Gruzie: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Tbilisi (Gruzie)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Prosazení se na gruzínském trhu není jednoduchá záležitost a není vždy závislé jen na kvalitě a ceně výrobku. Soukromé distribuční společnosti se teprve rozvíjejí. Prozatím zde nejsou dostatečně spolehlivé a aktuální přehledy či katalogy o místních distributorech a prodejních místech. Většina distributorů jsou spíše menší subjekty se zkušenostmi většinou omezenými na velká města. Proto je nadále nejlepším způsobem k úspěšnému proniknutí na trh ve větším měřítku založení místního zastoupení, které by zboží prodávalo přímo místním velko a maloobchodníkům, ev. je dobré mít zde místního partnera. Potřebné informace může poskytnout síť obchodních infocenter či Gruzínská obchodní komora.

Maloobchodní síť se pomalu rozvíjí, v Tbilisi roste počet poboček sítě Populi a Goodwill, jejichž zásobování je na slušné úrovni. V Tbilisi rovněž fungují dva supermarkety Carrefour.

Nákup přes internet je v Gruzii teprve na počátku s ohledem na omezený přístup k internetu a používání platebních karet. 

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Dovozní podmínky

K ochraně zahraničních investorů a vybudování image Gruzie jako cílové destinace pro zahraniční investice, uzavřela Gruzie bilaterální dohody o ochraně investic se 45 zeměmi.

Od 1. ledna 2007 je v platnosti nový celní zákoník. Dovozní tarify nyní spadají do tří kategorií, 0%, 5% a 12%. Téměř 90% výrobků spadá do kategorie 0 %, vyšší tarify se vztahují na výrobky vyráběné též v Gruzii, tj. zejména zemědělské výrobky a stavební materiál. Bezcelně se dováží stroje a zařízení, clo se naopak platí při dovozu alkoholu a osobních vozidel.

Na dovážené zboží se vztahuje 18 % DPH a spotřební daň ve výši mezi 5 a 100 % (alkohol, etylalkohol, pneumatiky, cigarety, kaviár).

K základním dovozním dokumentům patří celní deklarace, faktura a certifikát původu a další dokumenty prokazující kvalitu, bezpečnost a  technické normy. Všechny farmaceutické, kosmetické, chemické, potravinářské výrobky musí mít nálepku s gruzínským textem, alkohol a tabákové výrobky akcízní známku.

Gruzínský celní zákoník je v souladu s evropskými standardy a zjednodušuje celní procedury za účelem maximálního zjednodušení procesu exporu a importu. Systém celních tarifů je zaměřen na:

  • nízké dovozní tarify
  • malý počet exportních a importních licencí a povolení
  • žádné kvantitativní restrikce na dovoz a vývoz
  • žádné celní poplatky za export a reexport
  • žádná DPH na export
  • zjednodušení exportních a importních procedur

Gruzie je od roku 2000 členem WTO, využívá GSP s USA, Švýcarskem, Japonskem a Kanadou. EU a Turecko jí poskytuje GSP+, který umožňuje bezcelní dovoz  více než 7 tisíc výrobků (Gruzie však GSP+ nedokáže vzhledem k úzkému profilu ekonomiky plně využít). Se všemi zeměmi SNS Gruzie využívá volného obchodu. V září 2014 Gruzie podepsala asociační dohodu s EU, která obsahuje taktéž DCFTA. Tato prohloubená dohoda o volném obchodu znamená téměř 100% odbourání tarifů, postupné přibližování gruzínských standardů ke standardům EU, zvýšení sanitární a fytosanitární kvality apod.

Do Gruzie je zakázáno dovážet výrobky ohrožující zdraví a bezpečnost včetně narkotik, pornografie a jaderného materiálu. Zbraně a munice musí mít licenci poskytnutou ministerstvem obrany či vnitra Gruzie.

Informace týkající se celní problematiky jsou k dispozici na www.rs.ge

Ochrana domácího trhu

Po ekonomických reformách od roku 2004 neuplatňuje Gruzie žádná množstevní omezení (kvóty, tarify). Neexistují vývozní cla a většina dovozních cel byla zrušena nebo radikálně snížena. Některé výrobky (léky, zbraně, výbušniny, radioaktivní látky, průmyslový odpad a některé zemědělské chemické látky) musí mít vývozní/dovozní licenci. Spotřební daň a DPH se vztahují na dovozové i domácí zboží. Od investičních agentur dostává Gruzie +- pozitivní ohodnocení.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Díky zjednodušení daňového zákoníku a zákona o podnikání je v současnosti registrace obchodní činnosti jednoduchá a rychlá. Registrace během jednoho pracovního dne stojí 100 GEL, okamžitá registrace 200 GEL. V Gruzii zákon uznává následující typy podnikatelských subjektů:

  • akciová společnost – právnická osoba, minimální kapitál 15 tisíc GEL, registrační poplatek 360 GEL.
  • s.r.o.– právnická osoba, minimálně jedna osoba, max. 50 partnerů, minimální kapitál 200 GEL, registrační poplatek 160 GEL.
  • komanditní společnost – právnická osoba, registrační poplatek 80 GEL
  • veřejná společnost general partnership -  právnická osoba zakládaná pouze fyzickými osobami, registrační poplatek 80 GEL
  • družstvo – právnická osoba převážně v zemědělství, registrační poplatek 120 GEL.
  • samostatný podnikatel – registrace bezplatná
  • pobočka  zahraniční společnosti – registruje se jako zastoupení, nemá statut právnické osoby, registrace je stejná jako u ostatních typů

Pro registraci jsou nutné osobní informace o zakladateli a hlavních společnících, oblast podnikatelské činnosti a doklad o základním kapitálu. Ostatní dokumenty závisí na druhu společnosti. Entita se musí zaregistrovat u příslušného místního daňového úřadu. Poté je společnost zaregistrována do Jednotného registru podnikatelů, který vede odbor daní Ministerstva financí Gruzie (www.mof.gov.ge).

V Gruzii působí v mnoha sektorech joint ventures - např. výroba a distribuce elektrické energie, bankovnictví, mlékárenský průmysl, ropný průmysl, pivovarnictví, stavebnictví atd. Registrují se jako akciové společnosti nebo s.r.o.

Zákon o zahraničních investicích zakazuje zahraniční investice do některých odvětví (výroba a zkoušky jaderných, chemických a bakteriologických zbraní, výroba omamných látek atd.).

Zákon o licenzích z července 2005 určuje některé sektory a aktivity, při investování do kterých je nutný souhlas příslušné vládní agentury.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Podle zákona o reklamě musí být reklamy v gruzínštině. Obchodní značky v cizím jazyce musí být doprovázeny gruzínským textem (ne překladem, ale přepisem, což zejména na obchodech často vypadá a zní až směšně). Reklamy v určitých odvětvích (farmaceutické výrobky, zbraně) musí mít povolení příslušného ministerstva.

Reklama se stala nedílnou součástí obchodování v Gruzii. Je běžná v televizi, v  rozhlase i v tisku. Rozšiřovat se začínají velkoplošné poutače u silnic i na budovách a dopravních prostředcích. Reklamu je možné zadat prostřednictvím reklamní agentury stejně jako přímým kontaktem s reklamním oddělením příslušného média. V Gruzii nyní vysílají dva státní kanály a několik soukromých TV společností. Jen některé z nich vysílají na celém území (První kanál, Rustavi2, Imedi), některé mají regionální charakter (Adžara TV) nebo jsou přístupné prostřednictvím kabelového vysílání. K nejznámějším deníkům patří Resonanci, Akhali Taoba, 24 Saati/24 Hours (GJ a AJ), Sakartvelos Respublika, The Georgian Times (AJ), The Messenger (AJ), Georgia Today (AJ), Svobodnaja Gruzija (RJ). K periodikům patří The Georgian Business Week (AJ, RJ) a Economics (AJ, RJ). Americká obchodní komora v Gruzii vydává čtvrtletník AmCham News.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Gruzie přistoupila k dohodám WTO a TRIPS v roce 2000. V roce 2004 parlament ratifikoval Římskou konvenci na ochranu práv umělců a výrobců nahrávek a Lisabonskou dohodu o označení původu. Gruzie je též smluvní stranou Dohody o copyrightu atd.

Ochranu duševního vlastnictví v Gruzii zajišťuje šest zákonů včetně zákona o patentech, zákona o obchodních značkách, zákona o copyrightu a souvisejících právech.

Nicméně v praxi je v Gruzii ochrana duševního vlastnictví implementována nedostatečně. Na tržištích a dokonce i v kamenných obchodech je k dostání velké množství velmi levných pirátských kopií počínaje DVD, CD, přes oblečení, elektroniku, software atd. Gruzie bohužel nemá vyvinutý systém kontroly - odpovědnost za dodržování závazků WTO nyní leží na ministerstvu ekonomiky, které nemá vybudované dostatečné kapacity. Není také jasné rozdělení odpovědnosti mezi ministerstvem vnitra a financí a koneckonců při stavu kupní síly není dodržování příslušných zákonů výhodné ani pro obchodníky ani pro zákazníky.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek je ošetřeno zákonem o státních zakázkách, který vyžaduje vyhlášení tendru při kontraktech převyšujících 20 tisíc GEL (zboží) a 50 tisíc GEL (poskytování služeb). Mezinárodní tendry jsou vyhlašovány na zakázky na koupi zboží při částce převyšující 600 tisíc GEL, u služeb 8 mil. GEL. Samozřejmě hlavním omezením jsou finanční možnosti státního sektoru, proto je nabízená cena jedním z nejdůležitějších faktorů a kvalita a pověst poskytovatele je až druhou otázkou. 

Některé informace o vyhlašovaných tendrech v mnoha sektorech zasílá ZÚ Tbilisi na MPO, MZV, CZechTrade aj. Tyto informace zároveň distribuuje gruzínská ambasáda v Praze. Bližší informace o všech vyhlašovaných tendrech jsou k dispozici na webových stránkách gruzínského ministerstva ekonomiky, na webové stránce Gruzínské agentury pro státní zakázky a na stránkách jednotlivých ministerstev.

Problémem je však často krátká doba na přípravu nabídky po vyhlášení tendru, což někdy vzbuzuje dojem, že tendr byl „připraven“ pro určitou firmu a je vyhlášen jen „pro forma“. Pro mnoho zahraničních firem je zásadní překážkou požadovaný překlad dokumentace do gruzínštiny.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Způsoby řešení obchodních sporů

Gruzínské zákony umožňují řešení obchodních sporů mezi zahraničním investorem a státem. Soudnictví Gruzie je však označováno za sektor, ve kterém nedochází k zásadnímu zlepšení. V oblasti investičního prostředí nepochybně postupně dochází ke zkvalitnění legislativy a zvýšila se politická vůle ke zlepšení investičního prostředí – to však neznamená zlepšení na straně byrokracie. Nedostatečná či nekvalitní implementace legislativy zpochybňuje skutečné odhodlání k reformám a zejména zmenšuje dopad nové legislativy na zlepšení podnikatelského prostředí. Při soudních řízeních firma vs. stát i firma vs. firma je zahraniční subjekt někdy znevýhodněn.

Rizika místního trhu

Přestože se vláda snaží o zkvalitnění podnikatelského prostředí, což se jí do značné míry daří, stále je zde množství negativních faktorů, které podnikání znesnadňují. Nové zákony jsou často přijímány ve velkém spěchu a občas se zákony přejímají z legislativ jiných států aniž by se řádně posoudil jejich dopad na místní podmínky. Implementace či vynucování zákonů je často problematické, interpretace bývá různá „podle potřeby“. 

Stejně tak často dochází ke změnách na pracovních postech, takže odpovídající pracovníci ve státních institucích často nemají čas ani proniknout do problematiky. Problémem je také otázka řešení obchodních sporů (viz. výše) s ohledem na stav místní justice. Boj proti korupci sice nese své ovoce, podle mnohých místních i zahraničních pozorovatelů však zejména na úrovni běžného občana a nižších úrovních státní správy (petty coruption). Rozvíjí se naopak korupce ve velkém u „elity“, která má peníze a kontakty.

Problematické je zajištění majetkových práv - například za minulé vlády se vyskytovaly případy odnímání majetku argumentované jeho nelegálním nabytím (např. v neprůhledné privatizaci) či neplněním daňových povinností.

Faktorem komplikujícím obchod s Gruzií je taktéž jazyk – gruzínština je specifický jazyk (není podobná ruštině) se svébytným písmem. Většina obchodníků nad 35 let se sice bez problémů domluví rusky (mladší generace zpravidla anglicky), v gruzínštině jsou však vydávány zákony a předpisy, jejichž překlady nejsou vždy k dispozici (a zejména ne na internetu). Všechny výrobky musí být označeny gruzínsky (řeší se to „přelepkami“).

Je důležité prověřovat  údaje o partnerovi a firmě,  neboť zde stejně jako všude jinde působí různí „podnikavci“. Jiní obchodníci zase nemají potřebné finanční ani jiné podmínky a domnívají se, že to poskytne zahraniční partner. Ne všichni mají dostatečné ekonomické znalosti. Proto je pro úspěšné podnikání v Gruzii dobré mít zde schopnou a důvěryhodnou kontaktní osobu či zprostředkovatele, pro nalezení dobrých místních partnerů a pochopení gruzínské kultury, které je pro podnikání zde důležité, je dobré poznat  partnery osobně. Proto je návštěva Gruzie zejména v případě plánovaného podpisu smlouvy velmi důležitá. Komunikace a marketing jsou ve vývoji.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti

Gruzíni při komunikaci velmi často používají oslovení „pane/paní + křestní jméno“, a to i u osob, které osobně neznají, např. při telefonování, stejně jako vůči výše postaveným osobám. 

Gruzíni jsou pohostinným národem, jsou velkými gurmány a i přes ekonomické problémy dodržují tradice stolování, kterou mj. utužují rodinné, přátelské či partnerské vztahy  – pozvání do restaurace, popř. k obchodnímu partnerovi domů by tudíž nemělo překvapit. Ovšem vzhledem k tomu, že ke stolování patří též bohaté pití alkoholu, je nutné mít se v tomto ohledu na pozoru – místní toho dokáží vypít hodně, aniž by se opili. Pití alkoholu (víno, koňak popř. vodka) je doprovázeno pronášením přípitků, které jsou nápadité, dlouhé, závisí to na fantazii a řečnickém umění připíjejícího. Pokud je společnost za stolem větší než 2-3 lidé, jeden ze stolovníků je tzv. tamadou, který stůl „vede“, tj. pronáší přípitky a případně určuje, kdo připije jako další. Gruzíni velmi oceňují, když pronášet nápadité přípitky dokáže cizinec (nejen pouhé „na zdraví“).  Narozdíl od evropských zvyklostí se však při stolování nepopijí během večera volně, nýbrž právě jen po přednesení přípitku. Pronášet přípitek pivem nebo nealkoholickým nápojem je nevhodné. 

Hosté často dostávají dárky, obvykle místní víno, proto je dobré s tímto počítat – k tradičně oblíbeným českým artiklům, známým již ze sovětských dob, je broušené sklo, popř. bižuterie a pivo.

Při osobním kontaktu je často překvapivé, kolik informací o České republice, resp. o Československu má zejména starší generace – díky vztahům za trvání SSSR mnoho lidí do ČSSR jezdilo jako turisté, pracovně, občas se vyskytne někdo, kdo působil v sovětských okupačních jednotkách atd. Proto je dobré seznámit se s informacemi o Gruzii všeobecného charakteru.

Pevné státní svátky (dny volna)

  • 1. – 2. ledna – Nový rok
  • 7. ledna – pravoslavné Vánoce
  • 19. ledna – Křest Páně, Epifanie
  • 3. března – Den matek
  • 8. března – Den žen
  • 9. dubna – Den smutku za padlé v boji za nezávislost/Den vítězství
  • 9. května – Den vítězství ve Velké vlastenecké válce
  • 12. května – Den sv. Andreje
  • 26. května – Den nezávislosti (hlavní státní svátek)
  • 28. srpna – Svátek Panny Marie (Mariamoba, Nanebevzetí)
  • 14. října – Sveticchovloba (svátek města Mcchety, hlavního města Gruzie v raném středověku)
  • 23. listopadu – Den sv. Jiří (Giorgi), patrona Gruzie (Giorgoba) 

Pohyblivé svátky (dny volna):

Pravoslavné velikonoce – Velký pátek, Velikonoční pondělí – datum se obvykle rozchází s katolickými velikonocemi, neboť výpočet probíhá podle juliánského kalendáře.

Svátečními dny, které nejsou dny volna, jsou církevní svátky, kterých je v Gruzii velké množství, včetně dnů svatých, velkým svátkem je Tbilisoba (Den Tbilisi poslední neděli října) atd. 14. ledna se slaví nový rok podle starého kalendáře.

Obvyklá pracovní a otevírací doba

V úřadech a institucích je pětidenní pracovní týden. Obvyklá pracovní doba ve státních úřadech, bankách atd. je od 10 hod. do 18 hod. s pauzou na oběd mezi 13 –15 hod, která však není striktně dodržována. Dosti často je obtížné dovolat se někam i v 11 hodin ráno.

Obchody se obvykle otevírají v 9 – 10 hod a jsou otevřeny do 19 – 20 hod, některé do 22 – 23 hod., dost obchodů se smíšeným zbožím má otevřeno 24 hod. Tržnice otevírají kolem 9 hod., zavírají kolem 18- 19 hod.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Dnem 16.06.2005 byla ze strany Gruzie jednostranně zrušena vízová povinnost pro členské země EU, resp. členské země Schengenské smlouvy na všechny typy cestovních dokladů.  EU. Státním občanům uvedených zemí je tímto umožněn vstup a povbyt na území Gruzie bez víza po dobu nepřesahující 90 dnů, a to jak při turistických cestách, tak i při cestách za výdělečným účelem.

Velvyslanectví Gruzie v ČR
Mlýnská 22/4
160 00 Praha 6, Bubeneč
Sekretariát: +420 / 233 311 749 / 751 / 752
fax: +420 / 233 311 752
e-mail: prague.emb@mfa.gov.ge
Zaal Gogsadze, Ambassador, +420 / 233 311 688

Pro cesty do Gruzie se nevyžaduje žádné povinné očkování, ZÚ Tbilisi však doporučuje očkování proti žloutence a tuberkulóze. V Gruzii, včetně Tbilisi, je důležité dodržovat základní zásady bezpečnosti, tj. neukazovat zbytečně peníze, nechodit v noci do odlehlých částí města atd. Zvýšené opatrnosti je nutné dbát při pobytu v odlehlých horských a vysokohorských oblastech. Doporučuje se pohybovat  ve skupině a nejlépe s místním průvodcem. K vysoce rizikovým oblastem stále patří Pankisská soutěska, doporučujeme se vyhnout cestám do této oblasti. Na celém území Gruzie je nutné dbát zvýšené opatrnosti – informovat o svém pobytu známé a přátele a  také Zastupitelský úřad ČR v Tbilisi prostřednictvím systému DROZD (viz www.mzv.cz).  V některých, zejména horských oblastech panují místní tradice, které nejsou cizincům dostatečně známy, např. zákaz vstupu na nijak neoznačená "svatá místa". I neúmyslné porušení těchto pravidel vede často k velmi vážným důsledkům, proto je vždy v vhodné mít průvodce z řad místního obyvatestva.  Doporučujeme před cestou do regionu kontaktovat ZÚ Tbilisi, který sdělí aktuální informace k cestování v zemi.

Cestovatele, kteří chtějí v Tbilisi žádat o víza do Arménie a Ázerbájdžánu, upozorňujeme, že přechod hranice mezi Arménií a Ázerbájdžánem není možný – hranice je uzavřená kvůli konfliktu o Náhorní Karabach. Stejně tak je uzavřena arménsko – turecká hranice.

Jediný pozemní hraniční přechod na Kazbegi-Verchnij Lars mezi  Gruzií a Ruskou federací byl plně zprovozněn i pro občany třetích zemí, tj. včetně občanů EU. Z obou stran jej mohou využít osoby překračující hranici mezi Gruzií a Ruskem automobilem, autobudem, na motorce či na jízdním kole, nikoliv však pěšky.

Přechod je otevřen denně od 06.00 do 21.00 hod, v zimním období od 07.00 do 19.00 hod.

Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Pro aktuální informace doporučujeme sledovat varování/doporučení zveřejněná na webových stránkách MZV ČR.

ZÚ Tbilisi varuje před cestami do Abcházie a Jižní Osetie. Oblasti jsou kontrolovány separatistickými režimy. Instituce hostitelské země zde nepůsobí a rovněž velvyslanectví ČR nemůže v případě nouze poskytnout efektivní pomoc. Situace v obou oblastech je nepřehledná. Vysoká jsou bezpečnostní rizika v důsledku kriminálních aktivit i možných ozbrojených střetů podél administrativních hranic se separatistickými regiony. Hraniční přechody z RF do Abcházie a Jižní Osetie jsou z hlediska Gruzie považovány za nelegální a klasifikovány jako porušení zákonů Gruzie. V případě porušení režimu hrozí cestovateli deportace  z Gruzie, v horším případě trest odnětí svobody. Vstup do těchto oblastí ve výjimečných a odůvodněných případech povoluje MZV Gruzie. I v těchto případech je však nutné vstoupit na separatistická území z Gruzie a kromě souhlasu gruzínských orgánů je nutný také souhlas orgánů separatistických regionů.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Podrobné informace o možnostech zakládání firem a získání pracovního povolení lze nalézt na stránkách Ministerstva ekonomiky a udržitelného rozvoje - www.economy.ge či na www.investingeorgia.org.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Mezi ČR a Gruzií není v oblasti zdravotnictví a sociální péče v platnosti žádná smlouva, při příjezdu není vyžadováno zdravotní pojištění. Pojištění před cestou do zahraničí však rozhodně doporučujeme. Veškeré zdravotnické služby na území Gruzie jsou poskytovány za finanční úhradu – platí se v hotovosti v místě poskytnutí zdravotní péče, výše ceny závisí na úrovni zdravotnického zařízení. Zdravotní péče v Gruzii je obecně na nízké úrovni, ve venkovských oblastech je přímo katastrofální. Týká se to zejména vybavení zdravotnických zařízení a nemocničního komfortu, úroveň lékařů je zpravidla na slušné až dobré úrovni.  V Tbilisi i některých větších městech se však již objevila zdravotnická zařízení zřízená ze zahraničních investic, která již mají dobrou úroveň – jsou však drahá. Vzhledem k platbám v hotovosti není výjimkou, že zdravotnické zařízení má u solventních pacientů zájem provádět i úkony, které nejsou úplně nezbytné.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: