Firemní vozy z právního hlediska: 5 zásadních bodů

11. 11. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Pro řadu firem je vozový park absolutní nutností a vynakládají na jeho zřízení nemalé částky. Samotná firemní auta navíc patří mezi zaměstnanci k nejžádanějším firemním benefitům a mohou značně zvýšit prestiž firmy. Pojďme se v krátkosti podívat na některé otázky, které mohou v souvislosti S touto problematikou vyvstat.

1. Jak funguje operativní leasing?

Za předpokladu, že chce firma pořídit nové firemní auto, má několik možností, jak svůj nákup financovat. Automobil lze rovnou přímo zaplatit, lze si ho pořídit na úvěr, dále je možné pořídit auto pomocí leasingu, a to finančního, nebo operativního.

Finanční leasing je klasická forma leasingu, kdy leasingová společnost zakoupí pro klienta firemní auto a ten ho postupně splácí. Po úspěšném splacení se stane majitelem vozidla. Operativní leasing funguje na trochu jiném principu.

Hlavní rozdíl spočívá ve skutečnosti, že vlastnické právo po skončení leasingu nepřechází na firmu, ale auto zůstává i nadále majetkem leasingové společnosti, ačkoliv zpravidla má firma k autu po skončení smlouvy předkupní právo.

Dochází zde tedy pouze k pronájmu auta. Výhodou pro firmu je fakt, že leasingová společnost poskytuje kompletní servis k pořízenému autu (rozsah servisu se samozřejmě může smlouvu od smlouvy lišit, vždy závisí na konkrétní domluvě), takže klientovi zmizí starosti spojené se správou vozového parku.

Popularita operativního leasingu v posledních letech neustále roste, avšak samozřejmě záleží zejména na potřebách konkrétní firmy, která si musí spočítat, jaká z nabízených možností financování je pro ni nejvýhodnější.

2. Jakým způsobem musí zaměstnanec danit firemní auto pro osobní účely?

Ačkoliv bezplatné poskytování firemního auta k soukromým účelům patří mezi velmi žádané firemní benefity, ne každý zaměstnanec si uvědomuje, že používání je jeho nepeněžitý příjem a jako takový jej musí řádně zdanit.

Za nepeněžitý příjem zaměstnance je dle zákona o daních z příjmů považována částka 1% ze vstupní ceny auta za každý i započatý kalendářní měsíc jeho poskytnutí.

Uveďme si pro lepší představu příklad: pokud zaměstnanec užívá bezplatně pro osobní účely firemní auto, jehož pořizovací cena byla 500 000 Kč, dojde ke zvýšení jeho základu daně o 1 % z této částky, tedy o 5 000 Kč.

Zvýšená částka se projeví ve zvýšení základu daně z příjmu zaměstnance i ve zvýšení odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Možnou alternativou je poskytování soukromého vozidla pro služební účely. V takovém případě náleží zaměstnanci náhrada za spotřebované pohonné hmoty spolu s náhradou za každý ujetý kilometr dle sazebníku uvedeného v zákoníku práce.

V případě automobilu není možné uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti, neboť ta je uzavírána pouze na předměty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu a jejichž účetní stav

3. Kdy odpovídá zaměstnanec za škodu způsobenou na firemním autě?

V první řadě je třeba zdůraznit, že ačkoliv k tomu v praxi občas dochází, v případě automobilu není možné uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti, neboť ta je uzavírána pouze na předměty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu a jejichž účetní stav se mění (např. peníze).

Naopak lze uzavřít dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Pokud ji zaměstnavatel se zaměstnancem neuzavře, pak zaměstnanec v případě služebního auta odpovídá jen podle obecné odpovědnosti upravené v zákoníku práce.

To znamená, že odpovídá maximálně do výše 4,5 násobku své průměrné mzdy a pouze za škodu, kterou zavinil. Uveďme si pro přehlednost znovu vše na příkladu: zaměstnanec jede na služební cestu a způsobí autonehodu se škodou 500 000 Kč.

Zaměstnavatel po něm však může požadovat jen náhradu škody dosahující 4,5 násobku jeho průměrné mzdy. Hrubý měsíční příjem zaměstnance dosahoval před nehodou 25 000 Kč, zaměstnavatel proto může požadovat náhradu škody do výše 112 500 Kč.

Situace by se změnila, pokud by autonehodu způsobil úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. V takovém případě odpovídá za způsobenou škodu v plné výši.

4. Jaké platební povinnosti má podnikatel při používání autorádia ve firemním vozidle?

Podnikatel je v případě firemního auta povinen platit rozhlasový poplatek a za určitých okolností i licenční poplatky. Rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně je podnikatel povinen platit za každý rozhlasový přijímač ve firmě. Mezi rozhlasové přijímače se řadí i autorádia, a tudíž podléhají poplatkové povinnosti.

Poplatek vybírá přímo Český rozhlas a je daňově uznatelným nákladem. Povinnost platit licenční poplatky a tím pádem uzavřít licenční smlouvu s kolektivním správcem autorských práv vzniká v případě, že se jedná o sdělování hudební produkce veřejnosti.

O veřejnosti mluvíme za předpokladu, že se automobilem přepravuje blíže neurčitý, ale značně vysoký počet potenciálních posluchačů. V praxi tedy bude licenční poplatky odvádět provozovatel taxislužby, neboť ten toto kritérium splňuje, ale už nikoliv podnikatel, který příležitostně ve svém firemním voze sveze klienta a společně poslouchají rádio. Mezi kolektivní správce autorských práv patří např. Integram a OSA.

5. Kdy je nutné povinné školení řidičů?

Tzv. řidič referent je zaměstnanec, který v pracovní době řídí auto, ačkoliv tuto činnost nemá sjednanou v pracovní smlouvě. Typicky se jedná o zaměstnance, který příležitostně jede na služební cestu. Takový řidič je dle zákoníku práce povinen zúčastnit se povinného školení řidičů a samozřejmě musí mít řidičské oprávnění.

Zákoník práce neupravuje přesný obsah školení (vychází z obecné povinnosti zaměstnavatele zajistit zaměstnancům školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci) a je jen na zaměstnavateli, jakým způsobem a v jakém rozsahu školení provede.

Obecně platí, že zaměstnanec by měl být seznámen zejména s pravidly a zásadami bezpečné jízdy a s dopravními předpisy. Pro zaměstnance, kteří mají řízení auta v popisu práce a tuto činnost mají sjednanou v pracovní smlouvě, typicky řidič z povolání, výše zmíněné neplatí. Ti se řídí mnohem přísnější úpravou.

Převzato z časopisu Komora
Autoři článku: Jan Mandík a Markéta Schormová, Odbor legislativy, práva a analýz HK ČR

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek