Filipíny: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Manile (Filipíny)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Nalezení vhodného distribučního a prodejního kanálu je předpokladem pro úspěšné umístění zboží na filipínském trhu. V podmínkách tohoto trhu se jeví jako nutnost realizovat prodej či se účastnit tendrů za pomoci filipínských partnerů - dovozců nebo výhradních distributorů s vhodnou formou jejich zainteresovanosti a s vhodnou formou účasti dodavatele. Vzhledem k administrativním obstrukcím a komplikovaným právním vztahům je nejen vhodné ale ze zákona často nutné aplikovat formu společného podniku ale až po dobré a dlouhodobé spolupráci s distributorem /zástupcem a obsazení určité části trhu. Výhodou využívání distributora nebo zástupce je jeho znalost trhu a především mentalita místního zákazníka. Využití „specialistů“ se znalostí problematiky celního odbavování případně jiných aktů při jednání s místními úřady tento proces urychluje a zlevňuje.

Vhodná volba výše provize, rozsahu sortimentu a vymezení teritoria působnosti jsou rozhodujícím kriteriem pro další spolupráci s místním zástupci. Ti většinou požadují od počátku exkluzivitu zastoupení výrobce, aby mohli krýt vysoké náklady, které musí vynaložit pro uvedení výrobku na trh. Exkluzivitu je vhodné poskytnout až po získání určitých zkušeností s vybraným zástupcem a je vhodné ji vázat na minimální roční obrat.

Z teritoriálního hlediska je většina dovozů realizována přes přístav nebo letiště Manila a případně přes letiště CLARK severně od Manily. V roce 2014 došlo k omezení provozu kamionů přes Makati City (de fakto část Manily), což výrazně komplikuje převážení zboží mezi výrobci a přístavem. Výrobci jsou tak nuceni za průjezd Manilou buď platit, anebo využívat přístav Batangas, který je s Manilou propojen dálnicemi SLEX a Star. Převoz do Batangasu samozřejmě oproti Manile zvyšuje náklady.

Dalším významným mezinárodním přístavem je přístav Cebu. Přístav v Davao City na ostrově Mindanao slouží obchodu s jižními sousedy Filipín zejména s Indonésií, Malajsií a sultanátem Brunei-Darusalam.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Dovozní omezení

V celním sazebníku a ve vyhlášce BOC (Bureau of Customs) jsou uvedeny položky, které je zakázáno dovážet: drogy (včetně máku) a nástroje k jejich distribuci, úpravě a užívání nebo propagaci, pornografie, nepravé šperky a vzácné kovy nebo slitiny, neuvádějící správnou ryzost, protistátní materiály, materiály nebo přístroje k provozování hazardních her. Zbraně a různé vojenské materiály není možno dovážet bez zvláštního povolení. Zařazení položek do seznamu regulovaných nebo zakázaných se mění a porušení může být kvalifikováno jako trestný čin. Proto se doporučuje ověřit si zařazení položky u CICO – Customs Import Classification Office i u běžných druhů zboží.

Dokumenty

Podstatnou zákonnou podmínkou pro dovoz byla do 31. 3. 2000 předvývozní kontrola zboží nezávislou agenturou. Filipínská vláda měla pro tento účel uzavřenou dohodu s SGS, jejíž platnost však již skončila. Od 1. 1. 2000 Filipíny přešly na systém určování celní hodnoty podle pravidel WTO – Transaction values, čili skutečná je cena placená. Ukončení povinnosti předvývozní kontroly u exportu na Filipíny je možno považovat za významný krok v liberalizaci obchodu.

Vláda v následujících letech zvažovala obnovení předexportní inspekce na všechno zboží, dovážené do země. Jako důvody byly uváděny snahy o pašování některých druhů zboží do země a celní úniky. K obnovení však zatím nedošlo.

Celní faktura by měla vždy obsahovat cenu rozdělenou na hodnotu zboží EXW, dále dopravné, pojištění a jiné výlohy/poplatky.

Tarify

Spolu se členstvím ve WTO se Filipíny zavázaly dodržovat harmonogram snižování celních tarifů. Během roku 2003 se snižovalo clo na 0–30 u položek, které nejsou místně produkovány a na 10 % u položek, konkurujících domácí výrobě. V roce 2004 byly sníženy celní sazby na 0–5 % u všech dovážených položek.

Souběžně s tím bylo na summitech ASEAN dojednáno urychlení harmonogramu vytvoření zóny volného obchodu mezi zeměmi ASEAN, v jehož rámci probíhá další snižování celních sazeb.

Vládní výbor pro cla (Cabinet Committee on Tariffs and Related Matters – TRM) odsouhlasil snížení cla u 300 výrobků včetně 29 nezpracovaných zemědělských výrobků, které jsou zařazeny v programu ASEAN Common Effective Preferential Tariff (CEPT) a rozhodl o jejich zařazení do tarifní skupiny 0–5 %. Toto opatření se týkalo produktů, které nejsou místně vyráběny, objem jejich dovozu je malý nebo dovozní clo bylo dosud menší než 11 %. Celkové procento výrobků, zahrnutých do skupiny 0–50 se tak zvýšilo až na 85 %, zůstalo však pod cílem 90 %, dohodnutým na meetingu v Hanoji v roce 1998.

Od 1. ledna 2003 se snížilo dovozní clo na výrobky ze zemí ASEAN na jednotný tarif 0–5%, s výjimkou petrochemických výrobků a komponentů pro výrobu umělých hmot, kde zůstává clo ve výši 10 % po dobu dalších 2 let. Celní sazba na hotové plastové výrobky zůstává v rozmezí 5–10 %. Některé země ASEAN se však snaží o zachování vyšších celních tarifů v oborech (v případě Filipín se jedná právě o petrochemické výrobky), které nejsou dosud připraveny čelit zahraniční konkurenci.

Vývozní omezení: Kromě omezení exportu strategických materiálů, mezi které například na Filipínách patří i cement, dále dovezená ropa, vzácné dřeviny a zlato, neplatí žádné zvláštní exportní restrikce.

Ochrana domácího trhu

V souvislosti s přistoupením Filipín k WTO se země snaží o co největší liberalizaci obchodu a o přístup zahraničního investičního kapitálu na trh. Přesto je výkon některých činností přímo ústavou vymezen pouze pro Filipínce, nebo je cizincům zakázán, nebo je jejich účast nějakým způsobem omezena.

Vláda vydala zákonem RA (Republic Act) č. 7042 tzv. Foreign Investment Negative List, který upravuje podíly cizinců na vlastnictví a podnikání. Obory jako obrana státu, veřejná media a další jsou podle ústavy vyhrazeny pouze Filipíncům, v jiných oborech připouští zákon účast zahraničního kapitálu od 20–60 %. Tyto 2 seznamy A a B jsou modifikovány každé 2 roky. Z Foreign Investment Negative List byla koncem roku 2004 vyňata těžební činnost, ve které mohou podnikat 100 % zahraniční firmy. Vláda si od toho opatření slibuje zvýšený příliv zahraničního kapitálu.

Zákonem stanovené předpisy resp. depozita ve výši 2–5 mil. USD při podnikání v automobilovém průmyslu znemožňuje zapojování malých a středních podniků do automobilové asociace a využívání podstatně nižších dovozních cel (clo 30 proti 40 %). Vztahuje se na dovoz a prodej i motocyklů.

Měnová politika je velmi liberální, umožňuje bezproblémovou repatriaci zisku i investic v devizách, pokud nejsou z titulu investičních pobídek sjednána omezení. V roce 1999 centrální banka s cílem předejít destabilizaci měny, zavedla 90denní minimální lhůtu pro opětovný vývoz investovaných deviz, která se týká pouze portfoliových investic do místních cenných papírů.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Podmínkou pro zřízení zahraničního podniku, kanceláře, reprezentace nebo společného podniku povolení u příslušné vládní instituce tj.

  • zapsání v obchodním rejstříku v „Bureau of Trade“,
  • registrace u „Securities and Exchange Commission” (SEC),
  • registrace u Board of Investment (BOI) a u Philippine Economic Zone Authority (PEZA) v případě, že se jedná o investici v rámci IPP (Investment Priority Plan) na které se vztahují zvýhodnění, poskytovaná BOI nebo PEZA.
  • v případě investice v oblasti volných zón v Subic nebo Clark je zapotřebí získat povolení od příslušných správ těchto zón,
  • registrace na magistrátu Manily (Office of the Mayor) nebo příslušného správního provinčního místa,
  • registrace u daňového úřadu - „Bureau of Internal Revenues“ (BIR),
  • registrace místních zaměstnanců u SSS a DoLE,
  • získání pracovního povolení pro zahraničního pracovníka u DoLE.

Povolení k činnosti reprezentační kanceláře vydává Securities and Exchange Commission SEC na základě dokladu o převedení částky na provoz kanceláře, ověřené kopie rozhodnutí představenstva firmy o zřízení kanceláře na Filipínách a jmenování rezidentního agenta, souhlasu agenta se jmenováním, auditorem potvrzené účetní rozvahy mateřské společnosti za předchozí rok a ověřené kopie výpis z obchodního rejstříku. V případě neziskové reprezentační kanceláře není třeba se registrovat na Board of Investment - BOI (Department of Trade and Industry).

Zkušenosti s registrací vlastní pobočky mají české firmy teprve čerstvou. V zemi mají vlastní registraci firma BTL, dále Home Credit (2013) a z organizací Člověk v Tísni (2014).

Poznámka: Všechny české dokumenty musí být přeloženy do angličtiny a superlegalizovány velvyslanectvím Filipín v Praze. Reprezentační kancelář nevytváří zisk a proto neodvádí daň z příjmu ani VAT a nevztahují se na ni předpisy o repatriaci zisku. Jednotlivec, který není občanem Filipín (bez ohledu na délku pobytu), podléhá pouze dani z příjmu ze zdrojů na Filipínách.

Paušální sazba daně cizinců, registrovaných u „Regional or Area Headquarters and Regional Operating Headquarters of Multinational Companies“ pro příjmy nebo např. diety činí 15 %.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Vzhledem k charakteru výrobků českých firem je třeba využít nejvhodnějších prostředků propagace, které jsou jiné než agresivní reklamy na různé druhy spotřebního zboží, kosmetiky a nejnovějších mobilních telefonů.

Vhodně a správně umístěná reklama v rozhlase, televizi, světelná nebo plakátová reklama na ulici znamenají velkou podporu prodeje inzerovaných výrobků, zvláště spotřebního charakteru.

Filipínské reklamní agentury, kopírující příklady z USA, propagují celoplošně inzerované výrobky. V současné době nejvýhodnější a zároveň nejdražší reklama je během zápasů v košíkové, která je nejpopulárnějším filipínským sportem.

Rozhlasová reklama stále hraje významnou roli zejména v chudých provinciích, protože radiový přijímač je pro většinu Filipínců dostupnější než televize. Přispívá tomu také lepší pokrytí radiovým signálem než televizním.

Inzerce v cca 20 novinových denících, které vycházejí v Manile, je standardní masovou reklamou, která denně oslovuje asi 10 milionů Filipínců. Mezi nejvhodnější patří deníky Manila Bulletin, Philippine Daily Inquirer, Philippine Star a několik deníků v místním jazyce tagalog. Doporučuje se také reklama ve speciálních odborných a profesně zaměřených časopisech.

Mezi prostými Filipínci jsou velmi oblíbené libovolné samolepky. Rozdané propagační samolepky firem se pravděpodobně objeví na některém tradičním místním dopravním prostředku jeepney a poskytnou tak levnou a dlouhodobou propagaci firmy / výrobku mezi širokou veřejností.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematiku ochrany duševního vlastnictví na Filipínách je třeba rozdělit do 2 základních rovin - duševní vlastnictví v průmyslové výrobě a falšování spotřebního zboží.

Rovinou první je ochrana duševního vlastnictví v průmyslové výrobě. V této oblasti si Filipíny vedou velice dobře a s ohledem k ostatním asijským zemím mají velice solidní pověst. Filipíny jsou z hlediska své levné pracovní síly, vyhladávaným místem pro výrobu mnoha druhů zboží a součástek s vysokým nárokem na manuální zpracování. Jako příklad může posloužit elektronický průmysl. Je zcela běžné, aby na ploše jednoho místního závodu existovalo několik výrobních hal a v každé z nich se vyráběly komponenty pro jiného odběratele, s tím, že ochrana duševního vlastnictví je zcela zabezpečena, což je doloženo skutečností, že většina světových výrobců využívá tímto způsobem filipínské pracovní síly již řadu let bez sebemenších stížností.

Druhou rovinu je třeba vidět na úrovni spotřebního zboží počínaje oděvy, módními doplňky, elektronikou, mobily zbraněmi přes pirátské kopie hudby či filmů až například ke kopiím pistolí světových značek. Filipíny nejsou v tomto ohledu mezi asijskými státy nikterak vyjímečné. Na místních tržnicích lze pořídit pirátskou kopii prakticky čehokoliv, nutno ale dodat, že zemí původu tohoto zboží bývá zpravidla Čína. Ve spojitosti s Čínou je také třeba uvést skutečnost, že odtud pochází řada neoriginálního zboží, které je chrleno na evropský trh, ovšem administrativně jsou za místo původu uváděny Filipíny. Představitelé EU na Filipínách již několikrát podobné případy vyšetřovaly, ale s velmi omezeným výsledkem. Vzhledem k velmi těsné provázanosti místní podnikatelské a státní sféry nelze očekávat významnou pomoc z oficiálních míst.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

I přes pokračující privatizaci zůstává filipínská vláda významným dovozcem zboží, nakupovaného formou vyhlašování veřejných zakázek - tendrů. Jedná se tak hlavně o investiční akce podle Investment Priority Plan. Některé nákupy se uskutečňují prostřednictvím rezortních ministerstev (Departments), státních agentur včetně univerzit a vysokých škol, firem plně nebo částečně kontrolovaných státem, vládních finančních úřadů a jednotek místní správy. Vypisování a další proces schvalování nabídek se řídí zákonem č. 9184 nebo tzv. Government Procurement Reform Act (GPRA). Všechny významné projekty s účastí státu nebo s poskytováním státních záruk jsou hodnoceny a schvalovány Úřadem pro národní hospodářský rozvoj (National Economic Development Authority - NEDA), v poslední instanci potom vládním Investment Coordination Committee, kterému předsedá prezident.

Řada projektů je iniciována návrhem dodavatele / investora (tzv. unsolicited offer). Podle zákona může být vyhlašováno výběrové řízení na konkurenční protinabídku, která je však vzhledem k informovanosti a k jednoznačně výhodnější pozici navrhovatele projektu často formalitou. Navrhovatel se však často nevyhne vyhlášení tzv. „Swiss Challenge“, což v praxi znamená, že obsah jeho nabídky je zveřejněn a konkurence je žádána o předložení „výhodnějších“ nabídek.

Zahraniční dodavatel se může zúčastnit nabídkového řízení přes svou registrovanou kancelář (Branch Office) nebo místního zástupce, akreditovaného u příslušné instituce. Zařazením na mailing list instituce, vypisující tendrové řízení, je prvním předpokladem pro navázání kontaktu na základě žádosti s kopií dokladu o registraci firmy nebo pobočky.

Některé obchody např. nákupy strategických materiálů a potravin provádějí pouze vládní instituce (nejvíce tzv. Procurement Office ) nebo organizace na základě akreditace obou partnerů.

Dovozy objemově významnějších dodávek pro filipínskou armádu, policii, požární sbor nebo pobřežní hlídky se uskutečňují přes Philippine International Trading Corporation - státní zahraničně-obchodní společnost, podřízenou přímo prezidentskému paláci. V případě, že objem dodávky překračuje 1 mil. USD musí dodavatel souhlasit s vazbovým obchodem (countertrade), offsetem nebo jinou podobnou formou obchodu, zajímavou i pro odběratele.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Při soudním přelíčení se dává přednost filipínskému právu. Opakovaná odvolání proti rozsudku mohou vést k tomu, že se spor ocitne až před Nejvyšším soudem. Jeho rozhodnutí je konečné. Není neobvyklé, že během soudního projednávání sporu dochází k častému lobování ve sdělovacích prostředcích. Rovněž se mohou vyskytnout netradiční i násilné způsoby řešení sporů.

Zkušenosti některých zahraničních firem naznačují, že i nestranný místní soud je ovlivňován místním prostředím a nacionalismem. Např. před několika lety soud neuznal žalobu firmy McDonald pro porušení registrované známky jejich výrobku Big Mac filipínskou firmou Big Mak, prodávající také hamburgery.

Novou zkušeností pro české podnikatele je pak aféra vydírání české firmy Inekon z roku 2014 v souvislosti s jednáním o zakázce na nové tramvaje pro manilskou linku MRT3.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Úřední a používané jazyky

Dva úřední jazyky: angličtina a filipínština (tagalština).

Komise pro filipínský jazyk zaznamenala v zemi celkem asi 175 jazyků a řadu dalších dialektů.

Tři největší jazyky:

  • tagalština (Tagalog - hlavní ostrov Luzon, Mindoro a Panay a okolí)
  • cebuánština (Cebuano - ostrovy Cebu a Bohol, jih Negrosu, východ Mindanaa a okolí)
  • ilokánština (Ilocano: sever ostrova Luzon).

Většina filipínských jazyků patří do skupiny Malajsko-polynéských jazyků, tj. jedné z hlavních větví austronéské jazykové rodiny a jednou z nerozšířenějších jazykových skupin světa vůbec. Zahrnují většinu jazyků ostrovů jihovýchodní Asie, Madagaskaru, Nového Zélandu a Oceánie. Největším z nich - tagalština či tagalog je mateřským jazykem asi třetiny Filipínců. V zemi je dále 13 jazyků s nejméně 1 milionem rodilých mluvčích: Tagalog, Cebuano, Ilokano a dále Hiligaynon (Ilongo), Waray-Waray, Kapampangan, Bikol, Albay Bikol, Pangasinan, Maranao, Maguindanao, Kinaray-a a Tausug.

Státní svátky na Filipínách

Vedle pravidelných svátků existují i pohyblivé náboženské svátky mezi něž na Filipínách patří vedle křesťanských i muslimské svátky, s ohledem na 5% menšinu filipínských muslimů. Jejich termín závisí na islámském lunárním kalendáři. Na Filipínách je na letošní rok vyhlášeno těchto 20 státních svátků:

  • leden Nový rok
  • 31. leden Čínský nový rok
  • 25. únor EDSA revoluce (special holiday for schools)
  • 9. duben Day of Valor / Bataan and Corregidor Day – výročí pádu obránců Filipín za 2. sv.v.
  • 17. duben Zelený čtvrtek 
  • 18. duben Velký pátek
  • 19. duben Černá sobota
  • května Svátek práce
  • 12. června Den nezávislosti - 1898 - hlavní státní svátek, datum nezávislosti na Španělsku (finální nezávislost vyhlášena na USA až 4. 7. 1946 i ta byla v minulosti st. svátkem)
  • 28. července - Eid’l Fitr – Slavnost přerušení půstu (Konec ramadánu)
  • 21. srpen Den Ninoy Aquino (Ninoy Aquino Day)
  • 25. srpen Národní hrdinové den (National heroes day)
  • 31. srpna Den národních hrdinů
  • 5. října Svátek obětování - Eidul Adha - připomínka starozákonní Abrahámovy oběti berana namísto syna.
  • listopadu Den všech svatých
  • 30. listopadu Den A. Bonifacia (Bonifacio Day)
  • 25. prosince Svátek vánoční
  • 26.prosince Svátek vánoční
  • 30. prosince Den J. Rizala (Rizal Day)
  • 31. prosince poslední den roku.

Další volné dny jsou vyhlašovány např. den voleb apod. Často jsou tyto dny volna vyhlašovány tak, aby spojily pravidelný svátek s víkendem. Jednotlivé části Filipín vč. Manily, dále slaví své místní svátky (fiesta) - většinou se jedná o svátky patronů. Tyto dny pak jsou místními dny pracovního volna.

Pracovní a prodejní doba

Obvyklá denní pracovní doba je osmihodinová. Banky zpravidla přijímají zákazníky mezi 9 hod. a 15 hod, pouze pobočky Citibank až do 16 hodin. Restaurace mívají otevřeno od 11 hod. do 15 hod (oběd) a znovu od 17 hod. do 21 hod. Státní úřady pracují od 8 do 16.15 hod, někdy i do 17 hod. Polední přestávka je od 12 hod. do 13 hod. + / - 30 min. oběma směry. Soukromé firmy pracují i v sobotu.

Obchody jsou v týdnu vč. soboty otevřeny od 10 hod. do 21 hodin (velká prodejní střediska). Některé obchody a velké obchodní domy mají otevřeno i v neděli.

Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Klimatické a pobytové podmínky:

Filipínské klima je tropické. Denní teploty se pohybují v rozmezí mezi 28–37°C ( prosinec - únor 28–31°C, duben - květen 34 - 37°C). Od června do listopadu je období dešťů.

Vhodnou dobou pro cestu na Filipíny tedy obvykle bývá období prosinec-únor.

Dělení na období dešťů a období sucha však není přesné a liší se podle jednotlivých ostrovů a oblastí. Filipíny se vyznačují vysokým počtem tajfunů (průměrně 19 ročně). V hlavním městě ale i v jiných větších městech tak občas hrozí zaplavení a zablokování vozovek.

Kvalita ovzduší je silně kontrastní. Ovzduší v hlavním městě a dalších centrech je znečištěno výfukovými plyny a prachem v koncentracích, mnohonásobně překračujících mezinárodní standardy. Turistické resorty však mají obvykle kvalitu ovzduší příznivou.

Filipíny jsou součástí tzv. Tichomořského ohnivého prstence (Pacific Fire Ring) - jsou položeny na tektonicky aktivní oblasti a jsou proto náchylné k zemětřesení a k sopečné činnosti. Moderní kancelářské a obytné budovy a hotely jsou však stavěny podle amerických geologických norem a měly by proto být bezpečné.

Doprava:

Doprava patří mezi největší problémy Filipín, především pak hlavního města Manily. Kapacitně a technicky nevyhovující dopravní systém, nízká technická úroveň vozového parku a nedisciplinovanost řidičů jsou důvodem častých dopravních kolapsů. Proto si je třeba v případě dohodnutých časů na schůzky ponechávat dostatečnou časovou rezervu a případné zpoždění ohlašovat svému partnerovi.

Za nejvhodnější dopravní prostředek lze považovat městská taxi vedlehotelových taxi. Těch je všude dostatek a zastaví na znamení. Až na opravdové výjimky (dopravní špičky např. v pátek odpoledne a večer nebo v neděli večer) neexistují dlouhá čekací stání. Taxi jsou stále v pohybu. Přestože by všichni taxikáři měli používat při jízdě taxametr, v případě cizinců se často snaží prosadit několikanásobně vyšší ceny bez použití taxametru či s odvoláním na aktuální zhoršenou dopravní situaci (prší, zácpa atp). Pokud je ve voze taxametr, je nutno trvat na jeho zapnutí.

Hlavním veřejným dopravním prostředkem jsou tzv. jeepney a autobusy. Barevné jeepney zdobené podle gusta řidičů nejrůznější symbolikou jsou prodlouženými kopiemi někdejších amerických jeepů vyráběnými na Filipínách v místních dílnách. Patří mezi jedny ze známých symbolů země. V Manile dále funguje několik vzájemně nepropojených a zcela přetížených tramvajových linek LRT – MRT, přičemž na lince MRT3 dosud jezdí starší tramvaje české firmy ČKD  (nyní Inekon). Využívání tramvají, jeepney a autobusů s ohledem na problematickou bezpečnost však nedoporučujeme s ohledem na možnost ozbrojených přepadení.

Silniční síť je na mnoha ostrovech i na ostrově Luzon dále na sever nebo na jih od Manily nedostatečná. Výpadovku na jih Manily zajišťuje nová placená dálnice Skyway, postavená nad starší silnicí a vnitřním okruhem ve městě je často ucpaná silnice EDSA. Na jih od Manily vede placená dálnice SLEX (South Luzon Expresway) propojující dálnicí Star Highway město s přístavem Batangas a na sever kratší NLEX North Luzon Expressway).  Kromě auta použít dálkové klimatizované autobusy. Před nastoupením takové cesty mimo Manilu doporučujeme zejména v období dešťů se informovat předem o průjezdnosti cesty kvůli možným sesuvům půdy a kvalitě příslušné autobusové společnosti, vzhledem k možnému špatnému technickému stavu vozidel, nedodržování pravidel provozu a přestávek pro odpočinek řidiče a související nehodovost.

Při cestování mimo Manilu lze na delší vzdálenost také letecké spojení. Větší města jsou dosažitelná filipínskou leteckou společností PAL nebo CEBU Pacific, případně menšími společnostmi jako jsou např. Air Asia - Zest, Asian Spirit nebo SEAIR. Existují i možnosti nájmu malého letadla případně i helikoptéry s pilotem. Pro dopravu mezi ostrovy - neexistuje-li letecký spoj -, je nutno využít lodní spojení.

Na Luzonu existuje jedna úzkokolejná železniční trať, je však prakticky pro cestování Evropanů nepoužitelná.

Bezpečnost:

Z hlediska bezpečnosti jsou Filipíny často hodnoceny zdrženlivě vzhledem ke značnému počtu únosů, údajně největšímu v Asii. Tyto únosy se většinou zaměřují hlavně na bohaté vrstvy filipínských obchodníků čínského původu. Pokud cizinec dodržuje základní pravidla pohybu po městě, neměly by zejména během dne nastat problémy.

S ohledem na bezpečnostní situaci a nebezpečí únosu cizinců nedoporučuje Velvyslanectví ČR v Manile cestovat na filipínský ostrov Mindanao. Varování se týká především jihozápadní části – Autonomní region muslimského Mindanaa (Autonomous Region in Muslim Mindanao – ARMM), tj. ostrovů Basilan, Sulu a Tawi-Tawi a oblastí Maguindanao a Lanao del Sur. Cestování se dále nedoporučuje do provincií Sarangani, North and South Cotabato, Sultan Kudarat, Lanao del Norte, Zamboanga del Sur a Zamboanga Sibugay. V těchto oblastech operují teroristické a kriminální skupiny, které se zaměřují mj. na únosy cizinců.

Zároveň se na celých Filipínách doporučuje dbát zvýšené opatrnosti na místech, kde se vyskytuje větší množství lidí a kde se scházejí cizinci, např. obchodní centra, letiště, přístavy, místa modliteb, atp.

Hlavními turistickými centry jsou ostrovy jižně od hlavního města, př. Cebu, Bohol, Mindoro, Boracay, Bohol. Pokud jde o běžnou kriminalitu, ta je obdobná jako ve světových metropolích. Ve městech (především v Manile a Cebu) se doporučuje zvýšená opatrnost v nočních hodinách (časté jsou incidenty s řidiči taxíků) a je třeba se vyhnout chudinským čtvrtím.

Při používání veřejné dopravy, především autobusů a tzv. jeepney, může dojít k ozbrojenému přepadení. Důrazně doporučujeme využívat pouze registrované taxislužby (v Manile i Cebu mají své stánky u východu z letištní haly), neboť se začínají množit případy, kdy neregistrovaní řidiči taxi zavezou klienta na odlehlé místo, kde ho okradou.

Od června do poloviny prosince je na Filipínách období dešťů a tajfunů. Ničivé tajfuny si každoročně vyžádají stovky a v roce 2013 i tisíce obětí v postižených lokalitách. Před cestou na Filipíny v tomto období doporučujeme cestovatelům, aby průběžně sledovali aktuální předpověď počasí na webových stránkách Filipínského úřadu pro atmosférické, geofyzikální a astronomické služby (Philippines Atmospheric, Geophysical and Astronomical Services Administration – Pagasa) na www.pagasa.dost.gov.ph a vyvarovali se cest do oblastí s varováním.

Cenová hladina:

Ceny hotelů se pohybují od 100 do 300 USD. Dobrodružnější turisté však mohou využít i levnější hotel, kde se ceny za pokoj pohybují kolem 30 USD.

Kvalita potravin je většinou (v případech nákupů v moderních supermarketech) srovnatelná s českou, velká část je vyráběna v licenci nebo dovážena. Spektrum restaurací zahrnuje vše - od rychlého občerstvení typu McDonald, KFC (vč. místního Jollybee) apod. až po luxusní restaurace, hlavně v hotelech. Vedle filipínských jídel se nabízejí jídla čínské, japonské ale i indické kuchyně. Kvalita jídla je dobrá.

Zahraniční podnikatelé si na Filipínách stěžují na vysoké ceny energií v zemi, které patří k nejvyšším na světě. Volný trh s energiemi v zemi prakticky neexistuje a vysoké ceny mají svůj podíl na nákladech ve výrobě i bydlení.

Peněžní prostředky:

Z cizích měn lze na Filipínách zcela standardně měnit americké dolary či japonské jeny. V Manile lze bez problémů měnit i eura, v regionech je občas potřeba směnárnu, která eura vymění, hledat.

Spolehlivé směnárny, které směňují za kurs jenom málo se lišící od kursu oficiálního, bývají ve velkých obchodních centrech (např Czarina). Banky používají větší srážku za své služby.

V hotelech bývá kurs nepříznivý. Některé hotely navíc neakceptují osobní šeky, maximálně šeky cestovní. Platební a kreditní karty jsou běžným platebním prostředkem, používají se standardní značky Visa, EuroCard, American Express a další.

Telekomunikační služby a užití elektrospotřebičů:

Telefonické a faxové spojení je bez problémů, sekretářské služby poskytuje každý standardně vybavený hotel. Mezinárodní volací kód z ČR na Filipíny je 0063 + místní kód (t.zn. pro Manilu 00632 + místní číslo, pro Cebu 006332 + místní číslo, pro Davao City 006382 + místní číslo). Časový rozdíl mezi ČR a Filipínami je + 7 hod (v době letního času SELČ + 6 hodin).

Napětí elektrického proudu je 120V/220V (60Hz) s tím, že dochází k častým výkyvům, někdy také k výpadkům proudu. Doporučuje se proto u citlivých elektropřístrojů (počítače apod.) používat stabilizátory napětí. Elektrické zásuvky mají americký standard - nástavce na evropské jsou běžně k dostání v obchodech nebo v recepci hotelu.

Mentalita:

Filipínci jsou přátelští i k cizincům, usměvaví, pohostinní a komunikativní. Evropana může někdy překvapit pomalost jednání nebo reakce (např. v obchodě), která však odráží spíše pomalejší životní rytmus.

Barong - formální oděv:

Kromě běžného obleku, muži na Filipínách používají tradiční dlouhé košile zvaná barong, zdobené na přední straně prýmky a obvykle s perleťovými knoflíky. Tato košile se nosí vytažena z kalhot a má stejnou hodnotu jako sako, které v místních klimatických podmínkách může být na obtíž. Kvalitnější a dražší barongy bývají vyrobené z ananasového vlákna. Jedná se o obdobu podobných košil ze španělských kolonií jinde ve světě (Kuba atp).

Pakikisama - práce v týmu a ztráta tváře:

Koncept chování „pakisama“  (sounáležitosti, přátelství, sdílení) je velmi silně součástí filipínské mentality, která se nechová individualisticky. Mnoho Evropanů ocení snahu Filipínců být vždy nápomocný v rámci skupiny. Z tohoto důvodu je také potřeba být si neustále vědom otázky cti, resp. konceptu „ztráty tváře“, ve kterém navíc urážka jednoho může být pociťována jako urážka všech.

Velmi zdvořilé vyjadřování v týmu proto musí být pravidlem. Přímé příkazy bez zdvořilých obratů (please, can you atp) nejsou zvykem.

Yes Sir - aneb jak rozeznat „ne“:

Přestože prakticky všichni vzdělaní Filipínci mluví anglicky, nebylo by dobré očekávat, že komunikace bude probíhat v evropském stylu.

Je třeba si uvědomit, že způsob chování Filipínců je nepřímý, ostatně podobně jako jinde v Asii.

Asijské kořeny jsou velmi patrné mj. v neochotě ke konfrontačnímu jednání, v diplomatickém jednání, kódovaném, nepřímém vyjadřování a především k neochotě ke slůvku „ne“. Značně diplomatické vyjadřování pak může činit celkovou komunikaci PRO Evropana poměrně obtížnou.

Mnoho lidí proto říká „ano“ i v situaci, kdy myslí „ne“. Velmi časté používání sousloví „yes sir“ (i vůči dámám) i v odpovědi na nejednoznačnou otázku pak může nenavyklého evropského businessmana i rozčílit. Každý souhlas musí být nahlížen velmi opatrně a v případě jednání by měl být doprovázen dalšími návrhy nebo pokyny k jednání.

Mimika a úsměv:

Kromě přitakávání „yes“ může zahraničního návštěvníka zmást i stálý úsměv na tvářích Filipínců, který ne vždy značí souhlas nebo potěšení, ale často zakrývá naopak nesouhlas nebo nejistotu.

Úcta ke starším, silná rodina a respekt k ženám:

Úcta ke starším je silně zabudována do místní mentality a na vesnicích i v současnosti běžně potkáte děti, kteří si při potkání na ulici přiloží ruku staršího člověka (občas i cizince) k čelu ve formě jistého „požehnání“. Děti jsou pro místní rodiny požehnáním a ženy mají v této společnosti silnější postavení než v některých okolních zemích. Filipíny byly první zemí v Asii, kde ženy směly volit.

Smlouvání:

Smlouvání někdy až na 50 % původně požadované částky je běžnou součástí nákupů mimo kamenné obchody, patrná je častá snaha při nákupech vydělat na cizincích vyšší částky než na místních.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Informace věnované cestování na Filipíny jsou častěji aktualizovány na webové stránce MZV ČR, kterou doporučujeme jakovýchozí zdroj informací a odkud také tuto informaci přebíráme.

Víza

Občané ČR mohou cestovat na Filipíny za účelem turistiky bez víz, pokud doba jejich pobytu nepřesáhne 30 dnů. Pro vstup se vyžaduje platný cestovní pas, platný minimálně 6 měsíců nad předpokládanou dobu pobytu na Filipínách, a zpáteční letenka, event. letenka do další destinace. Bez zpáteční, event. navazující letenky, nebudou cestující do země vpuštěni.Při turistických cestách nad 30 dní či cestách za jiným účelem je třeba požádat o vízum na Velvyslanectví Filipín v Praze. 

Specifické podmínky pro cestování

Od června do poloviny prosince je na Filipínách období dešťů a tajfunů. Ničivé tajfuny ze závěru tohoto období si v minulých dvou vyžádali v postižených lokalitách stovky obětí. Před cestou na Filipíny v tomto období doporučujeme cestovatelům, aby průběžně sledovali aktuální předpověď počasí na webových stránkách Filipínského úřadu pro atmosférické, geofyzikální a astronomické služby (Philippines Atmospheric, Geophysical and Astronomical Services Administration – Pagasa) na www.pagasa.dost.gov.ph, a vyvarovali se cest do oblastí s varováním.

S ohledem na bezpečnostní situaci a nebezpečí únosu cizinců nedoporučuje Velvyslanectví ČR v Manile cestovat na filipínský ostrov Mindanao. Varování se týká především jihozápadní části – Autonomní region muslimského Mindanaa (Autonomous Region in Muslim Mindanao – ARMM), tj. ostrovů Basilan, Sulu a Tawi-Tawi a oblastí Maguindanao a Lanao del Sur. Cestování se dále nedoporučuje do provincií Sarangani, North and South Cotabato, Sultan Kudarat, Lanao del Norte, Zamboanga del Sur a Zamboanga Sibugay. V těchto oblastech operují teroristické a kriminální skupiny, které se zaměřují mj. na únosy cizinců.

Zároveň se na celých Filipínách doporučuje dbát zvýšené opatrnosti na místech, kde se vyskytuje větší množství lidí a kde se scházejí cizinci, např. obchodní centra, letiště, přístavy, místa modliteb, atp.

Hlavními turistickými centry jsou ostrovy jižně od hlavního města, př. Cebu, Bohol, Mindoro, Boracay, Bohol. Pokud jde o běžnou kriminalitu, ta je obdobná jako ve světových metropolích. Ve městech (především v Manile a Cebu) se doporučuje zvýšená opatrnost v nočních hodinách (časté jsou incidenty s řidiči taxíků) a je třeba se vyhnout chudinským čtvrtím. Při používání veřejné dopravy, především autobusů a tzv. jeepen, může dojít k ozbrojenému přepadení. Důrazně doporučujeme využívat pouze registrované taxislužby (v Manile i Cebu mají své stánky u východu z letištní haly), neboť se začínají množit případy, kdy neregistrovaní řidiči taxi zavezou klienta na odlehlé místo, kde ho okradou.

Filipínské klima je vlhké a tropické. Průměrné denní teploty se pohybují v rozmezí 28 - 37 C. Nejvyšší teploty jsou od dubna do května v období sucha a nejnižší od prosince do února. Od června do listopadu je deštivé období, kdy spadne až 500 mm srážek měsíčně a vlhkost vzduchu často dosahuje až 100 %. V tomto období bývají časté i tajfuny – podrobnější informace naleznete na stránkách Zastupitelského úřadu ČR v Manile, článek Upozornění pro cesty v období tajfunů

Konzumace alkoholu na veřejnosti je - mimo vyhrazené restaurační zařízení – zakázána. Z cizích měn se doporučuje přivézt USD, ve větších městech by však neměl být problém ani s EUR. Ne všechny banky a směnárny vymění jiné měny. Výměnu je lépe provádět i přes případně méně výhodný kurz v bankách, oficiálních směnárnách a v hotelích. Některé hotely neakceptují osobní šeky, pouze šeky cestovní. Platební a kreditní karty jsou běžné, i když v menších městech může být problém nalézt bankomat.

Při cestování mimo Manilu lze použít vnitrostátní leteckou přepravu, dálkové klimatizované autobusy nebo lodní dopravu, všechny tyto prostředky s sebou nesou - podobně jako v ostatních zemích regionu - určitá rizika.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Předpokladem pro zaměstnání čechů, resp. obecně cizinců je získání pracovního povolení od ministerstva práce a zaměstnanosti (AEP Alien Employment Permit - Department of Labour and Employment)  a následně zaměstnaneckého víza (Employment Visa) od přistěhovaleckého úřadu.

Pravidlem by mělo být získání povolení již v zemi původu, nicméně některé firmy se uchyluje k ne zcela legální praxi, kdy zaměstnanec přicestuje na turistické vízum, začne pracovat a firma v mezidobí zajišťuje patřičná povolení (a případně i uhradí potřebné pokuty za dočasně nelegálního zaměstnance, za kterého již i hradí daně a veškeré poplatky).  Vlastní procedura získání pracovního povolení je natolik zdlouhavá, že větší firmy povolení zajišťují prostřednictvím svých právníků a i s jejich využitím trvá řadu měsíců.

Snazší podmínky pro zaměstnání cizince mají firmy, které se zapojí do využívání speciálních ekonomických a exportních zón nebo se zapojí do realizace vládního investičního prioritního plánu (IPP).

Pracovní povolení (Alien Employment Permit)

Získání pracovního povolení AEP je podmíněno následujícími podmínkami vycházejícími z informace  Ministerstva práce a zaměstnanosti Filipín z dubna 2014. Podrobné informace o zaměstnávání cizinců - www.ble.dole.gov.ph

Nutné dokumenty:

  • Žádost o pracovní povolení (Application Form for Alien Employment Permit - AEP);
  • Fotokopie pasu s vízem nebo certifikátem uprchlíka (Certificate of Recognition for refugees);
  • Pracovní smlouva / Appointment or Board Secretary’s Certificate of Election (jedná se o dokument firmy informující, že jakou pozici kterou má nově nastupující pracovník zastávat);
  • Fotokopie povolení starosty se založením podniku nebo v případě ekonomických zón Certifikát PEZA nebo ekozóny potvrzení, že společnost pracuje v oblasti ekozóny.
  • Fotokopie platného pracovního povolení cizince AEP v případě, že se jedná o obnovení platnosti pracovního povolení

V některých případech může příslušný útvar ministerstva práce rozhodnout, že cizince může filipínská firma nebo zahraniční kancelář zaměstnat v případě, že prokáže nezbytnost jeho zaměstnání tj. neexistenci ekvivalentního filipínského pracovníka. V tom případě je cizinec povinen vyškolit alespoň 2 Filipínce v oblasti své specializace.

Poplatky a pokuty

Poplatek 8.000 PHP za pracovní povolení s roční platností nebo jeho část. Další 3.000 PHP je nutno zaplatit za každý další rok nebo jeho část. Celkový počet let nesmí přesáhnout 5 roků. Poplatek je nutno uhradit při předání žádosti o pracovní povolení

V případě, že cizinec pracuje bez pracovního povolení nebo s vypršeným povolením, bude mu udělena pokuta za jeden rok nebo jeho část.

Zaměstnávání místních sil je relativně standardní, za problematické je především považováno případné propuštění, prokazování nutnosti propuštění a odstupné.

Pracovní zákon zajišťuje Filipínci plat, do kterého patří nebo z kterého se počítají i následující položky:

  • minimální mzda (plus vyrovnávací příplatek COLA);
  • třináctý plat;
  • sociální dávky - SSS - Social Security System;
  • zdravotní pojištění PhilHealth;
  • příspěvek na fond bydlení Pag-ibig (Home Development Mutual Fund);
  • povinnost platit daně;
  • nárok na placené přesčasy a diferenciál za práci v noci

Minimální čistá mzda se liší podle regionu a typu vykonávané práce. V roce 2014 došlo k jejímu navýšení. Minimální čistá mzda  v hlavním městě se do roku 2014 pohybuje mezi 429-466 PHP (vč. tzv. COLA). Součástí minimální mzdy je také vyrovnávací příspěvek COLA, jehož cílem je pomoci zaměstnancům s růstem cen (do 30 PHP/den). Povinný příspěvek na fond bydlení Pag-ibig  je do jisté míry obdobou stavebního spoření, na které přispívá zaměstnavatel minimální částkou a další finance může dospořit zaměstnanec sám.

Pro využití místní síly je nezbytná její trvalá a systematická kontrola, je nutno počítat s její nízkou pracovní efektivitou, malou samostatností a omezenou spolehlivostí. V řadě případů je plat místním silám vyplácen  po polovině, tj. dvakrát do měsíce s ohledem na ne vždy velkou schopnost využití platu plánovat na celý měsíc.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Lékařská péče ve velkých městech a ve vybraných zdravotnických zařízeních (v Manile např. Makati Medical Center) je na dobré úrovni. Mimo tato města jsou zdravotnická zařízení velmi skromně vybavená a služby jsou na velmi nízké úrovni. Řada lékařů studovala v USA nebo jinde v zámoří. Cizinec si veškeré služby za léčení hradí ze svého. Českým návštěvníkům Filipín doporučujeme si před odletem sjednat zdravotní pojištění. S využíváním smluvního zdravotního pojištění předplaceného v ČR jsou dobré zkušenosti.

Delegace Evropské komise doporučuje využívat následující zdravotnická zařízení:

  • Makati Medical Center tel. 815 99 11, 892 55 44
  • St. Lukes's Hospital tel. 723 01 01, 723 03 01
  • Cardinal Santos Medical Center tel. 727 00 21, 727 00 70
  • Asian Hospital & Medical Center tel. 771 90 00
  • AAV-Liefeline Arrow Clinic tel. 772 38 97

V případě, že se turisté při návštěvě Filipín hodlají potápět, doporučujeme uzavřít nejvyšší pojistku (pokrývající přepravu vrtulníkem), neboť adekvátní zdravotní péče je většinou k dispozici pouze v Manile. V případě zranění je třeba zajistit přepravu záchrannou leteckou službou SOS:

  • SOS Philippines, 28th floor, West Tower, Philippine Stock Exchange Center, Exchange Road, Ortigas Center, Pasi City tel. 24 hodin denně ( +632) 687 0909 tel. (24 hodin) +63 2 684 0909.
  • International SOS Assistance - tel. 637 07 07

Povinné očkování pro cesty do země není předepsáno. Pro delší pobyt v zemi však lze doporučit očkování proti

  • hepatitida A
  • hepatitida B
  • břišní tyfus

Očkovací průkaz není při vstupu na Filipíny vyžadován. Při cestě mimo Manilu zejména v době dešťů (přibližně od června do září) proto doporučujeme informovat se o zdravotní situaci v konkrétním místě. Na Filipínách, včetně Manily, se především v dešťovém období objevuje nebezpečné krvácivé onemocnění dengue, přenášené komáry, proti kterému neexistuje vakcinace a nejlepší obranou je zde ochrana před komáry.

V některých oblastech se může vyskytnout nebezpečí malárie. Pro takové případy je vhodné se vybavit repelenty nebo začít brát preventivně antimalarika.

Voda na Filipínách není pitná, je nutné ji kupovat.

Stravování a voda

Ze zdravotních důvodů - podobně jako ve všech tropických zemích - se doporučuje se vyvarovat tepelně nezpracovaným potravinám, stravování se na ulici a vody z vodovodního řádu. Voda nalévaná zdarma k jídlu a led do nápojů pochází i v lepších restauracích z vodovodu (není filtrovaná).

Vodu lze běžně nakoupit v obchodech, nebo v místních střediscích čistících vodu. V zemi je taková voda označovaná jako destilovaná (destilled). Nejedná se však o proces destilace nýbrž klasickou filtrovanou vodu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: