Fintech firmy způsobí bankovní revoluci

24. 2. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Od příštího roku musejí finanční instituce poskytovat svá online data konkurenci a fintechovým firmám. Bankovnictví se tak konečně posune do 21. století.

Podobně jako v telekomunikacích vznikli virtuální operátoři, přijdou „virtuální operátoři“ od příštího roku ve velkém i do bankovnictví. S novou bruselskou směrnicí o platebních službách (PSD2) už to nebudou jen výhradně bankovní domy, kdo bude poskytovat finanční služby a obsluhovat účty klientů.

Jedním z takových „virtuálních operátorů“ je firma Lime Petra Dvořáka, někdejšího partnera vývojářského studia Inmite, které v roce 2014 koupila antivirová firma Avast za více než sto milionů korun. Jednatřicetiletý Dvořák teď chystá projekty, které využijí právě otevřených bankovních dat: „Mám připravenou službu, která se jmenuje Rychlý výpis. Ta umožní třetí straně, třeba Home Creditu nebo jiné úvěrovce, jako Zonky, získat elektronicky výpis z účtu klienta, aby si ověřili jeho bonitu (finanční důvěryhodnost - pozn. red) a věděli, kolik mu mohou půjčit“ říká.

Poměrně malá služba má velký potenciál. Ročně se v Česku vyrobí až 60 milionů papírových výpisů z účtu a Dvořák by si chtěl ukrojit alespoň část trhu. „Jeden výpis by mohl stát sedm nebo deset korun.

V prvním roce by mohly být výnosy čtyři miliony,“ odhaduje střízlivě. Jeho zisky ovšem mohou růst mnohem rychleji, pokud aplikaci začnou banky a obecně finanční instituce využívat masivněji.

Fluktuanti

Výpis z účtu je přitom jen prvním krokem. Dalším je jednoduchý přechod k jiné bance. Se souhlasem klienta získá fintechová firma či jiná banka informace o jeho bankovní historii, jeho trvalých příkazech či o tom, kolik mu posílá peněz jeho zaměstnavatel. Tato data se pak dají jednoduše elektronicky poslat cílové bance, která na základě kodexu mobility převede účet k sobě. Když se to zkombinuje s elektronickou identitou, na kterou se už také připravuje legislativa, bude pak změna finančního domu pouze na pár kliků. „Banky jsou v panice ze ztráty klientů. Hodně se bojí, že lidé začnou fluktuovat, měnit banku, protože to bude mnohem jednodušší,“ říká vysoce postavený tuzemský bankéř, který si nepřál uvést své jméno. Využít by toho mohli všichni nespokojení klienti velkých bank, kteří uvažují o změně, ale nepřinutí se do banky opravdu zajít. Migrace klientů v řádu tisíců či desítek tisíců klientů by tuzemským trhem zásadně zamíchala.

Není divu, že banky se nové regulaci zuby nehty brání. Pokud dosud vydělávají stamiliony na poplatcích jen za služby spojené s vedením účtu, což je podle bankéřů na konkurenčních trzích, jako je Velká Británie, nemyslitelné, je jejich motivace zabránit liberalizaci opravdu velká.

„Určitou revoluci PSD2 přinese, proto se banky brání a chtějí poskytování dat nějak zpoplatnit, naúčtovat za jejich poskytování například nějaký servisní poplatek,“ potvrzuje bývalý dlouholetý bankéř ČSOB Jan Lamser, který je nyní partnerem ve fintechové firmě Red Eggs.

Do Česka každopádně přijdou služby, které už fungují ve Spojených státech, Německu, Skandinávii, kde jsou banky otevřenější. Příkladem jsou mimo jiné aplikace na správu osobních financí typu americké Mint, které už provozují i tuzemské fintechové firmy Budgetbakers či Spendee. Aplikace analyzují, za co lidé utrácejí, a pak j im dávají nápovědu.

Právě Budgetbakers či Spendee jsou s vývojem nejdál a mohou vytěžit z uvolnění bankovních dat nejvíce. Po propojení s bankami sázejí na to, že přidají nové funkce, za které se bude platit. Budou schopny poskytnout finanční rady či doporučit nejvýhodnější finanční produkty na trhu napříč bankami. „Budeme-li hledět dále do budoucna, ze Spendee se stane multi-banking služba, která uživateli umožní online platby z jednoho místa. Dalším logickým krokem budou NFC platby (nepotřebují spojení přes telefonního operátora – pozn. red.) přes mobil v obchodech,“uvedl dříve generální ředitel Spendee Jakub Sechter.Aplikace se tak přiblíží plnohodnotné bance v mobilu.

Co je PSD2

Směrnice Evropské komise o platebním styku, na jejímž základě musejí banky v Evropské unii počínaje rokem 2018 otevřít API čili rozhraní pro programování aplikací svého internetového bankovnictví třetím stranám. V praxi to znamená, že fintechové firmy a ostatní banky mohou ve svých aplikacích využívat data, jež banky schraňují o klientech (platební transakce, zůstatky, historii operací…), a poskytovat platební služby. Důležité je dodat, že použít data o klientech mohou třetí strany pouze se souhlasem klienta, jehož se týkají. Výměnou za data budou firmy vstupující do rozhraní bank čelit tvrdší regulaci a kontrole.


Bankovní ČEZ

Tuto konkurenci si banky uvědomují. Klient, pokud uvidí lepší webové rozhraní, lepší prostředí a lepší služby jinde, totiž nemusí do internetového bankovnictví banky chodit už vůbec a své účty může ovládat jen ze srovnávače. Mimochodem mobilní internetové bankovnictví pro všechny banky je další služba, kterou pod jménem Zingly v Česku vyvíjí firma Lime Petra Dvořáka. Banka tak bude provádět jen výzvy k provedení platby, což ji degraduje na úroveň komoditního hráče. „Banka tak už nebude vidět digitální provoz, jak se klient chová v digitálním kanále, což je dnes pro obchod to nejcennější,“ říká Petr Brich, ředitel v oddělení poradenství pro finanční instituce Deloitte.

Finančním domům to zúží možnost komunikovat s klientem, číst jeho chování a budou se j im hůř prodávat vlastní produkty. Co na to banky? Některé jsou progresivnější, protože tuší, co mohou získat. Patří mezi ně paradoxně ta nejtradičnější -Česká spořitelna - která investuje do vývoje nových produktů. „Technicky, procesně i obchodně jsme už na PSD2 připraveni, protože se v této oblasti dlouhodobě pohybujeme a jsme do velké míry schopni nabídnout naše služby a data třetím stranám,“ říká mluvčí Kristýna Havligerová.

Inovativní banka, která chce na trhu hrát větší roli, může s příchodem PSD2 získávat (se souhlasem klienta) data z ostatních bank a „přetahovat“ klienty například tak, že jim bude nabízet lepší způsoby financování, protože uvidí na jeho transakce a může si udělat přesnější kreditní scoring.

Takzvané kreditní skóre zatím v Česku a Evropě ještě moc neexistuje, ale je běžné v USA. Co to je? Nad každým člověkem „visí“ číslo, které říká, jak je bonitní. Aplikace jako Kreditech či Twisto budou přidávat další funkce, jako napojení na účty klienta a scoring na základě bankovních dat (viz box).

Progresivní banky tak mohou začít vydělávat mnohem víc než jiné. PSD2 jim umožní, aby se dostaly k většímu souboru dat a viděly na širší soubor klientů. „Mohou to využít v rámci své digitální transformace a už to začínají dělat: nabízet třeba energie, služby třetích stran. Proč nevyužít například toho, když vidí, že nějaký klient platí za energie třikrát tolik než zbytek portfolia,“ nastiňuje vývoj Brich z firmy Deloitte. Takový přehled nabízejí zmíněné aplikace na správu osobních financí, které však nemusejí začít využívat jen banky, ale koupit by je mohli třeba výrobci elektřiny.

Konec „bankovštiny“

PSD2 zatraktivní oblast srovnávačů, v nichž se budou finanční služby nakupovat prostřednictvím aplikací třetích stran. Do budoucna se tak podle exbankéře Lamsera stane z bankovních služeb komodita, kdy zákazník - stejně jako u elektřiny - nebude řešit, ze kterého zdroje pochází. „Pro banky je to velmi nebezpečné. Po řadě let se může naprosto přerozdělit bankovní trh“ myslí si Lamser. Podle odhadů poradenské firmy Deloitte mohou banky v celém regionu přijít do roku 2020 kvůli fintechovým firmám o zhruba deset procent příjmů, které pocházejí z platebních služeb. Jen v Česku by se jednalo o miliardy korun.

Bankovní sektor se přitom už v současnosti potýká s vážnými problémy. Tlak trhu výrazně snižuje výnosy. V některých zemích se už za vedení účtu i platby vůbec neplatí a tento trend se přesouvá i do „poplatkového ráje“ Česka. Podle Lamsera má navíc většina bank velmi špatně udělané IT, které je „záplatované a udržovat ho stojí stále více peněz“.

Díru na bankovním trhu už třeba našla brněnská fintechová firma InvestAukce. Od malých a středních firmám přes ni mohou lidé odkupovat faktury před splatností a vydělávat na rozdílu mezi hodnotou faktury na začátku a konci splatnosti. Od obchodování s fakturami (factoringu) chce firma svůj záběr rozšířit i na poskytování úvěrů, které při důsledné elektronické práci s kreditním scoringem, tj. hodnocením bonity firem, mohou poskytovat levněji než banky.

Potenciál zde rozhodně je, jelikož v průměru si malé a střední podniky od bank půjčují za zhruba čtyřprocentní úrok, přičemž InvestAukce půjčuje za necelá tři procenta. Úvěrů tyto firmy přitom v Česku mají za 600 miliard korun.

Tuzemské fintechové aplikace, které mohou vydělat na uvolnění bankovních dat

  • Twisto
    Firma poskytuje takzvanou odloženou platbu (odkup pohledávky) – lidé si mohou koupit zboží a zaplatit za něj až později. Pomocí svého scoringového nástroje Nikita firma měří, nakolik je který zákazník riskantní, a podle toho rychlé mikroúvěry poskytuje. Původně se týkala jen nakupování na internetu, dnes funguje i u papírových faktur a složenek. Investory jsou finanční skupiny Enern a Miton či podnikatel Tomáš Čupr.
  • Kupnajisto
    Podobná Twistu je služba Kupnajisto. Je postavena na odkupu pohledávek. Firma od zákazníka odkoupí pohledávku a s nějakým zpožděním zákazník zaplatí. Je to inovovaná forma nákupu na splátky v internetových e-shopech. Patří do skupiny Home Credit.
  • Budgetbakers
    Pro lidi, kteří májí rádi pořádek ve financích, vyvinula firma Budgetbakers aplikaci Wallet na analýzu osobních výdajů. Problémem je, že dosud je nutné zadávat jednotlivé útraty do aplikace ručně. Po zavedení PSD2 si po vašem souhlasu bude aplikace všechno stahovat z banky. Jsou úspěšní v Asii, celkově mají stovky tisíc uživatelů.
  • Spendee
    Podobný software jako Budgetbakers používá další česká firma Cleevio. Aplikaci Spendee na správu osobních financí si zatím stáhlo přes 1,5 milionu lidí a byla propagována i na oficiálních stránkách Applu. Novinkou je možnost automaticky propojit své bankovní účty, a eliminovat tak nutnost manuálního zapisování jednotlivých výdajů.
  • Zonky
    Platforma na přímé půjčky a refinancování půjček mezi lidmi, tzv. peer-to-peer. V současné době jsou přes Zonky rozpůjčovány vyšší stovky milionů korun, aktivních uživatelů jsou asi tři tisícovky. Patří do skupiny Home Credit Petra Kellnera a Jiřího Šmejce.
  • FinGood
    Projekt peer-to-peer půjček. Na rozdíl od Zonky neposkytuje půjčky veřejnosti, ale českým firmám. Funguje tak, že na jedné straně stojí projekty žadatelů a z druhé strany do ní vstupují investoři, kteří si vyberou, komu přispějí. FinGood půjčuje na úrok v rozmezí tři až patnáct procent, investoři si pak mohou přijít na šest až osm procent ročně, přičemž splátky dostávají každý měsíc.
  • MopetCZ
    Platforma pro placení a nakupování, která v současnosti provozuje službu Blesk peněženka a mobilní aplikaci Biip, což je vlastně předplacená karta pro teenagery neboli moderní kapesné. Firma, již vlastní Česká spořitelna, provozovala službu Mobito, přes kterou lidé z aplikace v telefonu mohli posílat platby. I když spořitelna Mopet rozvíjí dál, projekt Mobito v roce 2015 po třech letech zanikl.
  • Kreditech
    Poskytuje hlavně tzv. scoring. Produkty zahrnují spotřebitelské úvěrování, digitální peněženku a osobní správu financí navržené jako pomoc pro klienty pro zlepšení jejich finančního skóre a plánování výdajů. Založen v roce 2012 s centrálou v německém Hamburku. Mezi investory do tohoto startupu patří například Peter Thiel a Mezinárodní finanční korporace Světové banky.


Převzato z portálu Euro.cz, autor: Jiří Zatloukal.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek