Finsko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

5. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Helsinskách (Finsko)

  

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Export do Finska lze zvýšit za předpokladu, že firmy přijdou na trh z konkurenceschopným výrobkem a cenou. Trh má všechny znaky obtížného a málo propustného teritoria, Finsko - podobně jako ČR - podporuje export a prioritní trhy, jako např. Čínu a Rusko. Je malý (5 mil. obyvatel), saturovaný (Finové se snaží vyrábět vše), konzervativní (pronikání nového výrobku či služby trvá léta) a  v rámci EU poměrně vzdálený. Rovněž je třeba připustit, že zprávy se šíří ve Finsku velmi rychle a proto je třeba dbát na to, aby to byly převážně zprávy pozitivní (dobré reference o firmách, úspěchy našich firem ve Skandinávii, neexistence korupce, atd.)       

Příležitosti pro naše firmy jsou v následujících rovinách:

  • zvýšení exportu zavedených výrobků (automobily Škoda, obráběcí stroje TOS, nápoje, výrobky chemického průmyslu, klimatizační jednotky, zdravotnické potřeby)
  • účast ve výběrových řízeních na velké projekty v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí, subdodávky pro finální výrobce, služby
  • využití nově se rozvíjejících sektorů (např. těžební průmysl).     

Kromě uvedených hodnotově významných obchodních případů, lze obrat zvýšit vývozem komponentů a služeb. Poptávka po subdodávkách poroste, což je pro české firmy výhodné z hlediska nemožnosti zajistit kompletní investici. Některé subdodávky pro finské odběratele jsou realizovány přes Německo a další evropské země (zejména pro energetický sektor).    

Je třeba, aby české subjekty více využívaly specializovaných veletrhů a výstav. Společná účast firem, zapojení kanceláře CzechTrade ve Stockholmu (CT má v tomto směru dobrou zkušenost) nebo katalogová prezentace je vhodnou formou prvotních kontaktů.    

Příležitosti pro český export

Energetický průmysl

Finsko postrádá jakékoliv domácí zdroje fosilních paliv a musí tak veškerou ropu, zemní plyn a uhlí dovážet. Závislost na dovozech (většinou z Ruska), požadavky EU a Kjótského protokolu v oblasti snižování emisí i silné environmentální cítění jsou hlavními příčinami toho, že Finsko intenzivně usiluje o využívání obnovitelných zdrojů energie (biomasa, hydroenergie, větrná a solární energie, tepelná čerpadla) a o rozvoj jaderné energetiky. Cílem vlády je dosažení „carbon-free“ energetického mixu do roku 2050 – již v roce 2020 by měly obnovitelné zdroje zajišťovat 38 % energetických potřeb země, v roce 2030 by měl tento podíl dosáhnout již 50 %. Kromě tradičního využívání biomasy hodlá finská vláda výrazně podporovat rozvoj „větrné“ energie (do roku 2030 částkou cca 3 mld. EUR) i pokročilých solárních systémů. Očekává se další rozšíření využívání tepelných čerpadel, a to jak pro nové budovy, tak i při rekonstrukci stávajících objektů. Jejich počet má vzrůst ze současných cca 700 tis. jednotek až na 1 mil. kusů v roce 2020 (roční potřeba okolo 60 tis. ks). Kromě dodávek pro sektor „obnovitelných energií“ existují exportní příležitosti i v dalších oblastech energetiky. Finsko má v roce 2018 zahájit výstavbu prvního bloku nové jaderné elektrárny Hanhikivi, modernizacemi prochází řada uhelných a vodních elektráren i elektrická přenosová infrastruktura.

Plasty a gumárenský průmysl

Finský chemický průmysl jako celek nezažívá nyní své nejlepší období. Zatímco v roce 2013 byl největším exportním sektorem s 25% podílem na celkovém vývozu země, během dvou let, do roku 2015, následoval propad o téměř čtvrtinu hodnoty na 19 %. Hodnota exportu chemických výrobků (10,1 mld. EUR) se snížila pod hodnotu importu (10,5 mld. EUR).  V mnohem lepší kondici je však sektor plastů a gumárenských výrobků, jenž s hodnotou dovozu cca 2 mld. EUR (2015) zaujímá v rámci chemického průmyslu téměř 20% podíl. Poptávka po plastech v primárních formách i po plastových a gumárenských výrobcích nekopíruje negativní trend chemického průmyslu a v posledních letech naopak stále mírně stoupá.

Strojírenský průmysl

Strojírenství tvoří jeden z pilířů finské ekonomiky, podílí se téměř čtvrtinou na celkové průmyslové výrobě země - v roce 2014 měl tento sektor obrat 27,1 mld. EUR. Jako jeden z mála oborů zaznamenal strojírenský průmysl i v období současných exportních problémů Finska v roce 2015 nárůst vývozu o 4 % a vygeneroval přes 31 % exportních příjmů země. Dovozy v roce 2015 stouply dokonce o 8 %. Nejúspěšnější produkty představuje oblast stavby lodí, motorů pro lodě a pro elektrárny, stroje na výrobu buničiny a papíru, stroje na zpracování kamene a minerálů, výtahy, zvedací zařízení a jeřáby, stroje a technologické linky pro zemědělství a lesnictví. Nejčastěji poptávané produkty od finských strojírenských firem jsou subdodávky z oblasti metalurgie, přesného obrábění a svařovaných kovových konstrukcí.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Vysoce kvalitní a technologicky sofistikované lékařské vybavení má ve Finsku tržní potenciál. Finský trh se zdravotnickými technologiemi zaznamenal v posledních letech silný růst; vývoz zaznamenal v roce 2014 nárůst o dalších 8,3 % oproti předchozímu roku, když dosáhl hodnoty 1,8 mld. EUR. Dovoz zdravotnických technologií do Finska v roce 2014 zaznamenal růst o 6,7 % a jeho objem činil 970 mil. EUR. Import zaznamenává v posledních letech stabilní růst (cca o 4 % ročně). V roce 2015 byla parlamentem schválena nová strategie zdravotní péče ve státním sektoru (cca 75 % výkonů), jejímž cílem je vyrovnat její kvalitu s péčí v soukromých zařízeních. Strategie mj. počítá s rozšířením zdravotnických kapacit či výraznými investicemi do nového zdravotnického vybavení. Dovoz léčiv představuje téměř 4 % celkového finského importu, v roce 2015 země dovezla farmaka v hodnotě více než 2 mld. EUR (meziročně 8% nárůst).

Zemědělský a potravinářský průmysl

Finští spotřebitelé utratili v roce 2014 za potraviny a nápoje okolo 24 mld. EUR, přičemž každoroční nárůst činí okolo 4 %. Finsko není v tomto sektoru soběstačné - v roce 2015 dovezlo potraviny za více než 3,7 mld. EUR, což je nárůst o více než 3 % oproti roku 2014, zatímco export představoval pouze 1,2 mld. EUR. Vzhledem k stabilnímu rozvoji trhu tak příležitost pro české exportéry nepředstavuje pouze tradiční a dlouhodobě úspěšná potravinářská komodita – pivo, ale i další produkty (mléčné výrobky, cukrovinky, chmel, semena, luštěniny, tabák, krmiva pro domácí zvířata atd.).

Silniční a kolejová doprava

Evropská komise stanovila v červenci 2016 členským státům EU národní limity pro snížení emisí skleníkových plynů v oblasti dopravy, zemědělství a bydlení. Dle uvedeného nařízení musí Finsko v letech 2021-2030 zredukovat emise v těchto sektorech až o 39 %. Přes dlouhodobě aktivní přístup Finska znamená požadavek na tak významné snížení emisí pro oblast dopravy velkou výzvu. Dlouhé vzdálenosti způsobují, že 16 % veškerých energetických zdrojů země se v roce 2014 spotřebovalo právě v sektoru dopravy. K dosažení předepsaného emisního cíle tak bude muset tento sektor projít poměrně výraznou strukturální i technickou změnou, což otevírá možnosti pro české exportéry – vláda se hodlá zaměřit na podporu ekologičtější hromadné dopravy osob (dálkové i městské, podpora železnic), nutností bude i výrazná obměna vozového parku (plynový a elektro pohon vozidel či motory na biopaliva – zde se počítá se zvýšením podílu biosměsí v palivech až na 40 %.).  

 Perspektivní sektor  Konkrétní příležitosti
 Zemědělský a potravinářský průmysl  HS 0403 – Podmáslí mléko smetana kyselá jogurt kefír
 HS 0713 – Luštěniny suché vyluštěné i loupané drcené
 HS 1106 – Mouka krupice z luštěnin manioku apod. ovoce aj
 HS 1207 – Semena plody olejnaté ostatní i drcené
 HS 1210 – Šištice chmelové čerstvé sušené apod. lupulin
 HS 1905 – Zboží pekařské, pečivo, oplatky, rýžový papír, apod.
 HS 2203 – Pivo ze sladu
 HS 2309 – Přípravky používané k výživě zvířat
 HS 2402 – Doutníky doutníčky cigarety z tabáku náhražek
 HS 2403 – Výrobky náhražky tabákové ost výtažky tresti
 Zdravotnický a farmaceutický průmysl  HS 3002 – Krev lidská živočišná antiséra látky očkovací
 HS 3004 – Léky odměřené ne krev antisera apod. vata aj
 HS 3005 – Vata gáza obinadla apod. zboží
 HS 9402 – Nábytek lékařský chirurg apod. pro holičství aj
 Plasty a gumárenský průmysl  HS 3206 – Barviva ost výrobky anorg použ jako luminofor
 HS 3215 – Barvy tiskařské inkousty tuše i tuhé
 HS 3906 – Polymery akrylové v primárních formách
 HS 3907 – Polyacetaly pryskyřice apod. v primár formách
 HS 3917 – Trouby trubky hadice příslušenství z plastů
 HS 3923 – Výr přepravy balení zboží zátky apod. z plastů
 HS 4009 – Trouby hadice aj z kaučuku vulkan ne tvrdého
 HS 4011 – Pneumatiky nové z pryže
 Strojírenský průmysl a zpracování kovů  HS 7214 – Tyče pruty jiné z železa oceli nelegované
 HS 7217 – Dráty z železa oceli nelegované
 HS 7308 – Konstrukce části desky tyče aj z železa oceli
 HS 7325 – Výrobky lité ostatní z železa oceli
 HS 8412 – Motory pohony ostatní
 HS 8413 – Čerpadla i se zař měřícím zdviže na kapaliny
 HS 8431 – Součásti jeřábů vozíků ap buldozerů fréz aj
 HS 8434 – Stroje přístroje dojicí mlékárenské
 HS 8445 – Stroje pro přípravu vláken spřádání aj přízí
 HS 8457 – Centra obráběcí stroje obráběcí stavebnicové
 Silniční a železniční doprava  HS 8601 – Lokomotivy lokotraktory
 HS 8603 – Vozy motorové železniční aj dopravy kolejové
 HS 8702 – Vozidla motorová pro dopravu veřejnou osobní
 HS 8703 – Auta os aj vozidla motorová pro přepravu osob
 HS 8704 – Vozidla motorová pro dopravu nákladní
 Energetický průmysl  HS 8406 – Turbiny na páru vodní nebo jinou
 HS 8410 – Turbiny kola vodní regulátory
 HS 8418 – Chladničky boxy mrazicí aj čerpadla tepelná
 HS 8419 – Stroje ke zprac materiálů změnou teplot (sol. panely)
 HS 8501 – Motory elektrické generátory
 HS 8502 – Soustrojí generátorová elektr měniče rotační
 HS 8504 – Transformátory el měniče statické induktory
 HS 8544 – Dráty kabely vodiče elektr ost izolované aj.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Většina veletrhů je pořádána ve výstavním centru v Helsinkách - SUOMEN MESSUT, HELSINGIN MESSUKESKUS. Nejvýznamnější veletržní akce je možno vyhledat na následujících webových stránkách: http://messukeskushelsinki.fi.

Kalendář všech výstav a veletrhů konaných i v ostatních finských městech je k dispozici na internetové adrese www.messuliitto.fi. Informace o  výstavách v Tampere jsou na stránkách www.tampereenmessut.fi.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: