Fungující kapitálový trh je důležitý pro ekonomický růst, říká šéf varšavské burzy

30. 6. 2015

  • Země: Polsko
  • Datum zveřejnění: 29.06.2015

ilustrační obrázekPrivatizace přes burzu dělá akciový trh atraktivnějším i pro menší firmy. Polská burza je po moskevské a turecké největší ve východní Evropě. Tamní kapitálový trh se letos bude vypořádávat se zrušením penzijní reformy a s nejistotou, spojenou s volbami.

Rozvoj akciového trhu a fungující burza vytvářejí lepší podmínky pro hospodářský růst a pro transformaci východoevropských ekonomik, říká v rozhovoru pro HN Pawel Tamborski, generální ředitel varšavské burzy. Ta je největší platformou pro obchod s akciemi ve střední Evropě.

"Země, které mají efektivní a dobře fungující kapitálový trh, mají i lepší dynamiku hospodářského růstu," míní Tamborski. "Proto ho u nás propagujeme. Věříme, že se vyplácí se o rozvoj lokálního kapitálového trhu starat."

Příležitost pro všechny

Fungující akciový trh vytváří příležitost pro získání financí domácím i zahraničním firmám, které chtějí rozšířit své podnikání a zvýšit zisk. Prospěch z takové situace má podle šéfa polské burzy ale i veřejnost. Aktivní trh přináší šance pro investování, zhodnocení úspor nebo pro financování penzijního pojištění.

Podle Tamborského má funkční burza výhody i pro vlády, protože mohou část svých podílů prodávat investorům způsobem, jenž je transparentní. "Proces privatizace, který probíhá přes kapitálový trh, je jasný a průhledný. Podmínky těchto transakcí, cena i jiné složky, pak nejsou nic subjektivního. V daný čas jsou velmi objektivní," říká šéf varšavské burzy.

Polsko, jehož ekonomika loni vzrostla o tři procenta, nejrychleji ze všech zemí Evropské unie, se v posledních letech stalo středem zájmu akciových investorů, kteří působí na rozvíjejících se trzích. Varšavská burza je tržní kapitalizací firem, které se na ní obchodují, šestkrát větší než burza v Praze. Je dokonce větší než vídeňská skupina burz, jíž je Praha součástí. Větší burzu mají ve východní Evropě už jen v Moskvě a v Istanbulu.

Za úspěchem stála podle Tamborského ochota státu využívat akciový trh k prodeji podílů ve státních firmách. To vytvořilo prostředí, jež přitahuje domácí i zahraniční investory a mezinárodní fondy. A to zase láká menší firmy, které pak mohou uvažovat o úpisu svých akcií.

Aktivitě burzy také do loňského roku pomáhaly penzijní fondy po vzniku privátního pilíře tamní penzijní reformy. Ty vytvářely poptávku. Pravidla pro investování fondů byla ale loni změněna, když polská vláda reformu penzí zrušila. Součástí změn je například zavedení minimálních limitů pro akcie v portfoliích fondů a větší možnosti investování do zahraničních aktiv.

Tamborski si však myslí, že změny trhu výrazně neuškodí. "Penzijní fondy byly jen jednou ze složek trhu a my stále máme silnou základnu domácího kapitálu," uvádí. "Když budou penzijní fondy investovat více v zahraničí, je to pozitivní i pro nás, pro likviditu na trhu, protože tak budou muset více aktivně obchodovat s akciemi, které předtím jen držely. A likvidita je klíčová pro každou burzu."

Burzu musíte propagovat

Varšava se díky aktivnímu trhu stala místem, kde se obchodují i akcie řady společností, které jsou původně z jiných částí východní Evropy. Kromě 12 firem z Ukrajiny a šesti z Pobaltí zde v minulosti upsalo své akcie i několik firem z Česka. Obchoduje zde i nápojářská skupina Kofola.

A co by měly dělat podle Tamborského menší burzy, jako například pražská, která neměla výhodu privatizace státních podílů a trpí klesajícím zájmem investorů i emitentů? Objem obchodování zde poklesl od roku 2007 na šestinu. "Je důležité propagovat burzu mezi firmami jako jednu z variant financování," myslí si Tamborski. Třeba strategie přijatá jeho burzou loni si dává za cíl udělat z Varšavy trh "první volby" nejen pro firmy z Polska, ale i z regionu, jestliže se rozhodnou pro financování pomocí úpisu akcií.

Podle Tamborského si letos chce burza udržet tempo přírůstků nových emisí, kterých loni bylo celkem 28. V tomto roce je to zatím devět. Navíc se chystá například emise akcií finančního ústavu Bank Pocztowy, který vlastní státní pošta.

Před vedením varšavské burzy ale stojí i další výzva. Investoři a analytici, kteří sledují polský akciový trh, budou v následujících měsících hodnotit výsledek parlamentních voleb, jež se v Polsku plánují na říjen.

Průzkumy volebních preferencí ukazují na vítězství konzervativní strany Právo a spravedlnost. Výměna vládních stran po osmi letech by mohla podle analytiků přinést například zvláštní zdanění bank nebo nucenou konverzi hypoték v zahraničních měnách do zlotých. To by zasáhlo finanční sektor, který má v současnosti v klíčovém akcio­vém indexu téměř čtvrtinové zastoupení.

Zdroj: Hospodářské Noviny iHNed
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade ve Varšavě.

Tisknout Vaše hodnocení: