Firmy neumějí komunikovat

13. 11. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Firmy neumějí komunikovat Je zajímavé, jak dnešní společnost, která je orientovaná na přenos a tvorbu informací, má v některých segmentech s komunikací problémy. Narazil jsem na to nesčetněkrát. Přitom firmy po celém světě do komunikace investují nemalé prostředky.

Častý problém při firemní komunikaci tkví přímo ve firmě samotné, v jejím uspořádání a v komunikaci mezi jednotlivými vedoucími pracovníky nebo organizačními celky. Je těžké domluvit se mezi více lidmi na jednom cíli, který by naplňoval očekávání všech. Různost názorů může být přínosem, ale musí být hlídaná a vedená k uspokojení všech.

Pokud na komunikaci v rámci společnosti nikdo nedohlíží, může dojít k dezinterpretaci názorů a informací, což může vést ke zbytečnému utrácení finančních prostředků. Všichni zaměstnanci musejí znát firemní hodnoty a také to, jak firma vystupuje navenek. Firma musí vystupovat jako jeden muž. A je jedno, jestli je to firma o pěti, nebo o pěti tisících zaměstnancích.

Umění popsat firmu ve 12 slovech

Když mě osloví klient s komunikačním problémem, vždy mu zadám na úvod jednoduchý úkol: Představ mi ve dvanácti slovech svou společnost tak, jak chceš, aby tě zákazník vnímal. Pokud to neví a neumí to ani její ředitel nebo šéf oddělení, je potom těžké chtít správnou komunikaci po svých podřízených. Je tomu tak v každé činnosti, kvalita se určuje podle nejslabšího článku. A jestliže jde o komunikaci, musejí všechny články předávané informace pochopit a rozkódovat, aby je pak správně dokázaly předat dál.

Lidé z firem by si také měli uvědomit, že dobré jméno společnosti budují, i když už v kanceláři nesedí. Při běžné komunikaci mezi přáteli a známými mají možnost ovlivnit jejich názor. Člověk, který v takovéto společnosti hovoří o svém zaměstnání, by měl volit správná slova. Je-li sám vnitřně přesvědčen, že jeho společnost neprodukuje kvalitní produkty nebo služby, měl by zvolit jiné zaměstnání. Pokud totiž o kvalitě přesvědčen není, je nepravděpodobné, že by o ní dokázal dlouhodobě přesvědčovat i zákazníka. Jeho nespokojenost se promítá do všech složek komunikace.

Například bude-li obchodní zástupce vychvalovat svůj produkt, ale sám jej ani nepoužívá a má o něm nevalné mínění, zákazník může z jeho pohledu, držení těla nebo pohybů rukou vyčíst, že mu lže.

Motivace zaměstnanců penězi

Často se také setkávám s problémy týkajícími se motivace zaměstnanců. Spousta zaměstnavatelů si myslí, že lze zaměstnance motivovat finančními benefity. Já říkám ano, ale pouze částečně. Je to jen jedna z možností a rozhodně nestačí jenom někomu přidat. Nejvíce to platí na mladé lidi, kteří jsou více orientovaní na finance a mají problém svou motivovanost udržet.

Daleko efektivnějším způsobem je například možnost změny pracovního režimu do flexibilnějšího módu. Mladší generace ocení při zadávání a plnění úkolů užívání nových technologií. Všeobecně je pro zaměstnance v jakékoli pozici daleko zajímavější interaktivní náplň práce, a pokud budete chtít namotivovat člověka, který celou pracovní dobu tráví pouze monotónní prací, bude vám za tuto inovaci opravdu vděčný.

Mladí lidé jsou zvyklí ze škol řešit zadání pomocí nových technologií nebo novými způsoby, postupy. Dáte-li svému zaměstnanci prostor pro to, aby vám navrhl jejich integraci do pracovních postupů firmy, bude mít pocit daleko vyšší míry zapojení do společnosti a jejího vedení.

Pro přežití je nutné budovat

Setkávám se fenoménem, kterým je neschopnost a neochota rozvíjet svůj potenciál. Ještě před sto lety byla pro střední třídu charakteristická potřeba něco budovat, rozvíjet a investovat veškerý čas do rozšiřování své činnosti. V některých zemích to bylo způsobeno i vysokou mírou imigrantů, kteří měli potřebu vybudovat si lepší životní podmínky.

Dnes je tomu jinak, střední třída často své úsilí investuje pouze do toho, aby uchovala a uchránila majetek, který mnohdy získala právě od generace rodičů a prarodičů. Místo toho, aby jej brali jako konkurenční výhodu a dále jej rozvíjeli, zůstanou stát na místě. Je potřeba jít za nějakým cílem a někam se posouvat, zůstat stát a jen chránit svůj majetek je úplně stejné jako jej rozhazovat, protože nebudujete nic.

Dnešní střední třída ztrácí svou dravost a chuť experimentovat. Současně se tato negativní motivace bude přenášet i na další generaci, ta nebude mít ve svých rodičích vzor proaktivních a podnikavých lidí.

Převzato z časopisu Profit
Autor článku: Grant Cardone, supervizor a kouč v nadnárodních firmách v USA, Evropě i Asii

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek