Hlavní měnové a fiskální ukazatele ČR

30. 5. 2011 | Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

Dokument přináší vývoj hlavních měnových a fiskálních ukazatelů, mezi něž patří především kurz koruny vůči euru a dolaru, reálný efektivní kurz, peněžní zásoba, běžný a finanční účet platební bilance, změna a stav devizových rezerv ČNB, vládní deficit (přebytek) a jeho podíl k HDP, saldo státního rozpočtu, vládní dluh, dluh sektoru vlády v procentech HDP, státní dluha a jeho podíl k HDP a další.

Měnové ukazatele

Fiskální ukazatele

Legenda:

  • r/r – meziroční změna
  • * – stav ke konci období

Měnové ukazatele

Kurz CZK/EUR

CZK/EUR = průměr denních nominálních kurzů koruny vůči euru za rok

Kurz CZK/EUR
  1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
průměr 36,882 35,610 34,083 30,812 31,844 31,904 29,784 28,343 27,762 24,942 26,445 25,290

zpět na začátek

Kurz CZK/USD

CZK/USD = průměr denních nominálních kurzů koruny vůči dolaru za rok

Kurz CZK/USD
  1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
průměr 29,155 28,782 26,545 27,138 31,711 32,274 34,600 38,590 38,038 32,736 28,227 25,701 23,947 22,609 20,308 17,035 19,057 19,111

zpět na začátek

Nominální efektivní kurz

Nominální efektivní kurz koruny (NEER) vyjádřený indexem uvádí zhodnocení (index nad 100) či znehodnocení (index pod 100) národní měny vůči koši vybraných měn za určité období proti základnímu období (rok 2005).

K výpočtům byla použita nejvíce rozšířená metoda váženého geometrického průměru nominálních směnných kurzů se zohledněním váhových podílů celkového exportu a importu zemí, které patří k našim nejvýznamnějším obchodním partnerům. Bylo vybráno 23 zemí, jejichž podíl na zahraničním obchodě ČR zaujímá 90 %. Mimo zemí Eurozóny, zohledněných jedním váhovým podílem a kurzem EUR, je to Slovensko, Rusko, Polsko, Velká Británie, USA, Japonsko, Maďarsko, Švýcarsko, Švédsko, Dánsko a Čína. Váhové podíly byly zpracovány ve dvou variantách. První varianta uplatňovaná Mezinárodním měnovým fondem se vztahuje k celému obchodnímu obratu zahraničního obchodu ČR. Druhá varianta uplatňovaná Evropskou centrální bankou se vztahuje pouze ke čtyřem konoditním skupinám zahraničního obchodu ČR, mezi které patří komoditní skupiny (5-8) podle klasifikace OSN-Standard International Trade Classification (SITC). Uvedené údaje odpovídají této druhé variantě.

Nominální efektivní kurz
  1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
v %, r/r 4,3 2,7 1,7 -5,4 0,5 -1,0 1,4 4,2 11,5 -0,3 0,6 6,4 5,2 2,6 11,6 -4,2 2,8

Zdroj dat: kurzovní lístek ČNB, měsíční statistika MMF

zpět na začátek

Reálný efektivní kurz

Reálný efektivní kurz koruny (REER) je jedním z indikátorů vývoje mezinárodní konkurenceschopnosti země a obecně se jím rozumí různé míry relativních cen nebo nákladů vyjádřené v určité měně. Z tohoto pohledu index REER nad 100 signalizuje tendenci ke snižování konkurenceschopnosti země proti základnímu období, pokles indexu REER pod 100 znamená zvyšování konkurenceschopnosti země proti základnímu období.

Mezi různými metodami používanými pro výpočet REER je nejrozšířenější metoda váženého geometrického průměru poměru indexu nominálního kurzu a cenového diferenciálu, přičemž vahami jsou podíly největších obchodních partnerů na obratu zahraničního obchodu. Při konstrukci indexu reálného efektivního kurzu koruny byly použity ceny průmyslových výrobců 23 zemí. Jednotlivé země Eurozóny jsou pro výpočty uváděny jako jedna oblast. Struktura zemí a jejich váhové podíly jsou shodné s metodikou výpočtu indexu nominálního efektivního kurzu koruny. V první variantě se váhy vztahují k celému obratu zahraničního obchodu, ve druhé variantě se váhové podíly vztahují pouze na obrat v komoditních skupinách (5-8) podle klasifikace SITC. Uvedené údaje odpovídají této druhé variantě. Zdroj dat: cenové indexy ČR z ČSÚ, cenové indexy vybraných zemí ze statistik MMF, indexy nominálního kurzu z propočtů ČNB.

Vzorec výpočtu indexu reálného efektivního kurzu:
Obrázek: Vzorec pro výpočet reálného efektivního kurzu
kde:

  • Si* – bazický index tuzemské měny k měně i-tého obchodního partnera v období t
  • Pi* – poměr bazického cenového indexu i-tého obchodního partnera v období t k bazickému cenovému indexu ČR v období t, kde bazický rok je stejný jako bazický rok při výpočtu Si*
  • wi* – normalizované váhy měny i-tého obchodního partnera
Reálný efektivní kurz
  1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
v %, r/r -2,3 2,0 5,4 9,6 -1,9 3,3 5,0 2,5 2,8 9,6 -5,3 0,4

zpět na začátek

Úzké, střední a široké peníze

Úzké peníze (M1) zahrnují oběživo, tj. bankovky a mince, a také zůstatky, které lze okamžitě převést na oběživo nebo použít k bezhotovostní platbě, např. jednodenní vklady. Střední peníze (M2) zahrnují úzké peníze (M1) a navíc vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců. Široké peníze (M3) zahrnují M2 a obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí. Do tohoto agregátu patří některé nástroje peněžního trhu, zejména akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a repo operace. http://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/mapi_cs.pdf

Úzké peníze (M1)
  2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
v %, r/r, * 15,4 8,0 13,4 14,7 15,7 9,7 6,1 7,8
Střední peníze (M2)
  2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
v %, r/r, * 8,4 6,2 10,7 14,6 17,0 14,0 0,8 0,3
Široké peníze (M3)
  2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
v %, r/r, * 7,8 6,4 11,1 13,8 16,7 13,1 0,4 0,0

Pozn.:

* stav ke konci období

zpět na začátek

Platební bilance

Platební bilance systematickým způsobem zachycuje ekonomické transakce se zahraničím (tj. mezi rezidenty a nerezidenty) za určité časové období. Základní struktura platební bilance vycházející z Příručky k sestavování platební bilance MMF (5. vydání, 1993) zahrnuje běžný, kapitálový a finanční účet, změnu rezerv. V této struktuře je platební bilance publikována počínaje údaji za rok 1997, předchozí roky byly podle ní upraveny.

Kapitálový účet tvoří převody kapitálového charakteru související s migrací obyvatelstva, promíjením dluhů, vlastnickými právy k fixním aktivům (investiční granty) a převody nevyráběných, nefinančních hmotných aktiv (např. půda – pozemky pro zastupitelské úřady) a nehmotných práv (patenty, licence, autorská práva aj.).

Chyby a opomenutí jsou dopočtovou položkou mezi výsledným saldem běžného, kapitálového a finančního účtu na jedné straně a změnou devizových rezerv na straně druhé, představují saldo neidentifikovaných toků v běžném, kapitálovém a finančním účtu. Údaje obchodní bilance jsou vykázány v metodice celní statistiky platné od 1. 7. 2000. Obchodní bilance podle ČNB se v letech 1998 a 1999 liší od dat celní statistiky o dopočet na tržní hodnotu u zemního plynu dodávaného z Ruské federace za provedené stavební a montážní práce (v celní statistice je jeho hodnota stanovena na bázi cen roku 1985). Od roku 1998 jsou v běžném účtu platební bilance (v bilanci výnosů) zaznamenávány reinvestice zisku spojené s tuzemskými investicemi v zahraničí i zahraničními v České republice s korespondující protipoložkou ve finančním účtu (v přímých investicích). Úvěrové vztahy mezi investory a jejich majetkovými účastmi (půjčky, dodavatelské úvěry) jsou v údajích od roku 1998 zahrnuty v přímých investicích (ostatní kapitál), zatímco v předchozích letech jsou součástí ostatních investic. Od roku 2000 jsou v platební bilanci vykazovány finanční deriváty (z pozice bank). Podkladem pro sestavení platební bilance je celní statistika, údaje z výkazů bankovních a nebankovních subjektů, další doplňující informace z bankovní a podnikové sféry a z oblasti služeb, a dále vlastní propočty ČNB podle údajů centrálních orgánů a dalších institucí. centrálních orgánů.

Běžný účet platební bilance

V běžném účtu (BÚ) jsou zachyceny toky zboží (vývoz a dovoz) a služeb (příjmy a výdaje z dopravních služeb, cestovního ruchu a ostatních obchodních a neobchodních služeb), výnosy z kapitálu, investic a práce (úroky, dividendy, reinvestované zisky, pracovní příjmy) i kompenzující položky k reálným a finančním zdrojům poskytnutým či získaným bez protihodnoty (běžné jednostranné převody jako např. dary, výživné, penze, zahraniční pomoc, příspěvky aj.).

Běžný účet platební bilance
  1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
v mld. Kč 13,3 -22,6 -36,3 -111,9 -113,0 -40,5 -50,6 -104,9 -124,5 -136,4 -160,6 -147,5 -39,8 -77,2 -113,1 -22,9 -114,8 -139,2

6zpět na začátek

Finanční účet platební bilance

Finanční účet (FÚ) zahrnuje transakce spojené se vznikem, zánikem a změnou vlastnictví finančních aktiv a pasív vlády, bankovní a podnikové sféry a ostatních subjektů ve vztahu k zahraničí. Poskytuje informace o finančních (kapitálových) tocích v členění na přímé investice (základní jmění a ostatní kapitál), portfoliové investice majetkového a dluhového charakteru, finanční deriváty (operace bank) a ostatní investice dělené z časového hlediska na dlouhodobé a krátkodobé a členěné podle základních sektorů (ČNB, obchodní banky, vláda a ostatní sektory), pod něž spadají dodavatelské a bankovní úvěry, půjčky, depozita, členské podíly v mezinárodních neměnových organizacích aj.

Finanční účet platební bilance
  1993 1994 1995 19th085E59A00002">4,4 3,9 4,1 4,7 4,1 3,9 5,6 5,0 3,9 4,2 3,4 2,9 3,2 4,0 3,5

zpět na začátek

Fiskální ukazatele

Vládní deficit (přebytek)

Vládní deficit (přebytek) je výše čistých výpůjček (-) nebo čistých půjček (+) včetně úroků ze swapových operací. Vyjadřuje schopnost sektoru vládních institucí v daném roce financovat (+) jiné subjekty nebo potřebu sektoru vládních institucí být financován (-). Vymezení je v souladu s mezinárodními standardy a nařízeními orgánů EU.

Vládní deficit (přebytek)
  1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
v mld. Kč -197,0 -55,8 -68,8 -100,1 -77,3 -81,5 -135,0 -166,8 -170,6 -83,3 -106,7 -84,9 -23,9 -100,3 -210,3

zpět na začátek

Vládní deficit (přebytek) k HDP

Vládní deficit (přebytek)/HDP = podíl vládního deficitu (přebytku) k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách (v %). Podle maastrichtských kriterií by výše deficitu neměla překročit 3 % HDP.

Vládní deficit (přebytek) k HDP
  1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
v % -13,4 -3,3 -3,8 -5,0 -3,7 -3,7 -5,7 -6,8 -6,6 -3,0 -3,6 -2,6 -0,7 -2,7 -5,8

zpět na začátek

Saldo státního rozpočtu

Saldo státního rozpočtu (SR) je výsledek rozdílu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu. Rozpočet skončí přebytkem, tj. příjmy jsou vyšší než výdaje nebo schodkem, tj. rozdíl mezi příjmy a výdaji je záporný.

Saldo státního rozpočtu
  1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
v mld. Kč 1,1 10,4 7,2 -1,6 -15,7 -29,3 -29,6 -46,1 -67,7 -45,7 -109,1 -93,7 -56,3 -97,6 -66,4 -19,4 -192,4 -156,4

zpět na začátek

Saldo státního rozpočtu k HDP

Saldo SR/HDP = podíl salda státního rozpočtu k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách

Saldo státního rozpočtu k HDP
  1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
v % 0,5 -0,1 -0,9 -1,5 -1,4 -2,1 -2,9 -1,9 -4,2 -3,3 -1,9 -3,0 -1,9 -0,5 -5,3 -4,3

zpět na začátek

Vládní dluh

Vládní dluh zahrnuje dle definice závazky sektoru vládních institucí vyplývající z emise oběživa (v ČR nepřichází v úvahu), přijatých vkladů, vydaných úvěrových cenných papírů jiných než účasti (s výjimkou finančních derivátů) a přijatých půjček ke konci roku. Vymezení je v souladu s mezinárodními standardy a nařízeními orgánů EU.

Vládní dluh
  1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
v mld. Kč 214,4 209,9 236,7 299,8 340,5 405,4 584,7 695,0 768,3 847,8 885,4 948,3 1 023,8 1 104,9 1 280,4

zpět na začátek

Dluh sektoru vlády v procentech HDP

Dluh sektoru vlády v procentech HDP = podíl vládního dluhu k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách (v %). Podle maastrichtských kriterií by výše vládního dluhu neměla překročit 60 % HDP.

Dluh sektoru vlády v procentech HDP
  1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
v % 14,6 12,5 13,1 15,0 16,4 18,5 24,9 28,2 29,8 30,1 29,7 29,4 29,0 30,0 35,3

zpět na začátek

Státní dluh

Státní dluh je tvořen souhrnem státních finančních pasiv (závazky státu vzniklé ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů a jiné závazky státu).

Státní dluh
  1993 1994
Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek