Firmy se mohou lépe bránit insolvenční mafii, slibuje změna zákona. Právníci jsou skeptičtí

28. 4. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Podle odborníků se nejnovější úprava legislativy již mohla dostat za hranu, kdy zkomplikuje podání oprávněných insolvenčních návrhů. Šikanózní návrhy dokázaly v loňském roce soudy v řadě případů zastavit.

Tuzemské firmy budou lépe chráněny před takzvanými insolvenčními mafiemi, které posílaly do úpadku i ekonomicky zdravé podniky. Od schválené novely insolvenčního zákona si to slibuje Svaz průmyslu a dopravy, který do úpravy prosadil změnu kritérií pro posuzování úpadku firem v případě jejich platební neschopnosti. Další bariéru účelovým návrhům by měla vytvořit vyšší pokuta za zjevně bezdůvodný věřitelský insolvenční návrh.

Podle Svazu šikanózní návrhy na insolvenci ohrožovaly existenci desítek podniků v Česku. „Výsledná podoba novely je pro nás kompromisem. Nyní je po jejím schválení podstatné, aby byla bez zbytečných průtahů uvedena do praxe,“ uvedl člen představenstva svazu Pavel Juříček.

Zástupci svazu požadovali, aby firmy nebyly prohlášeny za insolventní, pokud ve skutečnosti v úpadku nejsou. Ve spolupráci se skupinou odborníků sdružených pod Centrem restrukturalizace a insolvence Institutu excelence managementu při VŠE v Praze se SP ČR nakonec podařilo do novely zahrnout změnu kritérií pro posuzování úpadku v případě platební neschopnosti, takzvanou mezeru krytí. „Formální dočasná platební neschopnost jinak životaschopné společnosti by neměla být záminkou pro vyhlášení jejího úpadku,“ dodal Pavel Juříček.

Zveřejnění insolvenčního návrhu se posune

Svaz průmyslu podporoval také úpravu, aby firmy byly chráněny tím, že se posune zveřejnění informace o podaném věřitelském insolvenčním návrhu v insolvenčním rejstříku až o týden. Podle stávající úpravy musí insolvenční soud zveřejnit tuto informaci v podstatě ihned po jeho podání. Publikace byť i zcela nesmyslného insolvenčního návrhu měla tak mnohdy fatální ekonomické dopady na firmy. Ty ztratily zakázky, obchodní partnery a klienty, zhoršil se jim přístup k úvěrům. Donedávna byly takové firmy okamžitě vyřazeny z možnosti účastnit se veřejných zakázek.

Nyní by se situace měla zlepšit. „Soud v případě pochybnosti o důvodnosti insolvenčního návrhu může až o týden odsunout jeho zveřejnění. Během této doby může odmítnout bezdůvodný návrh, aniž by se v insolvenčním rejstříku vůbec objevil. Je tak větší šance, že se zabrání poškození dobrého jména firmy, na kterou někdo podá šikanozní návrh,“ konstatoval Pavel Juříček.

Nekalé insolvenční praktiky by měla napomoci i další opatření, jako povinnost podávat některé dokumenty v rámci insolvenčního řízení výhradně na předepsaných elektronických formulářích, umožňujících automatické zpracování informací a tak i zjištění nestandardních postupů v insolvenčním řízení v reálném čase.

Právníci jsou však k předpokládaným pozitivním dopadům novely poněkud skeptičtí. „Přestože máme za to, že přijatá opatření mohou skutečně některým šikanózním insolvenčním návrhům zabránit, pro naprostou většinu věřitelů budou představovat pouze zbytečnou překážku a poměrně zásadní zvýšení nákladů na podání insolvenčního návrhu. I v těch případech, kdy půjde o návrh opodstatněný. Je proto otázkou, jestli nebudou přijatá opatření insolvenční praxi jako celku spíše ke škodě, než ku prospěchu,“ konstatoval advokát Petr Sprinz z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners.

Šikana je menšinový jev

Problém účelových insolvenčních návrhů podle jeho slov není v Česku něčím, co by mělo hrozivé rozměry. „Z naší praxe totiž vyplývá, že šikanózní insolvenční návrhy jsou jevem, který je naprosto menšinový. Cílem většiny insolvenčních návrhů totiž skutečně je zjištění úpadku dlužníka a v konečném důsledku co nejrychlejší uspokojení pohledávky navrhovatele podle pravidel insolvenčního zákona. Česká úprava insolvenčního řízení přitom není na tak kritické úrovni, jak by se mohlo z médií někdy zdát,“ doplnil Petr Sprinz.

„Zákonodárce by proto podle nás měl velice zvažovat, zda úpravu insolvenčního práva zbrkle a zbytečně měnit v situaci, kdy to faktická situace nevyžaduje,“ připojil Petr Sprinz.

Navíc novela podle něj skutečně podvodným insolvenčním návrhům zabrání jen velice těžko. „Tuto problematiku podle nás nadto není ani třeba řešit prostřednictvím předpisů insolvenčního práva. Daleko spíše totiž tato problematika spadá do kategorie trestního práva,“ zdůraznil Petr Sprinz. Právě trestní právo již podle něj v současné době obsahuje celou řadu prostředků, prostřednictvím kterých jde podvodnému jednání na poli insolvenčního řízení čelit. „Otázkou je pouze to, zda je předmětná úprava dostatečným způsobem uplatňována v praxi,“ podotkl Petr Sprinz.

Praxe dokládá, že justice dokáže účelovým návrhům zabránit. Insolvenční návrh na společnost Zlínstav podaný 20. října 2016 odmítl soud hned 27. října pro zjevnou bezdůvodnost a navrhovateli uložil pořádkovou pokutu. Na společnost Průmstav byl 1. září 2016 podán insolvenční návrh, ten soud 2. září odmítl, neboť neobsahoval předepsané náležitosti.

Nynější podobu insolvenčního zákona proto nepovažuje Petr Sprinz za nedokonalou. Naopak. „Co do úpravy insolvenčního práva patří Česká republika už v současné chvíli nepochybně mezi vyspělé země. Právě proto by měl zákonodárce obecně dávat pozor, aby unáhlenými novelami insolvenčního zákona sice jeden problém hasil, či v tomto případě spíše zmenšoval jeho žár, ale další problémy stejným opatřením nepůsobil,“ upozornil Petr Sprinz.

„V souvislosti s přijatou novelou přitom máme za to, že v naprosté většině případů pouze zcela zbytečně zvýší náklady věřitelů na podávání insolvenčních návrhů,“ dodal advokát.

Počet insolvenčních návrhů klesá

Díky dobré kondici ekonomiky přitom počet insolvenčních návrhů v Česku klesá. A to jak u firem, tak u spotřebitelů. Loni byl v porovnání s rokem 2015 pokles 18,8 procenta u firem a 8,4 procenta u spotřebitelů. Navázal na pokles z předchozího období, kdy v roce 2015 klesl oproti roku 2014 počet návrhů u firem o 15,7 procenta a u fyzických osob 7 procent.

„Od vzniku Insolvenčního zákona v roce 2008 do roku 2013 jsme pozorovali každoroční strmý růst insolvenčních návrhů. Historicky nejvyšší hodnota ročního počtu insolvenčních návrhů byla zaznamenána v roce 2013, kdy se celkový počet insolvenčních návrhů zastavil na hodnotě 36 909. V dalších letech již celkové roční hodnoty klesaly,“ popsala jednatelka společnosti Creditreform Miloslava Osvaldová.

V insolvenci se v roce 2016 ocitla řada velkých společností. Problémy s úhradami řeší prostřednictvím insolvenčního práva věřitelé některých společností skupiny Vítkovice. V insolvenci je od 3. května 2016 také těžařská společnost OKD. Do finančních potíží se dostala i strojírenská společnost Kovosvit MAS, ale později došlo k zastavení řízení z důvodu zpětvzetí insolvenčního návrhu. V úpadku je od 9. září loňského roku společnost ČKD Praha DIZ.

Mezi nejrizikovější obory z hlediska náchylnosti k insolvenci patřil v roce 2016 stejně jako v roce 2015 papírenský průmysl, tradičně následovaný obory těžba a chemický průmysl. Obor telekomunikace se v roce 2016 posunul z páté pozice v roce 2015 na druhou příčku.

Většina insolvenčních návrhů u právnických osob končí prohlášením úpadku, případně je insolvenční návrh zamítnut z důvodu nedostatku majetku firmy nebo odmítnut z formálních důvodů.

V roce 2017 očekává společnosti Creditreform pozitivní vývoj v této oblasti. „Předpokládáme, že hospodářský růst a růst zaměstnanosti bude pokračovat i v letošním roce. S tím by mělo docházet i k růstu mezd a pozitivním dopadům v nárůstu domácí poptávky,“ Miloslava Osvaldová.

Vzhledem k očekávanému ekonomickému vývoji a vzhledem k tomu, že se v minulých letech segment firem prostřednictvím insolvencí a konkurzů výrazně pročistil, očekává v počtu insolvencí u firem i spotřebitelů pro rok 2017 klesající tendence.

Řešení úpadku je u právnických osob možné dvěma způsoby, buď konkurzem, nebo reorganizací. Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů poměrně uspokojeny. Druhým způsobem řešení úpadku je reorganizace. Jedná se o takový způsob řešení úpadku, kdy dochází k postupnému uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek