Ghana: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Akkře (Ghana)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz

14,6

16.8

16,2

15,7

-

Dovoz

19,5

22,0

22,4

18,4

-

Saldo

-4,9

-5,2

-6,2

-2,7

-

Údaje jsou mld. USD
Zdroj: African Economic Outlook, WTO

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Projekt vytvoření západoafrické oblasti volného obchodu a jednotné západoafrické měny postupuje pomalu, podobně i prohlubování integrace západoafrických zemí v rámci ECOWAS zaostává za deklarovanými cíly. Hlavními obchodními partnery Ghany mezi vyspělými zeměmi nadále zůstávají, přes pokles jejich podílu, zejména evropské země (Velká Británie, Francie, Nizozemí, Německo, Itálie), dále Turecko, Brazílie, Jižní Afrika, Japonsko a USA. Velice rychle rostou dovozy z Číny a Indie. V rámci společenství ECOWAS jsou důležitými partnery Nigérie (Ghana dováží ropu a plyn), Benin, Pobřeží slonoviny a Togo.

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavními vývozními položkami Ghany jsou zlato (2/5 hodnoty celkového vývozu), surová ropa a kakao (obě komodity po 1/5 hodnoty vývozu) a dřevo (méně ropu, diamanty, bauxit, mangan); dováží automobily, strojírenské výrobky, spotřební zboží všeho druhu, chemikálie, elektroniku, ropu a ropné produkty, textil, léky atd.

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zákon o zónách volného obchodu (č. 504/1995) je jednou z iniciativ ghanské vlády na přilákání zahraničních přímých investic. Zakládání výrobních podniků se předpokládá především v průmyslové oblasti u přístavu Tema a Takoradi a v Akkře. Společnost založená v tomto režimu (10 let daňové prázdniny a bezcelní dovoz) musí vyrábět 70 % na vývoz. Aktivity řídí Ghana Free Zones Board.

 

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice se od roku 2013 řídí investičním zákonem, the GIPC Act, 2013 (Act 865).

Přímé zahraniční investice činily v roce 2013 podle statistiky Ghana Investment Promotion Council (GIPC) 3,9 mld. USD. Výroba se na nich podílela 48,08 %, obchod 31,25 %, komunikace 14,88 %, výstavba: 3,9 % . Nejvíce projektů bylo registrováno v hlavním městě Akkře (65), celkem 3 projekty v Západním regionu, po 2 v regionu Ashanti a ve Východním regionu.

Databáze World Bank uvádí příliv zahraničních investic okolo 3,363 mld. USD za rok 2014, což tvoří 8,7 % HDP země. Podle GIPC byly investice rozděleny do 184 projektů, z nichž cca 35 % bylo registrováno v Greater Accra. 

Dle GIPC dosahovaly FDI v roce 2015 celých 2,33 mld. USD. Pokles je přisuzován nižšímu počtu projektů (celkem 170, tedy o 14 méně než v r. 2014). Projekty přispěly k vytvoření 14 948 nových pracovních míst, přičemž 13 534 bylo vytvořeno striktně pro Ghaňany. Nejvíce projektů bylo alokováno v oblasti Greater Accra, a to celkem 44. Většina projektů se věnovala oblasti služeb, jež zahrnovali i ICT a těžbu, a dále stavebnictví. Mezi největší investory za rok 2015 patří Korea, Čína, Nizozemí, Irsko, Indie, Singapur a SAE. 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Přilákání zahraničních investic je součástí hospodářské politiky ghanské vlády. Zahraniční investoři mají řadu výhod a záleží, v kterém režimu firma působí (podniky v zóně volného obchodu mají 10 let daňové prázdniny, jiné úlevy a pobídky jsou stanoveny zákonem o Ghana Investment Promotion Centre, jiný platí pro těžební firmy). Detailní informace jsou uvedeny na www.gipc.org.gh. Vláda se přednostně orientuje na ghanskou diasporu v zahraničí.

Dříve pro zakládání společností neplatila v podstatě žádná omezení, zahraniční partner mohl mít ve firmě majoritu, nebo ji mohl i plně vlastnit. V roce 2013 začal ovšem platit „local content“, který zamezuje zahraničním investorům podnikat ve sférách, jako jsou taxi služby nebo pohonné hmoty. „Local content“ také navyšuje kapitálovou účast zahraničního společníka. Společný podnik výrobního charakteru je možné založit za podmínky minimální kapitálové účasti zahraničního partnera ve výši 200 000 USD (dříve 10 000 USD), výrobní podnik ve 100% vlastnictví cizího subjektu je nutné zakládat s min. kapitálem 500 000 USD (dříve 50 000 USD). 

Pracovní právo je řízeno Zákoníkem práce z roku 2003. Pracovní spory řeší National Labour Commission. Neexistuje zákon, který by nařizoval zastoupení odborů v managementu nebo vyplácení výkonnostních podílů.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: