Firmy straší exekuce na zaměstnance

23. 1. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Exekuce na plat zaměstnance jsou pro zaměstnavatele noční můrou. Změnit to chce ministerstvo spravedlnosti

Zaměstnavatelé nesou náklady na vyřizování exekucí svých zaměstnanců sami a zatěžuje to nejen jejich mzdové účetní, kteří by se mohli věnovat jiné práci, ale i jejich rozpočet, když musejí najímat externí poradce a další spolupracovníky.

Podle připravované vládní novely soudního a exekučního řádu má nést veškeré náklady na bedrech sám zaměstnanec. Firma mu z platu strhne jednorázovou paušálně stanovenou částku, a to předtím, než peníze odešle věřiteli či exekutorovi.

V Evropě mezi nejhoršími

Exekucí postižených lidí jsou v Česku statisíce. Množství dlužníků je dalším z důvodů velké administrativní zátěže zaměstnavatelů. Počet exekucí v roce 2015 klesl oproti roku 2014 z 878 tisíc na 782 tisíc, stále je však vysoko nad průměrem v západní Evropě.  

Rozvázané ruce

„To, že už nebudeme vyřizovat exekuce jako dosud, nám rozváže ruce. Často se stávalo, že nám přišlo na jednoho zaměstnance více exekucí, z nichž některé z nich byly navíc přednostní. Pak například strháváte z nepříliš vysoké mzdy skladníka více rozdílných částek a je těžké to sjednotit,“ říká vedoucí personálního oddělení, který si nepřál být jmenován, jedné z velkých tuzemských logistických firem, jež zaměstnává stovky lidí. Až dosud měli její účetní plné ruce práce. Firma si musela najímat i externí specialisty, protože výpočty srážek ze mzdy pro exekuce jsou velmi složité.

Optimismus zástupců podniků nicméně brzdí to, že se přijetí nové legislativy opožďuje. Novela je v připomínkovém řízení, podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Jakuba Římana ale nezačne platit dříve než za rok. A hrozí i další průtahy. „Záleží samozřejmě na tom, jestli se návrh podaří projednat ještě v tomto volebním období, což je samozřejmě v našem zájmu,“ upozorňuje Říman.

Jak sloučit rozdílné zájmy?

„Změnu určitě vítáme, ačkoli bychom dali přednost tomu, kdyby náklady částečně nesl i stát, nejen pouze exekucí postižený zaměstnanec,“ doplňuje zástupce logistické firmy. Výhrady podniků podpořil nedávno i Svaz průmyslu a dopravy České republiky. „Zaměstnavatelé jsou si vědomi, že jejich zaměstnanci jsou mnohdy ve velmi nelehké finanční situaci a jejich další zatížení může tuto již tak špatnou situaci ještě zhoršit,“ říká mluvčí svazu Milan Mostýn. „Shodně s návrhy vznesenými již dříve v rámci komunikace s ministerstvem spravedlnosti o této problematice znovu navrhujeme, aby v exekučním řízení byla o tuto náhradu snížena odměna exekutora a v rámci soudního výkonu rozhodnutí pak byl plátcem těchto nákladů stát,“ doplňuje Mostýn.

Totéž ještě loni v srpnu navrhovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, které ovšem ve sporu s Pelikánovým rezortem neuspělo. „Nepovažujeme za vhodné zatěžovat uvedenými náklady státní rozpočet. Pokud jde o odměnu soudního exekutora, není důvod, proč by měla být snižována. Náklady spojené s vedením exekuce by měl hradit dlužník, který nesplněním uložené povinnosti sám zavinil zahájení exekučního řízení,“ zdůvodňuje návrh mluvčí ministerstva spravedlnosti.

Podle připravované vládní novely soudního a exekučního řádu má nést
veškeré náklady na vyřízení exekuce na bedrech sám zaměstnanec.

Nápady zaměstnavatelů se nelíbí ani exekutorské komoře, jejíž mluvčí Petr Vorlíček je označuje za naprostý nesmysl.

Ředitel personálně-poradenské společnosti McRoy Czech Tomáš Surka by požadavky zaměstnavatelů podpořil. „Exekutor by se měl dělit o svoji odměnu minimálně půl na půl se zaměstnavatelem. Ten musí práci zajistit, zaplatit, vyřídit veškerou administrativu a odměnu bere exekutor. V této situaci fungují firmy pro exekutory v podstatě jako bezplatné sekretářky,“ řekl Surka serveru BusinessInfo.cz.

Možnost platit za dlužníka

Kompromis, který zvolilo Pelikánovo ministerstvo, není pro firmy ideální, ale rozhodně jim pomůže. Zaměstnavatelé přesto budou mít možnost dlužníkům paušální platbu odpustit a náklady uhradit sami. „Návrh předpokládá, že si zaměstnavatel odečte ze mzdy zaměstnance jednorázovou náhradu před odesláním exekuční srážky. Pokud tak neučiní, nárok na náhradu zaniká,“ upřesňuje Jakub Říman.

Úprava by se neměla dotknout veřejnoprávních plátců mezd a jiných příjmů, jako jsou například penze či sociální dávky. Nebude se tedy například týkat České správy sociálního zabezpečení či Úřadů práce.

„Předpokládá se, že plátců některých příjmů se návrh týkat nebude, například plátců důchodu. Pokud jde o zaměstnavatele, počítat se změnou musejí nejen soukromé firmy, ale i zaměstnavatelé z veřejného sektoru,“ doplňuje mluvčí ministerstva spravedlnosti.

Každý desátý zaměstnanec v ohrožení

Náklady na exekuované spočívají v zavádění do účetního systému, výpočtech srážek ze mzdy, komunikaci se soudem, případně v korespondenci s exekutory, kteří bývají velmi aktivní. Nejvíce času zabere vyhodnocení a zpracování prvotního výkonu rozhodnutí a poté administrativa při ukončení pracovního poměru zaměstnance s výkonem rozhodnutí. Administrativa se výrazně zvyšuje, pobírá-li zaměstnanec nemocenskou. Podíl zaměstnanců, kterým firmy srážely exekuční srážky ze mzdy, byl loni zhruba deset procent. (Zdroj: Svaz průmyslu a obchodu ČR)


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek