Hospodářská kondice Islandu na začátku podzimu 2016

27. 9. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Hospodářská kondice Islandu na začátku podzimu 2016 Islandská ekonomika nadále vykazuje nadprůměrný růst, jehož klíčovým nositelem je cestovní ruch. Podle upravených odhadů za celý r. 2016 na Island zavítá 1,7 mil. zahraničních návštěvníků, což představuje nový rekord a mimořádný meziroční nárůst o 38,7 %. Prognóza pro r. 2017 je 2,2 mil. turistů, přičemž ještě před rokem se očekávalo, že hranici 2 milionů turistů za rok překročí Island až v r. 2020.

Míra zájmu cestovatelů o Island je enormní, nicméně od r. 2018 by se měla začít zklidňovat a v dalších letech se očekávají „jen“ asi 10% meziroční nárůsty počtu návštěvníků. Ceny ubytování na Islandu od r. 2011 vzrostly o 40 %.

Tomuto boomu se Island přizpůsobuje za pochodu: zjevná je čilá soukromá aktivita (pořizování nových letadel aeroliniemi na Islandu, stavby nových hotelů, rozmach poskytování ubytování v soukromí), dosud ale zaostává odezva státu. Je zjevné, že je třeba investovat do rozvoje dopravní sítě a opět se vrací téma zavedení turistických poplatků (ubytovací poplatek, vstupné u přírodních památek).

Na konci srpna 2016 činila míra nezaměstnanosti na Islandu 2,6 %. Bez práce na celém ostrově bylo 3,5 tis. osob (častěji ženy), zaměstnáno naopak bylo 238,2 tis. osob. V cestovním ruchu v létě 2016 pracovalo 26,2 tis. osob, meziročně o 15 % více (8,8 tis. v restauracích, 7,5 tis. v hotelích, 3,6 tis. v cestovních kancelářích, 3,5 tis. v letecké dopravě).

Nová pracovní místa vznikají nejvíce v cestovním ruchu a ve stavebnictví a nejčastěji je obsazují cizinci: za r. 2016 by jich za prací na Island mělo dorazit přes 8 tis. a jejich podíl na trhu práce vzroste na 12 % všeho práceschopného obyvatelstva na Islandu. I přesto v průzkumu konstatovalo 42 % ze 400 největších zaměstnavatelů na Islandu podzaměstnanost a nedostatek pracovních sil na trhu práce, nejvíce ve stavebnictví, v dopravě a cestovním ruchu, ale také ve výrobě, rybolovu, velko- a maloobchodě.

Dne 2. 9. 2016 agentura Moody’s zvýšila kreditní hodnocení Islandu ze stupně Baa2 na A3 s výhledem stabilní. Zvýšení hned o dva stupně najednou dokládá rozvoj islandské ekonomiky a razantní a úspěšný postup vlády při řešení bankovní krize z r. 2008. Charakteristické pro něj jsou úsilí o udržitelný hospodářský růst, rozpočtová zdrženlivost státu, snižování státního dluhu a zdárně probíhající likvidace zkrachovalých bank.

Postupuje i odstraňování kapitálových restrikcí a rozvíjení nového bankovního sektoru. Island dle Moody’s dospěl do „závěrečné fáze“ kapitálové liberalizace. Státní dluh se snížil z 85 % GDP v r. 2011 na současných 50 %. Od začátku r. 2016 stát trvale hospodaří s přebytkem a vláda věří, že Island by do r. 2025 mohl patřit mezi nejméně zadlužené země Evropy.

Během III. čtvrtletí r. 2016 posiloval kurs ISK oproti hlavním měnám a dostal se na lepší úroveň než před kolapsem bank v r. 2008. Islandská koruna (ISK) přeskočila hranici 1 EUR = 130 ISK a oproti EUR za poslední rok ISK posílila o 10,5 %. Negativním dopadem toho je zhoršení konkurenceschopnosti islandských firem při exportu. ISK posilovala i navzdory rozsáhlým nákupům cizí měny Centrální bankou.

Za 1. pololetí 2016 vzrostl HDP meziročně o 4,1 %, výdaje domácností o 9,4 %, výdaje státu o 0,6 %. Velmi pozitivní je růst objemu investic o 29,5 %. Vývoz vzrostl o 5,3 %, dovoz však o plných o 16,2 %. Míra inflace na konci srpna 2016 činila 0,9 % (např. ceny nových aut během léta klesly o 2,1 % a růst spotřebitelských cen o 0,9 % byl kompenzován poklesem nákladů na bydlení).

Výbor pro měnovou politiku Centrální banky dne 24. 8. 2016 oznámil snížení základní úrokové sazby z 5,75 % na 5,25 % p. a. Tento krok překvapil banky i analytiky, kteří nyní změnu sazby neočekávali. Centrální banka krok zdůvodňuje výhledem většího růstu HDP (prognóza 4,9 % za r. 2016 a obdobně i v r. 2017) a dlouhodobě nižší míry inflace, než jaký je 2,5% inflační cíl banky, a to i poté, co došlo k poměrně výraznému navýšení mezd na Islandu (vývoj zahraničního obchodu Islandu a zhodnocování ISK totiž dopad navýšení mezd anulovaly).

Ministr financí Bjarni Benediktsson v den změny úrokové sazby uvedl, že příliv nových investic na Island v současnosti „představuje výzvu“: zahraniční investoři totiž spekulují a sázejí na vysoké úročení a posilování kursu ISK. Nyní jsou islandské úrokové sazby nejvyšší v západní Evropě. Takové prostředí, dobře známé z doby před bankovní krizí r. 2008, ale Island již nechce podruhé vytvořit.

Úrokové sazby se po odstranění kapitálových restrikcí musejí snížit, aby investoři z ciziny neinvestovali na Islandu jen spekulativně. Již nyní má Centrální banka proti takovým obchodům platná pravidla, která může uplatnit: 40 % z celkové částky nové zahraniční investice bude muset být v prvním roce po poukázání na Island vinkulováno na bezúročném účtu Centrální banky.

Guvernér Centrální banky Már Guðmundsson dne 31. 8. 2016 potvrdil, že Island se v následujícím období hodlá vydat cestou pozvolného snižování úrokových sazeb. Podle prognózy Centrální banky by se v r. 2017 mělo zastavit posilování ISK a tedy i růst cen dováženého zboží.

Dosud neurčitý dopad má chystané odstranění kapitálových restrikcí, k němuž má z velké části dojít k 1. 1. 2017. To, zda banka základní sazbu sníží, bude záviset na dalším ekonomickém vývoji, na tom, zda odstranění restrikcí neovlivní kapitálové toky, a také na tom, kdy Islanďané začnou více střádat než investovat. Guvernér připomněl, že devizové rezervy Centrální banky jsou vysoké a také komerční banky na Islandu vykazují dostatečnou likviditu.

Finále odstranění kapitálových restrikcí však komplikují stížnosti některých amerických hedgeových fondů, jejichž vklady v ISK jsou dosud součástí konkurzní podstaty zkrachovalých bank. Fondy viní islandskou vládu z protahování výplat jejich aktiv a navrhují, aby záležitost vypořádal nezávislý specialista/auditor. Fondy Eaton Vance a Autonomy Capital, držící 100 mld. offshoreových ISK, nesouhlasí, že k jejich výplatě nemá být použit aktuální směnný kurs.

Centrální banka v měnové aukci v červnu 2016 nabídla kurs 1 EUR = 190 ISK, zatímco tehdejší aktuální kurs byl 1 EUR = 140 ISK. Kursový rozdíl je ekvivalentem tzv. stabilizačního příspěvku, který již dříve za uvolnění svých zmražených vkladů státu uhradili jiní věřitelé. Americké fondy zvažují dosavadní postup státu při likvidaci bank soudně napadnout s poukazem na porušení ústavního práva ochrany majetku.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek