Firmy mohou čerpat státní příspěvky na zaměstnance, často o tom nevědí

1. 10. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Velké mezery mají podniky i v čerpání prostředků na zdravotně postižené. Často totiž netuší, kolik pracovníků s hendikepem ve společnosti mají. Většina zdravotních omezení je totiž na první pohled skrytá.

Tuzemské podniky mohou využívat příspěvky od státu na své zaměstnance. Často o tom však nevědí a tak těchto z výhod nic nemají. Firmy tak často opomíjejí například příspěvky na rekvalifikaci u zaměstnavatele nebo na pracovní rehabilitace a příprava k práci.

„O poskytnutí příspěvku v rámci pracovní rehabilitace zaměstnance zaměstnavatel nežádá, ale lze mu ho poskytnout po sepsání dohody o zabezpečení přípravy k práci. V případě, že současný zaměstnanec zaměstnavatele utrpí úraz, nemoc z povolání a podobně, může již v rámci své dlouhodobé pracovní neschopnosti a na doporučení ošetřujícího lékaře požádat Úřad práce ČR o pracovní rehabilitaci,“ upozorňuje mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

Úřad práce poté společně se žadatelem připraví individuální plán pracovní rehabilitace, jehož součástí může být příprava k práci u stávajícího zaměstnavatele. Příprava k práci na pracovištích zaměstnavatele je vhodná pro zaměstnance, u kterých došlo k závažné změně zdravotního stavu, například kvůli nemoci z povolání, úrazu či pracovnímu úrazu, a pracovní rehabilitace jim byla doporučena ošetřujícím lékařem. Probíhá v rámci pracovněprávního vztahu a je určena pro zaměstnance, jejichž zdravotní stav se změnil natolik, že není jisté, zda budou schopni svoji původní práci vykonávat.

Návrat po úrazu

„Cílem je, aby se tito zaměstnanci mohli pozvolně vrátit buď na své původní pracovní místo, nebo se zapracovali na novou pracovní pozici u svého zaměstnavatele. V tomto případě jsou zaměstnavateli uhrazeny náklady na zaměstnance, který připravuje pracovníka na novou pozici,“ dodává Kateřina Beránková.  Zaměstnavatelé si díky přípravě k práci mohou udržet stávající kvalitní zaměstnance, kteří utrpěli nemoc z povolání či jakýkoliv závažný úraz.

„V tomto případě je se zaměstnavatelem sepsána dohoda o zabezpečení přípravy k práci a jsou mu refundovány mzdové náklady pro zaměstnance, který připravuje k práci osobu v pracovní neschopnosti. Pomocí přípravy k práci je osoba v pracovní neschopnosti připravena na vhodné pracovní místo u stávajícího zaměstnavatele,“ dodává Kateřina Beránková.

Podniky také často nevědí, že mohou pro své zaměstnance žádat o příspěvek na rekvalifikaci. „O příspěvek na získání nebo obnovení kvalifikace svých pracovníků mohou Úřad práce požádat i zaměstnavatelé. Po důkladném posouzení a na základě písemné dohody jim Úřad práce může poskytnout příspěvek na realizaci kurzu,“ upozorňuje Kateřina Beránková. Celkově loni prošlo rekvalifikačními kurzy 38 078 uchazečů a úřad na tyto účely přes 380 milionů korun.  

Velké nedostatky mají firmy také při čerpání příspěvků na zdravotně postižené. U některých podniků stále přetrvávají předsudky, namísto toho, aby se naučily využívat finančních výhod spojených se zaměstnáváním postižených.

Přísná omezení už roky neplatí

„Největší problém je, že zaměstnavatelé mají často stále v hlavě, že zdravotně postižený člověk je ‚nevyhoditelný‘, vztahují se na něj podmínky, které jsou více ‚přátelské‘ k zaměstnanci než zaměstnavateli, v porovnání se zdravým zaměstnancem. Ale tak to již mnoho let není. Tato omezení v minulosti platila, a proto zaměstnavatelé neradi postižené nabírali,“ upozorňuje Hana Potměšilová ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se  zdravotním postižením (NFOZP).  

Finanční výhody spojené se zaměstnáváním postižených přitom nejsou pro firmy malé. U chráněného trhu práce je příspěvek na zaměstnávání postižených 8800 korun měsíčně na mzdu a 2000 korun na zvýšené režijní náklady. „Podmínkou je, že tento příspěvek musí tvořit minimálně 75 procent mzdových nákladů,“ podotýká Hana Potměšilová.

Na otevřeném trhu práce, kde má zaměstnavatel povinnost zaměstnávat 4 procenta postižených, pokud má v přepočteném stavu více jak 25 zaměstnanců, ušetří firma při zaměstnávání jednoho postiženého na odvodu za nezaměstnávání 64 757 korun a nemusí řešit náhradní plnění, které by jinak za jednoho chybějícího postiženého bylo 181 321 korun.  Navíc má nárok na slevy na dani z příjmu. Ty dosahují 18 000 korun u zaměstnance v I. a II. stupni invalidního důchodu a 60 000 korun v případě invalidního důchodu III. stupně.

Může také získat příspěvek na provozní náklady ve výší 48 000 korun na jedno chráněné pracovní místo a požádat o příspěvek na vytvoření společensky účelného pracovního místa, kde je dotace až 24 000 korun měsíčně po dobu 12 měsíců.

Tyto peníze přitom firmy mohou čerpat nejenom na zaměstnance, kteří jsou na vozíčku nebo jsou nevidomí. Většinu diagnóz postižených tvoří na první pohled skrytá onemocnění. Jde například o onemocnění interní, imunologická nebo neurologická. Firmy o nich však často nevědí a tak často zaměstnávají postižené a vůbec to netuší. Unikají jim tak prostředky, které by díky nim mohly čerpat. V Česku je podle ní zhruba 7 procent osob s nějakým hendikepem v produktivním věku. „U většiny z nich by vás nenapadlo, že jsou to lidé s postižením,“ upozorňuje Hana Potměšilová.

Pro podniky však často není snadné tyto skryté zaměstnance s postižením vyhledat. O postižení totiž často nemluví kvůli obavám z předsudků, ale i kvůli strachu, že by je firma nepřijala, pokud by o hendikepu informovali.

Firmy hledají svoje postižené

Podle Hany Potměšilové je proto důležité vytvořit ve firmě motivační a vysvětlovací kampaň, která zaměstnancům ukáže, proč je pro podnik důležité jeho skryté postižené „rozklíčovat“. „Že tím nejen firma ušetří splněním zákonného podílu, ale další zaměstnanci jsou pro ni i takovým ‚beránku otřes se‘. Ušetří díky nim na daních, na nové zdravotně postižené zaměstnance může získat dotace,“ popisuje ředitelka  NFOZP.

Firmám rovněž doporučuje pro zdravotně postižené zaměstnance vymyslet i nějaké benefity, které jim skutečně nějak pomohou, ulehčí v životě. „Zde je to různé dle odvětví, regionů. To co platí ve velké advokátní kanceláři v Praze, nemusí platit ve výrobě v Ostravě. Dobré také je udělat na intranetu ‚osvětovou část‘, která zaměstnancům téma lidí s postižením vysvětlí, přiblíží. Zdůraznit, že téma zaměstnávání hendikepovaných není pro firmu krátkodobou CSR strategií, ale strategickým plánem,“ zmiňuje Hana Potměšilová. S vhodnou formou kampaně se přitom nadační fond snaží firmám poradit.

Firmy, které se naučí s postiženými pracovat, získají před ostatními náskok v oblasti, která bude mít do budoucna stále širší záběr. „Jak stárne populace, oddaluje se odchod do starobních důchodů a na trhu práce začínáme mít lidi v produktivním věku s diagnózami, které jsme před několika lety řešili třeba u našich 54 letých babiček, které již byly ve starobním důchodu. A nyní má tu diagnózu 48 letá aktivní manažerka,“ porovnává Hana Potměšilová.

Vzdělání jde na dračku

Naopak o některých typech dotací pro zaměstnance vědí firmy velmi dobře a poptávka u nich převažuje nad nabídkou. Z tohoto důvodu musel Úřad práce dočasně pozastavit příjem žádostí o příspěvek v rámci projektu „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II“ (POVEZ II). Zaměstnavatelé budou moci opětovně o příspěvek žádat na začátku roku 2017.

„Naší prioritou je zpracovat doručené žádosti v co nejkratším čase a v požadované kvalitě a zajistit plynulé závazkování a čerpání finančních prostředků během celého období plánované realizace projektu, to jest do 30. listopadu 2020,“ vysvětluje ředitel Odboru projektová kancelář z Generálního ředitelství Úřadu práce Zdeněk Osmanczyk.

Zaměstnavatelé mohou žádat o podporu na vzdělávání zaměstnanců také v rámci aktuálně běžící výzvy číslo 43 „Podpora podnikového vzdělávání“, která byla vyhlášena v září 2016.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek