Gambie: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Akkře (Ghana)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Konzumní zboží je většinou dováženo a distribuováno velkoobchodníky (Libanonci, Indové, Mauritánci, Kuvajťané, Senegalci, Nigerijci). Dovozci luxusního zboží většinou nakoupí a dovezou zboží přímo od výrobce. Význ. roli hraje nár. obch. veletrh.

Podmínkou úspěšného obchodu je navázání vztahu s místním, spolehlivým partnerem (dovozcem, distributorem, zástupcem), s dobrými kontakty. Vedle faktorů, působících ve všech zemích regionu (nízká kupní síla, geografická vzdálenost, pracnost případů, otázka serióznosti partnera, korupce…) existují i specifické faktory jako orientace na tradiční (především senegalské, taiwanské) dodavatele. V případě zájmu doporučujeme kontaktovat HK v Gambii.

 

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Dovozní režim je liberální. V zásadě neexistují množstevní, teritoriální či jiná omezení. Potřebné doklady: Bill of Landing, Certificate of Origin, Delivery Order, Gate Pass.

Gambijská vláda implementuje otevřený ek. model, podporuje rozvoj soukromého sektoru a tržní tvorbu cen. Mezi domácími a zahraničními investory nejsou činěny rozdíly. Omezení se týkají pouze citlivých oblastí - obrany a TV vysílání (které jsou obě doménou státu) a směnáren (kde je omezeno zahr. vlastnictví). Embargo existuje na zakládání soukr. bezp. agentur (private security companies), existující firmy fungují bez omezení.

 

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zákl. kroky jsou: získání potvrzení Obchodního rejstříku, že neexistuje společnost stejného jména; notářem ověřený statut společnosti („společenská smlouva“); výpis z bankovního úštu nebo doklad o složení 10% hodnoty zákl. jmění; uveřejnění statutu společnosti ve Veřejném věstníku; registrace na Ministerstvu financí; registrace u Obchodní komory; získání dokladu o rozhodnutí Obchodního rejstříku.

Agentura na podporu investic a exportu (Gambia Investment and Export Promotion Agency) pracuje na urychlení procedur k zakl. firem a spol. incest. Projektů (‘One-Stop-Shop’).

 

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Inzeráty v médiích, reklama v rozhlase.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Gambie podepsala obě úmluvy o ochraně duševního vlastnictví (Paris Convention for the Protection of Industrial Properte, Bern Convention for the Protection of Literary and Artistic Works). Od roku 2003 je v platnosti gambijský národní Copyright Act. Vláda rovněž podepsala a ratifikovala zákl. dohody o ochraně autorských práv (WIPO Copyrights Treaty, WTO TRIPS Agreement). WIPO Internet Treaties zatím Gambie neratifikovala.

Faktem nicméně je, že vzhledem k nedostatku prostředků a zkušeností je implementace opatření v praxi stále neadekvátní. Zastoupení padělků zboží světových značek (většinou asijského původu) je vysoké.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Upravuje Zákon o veřejných zakázkách. Tendry jsou uveřejňovány v denním tisku.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Ve vztahu k českým firmám jsme dosud nezaznamenali případ obchodního sporu, který by musel být řešen třetí stranou (soudem, místním arbitrážím soudem).

Do kontraktu se v každém případě doporučuje zapokomponovat ustanovení, na základě kterého by případná arbitráž probíhala mimozemi, při řešení sporů dát přednost mimosoudnímu jednání.

Obch. právo (Companies Act) je v Gambii nicméně aplikováno konsistentně, v obch. soudech (systém je založen na anglickém zvykové právu/English Common Law), rozhodnutí zahr. soudů (Foreign Arbitral Awards) jsou akceptována, vlastnická práva vymahatelná. Pokuty (Monetary Judgments) mohou být udělovány v domácí i zahran. měně.

Gambijský trh je stabilizovaný, vláda má zájem o další diversifikaci investic. V případě stojního zažízení je třeba počítat s tím, že dodané stroje budou pracovat v rel. vlhkém či naopak prašném prostředí, v teplotách kolem 35 oC, při  značném kolísání (nebo výpadcích) elektrického napětí. Česká firma musí být připravena na nižší koupěschopnost většiny obyvatel (část výrobků je použité zboží), korupci, ne zcela standardní jednání partnera i gambijských orgánů, nižší kvalifikaci pracovních sil a méně rozvinutou infrastrukturu i značné kulturní odlišnosti (soudní systém se opírá o směs anglického zvyk. práva, tradičních práv. ustanovení i islámského práva sharia).

Gambie je signatářem čl. 8 IMF, kapitálová směna je liberalizovaná, neexistují žádná omezení. Pochybné transakce mohou úřady prověřovat dle Zákona o praní špinavých peněz (Money Laundering Act, 2003). Určitá zdržení při návratnosti investic mohou být v urč. obdobích dána nedostatkem zahr. měn, zdržení jsou ovšem max. několikatýdenní. Na někt. místech sice stále ještě operují nelegální směnárníci, existuje ovšem již 49 směnáren a agentur k převodu prostředků s of. licencí (Forex Bureaus) s 142 pobočkami. Většina komečních bank vede účty v zahr,. měně (Foreign Currency Denominated Accounts, FCDs: zavedeny byly Centr. bankou v 2001).

Obecně se doporučuje opatrnost a co nejlepší zajištění plateb (př. platba předem, potvrzený neodvolatelný LL, atd.).

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Jednacím jazykem při obchodních jednáních v Gambii je angličtina. Význam známostí a osobních kontaktů je pro uzavírání obchodů zásadní. Při vyřizování obchodních (ale i ostatních) záležitostí na úřadech je třeba počítat s relativně vysokou mírou byrokracie a korupce.

Soc. zvyklosti se v konzervativní islámské gambijské společnosti řídí obecnými zásadami slušnosti. Důležitou roli hraje kultura pozdravu - většina lidí bude pobouřena, nepozdraví-li příchozí před zahájením konverzace (jakkoli jejím cílem může být pouze stručný dotaz). Slušný pozdrav může být zásadním klíčem k navázání/přerušení relace (na všech úrovních).

V obch. styku je třeba zdravit s využitím profesního či formálního titulu (pane, paní, slečno). Vizitky je třeba předávat výhradně pravou rukou (levou rukou nelze ani zdravit ani platit či jíst).

Mladší osoba zdraví jako první (většinou arabsky Salaamaleikum/mír s Tebou). Starší osoba, v případě, že chce reagovat, na pozdrav odpovídá (většinou rovněž arabsky Maleikumsalaam/a mír i s Tebou, či v místním jazyce, popř. v angličtině), následuje odpověď osoby mladší. Při vstupu do vymezeného prostoru (byt, dům, kancelář, restaurace, obchod, taxi, ad.), kde se nachází skupina osob, či při odpovědích osobě váženější/starší, je třeba využít tradičního, arabského pozdravu. V hl. městě/větších městech (resp. při vstupu do většího supermarketu či v restauracích pro turisty) není třeba zdravit všechny kolemjdoucí, stačí využít anglického Good morning/afternoon/evening, how is the day, work, etc.

Pozdravy mezi muži se provádějí potřesením pravé ruky (stisk trvá často i několik minut, mnohdy je doprovázen i poklepem na rameno či paži). Pozdravy mezi ženami jsou většinou pouze verbální, popř. pootřesením pravou rukou. Pozdravy mezi muži a ženami jsou rovněž většinou pouze verbální (ženy nikdy mužům nepodávají ruku, s výjimkou případů, kdy nejprve muž k pozdravu natáhne svou). V přísně muslimských komunitách je dotek mezi pohlavími naprosto vyloučen. V některých společenstvích žena před mužem před odpovědí dokonce musí pokleknout (a znovu se postavit). Je-li zdravena skupina osob či osoby ve větší vzdálenosti, je obvyklé, že zdravící nad hlavou potřese spojenýma rukama a pokyne skupině jako celku. Teprve potom (dle hierarchie) pozdraví přítomné individuálně. Nejstarší muži jsou zdraveni jako první, pokračuje se kolem dokola místnosti. Děti si nesmějí dovolit oslovit osobu starší (stává se to - jako urážka - cizincům).

Gambijci jsou vyznavači nepřímé komunikace. Před substantivním rozhovorem předchází povinná (zhruba pětiminutová) konverzace o životě, rodině, práci, počasí, atd. (v zásadě obligatorní součást pozdravu). Očekává se, že nebudou sdělovány starosti či nepříjemné události a je velmi neobvyklé, aby se někdo okamžitě na něco ptal (pokud si někdo př. řekne o „dar“ rovnou, jde o žert).

Gambijci jsou většinou příjemní, nekonfrontační lidé (ne nadarmo se Gambii v dávné historii přezdívalo „Smějící se Pobřeží“). V případě sporů dodnes fungují „mediátoři“, třetí strany.

Gambijská konverzace je obvykle velmi emotivní. Na dobré i špatné zprávy reagují lidé vzrušeně - vzdechy, mimikou, prohlášení často opakují. Obvyklé jsou velmi malé odstupy diskutujících (větší jen mezi osobami opač. pohlaví). Spatřit lze dokonce i páry mužů, vedoucích se - na znak přátelství - za ruku. Naopak manželské páry na veřejnosti vzájemnou náchylnost neprojevují, obvykle dokonce ani nesedávají vedle sebe.

K naprostým spol. tabu patří i vyptávání se na osobní záležitosti a upřené pohledy. Neakceptuje se označení druhé osoby za nezdvořilou (rude) či nečestnou (thief). Nepřijatelné je zvedání prstů na rukou (při autostopu je nezbytné zvedat celou paži). Trestá se fotografování členů ozbr. sil (fotograf riskuje zabavení kamery i fyz. trest).

Ke gambijským specifikům patří i vnímání času. U nikoho se - za žádných okolností - nepředpokládá, že přijde včas („In Shallah Time“…). Spol. podniky začínají téměř výhradně s dvou až čtyřhodinovým zpožděním. Pozdě (až o půl hodiny) chodí i děti do školy, nepravidelně funguje místní doprava, bez časových pravidel pracuje administrativa. Čím vyššího postavení je návštěvník, tím větší zdržení se od něj – automaticky - předpokládá. Na obch. schůzkách v soukromých společnostech je situace o něco lepší nežli ve st. správě, i zde je však nutno počátat se zdržením („jen“ o hodinu či dvě…). Standardní, většinovou omluvou je doprava či počasí (popř. obehraný žert o „GMT“/„Gambia Maybe Time“; či „WATT“/West African International Time“). Zasedání začítá tehdy, až se dostaví všichni účastníci.

Mužské oblečení bývá buď tradiční (kalhoty a delší, splývavý oděv/delší košile z téže látky), či evropské (zj. ve městech, oblek s kravatou). Ženské oblečení je vždy (i mimo města, ve venkovských oblastech) velmi formální - dlouhé sukně (po kotníky) a živůtek (s delším i kratším rukávem) z téže látky, bez hlubšího výstřihu (ve městech popř. i kalhotový kostým s blůzou). Ženské oblečení bývá velmi často barevné, většinou sofistikované - propracované střihy, nákladné látky. Obvyklé je u žen pokrytí hlavy, většinou rovněž z téže látky.

Před (i po) jednání předchází (i následuje) motlitba. Většinou ji vede nejstarší/nejvýznamnější účastník-muž. Někdy je pouze tichá, individuální, někdy hlasitá, kolektivní. Po motlitbě následuje formální vítání účastníků (nejstarším/nejvýznamnějším mužem, vedoucím jednání, počínaje). Zasedání trvají často až 8 h. Diskuse se většinou účastní pouze muži. Vyslovit se ke všem bodům bývá považováno za otázku cti.

Ceny pro cizince jsou systematicky nadsazovány. Na tržištích je třeba počítat se smlouváním (bargaining), ceny v menších kamenných obchůdcích (bitiks) a ceny potravin jsou naopak obvykle fixní. Na trzích (nikoli nepodobným bleším trhů v Evropě, Americe) lze většinou najít vše - od látek po zeleninu, umělecké předměty, boty či šperky.

Státní svátky - Fixní

  • 1. leden (Nový rok)
  • 18. únor (Den nezávislosti)
  • 1. květen (Svátek práce)
  • 25. květen (Den Afriky)
  • 22. červenec (Den revoluce)
  • 15. srpen (Nanebevzetí)
  • 25. prosinec (Vánoce)

Státní svátky - Pohyblivé

  • Ashura  (Den smutku)
  • Eid ul-Fitr (konec Ramadánu)
  • Mouloud (Prorokovo narození)
  • Zjevení Koránu
  • Eid ul-Adhá/Tabaski (Svátek oběti)

Obvyklá prac. doba:

  • v administrativě: 8.00-15.00 (16.00) h (po-čt) a v 8.00-12.30 (so);
  • v bankách, obchodech a podnicích: 8.30-12.00, 14.30-17.30h (po-čt) a v 8.00-12.00 (so).
  • Provozní doba v restauracích: oběd 11.00-14.20h, večeře po 18.00h.

Mezinárodní letiště v Banjulu je otevřeno nepřetržitě, hraniční přechody obvykle pouze od 7.00 do 19.00 h.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Víza

Vízová povinnost pro občany ČR byla sice prez. Jammeh/em k 6.12.2006 zrušena (max. doba bezvízového pobytu je dle dohody pro občany ČR 3 měsíce, v odůvodněných případech s možností prodloužení), implementace rozhodnutí je - zřejmě z důvodu administrativního nedopatření na gambijské straně - ovšem stále problémová a gambijské pasové orgány i diplomatické mise po občanech ČR víza nadále vyžadují.

O vízum je možné požádat na ZÚ Gambie v Bruselu. Ve výjimečných případech existuje možnost získat víza i na banjulském letišti - žadatel musí ovšem nejprve honorárnímu konzulovi ČR v Gambii zaslat žádost o zajištění povolení (anglicky, s dostatečným časovým předstihem: plné jméno, číslo pasu a data příjezdu a odjezdu do/z Gambie). Po příletu, na základě povolení, získá vízum za 1.000 DAL/26,-EUR/645,-CZK. O prodloužení víza lze stejným způsobem pořádat za 500 DAL/13 EUR/322 CZK.

ZÚ Akkra doporučuje zajistit si vízum předem (cf. neriskovat jeho neudělení na hranici či udělení jen na 72 h).

Povolení k pobytu

O povolení k pobytu/prac. pobytu je možno požádat po 56 dnech v zemi. Žadatel musí předložit vyplněnou žádost, kopii pasu a poplatek (1.000 DAL/26,-EUR/645,-CZK za povolení k pobytu; 1.800 DAL/47 EUR/1160 CZK za povolení k pobytu plus pracovní povolení). Gambijský imigrační úřad bude do žadatelova pasu každých 28 dní potvrzovat platnost povolení.

Bezpečnostní rizika

V senegalské enklávě Casamance, na jižní hranici Gambie, probíhá od 80. let separatistický, ozbrojený konflikt. Oblasti se doporučujeme vyhnout.

Zdravotní rizika

Mezinárodní očk. průkaz není povinný. Potvrzení o vakcinaci proti žluté zimnici se vyžaduje jen, přijíždí-li cizinec z místa s akt. výskytem onemocnění (v Gambii došlo k epidemii žluté zimnice naposledy v 1978).

Doporučuje se očkování proti tyfu, meningitidě i žloutence typu A i B.

Gambie je silně malarická oblast, případná zdravotní rizika je nutno před  cestou konzultovat. S sebou je v dostatečném množství záhodno vézt repelenty, sluneční a proti-plísňové krémy a dezinfekci.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Více na:

http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/gambia/

http://www.gambia.pl/files/An%20Introduction%20to%20Doing%20Business%20in%20The%20Gambia.pdf

 

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

V Gambii existují 4 vládní spádové nemocnice (Referral Hospitals - Bajul, Bansang, Farafenni, Bwiam) a tzv. Výzkumná zdrav. rada, hrazená býv. kolon. V. Británií (Medical Research Council -  Banjul). Existuje i 8 větších a 16 menších zdravotních středisek (Medical Centres), zhruba 200 mobilních jednotek (Mobile Clinic Unit Teams) a řada menších soukromých klinik (samostatní lékaři s podpůrným personálem či NGOs). V menších obcích (do 400 osob) fungují pouze tzv. zdravotní konzultanti (Village Health Workers, Traditional Midwifes).

Při ošetření v místních zdravotnických zařízeních (které lze doporučit jen v naléhavých případech) je nutné disponovat hotovostí.  Před cestou se doporučuje uzavřít dobré cestovní pojištění, ve vážnějších případech odlet do ČR.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: