Ghana: Zahraniční obchod a investice

16. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Akkře (Ghana)

Ghana má tržní ekonomiku s relativně málo bariérami pro obchod a investice, ve srovnání s ostatními zeměmi regionu. Ghana je 82. největší exportní ekonomikou světa. V roce 2017 dosáhl export zboží a služeb hodnoty 13,8 mld. USD a dovoz činil 12,78 mld. USD. Její HDP pro rok 2017 byl vypočítán na 46,68 mld. USD a HDP na obyvatele pro rok 2017 byl 1.780 USD. Reaálný růst HDP byl v roce 2017 odhadován na 8%, podpořen hlavně produkcí ropy a zemního plynu.

 

Hlavní exportní komodity Ghany za rok 2017 byly:

  • zlato (USD 4,43 mld.)
  • kakaové boby (USD 1,89 mld.)
  • kokosové ořechy, brazilské a kešu ořechy (USD 987mil.)
  • suriová ropa (USD 960mil.)
  • opracované dřevo (USD 367mil.)

Hlavními dováženými komoditami v r.2017 byly:

  • osobní automobily (USD 881mil.)
  • nákl.automobily (USD 481mil.)
  • cement (USD 389mil.)
  • rýže (USD 287mil.)
  • nefiletované mražené ryby (USD 263mil.)

Hlavními destinacemi vývozu z Ghany byly v r.2017:

  • Švýcarsko (USD 1,.87 mld.)
  • Indie (USD 1,56 mld.)
  • Spojené Arabské Emiráty (USD 1,43 mld.)
  • Čína (USD 941mil.)
  • Vietnam (USD 549mil.)

Hlavními dovozci do Ghany v roce 2017 byly:

  • Čína (USD 4,67 mld.)
  • USA (USD 831mil.)
  • Velká Británie (USD 749mil.)
  • Indie (USD 712mil.)
  • Nizozemí (USD 485mil.)

Z hlediska investičních příležitostí je dobré vědět, že Ghana je 4. nevýhodnější zemí pro investice na Africkém kontiinentu po Jižní Africe, Nigérii a Keni. Prioritní oblasti pro investice jsou:

  • zemědělství a na ně navazující agroprůmysl - produkce drůbežího masa, závody na zpracování přebytků produkce ovoce a zeleniny,
  • obranný průmysl - údržba a modernizace vojenské techniky, obnova výzbroje a výstroje
  • zpracování odpadu - spalovny, třídírny
  • úpravny a čistírny vody
  • infrastruktura - zejména z hlediska přístupu k zemědělským plochám
  • sociální oblast (školství a zdravotnictví)
  • vládní služby (různé registry)
  • turistika

 Přímé zahraniční investice v r.2017:  3,5 mld. USD

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz

16.2

15,7

10,9

10,5

13,8

Dovoz

22,4

18,4

13,8

13,3

12,7

Saldo

-6,2

-2,7

-2,9

-2,8

1,1

Údaje jsou mld. USD
Zdroj: Trading Economics

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Projekt vytvoření západoafrické oblasti volného obchodu a jednotné západoafrické měny v rámci kontinentální zóny volného obchodu - Continental Free Trade Area (CFTA), vedené Africkou Uniíí, postupuje pomalu, podobně i prohlubování integrace západoafrických zemí v rámci ekonomického sdružení států západní Afriky ECOWAS zaostává za deklarovanými cíly. Nigérie a Ghana proto v únoru 2018 vytvořili nové strategické partnerství, podepsáním Memeronda o Porozumění mezi Nigeria Export Processing Zones Authority (NEPZA) a Ghana Free Trade Board (GFTB), jako způsob posíení ekonomické spolupráce mezi těmito zeměmi. 

 

V lednu 2015 zahájila práci pobočka European Business Organisation v Ghaně (EBO-Ghana), první pobočka EBO na Africkém kontinentu. V srpnu 2016 došlo k podepsání předběžné dohody o partnerství s EU - Interim Economic Partnership Agreement (iEPA). EPA poskytuje bezcelní dovoz a dovoz bez kvót pro veškerý export z Ghany, který se týká zemědělství a lokální produkce, na trhy EU, zatímco Ghana bude postupně a částečně liberalizovat dovoz z EU. Tímto způsobem se ochrání stávající pracovní příležitosti v exportních odvětvích a umožní příliv investic s cílem vytvořit další pracovní pozice.

 

Zahraniční obchod mezi členskými zeměmi EU a Ghanou tvořil v roce 2017 více než 70% celkového zahraničního obchodu Ghany, kdežto zahraniční obchod se zeměmi Afrického kontinentu činil méně než 2%.

Hlavními obchodními partnery Ghany nadále zůstávají, i přes pokles jejich podílu, zejména evropské země jako je Švýcarsko, Velká Británie, Francie, Nizozemí, Německo, Itálie a dále země jako Indie, UAE, Čína, Vietnam, JAR, Brazílie, Japonsko a USA. V rámci společenství ECOWAS jsou nejdůležitějšími partnery Nigérie, Burkina Faso, Benin, Pobřeží slonoviny a Togo.

 

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V roce 2017 byly hlavními komoditami exportu:

  • zlato (4,43 mld. USD)
  • kakaové boby (1,89 mld. USD)
  • para, kokosové a kešu ořechy (987 mil. USD)
  • surová ropa (960 mil. USD)
  • řezané dřevo (367 mil. USD)

importu:

  • osobní vozidla (881 mil. USD)
  • nákladní vozidla (481 mil. USD)
  • cement (389 mil. USD)
  • rýže (287 mil. USD)
  • nefiletované mražené ryby (263 mil. USD)

 

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zákon o zónách volného obchodu (č. 504/1995) je jednou z iniciativ ghanské vlády na přilákání zahraničních přímých investic. Zakládání výrobních podniků se předpokládá především v průmyslové oblasti u přístavu Tema a Takoradi a v Akkře. Společnost založená v tomto režimu (10 let daňové prázdniny a bezcelní dovoz) musí vyrábět 70 % na vývoz. Aktivity řídí Ghana Free Zones Board.

 

V Ghaně jsou evidovány následující free zóny:

  • Export Processing Zone (EPZ) v Temě o rozloze 1.200 akrů
    • navržená jako víceúčelová s textilní a oděvní oblastí
  • EPZ v Sekondi o rozloze 2.200 akrů
    • projektovaná pro zpracování ropy a související činnosti
  • EPZ v Shama o rozloze 3.000 akrů
    • navržená jako víceúčelová
  • EPZ v Ashanti o rozloze 1.090 akrů
    • určená pro rozvoj ICT parku

Volná zóna může vzniknout kdekoli v Ghaně na základě rozhodnutí Ghana Free Zones Board.

 

Finanční pobídky pro investory:

  • 100% výjimka od placení přímých a nepřímých daní a poplatků na veškerý import pro výrobu a export v zónách volného obchodu
  • 100% výjimka na platbu daně z příjmu na zisk po dobu 10-ti let a poté daň nepřesáhne 8%
  • celková výjimka na placení daň ze mzdy z dividend které vzniknou z investic mimo volné zóny
  • výjimka z dvojího zdanění pro zahraniční investory a zaměstnance u těch zemí, kde má Ghana smlouvu o zení dvojího zdanění

Nefinanční pobídky pro investory:

  • žádné požadavky na licenci k dovozu
  • minimální celní formality
  • 100% vlastnictví akciíí investorem je povoleno pro místního nebo zahraničního investora ve volných zónách
  • nejsou stanoveny žádné podmínky nebo omezení repatriaci dividend nebo čistého zisku, plateb za zahraničních služby k půjčkám, plateb za poplatky za transfer technologí
  • investor ve volné zóně má povolen účet v zahraniční měně u banky v Ghaně
  • minimálně 70% roční výroby zboží a služeb z podniku ve volné zóně musí být vyvezeno a až 30% produkce může být prodáno na místním trhu
  • Investoři ve vh zónách jsou také chráněni proti znárodnění a vyvlastnění

 

 

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Hlavní právní předpisy pro investory:

  • Transfer Pricing Regulations, 2012 (L.I. 2188)
  • Ghana Investment Promotion Centre Act 2013, (Act 865)
  • Technology Transfer Regulations, 1992, (LI 1547)

Dle GIPC (Ghana Investment Promotion Center) dosahovaly přímé zahraniční investice (Free Direct Investments) FDI v roce 2016 2,4 mld. USD (8,2% HDP) a 4,91 mld. USd v roce 2017. 

 

Struktura investic:

  • služby (27,6%)
  • výroba (27,06%)
  • zprostředkovatelské služby (18,23%)
  • obchod (16,67%)
  • stavebnictví (7,29%)

Umístění investic:

  • Accra + okolí (83%)
  • Ashanti Region  (6%)
  • Western Region (4%)
  • Central, Volta, Northern, Brong Ahafo (7%)

 FDI vytvořily za rok 2017 13.108 pracovních míst.

 

Hlavními investory byli Nizozemí, Čína, Francie, UK, Mauricius, Irán, Dánsko, Singapur, Kongo, USA, JAR, Turecko, Německo

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Přilákání zahraničních investic je součástí hospodářské politiky ghanské vlády. Zahraniční investoři mají řadu výhod a záleží, v kterém režimu firma působí (podniky v zóně volného obchodu mají výhody viz kapitola 2.4., jiné úlevy a pobídky jsou stanoveny zákonem o Ghana Investment Promotion Centre, jiný platí pro těžební firmy). Detailní informace jsou uvedeny na GIPCGFZB.  Vláda se přednostně orientuje na ghanskou diasporu v zahraničí.

 

Dříve pro zakládání společností neplatila v podstatě žádná omezení, zahraniční partner mohl mít ve firmě majoritu, nebo ji mohl i plně vlastnit. V roce 2013 začal ovšem platit „local content“, který zamezuje zahraničním investorům podnikat ve sférách:

  • drobné zboží
  • taxi služby nebo pronájem aut s vozovým parkem menším než 25 vozidels
  • loteria (s výjimkou stolního fotbalu)
  • provoz salónů krásy a kadeřnictví
  • tisk stíracích platebních karet pro telekomunikační služby
  • výroba sešitů a kancelářských potřeb
  • maloobchod s použitými farmaceutickými produkty
  • výroba, dodávky a maloobchod s pitnou vodou v plastových sáčcích

Sektory, kde mají investoři omezený vstup jsou

  • telekommunikace

  • bankovní sféra

  • rybářství

  • těžební průmysl

  • petrochemický průmysl

  • nemovitosti

Ve společném podniku je minimální požadovaný kapitál USD 200.000, (dříve 10 000 USD), v hotovosti nebo ekvivalent ve zboží nebo kombinace obojího. Pokud jde o společný podnik mezi zahr.investorem a Ghanským občanem, pak vlastnický podíl Ghaňana v podniku nesmí být menší než 10%. Pro společnost 100% vlastněnou zahraničním investorem, je minimální požadovaný kapitál USD 500.000, (dříve 50 000 USD), v hotovosti nebo ve zboží nebo kombinace obojího.

Pro obchodní (nevýrobní) společnost je minimální požadovaný kapitál USD 1 000 000 v hotovosti nebo ekvivalent ve zboží nebo kombinace obojího. Zahraniční investor podnikající v obchodě musí také zaměstnat minimálně 20 Ghaňanů v odborných profesích.  

Pracovní právo je řízeno Zákoníkem práce z roku 2003. Pracovní spory řeší National Labour Commission. Více o pracovním právu v Ghaně na:  LABOUR-ACT

Neexistuje zákon, který by nařizoval zastoupení odborů v managementu nebo vyplácení výkonnostních podílů.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: