Fiskální stimuly a automatické stabilizátory

11. 8. 2009 | Zdroj: EU Office ČS, a. s.

Pokračování dokumentu "Fiskální pozice EU a jejích jednotlivých členských zemí pod vlivem krize", který pojednává o aktuálním vývoji fiskální situace EU ovlivněné ekonomickou krizí a přináší komparaci jednotlivých členských států EU s ohledem na využití fiskálního stimulu i stav a výhled základních ukazatelů veřejných financí.

Jak finanční a ekonomická krize začala ve 2. polovině roku 2008 nabírat na síle, Evropská komise v listopadu 2008 zpracovala EERP, jímž se pokusila čelit ekonomickému poklesu; v prosinci téhož roku byl potvrzen a schválen Evropskou radou. S ohledem na rozsah krize plán vyzval k okamžitému a koordinovanému úsilí na podporu poptávky a navrhl reakci v podobě fiskálního stimulu, rovnajícího se 1,5 % HDP EU. Tato hodnota zahrnuje aktivity EU i ty, které jsou prováděny na úrovni jednotlivých členských států.

Fiskální stimul doplňuje důležitou roli, jež v ekonomice EU sehrávají automatické stabilizátory, i roli veřejné podpory finančnímu sektoru. Pro celé období let 2009–2010 se tak dodatečná podpora ekonomických aktivit měřená změnou rozpočtové bilance dá odhadnout ve výši asi 5 % unijního HDP.

Od podzimu 2008 vlády značné většiny členských států EU přijaly soubor aktivit v souladu s EERP. Celkově členské státy přijaly či oznámily opatření fiskálního stimulu v reakci na ekonomický pokles v přibližné částce 1,1 % unijního HDP pro rok 2009 a 0,7 % pro rok 2010. Rozsah opatření i jejich konkrétní podoba se nicméně mezi jednotlivými zeměmi EU výrazně odlišují. V roce 2009 je největší fiskální stimul prováděn ve Španělsku (v rozsahu 2,3 % španělského HDP); další významné stimuly v relaci k síle příslušných ekonomik jsou prováděny v Rakousku (1,8 % rakouského HDP), Finsku (1,7 %), na Maltě (1,6 %), v Německu (1,4 %), Velké Británii (1,4 %), Švédsku (1,4 %) či Lucembursku (1,2 %).

Jelikož se vesměs jedná o země se značným ekonomickým poklesem, i jejich rozpočtové pozice se rychle zhoršují, což však platí – někde i v podstatně větším rozsahu – i pro další země Unie.

Opatření fiskálního stimulu v členských zemích EU v letech 2009 a 2010 (% HDP)
 celkem2009 výdajová stranapříjmová strana2010 celkem
Rakousko1,80,41,41,8
Belgie0,40,20,20,4
Bulharsko0,00,00,00,0
Kypr0,10,10,00,0
ČR1,00,50,50,5
Německo1,40,60,81,9
Dánsko0,40,30,10,8
Estonsko0,20,20,00,3
Řecko0,00,00,00,0
Španělsko2,31,01,30,6
Finsko1,70,61,11,7
Francie1,00,70,30,1
Maďarsko0,00,00,00,0
Irsko0,50,30,20,5
Itálie0,00,2–0,20,0
Litva0,00,00,00,0
Lotyšsko0,00,00,00,0
Lucembursko1,20,11,21,4
Malta1,61,30,31,6
Nizozemsko0,90,40,51,0
Polsko1,00,30,71,5
Portugalsko0,90,90,00,1
Rumunsko0,00,00,00,0
Švédsko1,40,60,81,6
Slovinsko0,60,50,10,5
Slovensko0,10,10,00,0
UK1,40,41,00,0
EU-271,10,50,60,7
Eurozóna1,10,50,60,8

Zdroj: Evropská komise

zpět na začátek

Podobný obrázek rozdělení fiskálních stimulů je předpokládán i pro rok 2010. Nicméně několik zemí, včetně především Španělska, začne příští rok omezovat svá stimulační opatření. Ovšem s ohledem na omezený prostor pro fiskální manévrování v některých členských státech EU tyto ve skutečnosti provádějí stimulační opatření pouze velmi omezeně nebo dokonce vůbec (některé ekonomiky zatím nebyly krizí zásadně zasaženy a tak neexistence stimulů může být i kombinací obojího, což patrně platí například pro Řecko).

Kupříkladu vedle Řecka dále Kypr, Itálie, Slovensko, všechny tři baltské země, Maďarsko, Rumunsko či Bulharsko patří do této skupiny. S ohledem na silné tržní tlaky odrážející velké napětí na veřejné finance, i částečně s ohledem na značné vnější i vnitřní nerovnováhy několik nových členů EU zažádalo o podporu jejich politiky platební bilance.

EERP představuje v přibližně vyrovnaném poměru opatření zaměřená na příjmovou i výdajovou stranu veřejných financí. Usilují o různé cíle: podporu kupní síly domácností; zvýšené výdaje na politiky trhu práce; snížení daní a příspěvků na sociální zabezpečení; další opatření přímo zaměřená na podnikání; a zvýšené veřejné investice.

Účinnost opatření zavedených v kontextu s EERP je potvrzena modelovými výpočty Evropské komise. Celkový dopad fiskálního stimulu ve výši 1 % HDP v roce 2009 a 0,5 % HDP v roce 2010 je odhadován v podobě příspěvku růstové ho stimulu HDP v řádu přibližně 0,75 procentního bodu v roce letošním a 0,35 procentního bodu v roce 2010.

Celkem tedy se započtením automatických stabilizátorů zajišťuje fiskální politika podporu ekonomice v řádu 5,0 % jejího HDP na období let 2009 a 2010, což je ekvivalent přibližně 600 mld. EUR. Největší podíl této podpory přichází z operací automatických stabilizátorů, jež jsou v EU především silné; jejich očekávaný dopad je v období let 2009–2010 přibližně 3,2 % HDP.

Na rozdíl od rozpočtového dopadu nových expanzivních opatření, automatické stabilizátory nezajišťují krátkodobé povzbuzení ekonomiky, ale spíše představují stabilizační efekt na ekonomiku v průběhu cyklu a nevyžadují obezřetné intervence fiskálních autorit; nejčastěji užívanými jsou progresivní daňové systémy a charakter podpor v nezaměstnanosti.

Simulace dopadu balíku fiskálního stimulu v EU
fiskální opatření jako % HDP20092010
podpora kupní síly domácností0,50,2
trh práce0,10,0
opatření zaměřená na korporace (s výjimkou investičních pobídek)0,20,1
investiční pobídky (vůči stávajícím i novým investicím)0,30,1
celkem1,00,5
dopad na růst0,80,3

Zdroj: Eurostat, Evropská komise, vlastní výpočty

Převzato z Měsíčníku EU aktualit vydávaném EU Office České spořitelny, a. s.

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek