Ghanské zlatonosné pobřeží teď nese i ropu a kakao

30. 6. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Z klasické banánové republiky se chce Ghana díky ziskům z těžby ropy změnit na regionálního šampiona.

Ghanská bankovkaKdyž Portugalci v 15. století kolonizovali západní pobřeží Afriky, našli zlato. Začali proto oblasti v Guinejském zálivu říkat Zlatonosné pobřeží. Dnes se tam ležící stát jmenuje Ghana, žlutavé zlato se v něm ale těží pořád. Navíc ale přibylo i to černé.

Podobně jako v nedaleké Nigérii i v Ghaně se našla naditá ložiska ropy a zemního plynu. Ghana má šesté největší zásoby mezi africkými zeměmi. Zisky z těžby mají pomoct proměnit Ghanu v nejmodernější stát západní Afriky. Vládě ale – stejně jako v jiných státech spoléhajících na ropu – udělal čáru přes (státní) rozpočet pád světových cen černého zlata v roce 2014.

Zatím ty banány

Ghana může na první pohled působit jako klasická banánová republika. Dokládal by to ostatně i fakt, že ještě v loňském roce 2014 tvořily plných 40 procent dovozu z této země do České republiky skutečně právě banány, které jsou zároveň hlavní dovozní položkou. I další hlavní komodity na dovozním seznamu - kaučuk a surový hliník - zdánlivě indikují klasickou rozvojovou zemi vyvážející nezpracované suroviny a zemědělské plodiny.

Ve skutečnosti je ale Ghana možná nejslibnější trh západní Afriky. Především je dlouhodobě stabilní a vyhýbají se jí větší ozbrojené konflikty a státní převraty, což je jinak v oblasti Guinejského zálivu spíš výjimkou. Země také bývala v novověku britskou kolonií, což má ty příznivé dopady, že se zde na úřadech i v byznysu dochovalo cosi z britského spořádaného stylu a také se zde obchodník může dohovořit angličtinou.

Na daňové prázdniny

Ghaňané nechtějí své solidní přírodní a nerostné zdroje jen krátkozrace plundrovat, ale hodlají k nim při vývozu přihodit i náležitou přidanou hodnotu. Nevyvážet jen kakaové boby a diamanty, ale zpracované kakao a šperky. Usilují proto nyní o vytvoření domácího zpracovatelského průmyslu. Dobře to už využila například česká firma Knights, která zprovoznila nové výrobní linky v továrně na výrobu bot ve městě Kumasi, kterou v 60. letech postavili také Čechoslováci.

Ghana v současnosti láká zahraniční investory do svých volných zón, a to na vábničku až desetiletých daňových prázdnin. Příležitostí bude v nejbližší době výstavba elektráren, protože akutní nedostatek elektřiny pro rostoucí průmysl a populaci je už nyní největším problémem země. Šancí by také mohly být dodávky zbraní a výzbroje pro ghanské ozbrojené složky. Ghanští vojáci jsou častými účastníky mírových misí v Africe a Ghana se výrazně angažuje ve zklidnění poměrů v celé oblasti Guinejského zálivu.

Ti co umějí fotbal

Všechny plány ale závisejí na tom, nakolik bude Zlatonosné pobřeží při penězích. A protože letos tamější ekonomiku potrefil propad ropných příjmů, přiklepl Mezinárodní měnový fond Ghaně v květnu úvěr se slušnou sumičkou 920 milionů dolarů, která má zavlažit rozvoj ghanské infrastruktury.

Ghana prostě má s čím pracovat. Při pohledu z české kotliny je bohužel tahle africká země zatím poněkud přehlížena. Typický Čech si při troše vůle možná vzpomene, že „to jsou ti, co nás v roce 2006 porazili 2:0 na mistrovství světa ve fotbale", nebo že „to je ten kout Afriky, odkud chodí podvodné e-maily". Obchodně je ale pro český byznys Ghana ještě společně s Nigérií určitě nejlepší adresou západoafrického regionu.

I proto v hlavním městě Akkře aktivně funguje český zastupitelský úřad, do jehož působnosti patří i okolní země. Český vývoz do Ghany jen v loňské sezoně meziročně povyskočil skoro o deset procent na 345 milionů korun, když nejvíce české firmy do země dovážely stroje, osobní auta, traktory a papír či lepenku.

Ve druhém plánu se dá nakonec troufale spekulovat i o tom, že pokud by se českým firmám podařilo uchytit v Ghaně, mohly by ji v budoucnu využít i pro případný obchod se sousedními, zatím méně stabilními zeměmi, jako jsou Pobřeží slonoviny, Benin nebo Togo.

Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Autor článku: Tomáš Stingl

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek