Firmy by pro rok 2017 neměly zapomenout na zajištění kurzových rizik i daňové výhody

30. 12. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Poslední dny roku 2016 by firmy a podnikatelé neměli využít jen k seznamování se změnami v daňové oblasti pro příští rok. Podle vyjádření řady odborníků z bankovního prostředí totiž v roce 2016 nastal čas na zajištění kurzového rizika pro rok 2017, případně i 2018.

„Sice jsme si zvykli na stabilní kurz koruny k euru, politika intervencí ČNB ale pravděpodobně v horizontu zhruba jednoho roku skončí. Tento předpoklad je v souladu se stávajícími prohlášeními ČNB i s očekávaným ukončením kvantitativního uvolňování ECB,“ upozorňuje Jana Skálová, partnerka poradenské společnosti TPA.

Pokud podnik během roku 2016 uzavře zajišťovací kontrakty a situace se bude vyvíjet podle současných předpokladů, lze podle ní očekávat, že takovéto kontrakty se budou jevit koncem roku jako výhodné, tedy že aktuální hodnota těchto kontraktů bude zisková.

Nečekané dopady na účetnictví

„Nesmíme však zapomenout na dopady do účetnictví a daní. Uzavřené derivátové kontrakty musí být dle účetních předpisů k datu účetní závěrky oceněny reálnou hodnotou a ta musí být zaúčtována do účetnictví. Je-li hodnota těchto kontraktů kladná, účtuje se jako pohledávka proti zisku, v případě záporné hodnoty jako ztráta. To může nepředvídatelně zvýšit hospodářský výsledek a zároveň tím vzniká daňová povinnost,“ zmiňuje Jana Skálová.

Podle ní si přitom firmy a podnikatelé musí uvědomit, že podnik bude v tomto případě platit daň z potenciálního zisku, který ve skutečnosti nikdy nenastane, pokud jde o skutečné zajištění. „Příkladem může být vývozce, který si zajistil kurs 26,80 Kč a počítá, že si tedy může dovolit náklady svých výrobků v korunovém ekvivalentu tohoto kurzu. Tomu vlastně nikdy žádný kurzový zisk nevznikne. Přesto z něj musí být zaplacena daň,“ upozorňuje Jana Skálová.

Aby k takové situaci nedošlo, existuje možnost takzvaného zajišťovacího účetnictví, neboli hedge accounting. Při využití této účetní metody dochází v případě zajištění budoucích peněžních toků k účtování hodnoty derivátů k datu závěrky nikoli proti hospodářskému výsledku, ale proti vlastnímu kapitálu. „Tato metoda lépe zobrazuje výsledek hospodaření, který není ovlivněn výkyvy reálné hodnoty derivátů, a nevede ani k neočekávanému zdanění takto vzniklých zisků,“ zmiňuje Jana Skálová.

Aby bylo možné účetní metodu zajišťovacího účetnictví použít, je potřeba vyhotovit takzvanou dokumentaci zajišťovacího účetnictví. V jejím rámci je třeba podrobně popsat zajišťovaná rizika, zajišťovací strategii i zvolené zajišťovací nástroje. Dále je nezbytné prospektivně a následně i retrospektivně měřit efektivitu zajištění. 

Větší daňové výhody u životního pojištění a penzijního spoření

Do daňové oblasti se firmám a podnikatelům promítnou také změny u životního pojištění. Od ledna 2017 budou platit větší daňové výhody. Od ledna může  zaměstnavatel přispívat zaměstnanci na životní pojištění až do výše 50 tisíc korun ročně. Tato částka je ale součtem příspěvků zaměstnavatele na penzijní produkty a životní pojištění.

U životního pojištění dochází také ke změně kvůli novele zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Ta začala platit již v prosinci 2016 a reagovala na problém trhu – takzvané  přepojišťování smluv, zejména u investičního životního pojištění. Novela reguluje provize zprostředkovatelů životních pojištění a zavádí se také regulace výpočtu odkupného při výpovědi životního pojištění.

Lidé z oboru  upozorňují, že v přijaté podobě zřejmě hlavní problém neodstraní. V novele se totiž v rámci regulace řeší jen počáteční náklady, a nikoliv náklady celkové. „To dává prostor k obcházení zákona a vytvoření jiné konstrukce produktu, která pod úpravu počátečních nákladů nespadne,“ konstatuje ředitel právního oddělení Partners Vít Mikolášek.

Od příštího roku stát více podpoří penzijní spoření. Maximální roční daňová úspora bude 3600 Kč. Pokud chtějí lidé využít státní výhody na maximum, měli by si od ledna posílat pravidelně 3000 Kč měsíčně.

„Spořit na penzi tři tisíce měsíčně je pro řadu lidí utopie, průměrná úložka do třetího pilíře je výrazně nižší. Ve skutečnosti řada lidí nevyužívá naplno ani státní podporu, což je škoda. A přinejmenším živnostníci, kteří minimalizují odvody, a dostanou tedy i minimální důchod, by se měli snažit spořit maximum,“ upozorňuje investiční analytik Partners Aleš Tůma.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek