Firmy zvyšují výdaje na výzkum, kritizují ale systém kontrol odpočtů

13. 12. 2016 | Zdroj: Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR)

motiv článku - Firmy zvyšují výdaje na výzkum, kritizují ale systém kontrol odpočtů Výdaje na výzkum a vývoj dosahují v ČR již 88,6 miliard korun. Podnikatelé přitom přispívají více jak polovinou a vykazují i největší meziroční nárůst. Jeden z nejdůležitějších nástrojů podpory pro firmy je možnost daňových odpočtů na výzkum a vývoj.

  • Exkluzivní průzkum agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a společnost Ayming ukazuje, že plná třetina z firem věnuje celou úsporu z odpočtu investicím do dalšího rozvoje.
  • Firmy ale kritizují rozdílný přístup kontrolních orgánů ve vazbě na výklad pojmů výzkumu a vývoje a rostoucí administrativu spojenou s nárokem na benefity.
  • Třetina z nich tak zvažuje, že odpočtů již nevyužije.

Podle aktuální Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR, předkládané Radou vlády pro výzkum, vývoj a inovace, celkové výdaje na výzkum a vývoj v ČR vykázaly meziročně růst o 4,2 %. Zatímco v roce 2014 překročily 85,1 mld. Kč, v roce 2015 to bylo již 88,6 mld. Kč.

Růst celkových výdajů na výzkum a vývoj v ČR byl zapříčiněn zejména růstem podnikatelských zdrojů, které činily 45,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,4 %. Veřejné zdroje tuzemské, tedy prostředky ze státního rozpočtu činily 28,5 mld. Kč a narostly o 1,9 %, veřejné zdroje zahraniční potom byly investovány v celkové výši 13,8 mld. Kč, což znamenalo nárůst o 4,3 %.

Zatímco v absolutních hodnotách celkové výdaje na výzkum a vývoj v roce 2015 meziročně vzrostly o 3,6 mld. Kč, v případě podílu na HDP došlo poprvé od roku 2008 k mírnému meziročnímu poklesu, a to z 1,97 % v roce 2014 na 1,95 % v roce 2015. Ekonomika ČR tak poprvé od krizových let 2008 a 2009 rostla rychleji než celkové výdaje na výzkum a vývoj.

Evropský průměr

Ve srovnání s jinými zeměmi představuje ČR z hlediska celkových výdajů na výzkum a vývoj vyjádřených jako procento HDP evropský průměr. Na pomyslném žebříčku zemí EU byla Česká republika na 10. místě za Francií a Nizozemskem, ale před Irskem a Velkou Británií. Mezi evropské státy, které vykazují výrazně vyšší výdaje na VaV než ČR, patří Německo, Švýcarsko, Rakousko, Dánsko, Finsko a Švédsko, kde se pohybují kolem 3 % HDP. Podobně vysokou úroveň výdajů na VaV vykázaly v roce 2014 také USA, ještě vyšší pak Japonsko (3,6 %), Izrael (4,1 %) nebo Jižní Korea (4,3 %).

Vzhledem k tomu, že nejintenzivněji přispívá na výdaje na výzkum a vývoj podnikatelský sektor, roste i zájem firem o využívání benefitů v podobě možných daňových odpočtů na VV. AMSP ČR ve spolupráci se společností Ayming, která je jedním z největších poskytovatelů poradenství v oblasti financování inovací, výzkumu a vývoje, představují výsledky průzkumu realizovaného agenturou IPSOS, jak vnímají tuzemští podnikatelé státní podporu ve formě odpočtů na výzkum a vývoj. Průzkum prováděla agentura Ipsos na vzorku 114 firem, které možnosti odpočtů využily.

Ten ukazuje, že i když téměř tři čtvrtiny firem považují nepřímou finanční podporu na výzkum a vývoj za operativní nástroj, který jim v krátkém časovém období zredukuje náklady, vynaloží úsporu na budoucí rozvoj firem, a nikoliv pro provozní spotřebu.

Průzkum rovněž uvádí, že firmy s většími obraty využívají možnosti odpočtů častěji a rovněž v delším celkovém horizontu, který činí více jak tři roky.

Vadí nejasnosti

Nejasnosti ohledně výkladu definice výzkumu a vývoje kontrolních orgánů, a tím i jejich rozdílný přístup, je dlouhodobě považován za problém při hodnocení odpočtů státními organizacemi. Firmy pak čím dál častěji dochází k závěru, že malé projekty, a tudíž i menší benefity, plynoucí z možných daňových odpočtů, se jim z důvodu vyšší administrativy a nejasných podmínek kontroly nevyplatíTřetina oslovených firem si tak není jistá, jestli daňové odpočty v budoucnu využije.

Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k tomu uvádí: „Na jednu stranu je dobře, že firmy jsou připraveny zvyšovat investice do výzkumu a vývoje a posilují tak svoje pozice na mezinárodních trzích, na druhou stranu se opět projevuje, že je nezbytné sjednotit pohled státních institucí na uplatňování odpočtů na tuto činnost. Dvojkolejnost kontrolních orgánů a různé výklady pojmů výzkum a vývoj zapříčiňují, že firmy raději možnost státní podpory nevyužijí, než aby byly v budoucnu vystaveny riziku odpočty vracet i s úroky.“

„Ve vyjasnění problematiky uznatelnosti daňových odpočtů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací vidím velký dluh minulých politických garnitur. Daňové kontroly a posuzování oprávněnosti výdajů na výzkum a vývoj způsobují vědeckovýzkumným institucím, stejně jako firemnímu sektoru, značné komplikace a v jejich výkladu panují nejasnosti. Konkrétně může jít třeba o posuzování tzv. prvku novosti, protože jiné výsledky má výzkum v oblasti nanotechnologií, a jinak vypadají u výzkumu například v těžkém strojírenství. Jednám proto s vedením Generálního finančního ředitelství nebo s Ministerstvem financí, abych pomohl nepřehlednou situaci zlepšit,“ řekl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.

„Připravujeme další různé nástroje, jak podpořit investice malých a středních podniků do výzkumu. Například záruky za zvýhodněné úvěry, které pokryjí část financování projektu, na niž není možné poskytnout dotaci. Spolupracujeme s Úřadem vlády a s ČMZRB na přípravě schématu, které by takto mohlo malým inovativním firmám pomoci," uvedl Petr Očko, předseda TA ČR.

„I v České republice firmy investují prostředky získané z odpočtu zpět do výzkumu a vývoje nebo dalšího rozvoje firmy. To prokazuje význam odpočtu v posilování konkurenceschopnosti našich firem a naplňuje jeho původní smysl," uvádí ředitelka společnosti Ayming, Kristína Šumichrastová. „Malé a střední podniky nám ale v průzkumu také naznačují, že kvůli stávajícím komplikacím zvažují, zda budou vývojové aktivity vůbec realizovat. To je znepokojující. Malé a střední podniky musí být podporovány stejně účinně, jako ty velké, dlouhodobě je to pro každou ekonomiku nejlepší a nejbezpečnější," dodává obchodní ředitel Ayming, Tomáš Uhlíř.

„Financování inovací považujeme za důležitou součást naší nabídky firemním zákazníkům," zdůraznil Pavel Kráčmar, člen představenstva České spořitelny zodpovědný za korporátní bankovnictví. "Při financování inovací využíváme hlavně finanční nástroje Evropského investičního fondu. Česká spořitelna po úspěšných zkušenostech s programem RSI využívá záruky poskytované EIF v rámci programu InnovFin."

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek