 1952 1453 500
c) Finsko 27 148 -121 27 292 -265 28 132 -104
d) Itálie 190 427 -238 203 549 -347 258 419 -161
e) Holandsko 1839 430 1410 1743 515 1228 1833 439 1394
f) Švédsko 20 123 -103 22 122 -100 29 95 -67
g) UK 500 399 101 501 509 -8 362 377 -16
h) ostatní 1544 1523 21 1410 1773 -363 2087 1183 904

Hodnoty v mil. USD
*bez dopočtů
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)-http://www.bsp.gov.ph/publications/regular_SPEI.asp

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

  Březen 2017 Březen 2018 % růst
Vývoz celkem 6003,05 5509,92 8,2
Vývoz celkem pro prvních 10 komodit 4844,45 4574,50 5,6
1. Elektronika a komponenty 3017,81 3222,21 6,8
2. Ostatní výrobky 383,19 289,32 24,50
3. Stroje a dopravní prostředky 483,07 267,43 44,6
4. Katody a části katod 129,50 139,96 8,1
5. Sady zapalovací svíček 182,08 129,38 28,9
6. Kovové komponenty 123,06 127,20 1,5
7. Kokosový olej 160,41 111,79 30,3
8. Zlato 160,43 106,24 33,8
9. Elektronické součástky 95,67 101,26 5,8
10. Minerální výrobky 109,23 85,71 21,5

Hodnoty v mil. USD
Zdroj: https://psa.gov.ph/content/highlights-philippine-export-and-import-statistics-march-2018

  Březen 2017 Březen 2018 % růst
Dovoz celkem 8197,13 8117,85 0,1
Dovoz celkem pro prvních 10 komodit 5878,90 6038,40 2,7
1. Elektronika a komponenty 2082,68 2222,54 6,7
2. Minirální paliva, maziva a příbuzné materiály 898,23 1172,76 30,6
3. Dopravní zařízení 901,42 731,28 18,9
4. Průmyslové stroje a zařízení 580,60 517,30 10,9
5. Železo a ocel 380,15 435,15 14,5
6. Ostatní potraviny a živá zvířata 252,96 225,58 10,8
7. Telekomunikační a elektronické zařízení 199,76 208,53 4,4
8. Plasty v primárních a sekundárních formách 213,12 194,44 8,8
9. Různé vyrobené výrobky 213,68 183,60 14,1
10. Organické a anorganické chemické látky 156,32 147,22 5,8

Hodnoty v mil. USD
Zdroj: https://psa.gov.ph/content/highlights-philippine-export-and-import-statistics-march-2018

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Filipíny jsou členem zóny volného obchodu zemí ASEAN – AFTA  a od konce roku i Společného trhu zemí ASEAN.

Summity ASEAN se vyslovily pro urychlené odbourávání cel v obchodu mezi členskými zeměmi, které probíhá na základě platné dohody AFTA. Původní cíl v rámci Common Effective Preferentical Tariff tj. zavést do roku 2003 5% clo na nejobchodovanější položky, uvedené v tzv. Inclusion List, byl dosažen už v roce 2002. Bylo také dojednáno zkrácení termínu pro úplné odstranění všech dovozních cel v AFTA do roku 2010 (původně do roku 2015) pro prvních šest členů a do roku 2015 (původně do roku 2018) pro nové členy – některé citlivé položky u nich mohou být liberalizovány až v roce 2018. Hlavy států se shodly na tom, že AFTA by měla aktivně hledat možnosti navázání spolupráce se zónami volného obchodu jiných regiónů.

Rámcová dohoda o investiční zóně ASEAN (ASEAN Investment Agreement – AIA) byla uzavřena na summitu v Manile v roce 1999. AIA má za cíl vytvořit jednotné prostředí příznivé pro investory a přilákat potřebný dlouhodobý kapitál. Podle dohody mají členové zaručit zahraničním investorům národní zacházení, a to do roku 2010 pro investory ze zemí ASEAN (část zemí včetně Filipín již do roku 2003) a do roku 2020 pro všechny ostatní. Zákonodárství jednotlivých zemí ASEAN v současnosti omezuje zahraniční investory rozdílným způsobem. Členové by měli sami navrhnout svůj vlastní postup uvolňování bariér. Filipíny v tomto směru již postoupily například při liberalizaci investic do maloobchodu.

Nově vytvářená zóna volného obchodu ASEAN + ČLR by se měla stát největší zónou volného obchodu na světě v časovém rozmezí 5–10 let. Vytvoření této obchodní megazóny s více než 2 mld. lidí může mít příznivý vliv na odbyt některých filipínských výrobků. Uvažuje se také do této zóny zahrnout Korejskou republiku a Japonsko (ASEAN + 3).

V listopadu 2008 byla dojednána japonsko-filipínská smlouva o ekonomickém partnerství (JPEPA – Japan-Philippines Economic Partnership Agreement), která v se v mnohém přibližuje zóně volného obchodu, protože předpokládá

  • zrušení nebo podstatné snížení celních sazeb na výrobky průmyslu, zemědělství a rybolovu
  • zlepšení celního odbavení na obou stranách
  • podporu investic v obou zemích apod.

Filipíny usilují o uzavření smlouvy o zóně volného obchodu na vybrané druhy zboží s USA. Filipínská strana, zejména soukromý sektor, má zájem na otevření se amerického trhu pro filipínské textilní výrobky.

Vnitřní zvláštní ekonomické zóny

Do roku 1995 existovaly na Filipínách 4 státní exportní zóny a 12 soukromě vlastněných exportních zón. Na základě zákona č. 7916 v roce 1997 o zřizování zvláštních ekonomických zón začal jejich další nárůst. Tyto zvláštní exportní a ekonomické zóny zahrnují průmyslové a technologické komplexy, zóny volného obchodu, obchodní, finanční a investiční centa.

Dohled nad zmíněnými zónami vykonává PEZA (Philippine Economic Zone Autority), která má vyvolávat a podporovat zájem soukromých investorů k zakládání jejich podniků v zónách za účelem vytváření nových pracovních příležitostí a růstu exportu.

Přednost mají nové podniky, jejichž výroba je orientována na vývoz, volný obchod a subdodávky pro existující místní výrobu, firmy s „pionýrskými“ projekty, veřejně prospěšnými výrobními nebo turistickými programy. Zejména výrobním podnikům poskytuje PEZA a BOI (Bureau of Investment) zvýhodnění v podobě daňových prázdnin na 4–8 let, po uplynutí daňových prázdnin dostávají další zvýhodnění 5% daňovou sazbou, osvobození od cla a daní na dovážené investiční celky a základní prostředkysuroviny a náhradní díly, příspěvky na zaškolení a mzdy pracovníků, záruka zjednodušeného celního projednávání při dovozu nebo vývozu.

Zvláštní ekonomické zóny (počty v závorkách) se nacházely v těchto oblastech:

  • Abra (1)
  • Benguet (1)
  • Baguio (1)
  • Pangasinan (1)
  • Zambales (1)
  • Tarlac (2)
  • Pampanga (2)
  • Bataan (4)
  • Rizal (1)
  • National Cupital Region (5)
  • Cavite (12)
  • Laguna (16)
  • Batangas (10)
  • Albay (1)
  • Palawan (1)
  • Leyte (3)
  • Cebu (7)
  • Negros Occidental (1)
  • Agusan del Norte (2)
  • Misamis Oriental (1)
  • Surigao del Norte (1)
  • Zamboanga (1)
  • Davao (2)
  • South Cotabato (1)

Kromě toho existují tzv. IT Parks/samostatné budovy:

  • National Capital Region (9 budov)
  • Laguna (1 budova)
  • Cebu ( 1 budova)

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

  2013 2014 2015 2016 2017*
Celkem 3737,37 5739,57 5639,16 8279,55 10049,37
Zemědělství, lesnictví a rybolov  16,75  4,56 0,41 0,25 19,58
Těžba a hornictví

43,69 

158,89  46,99 50,43 8,94
Výroba - zpracovatelksý průmysl 216,41  209,24  772,68 334,25 1149,90
Elektřina, plyn, pára a klimatizace -27,37  -58,44  9,79 -83,10 1383,71
Dodávky vody, kanalizace a odpady 461,38   -24,04 0,21 0,12 1,34
Stavebnictví 1,74  6,09  102,60 8,77 161,19
Velkoobchod a maloobchod - oprava motorových vozidel a motocyklů 23,57  98,77  115,65 208,19 -3,11
Přeprava a skladování 21,31  90,17  -3,29 7,84 48,47
Ubytování a restaurační zařízení 6,51  18,07  5,64 168,21 -34,52
Informace a komunikace 5,21  13,24  16,05 -2,61 35,70
Finanční a pojišťovací služby -376,98  889,83  522,51 1126,05 138,46
Nemovitosti 70,46  153,85  137,90 121,86 247,82
Odborné, vědecké a technické aktivity 5,79  8,42  -43,97 17,55 62,72
Administrativní a podpůrné činnosti 11,41   37,43 32,32 22,48 -7,56
Veřejná správa a Obrana - povinné sociální zabezpečení 0,04  0 0 0
Vzdělávání 0,38  0,16  1,89 0,51 1,36
Činnosti v oblasti zdraví a sociálního zabezpečení 16,23  2,67  0,28 35,24 21,30
Umění, zábava a rekreace 167,28  0,37  4,07 575,03 27,85
Ostatní podpůrné činnosti -0,10  -5,00  -0,61 -0,01 0,08
Činnosti domáctností jako zaměstnavatelů: produkce produktů a služeb pro vlastní použití  0 0 0
Činnosti zahraničních organizací 0 0
Ostatní -4,96  95,04 0,98 0

Hodnoty v mil. USD
*bez dopočtů
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)-http://www.bsp.gov.ph/publications/regular_SPEI.asp

země 2013 2014 2015 2016 2017*
celkem 3737,37 5739,57 5639,16 8279,55 10049,37
USA -653,23 968,89 633,72 84,01 469,58
Japonsko 437,51 117,5 394,06 993,10 56,33
Čína 6 41,38 0,57 10,77 28,79
EU 47,23 176,83 307,51 106,80 1682,69
a) Francie 1,12 -52,87 -481,26 29,48 8,82
b) Německo 21,51 49,36 68,39 109,74 42,18
c) Finsko - 0,11 0,04 0,09 0,08
d) Itálie 3,1 1,43 1,88 6,80 3,41
e) Holandsko 26,66 -2,89 3,61 88,16 1573,23
f) Švédsko 0,08 22,05 -0,12 0,43 0,44
g) UK -8,89 141,94 384,31 -203,38 9,37
h) Česká republika - - 0,09 10,09 0,11
Ostatní 3856,28 4275,84 3968,97 7043,46 6176,34

 Hodnoty v mil. USD
*bez dopočtů
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)-http://www.bsp.gov.ph/publications/regular_SPEI.asp

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční pobídky

Filipínská vláda usiluje o zahraniční investice, které pro zemi znamenají zásadní přínos pro ekonomický a technologický rozvoj, pro vytváření pracovních příležitostí, pro zvyšování objemu exportu a exportní schopnosti filipínských výrobků. Za tím účelem nabízí pobídkový systém pro zahraniční investory, kteří se však předtím musí registrovat u BOI (Board of Investments) a PEZA (Philippine Economic Zone Authority). Tyto pobídky zahrnují:

  • daňové prázdniny po dobu 6 let pro investora, který zavádí novou výrobu a 4 roky pro investory, kteří využívají technologii na Filipínách již používanou a to v méně rozvinuté oblasti
  • pro oblast Manily nejsou daňové úlovy poskytovány, pokud není firma situována ve státním průmyslovém objektu, nejedná-li se o elektrárnu a nejedná-li se o exportéra s perspektivou výrazného růstu
  • daňové úlevy pro nákupy surovin, polotovarů a subdodávek
  • dodatečné snižování zdanitelného příjmu za zaměstnanost
  • snížení zdanitelného příjmu při realizaci nezbytných prací v rámci infrastruktury
  • úlevy při dovozu investičního zařízení
  • snížená daň ze zisku právnické osoby z 32 % na 10 %

Kromě toho má investor možnost využívat další nefinanční zvýhodnění jako např.:

  • zaměstnávání zahraničních expertů
  • garantovaný převod zahraniční investice a výnosů
  • neomezený dovoz zařízení, nutného k výrobě

Daňové úlevy jsou poskytovány také v případě investic do zvláštních exportních a ekonomických zón, kde platí všeobecně 5%-ní daň z hrubého příjmu, pokud jsou ve výrobě používány domácí suroviny. Firmy umístěné v bezcelních zónách jako Subic Bay Freeport, Clark Special Economic Zone a Port Point Special Economic and Freeport Zone zdaňují příjem rovněž 5%, pokud jejich neexportní prodej nepřekročí 30% z celkového obratu.

Investice mohou být přímé nebo v rámci tzv. každoročně aktualizovaného filipínského plánu investičních priorit „Investment Priority Plan”.

Omezení pro zahraniční investory:

Zde uvádíme základní přehled omezení pro zahraniční investory, sestavený dle zkušeností ČR i zemí EU:

Korupce

Generalizovaným problémem v oblasti veřejných zakázek a při jednání s úřady zůstává silná korupce v zemi na státní i místní úrovni, podpořená množstvím úřadů a jejich povolení potřebných k obchodním aktivitám na Filipínách.  Podle zprávy Wallace Business Forum z roku 2014 je v zemi „po desetiletí institucionalizován systém korupce, který zemi okrádá o miliardy pesos a brání vstupu zahraničních investorů“. Podle Wallace, při jednání se státními úřady: „jakmile vyřídíte žádost na jedné státní instituci, dostanete ránu od druhé. Obvyklou stížností klientů na místní vládu je, že povolení se nehnou ze stolu, dokud příslušný pracovníky není vyplacen“. Jedná se o jeden z důvodů, proč přímé zahraniční investice do země pokulhávají za zbytkem států ASEAN.

Omezení zahraničního vlastnictví

Domácí firmy mají obecně omezen podíl zahraničního vlastnictví na 40% (tzv. pravidlo 60:40% rule), přičemž další poměry jsou určeny příslušným zákonem pro různé sektory podle tzv. negativních seznamů A a B*

Veřejné zakázky

Zákony o veřejných zakázkách dávají přednost místním společnostem a v zemi vyrobeným materiálům a dodávkám. I zde platí 40% limit na zahraniční vlastnictví účastníků výběrových řízení.

Potraviny, zemědělství a akreditace masa

Akreditace masa u vývozců z řad zemí EU u místního ministerstva zemědělství je časově velmi náročná.

Zákon o ochraně hospodářské soutěže

Neexistence právního a institucionálního rámce o ochraně hospodářské soutěže.

Omezení finančních služeb Omezení maloobchodu

V zemi platí značný počet omezení na zahraniční účast v bankovním sektoru. Řadí se sem i různá omezení pro zřizování poboček bank, exekuce atp. V oblasti maloobchodu platí silná restrikce pro zahraniční vlastnictví, včetně podmínek vysokého základního kapitálu v hodnotě nejméně US$2.5 mil. a dalších podmínek na kapitál za každý obchod.

Pravidlo 60 - 40 %

Současně s liberalizací zákona o zahraničních investicích, který umožňuje cizincům až 100 % vlastnictví s výjimkou finančních institucí a oblastí podnikání, uvedených v seznamech tzv. negativních zahraničních investic (FINL - Foreign Investment Negative List) vládního nařízení č. 362 (E.O. - Executive order No. 362). Seznamy jsou souhrně označovány jako pravidlo 60-40% (60 – 40 Rule), byť ve skutečnosti se procentní poměry liší dle oborů:

  • Negativní seznam A uvádí oblasti, které jsou podle ústavy vyhrazeny pouze Filipíncům tj. sdělovací prostředky, licencované profese, maloobchod, družstevnictví, inzerce a reklama, vlastnictví půdy, stavebnictví a veřejně prospěšné služby (kde je povolena pouze menšinová účast cizinců). V roce 1999 byla přijata novela zákona o maloobchodě, která za určitých kapitálových a jiných podmínek umožňuje cizincům až 100 % vlastnictví firmy.
  • Negativní seznam B obsahuje obory, spojené s obranyschopností země nebo mající nepříznivý vliv na veřejné zdraví, morálku a domácí podniky s vloženým kapitálem ve výši USD 200 000,- resp. 100 000 USD, pokud by tyto byly zapojeny do výroby modernizační technologie nebo by přímo zaměstnávaly nejméně 50 pracovníků. Zde je činnost cizinců zakázána pokud není povolena přímo prezidentem.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: