Gruzie: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Tbilisi (Gruzie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance

Mil. USD

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015* leden - listopad

Obrat

6 444

7 797

5 634

6 935

9 254

10 425

10 934

11 454

8892

Vývoz (FOB)

1 232

1 495

1 134

1 677

2 189

2 375

2 908

2 861

2019

Dovoz (CIF)

5 212

6 302

4 500

5 257

7 065

8 049

8 026

8 593

6873

Saldo

-3 980

-4 806

-3 367

-3 580

-4 876

-5 674

-5 117

-5 733

-4854

* Předběžné údaje
Zdroj: www.geostat.ge

Obchodní výměna

V Gruzii v hodnoceném období (leden-listopad) i nadále trvala nerovnováha obchodní výměny. Dovoz stále výrazně převyšuje vývoz. Gruzie je tak i nadále závislá na dovozu a jen velmi málo své produkce exportuje. Jediným řešením tak podle odborníků zůstává přilákání přímých zahraničních investic, k čemuž je nezbytné budovat svobodnou ekonomiku spojenou s celou řadou reformních kroků a řešení.

Celkový objem obchodní výměny dosáhl v období leden - listopad 2015 výše 8892,1 mil. USD, což je o 14,2% méně než ve stejném období roku 2014. Dovoz v tomto objemu čítá 6873 mil. USD, což představuje 11,1% snížení. Vývoz činí 2019,1 mil. USD, což představuje 23,2% snížení. Obchodní bilance tak zůstává negativní (-4854 mil. USD).

Nejvýznamnějšími obchodními partnery Gruzie zůstávají i nadále Turecko, Ázerbájdžán, Čína a Rusko.

Gruzínský import

Objem importu v měsících leden - listopad 2015 dosáhl výše 6873 mil. USD, což představuje 11% snížení dovozu. Hlavní dovozní položkou byla ve sledovaném období ropa a ropné produkty, dále osobní automobily, zemní plyn a farmaceutické výrobky. Nejvíce zboží se dovezlo z Turecka, Číny, Ruska, Ázerbájdžánu a Ukrajiny.

Dovoz Gruzie ze zemí EU za 11 měsíců roku 2015 dosáhl 32% celkového dovozu Gruzie. Import ze zemí EU se tak zvýšil o 4% ve srovnání s analogickým obdobím roku 2014.

Dovoz ze států SNS dosáhl za 11 měsíců roku 2015 25% celkového dovozu Gruzie. Celkově však došlo k 1% snížení dovozu z těchto zemí ve srovnání s analogickým obdobím roku 2014.

Gruzínský export

Gruzínský export v období leden - listopad 2015 dosáhl výše 2019 mil. USD, což představuje 23% snížení oproti stejnému období roku 2014. Hlavní vývozní položkou zůstávají i nadále feroslitiny, osobní automobily, ořechy aj.

Mezi hlavní obchodní partnery patřil Ázerbájdžán, Turecko, Arménie, Bulharsko, Rusko.

Vývoz Gruzie do zemí EU za 11 měsíců roku 2015 dosáhl 30% celkového vývozu Gruzie. Export do zemí EU se tak zvýšil o 8% ve srovnání s analogickým obdobím roku 2014.

Vývoz Gruzie do států SNS dosáhl za 11 měsíců roku 2015 38% celkové vývozu Gruzie. Celkově však došlo k  44% snížení vývozu do států SNS ve srovnání s analogickým obdobím roku 2014.

 

 

 

            

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zahraniční investice (FDI)

 

Dle předběžných statistických údajů gruzínského Národního statistického úřadu dosáhl objem zahraničních investic v období leden - září 2015 celkové výše 489 mil. USD, což je oproti 726 mil. USD ve stejném období loňského roku výrazný pokles. Nejvýraznějšími příjemci FDI byl ve sledovaném období sektor dopravy a komunikací. Nejvýznamnějšími investory byli Ázerbájdžán, EU a Turecko.

 

 

Mil. USD

Year

Total

Q I

Q II

Q III

Q IV

2005

449.8

89.4

105.9

75.6

178.9

2006

1 190.4

146.0

306.9

280.7

456.7

2007

2 014.8

421.4

401.5

489.1

702.9

2008

1 564.0

537.7

605.4

134.7

286.2

2009

658.4

114.0

177.2

173.2

194.0

2010

814.5

166.5

208.3

225.6

214.1

2011

1117.2

209.7

248.3

316.6

342.6

2012

911.6

261.2

217.7

199.0

233.7

2013

941.9

252.3

207.9

254.8

226.9

2014

1 758.4

309.5

196.2

726.0

526.7

2015*

1019.0

175.3

354.7

489.0

 
           


* Preliminary Data.

 

Obchodní výměna

 

V Gruzii v hodnoceném období (leden-listopad) i nadále trvala nerovnováha obchodní výměny. Dovoz stále výrazně převyšuje vývoz. Gruzie je tak i nadále závislá na dovozu a jen velmi málo své produkce exportuje. Jediným řešením tak podle odborníků zůstává přilákání přímých zahraničních investic, k čemuž je nezbytné budovat svobodnou ekonomiku spojenou s celou řadou reformních kroků a řešení.

 

Celkový objem obchodní výměny dosáhl v období leden - listopad 2015 výše 8892,1 mil. USD, což je o 14,2% méně než ve stejném období roku 2014. Dovoz v tomto objemu čítá 6873 mil. USD, což představuje 11,1% snížení. Vývoz činí 2019,1 mil. USD, což představuje 23,2% snížení. Obchodní bilance tak zůstává negativní (-4854 mil. USD).

 

Nejvýznamnějšími obchodními partnery Gruzie zůstávají i nadále Turecko, Ázerbájdžán, Čína a Rusko.

 

USD

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015*   January-November

External Trade Turnover

6444

7797

5634

6935

9225

10413

10921

11454

8892

Export (FOB)

1232

1495

1134

1677

2187

2376

2910

2861

2019

Import (CIF)

5212

6302

4500

5257

7038

8037

8012

8593

6873

Balance

-3980

-4806

-3367

-3580

-4852

-5661

-5102

-5733

-4854

 

*preliminary data

 

Gruzínský import

 

Objem importu v měsících leden - listopad 2015 dosáhl výše 6873 mil. USD, což představuje 11% snížení dovozu. Hlavní dovozní položkou byla ve sledovaném období ropa a ropné produkty, dále osobní automobily, zemní plyn a farmaceutické výrobky. Nejvíce zboží se dovezlo z Turecka, Číny, Ruska, Ázerbájdžánu a Ukrajiny.

 

Dovoz Gruzie ze zemí EU za 11 měsíců roku 2015 dosáhl 32% celkového dovozu Gruzie. Import ze zemí EU se tak zvýšil o 4% ve srovnání s analogickým obdobím roku 2014.

 

Dovoz ze států SNS dosáhl za 11 měsíců roku 2015 25% celkového dovozu Gruzie. Celkově však došlo k 1% snížení dovozu z těchto zemí ve srovnání s analogickým obdobím roku 2014.

        

 

                            

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

    

Gruzínský export

 

Gruzínský export v období leden - listopad 2015 dosáhl výše 2019 mil. USD, což představuje 23% snížení oproti stejnému období roku 2014. Hlavní vývozní položkou zůstávají i nadále feroslitiny, osobní automobily, ořechy aj.

 

Mezi hlavní obchodní partnery patřil Ázerbájdžán, Turecko, Arménie, Bulharsko, Rusko.

 

Vývoz Gruzie do zemí EU za 11 měsíců roku 2015 dosáhl 30% celkového vývozu Gruzie. Export do zemí EU se tak zvýšil o 8% ve srovnání s analogickým obdobím roku 2014.

 

Vývoz Gruzie do států SNS dosáhl za 11 měsíců roku 2015 38% celkové vývozu Gruzie. Celkově však došlo k  44% snížení vývozu do států SNS ve srovnání s analogickým obdobím roku 2014.

 

Za zmínku stojí zejména vývoj GE-RU obchodní výměny. Do Ruska se v období leden - listopad 2014 vyvezlo 26 570 tun hroznového vína v celkové hodnotě 103 mil. USD, zatímco v letošním roce ve stejném období se do Ruska vyvezlo pouze 12 354 tun, což odpovídá celkové hodnotě
39,9 mil. USD. Také u komodit jako je minerální voda došlo k výraznému poklesu. V období leden - listopad 2015 se do Ruska vyvezla minerální voda v celkovém objemu 28,5 mil. USD, zatímco ve stejném období 2014 se vyvezlo vod za 62,9 mil. USD. Z Ruska se naopak stabilně dováží ropa, zemní plyn a elektrická energie.

 

            

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zahraniční investice (FDI)

 

Dle předběžných statistických údajů gruzínského Národního statistického úřadu dosáhl objem zahraničních investic v období leden - září 2015 celkové výše 489 mil. USD, což je oproti 726 mil. USD ve stejném období loňského roku výrazný pokles. Nejvýraznějšími příjemci FDI byl ve sledovaném období sektor dopravy a komunikací. Nejvýznamnějšími investory byli Ázerbájdžán, EU a Turecko.

 

 

Mil. USD

Year

Total

Q I

Q II

Q III

Q IV

2005

449.8

89.4

105.9

75.6

178.9

2006

1 190.4

146.0

306.9

280.7

456.7

2007

2 014.8

421.4

401.5

489.1

702.9

2008

1 564.0

537.7

605.4

134.7

286.2

2009

658.4

114.0

177.2

173.2

194.0

2010

814.5

166.5

208.3

225.6

214.1

2011

1117.2

209.7

248.3

316.6

342.6

2012

911.6

261.2

217.7

199.0

233.7

2013

941.9

252.3

207.9

254.8

226.9

2014

1 758.4

309.5

196.2

726.0

526.7

2015*

1019.0

175.3

354.7

489.0

 
           


* Preliminary Data.

 Obchodní výměna

 V Gruzii v hodnoceném období (leden-listopad) i nadále trvala nerovnováha obchodní výměny. Dovoz stále výrazně převyšuje vývoz. Gruzie je tak i nadále závislá na dovozu a jen velmi málo své produkce exportuje. Jediným řešením tak podle odborníků zůstává přilákání přímých zahraničních investic, k čemuž je nezbytné budovat svobodnou ekonomiku spojenou s celou řadou reformních kroků a řešení.

Celkový objem obchodní výměny dosáhl v období leden - listopad 2015 výše 8892,1 mil. USD, což je o 14,2% méně než ve stejném období roku 2014. Dovoz v tomto objemu čítá 6873 mil. USD, což představuje 11,1% snížení. Vývoz činí 2019,1 mil. USD, což představuje 23,2% snížení. Obchodní bilance tak zůstává negativní (-4854 mil. USD).

Nejvýznamnějšími obchodními partnery Gruzie zůstávají i nadále Turecko, Ázerbájdžán, Čína a Rusko.

 USD

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015*   January-November

External Trade Turnover

6444

7797

5634

6935

9225

10413

10921

11454

8892

Export (FOB)

1232

1495

1134

1677

2187

2376

2910

2861

2019

Import (CIF)

5212

6302

4500

5257

7038

8037

8012

8593

6873

Balance

-3980

-4806

-3367

-3580

-4852

-5661

-5102

-5733

-4854

 *preliminary data

 Gruzínský import

 Objem importu v měsících leden - listopad 2015 dosáhl výše 6873 mil. USD, což představuje 11% snížení dovozu. Hlavní dovozní položkou byla ve sledovaném období ropa a ropné produkty, dále osobní automobily, zemní plyn a farmaceutické výrobky. Nejvíce zboží se dovezlo z Turecka, Číny, Ruska, Ázerbájdžánu a Ukrajiny.

Dovoz Gruzie ze zemí EU za 11 měsíců roku 2015 dosáhl 32% celkového dovozu Gruzie. Import ze zemí EU se tak zvýšil o 4% ve srovnání s analogickým obdobím roku 2014.

Dovoz ze států SNS dosáhl za 11 měsíců roku 2015 25% celkového dovozu Gruzie. Celkově však došlo k 1% snížení dovozu z těchto zemí ve srovnání s analogickým obdobím roku 2014.

        

Gruzínský export

Gruzínský export v období leden - listopad 2015 dosáhl výše 2019 mil. USD, což představuje 23% snížení oproti stejnému období roku 2014. Hlavní vývozní položkou zůstávají i nadále feroslitiny, osobní automobily, ořechy aj.

Mezi hlavní obchodní partnery patřil Ázerbájdžán, Turecko, Arménie, Bulharsko, Rusko.

Vývoz Gruzie do zemí EU za 11 měsíců roku 2015 dosáhl 30% celkového vývozu Gruzie. Export do zemí EU se tak zvýšil o 8% ve srovnání s analogickým obdobím roku 2014.

Vývoz Gruzie do států SNS dosáhl za 11 měsíců roku 2015 38% celkové vývozu Gruzie. Celkově však došlo k  44% snížení vývozu do států SNS ve srovnání s analogickým obdobím roku 2014.

 

 

 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavními obchodními partnery Gruzie podle obratu zboží jsou: Turecko, Ázerbájdžán, Ukrajina, Rusko (posun z 6. místa v roce 2012), Čína, Německo, Arménie, USA, Bulharsko, Rumunsko.

Dovoz Gruzie ze zemí EU za 11 měsíců roku 2015 dosáhl 32% celkového dovozu Gruzie. Import ze zemí EU se tak zvýšil o 4% ve srovnání s analogickým obdobím roku 2014.

Dovoz ze států SNS dosáhl za 11 měsíců roku 2015 25% celkového dovozu Gruzie. Celkově však došlo k 1% snížení dovozu z těchto zemí ve srovnání s analogickým obdobím roku 2014.

Vývoz Gruzie do zemí EU za 11 měsíců roku 2015 dosáhl 30% celkového vývozu Gruzie. Export do zemí EU se tak zvýšil o 8% ve srovnání s analogickým obdobím roku 2014.

Vývoz Gruzie do států SNS dosáhl za 11 měsíců roku 2015 38% celkové vývozu Gruzie. Celkově však došlo k  44% snížení vývozu do států SNS ve srovnání s analogickým obdobím roku 2014.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní dovozní položkou byla v roce 2015 ropa a ropné produkty, dále osobní automobily, zemní plyn a farmaceutické výrobky.

Hlavní vývozní položkou zůstávají i nadále feroslitiny, osobní automobily, ořechy aj.

Hlavní vývozní komodity:

 

 

Hlavní dovozní komodity:

 

 

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Gruzii aktuálně existují 3 zóny volného obchodu (FIZ) - v Kutaisi, Poti a Tbilisi

Zóna volného obchodu (FIZ) KUTAISI

Byla vytvořena v roce 2009 Gruzínským mezinárodním holdingem.

FIZ je specificky zaměřena na obchod a služby, těžký průmysl, vybavení domácností a skladování, průmyslovou výrobu. FIZ má 27 ha a má kapacitu pro 12 firem.

Zóna volného obchodu (FIZ) POTI

FIZ byla otevřena v roce 2008 (jako vůbec první FIZ na jižním Kavkaze) společností RAK Investment Authority (SAE). FIZ je v bezprostřední blízkosti největšího gruzínského přístavu v Poti. FIZ má 300 ha okolo přístavu a předpokládá se, že by mohla přilákat cca 1mld. USD zahraničních investic.

Zóna volného obchodu (FIZ) Tbilisi

FIZ je ve fázi projektu a je situována ve vzdálenosti cca 13km od městského centra. FIZ má mít rozlohu 11ha a je napojena na železnici, silnici a leteckou dopravu (letiště ve vzdálenosti cca 1,2 km od FIZ). Předpokládané využití FIZ:

  • komerční a úřední budovy
  • universitní campus
  • hotely
  • obytné budovy
  • celní sklady
  • logistická centra

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Dle předběžných statistických údajů gruzínského Národního statistického úřadu dosáhl objem zahraničních investic v roce 2015 celkové výše 1 351,1 mil. USD, což je oproti 1 758,4 mil. USD v roce 2014 pokles o 23%. 75% FDI přitom v průběhu posledních pěti let proudí především do hlavního města Tbilisi. Na druhém místě se umísťuje pravidelně region Adžárie následovaný regionem Kachetie. Gruzínská zkušenost ukazuje, že nejvýznamnějšími negativními faktory, které ovlivňují příliv a celkový objem FDI, jsou velikost gruzínského trhu, nekvalifikovaná pracovní síla, okupovaná území, permanentní politická nestabilita a mnoho dalších faktorů. Na druhou stranu je nezbytné přiznat Gruzii i jistý pozitivní vývoj. Dochází k zlepšení v oblasti platné legislativy, země se těší výhodné geografické lokaci, v zemi jsou nízké daně, v platnost vstoupila Asociační dohoda s EU aj. Nejvýraznějšími příjemci FDI byl ve sledovaném období sektor dopravy, energetiky, komunikací, finanční sektor, reality aj. Navzdory státní prioritě, kterou v tuto chvíli představuje sektor zemědělství, do tohoto sektoru v uplynulých 5 letech proudilo jen velmi málo FDI. Nejvýznamnějšími investory byl Ázerbájdžán, EU a Turecko.

 Mil. USD

Year

Total

Q I

Q II

Q III

Q IV

2005

449.8

89.4

105.9

75.6

178.9

2006

1   190.4

146.0

306.9

280.7

456.7

2007

2   014.8

421.4

401.5

489.1

702.9

2008

1   564.0

537.7

605.4

134.7

286.2

2009

658.4

114.0

177.2

173.2

194.0

2010

814.5

166.5

208.3

225.6

214.1

2011

1117.2

209.7

248.3

316.6

342.6

2012

911.6

261.2

217.7

199.0

233.7

2013

941.9

252.3

207.9

254.8

226.9

2014

1   758.4

309.5

196.2

726.0

526.7

2015*

1   351.1

185.2

370.1

527.9

267.9

 2016          


* Preliminary Data.

Zdroj www.geostat.ge

 

 

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky vstupu zahraničního kapitálu

Gruzínská legislativa vytváří dobré podmínky pro investice, neposkytuje však zahraničním investorům preferenční přístup. Neexistuje zde ani daňové zvýhodnění pro investory.

V roce 2005 byl schválen zákon o licencích, který radikálně omezuje počet úřadů udělujících licenze a omezil udělování licenzí pouze na ty aktivity, které ovlivňují zdraví, národní bezpečnost a finanční sektor. V současné době jsou licence požadovány v následujících odvětvích: výroba zbraní a výbušnin, omamné látky, jedovaté a farmaceutické přípravky, průzkum a těžba obnovitelných a neobnovitelných materiálů, těžba přírodních zdrojů, zakládaní kasín, heren a organizování her a loterií, bankovnictví, pojišťovnictví, vydávání cenných papírů, bezdrátové komunikační služby, zakládání televizních stanic a radiostanic. Stát musí mít většinový podíl v řízení vzdušného, námořního a pozemního provozu, obranném a zbrojním průmyslu, jaderné energetice. Pouze stát může vydávat mince a bankovky, certifikáty na výrobky ze vzácných kovů  nebo dovážet omamné látky pro lékařské účely.

Rizika investování v teritoriu

Rizika investování jsou v Gruzii spojená s faktem, že Gruzie je rozvíjející se ekonomikou a mladou demokracií, kde doposud nedošlo k vnitřní konsolidaci a stabilizaci. Přestože vůle vlády k reformám a podpoře zahraničních investic je prokazatelně velká, byrokratické postupy a nedostatečná či nekvalitní implementace legislativy zpochybňuje skutečné odhodlání k reformám a zejména zmenšuje dopad nové legislativy na zlepšení podnikatelského prostředí. Rozhodně zde proto mají výhodu firmy, které mají zkušenost s působením v postsovětském prostoru. Na politické úrovni zde přetrvává důraz na osobnosti. Mnoho rozhodovacích procesů může být učiněno pouze na centrální úrovni. Zpochybňována je nezávislost soudů. Na paměti je nutné mít fakt, že dosud nebyly vyřešeny separatistické konflikty v Abcházii a Jižní Osetii, které jsou hlavním zdrojem napětí v oblasti – stejně jako problematické vztahy s Ruskem, které separatistické režimy podporuje. Z ekonomického hlediska patří k negativním vlivům na investování v Gruzii malý domácí trh, malá koupěschopnost obyvatelstva, vysoká závislost na dovozu zařízení a technologií, nedostatečná ochrana majetkových práv, nerozvinutý venkov, málo  kvalifikovaná pracovní síla atd.

Vyvlastnění zahraničních investic je zákonem zakázáno kromě případů jako je přírodní pohroma, epidemie atd. – v takových případech má investor nárok na kompenzaci.

Nejperspektivnější odvětví pro investice

Gruzínská ekonomika se rychle rozvíjí, ovšem nadále je potřeba dovážet většinu vstupů jako například strojírenské zařízení či nové technologie. V poslední době je zvláštní pozornost vlády věnována rozvoji turistického sektoru, který zde má velký potenciál a zemědělství, resp. potravinářskému průmyslu. Další vládou podporovanou oblastí je rozvoj energetiky.

Po celé Gruzii se staví či obnovují silniční komunikace, energetická infrastruktura, hotely, kancelářské prostory atd., což znamená poptávku po stavební technice a architektonických a inženýrských službách, stejně jako vybavení interiérů. Dosud nerozvinutý je potravinářský a zpracovatelský průmysl, prostor je zde pro dodávky investičních celků. Obnova a výstavba městské infrastruktury vyžaduje malou čistící techniku, výstavbu podniků na zpracování odpadů, teplárny atd. Značné možnosti v oblasti energetiky jsou zejména v obnově a výstavbě malých vodních elektráren. Stejně tak víceméně na počátku je těžba, mnoho nalezišt je dosud neprozkoumaných.

Perspektivní může být účast českých exportérů a investorů v mezinárodních tendrech vyhlašovaných Světovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem, EBRD nebo Millenium Challenge Corporation.

Co se týká rozvojových projektů, k nejpotřebnějším sektorům patří zemědělství, zdravotnictví, školství (v regionech), ekologie, energetika.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: