Hospodářská kondice Norska na začátku podzimu 2016

26. 9. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Hospodářská kondice Norska na začátku podzimu 2016 Norská ekonomika fází útlumu, kterou navodil pád cen ropy v r. 2014, prochází až překvapivě dobře též díky opatřením pravicové vlády. Ve volbách na podzim 2017 bude mít hlavní kritik vlády, sociálnědemokratická Dělnická strana, problém přesvědčit o opaku. Kritizuje nyní vládu za to, že podporu hospodářství sanuje vyšším čerpáním z tzv. ropného fondu, jenže právě k takovému účelu tento fond slouží.

Vláda navíc dosáhla dohody s odbory, že v období hrozící recese se nebudou příliš navyšovat platy. Centrální banka rigorózně reguluje úrokové sazby a intervenuje proti posilování NOK, aby posílila export.

Postavení firem se tedy zlepšilo, ale na úkor domácností. Slabá koruna zdražuje dovoz zboží a výrazně rostou spotřebitelské ceny. Spolu s malým růstem mezd to vede k oslabení reálných příjmů a r. 2016 by v tomto ohledu měl být pro Nory nejhorším za posledních 35 let (pokles reálného příjmu o 1,1 %). Ti však chápou vážnost situace a neprotestují.

Novým rizikem v ekonomice se stává skupina náhle příchozí pracovní síly-azylantů, kteří mají nedostatečné vzdělaní a jsou tedy v práci špatně placení anebo zůstávají bez zaměstnání.

Ve dnech 30. a 31. srpna 2016 se uskutečnila tradiční konference ministrů k přípravě státního rozpočtu na r. 2017 (návrh bude předložen v parlamentu 6. 10.). Premiérka Erna Solberg/ová za hlavní výzvu vlády pro r. 2017 označila boj proti nezaměstnanosti a podporu tvorby pracovních míst v privátní sféře.

Vláda připouští, že v těchto bodech zatím příliš neuspěla: od jejího nástupu v r. 2013 vzniklo v soukromém sektoru 25 tis. nových pozic, zatímco za levicových vlád v letech 2000–2013 to bylo 358 tis. míst. Míra nezaměstnanosti v Norsku na konci července 2016 vzrostla na 5,0 % (139 tis. osob, z toho 81 tis. mužů), což je nejvíce za posledních 10 let. Ačkoli jde o hodnotu pod evropským průměrem, vláda nově označuje nezaměstnanost za „národní problém“ a ve volebním roce 2017 chce toto téma úspěšně vyřešit.

Ministryně financí Siv Jensen/ová spatřuje v současném ekonomickém vývoji Norska „známky optimismu“, odhlédneme-li od jižního a západního Norska, kde dominuje ropný průmysl: v něm od r. 2014 prozatím přišlo o práci 40 tis. osob. V průzkumu z poloviny září 2016 norští zaměstnavatelé poprvé od konce r. 2014 častěji očekávají pozitivní zvrat v ekonomice a nábor nových zaměstnanců. Důvodem k mírnému optimismu je, že norský HDP ve II. čtvrtletí 2016 vzrostl o 0,4 % (v I. čtvrtletí 2016 +0,3 %, zatímco v druhé polovině r. 2015 byl růst HDP nulový).

Zpětným pohledem guvernéra Norské banky Øysteina Olsena dosáhla norská ekonomika dna na přelomu let 2015 a 2016. Dne 23. 9. ponechala Norská banka základní úrokovou sazbu ve výši 0,50 % p. a. beze změny (případné nové rozhodnutí o změně úrokové sazby může padnout 27. 10.). Zvyšování úrokové sazby do r. 2019 guvernér nepředpokládá, snížení do té doby až k nule se nedá vyloučit.

Ve vyhodnocení ekonomické situace Norská banka konstatuje, že dochází k rychlejší než očekávané revitalizaci norské ekonomiky a tento trend bude pokračovat; v r. 2019 by růst HDP mohl dosáhnout až 2,0 %. Od r. 2017 se začne vytvářet více pracovních míst (vyjma petrochemie). Během léta 2016 podstatně vzrostla inflace (na konci srpna meziročně o 4 %), tento trend potrvá a až do r. 2019 budou reálné příjmy Norů klesat.

Vlivem nízkých úrokových sazeb hypoték rostou rychleji ceny nemovitostí k bydlení: jen za srpen 2016 ceny vzrostly o 2,8 %, meziročně pak o 9,1 %, resp. v Oslo o 16,3 % (za posledních 10 let průměrně v Norsku o 72,9 %, resp. v Oslo o 86,9 %). Zadlužení domácností k 31. 7. stouplo na 2 986 mld. NOK, meziročně +5,8 %.

Prognózu norské ekonomiky do r. 2019 vydal dne 15. 9. i norský Ústřední statistický úřad. Očekává, že od r. 2017 se stav ekonomiky bude „mírně, nevýrazně“ zlepšovat a paralelně s tím začne klesat nezaměstnanost až k hodnotě 4,3 % v r. 2019. Mzdy porostou podstatně pomaleji než inflace a spotřeba domácností bude stagnovat, avšak za cenu stability na trhu práce. Pokračovat bude útlum investic v petrochemii, díky oslabenému kursu NOK poroste export a objem výkonů ve stavebnictví, ale i přesto zůstane zachován nezdravý trend růstu cen nemovitostí.

Dne 18. 9. a 19. 9. zveřejnily firma Abelia a státní agentura Innovasjon Norge (v zahraničí Innovation Norway – konglomerát spojující funkce organizací CzechInvest, CzechTrade a CzechTourism) zprávy o pokroku v restrukturalizaci norského průmyslu a o perspektivních cílových oblastech pro jeho diverzifikaci.

Ve vyhodnocení aktuálního stavu se konstatuje, že Norsko v transformaci průmyslu zaostává. Má málo kreativních/inovativních pracovníků pro nové technologie a málo absolventů VŠ v oborech technologie, digitalizace a IT. Dále stát neposkytuje adekvátní zázemí pro návazný rozvoj podnikání (za práh start-upů).

Typická norská firma je málo zdatná v mezinárodním obchodu. Rovněž kvalita výzkumu je kolísavá, navíc se nedaří dosažené výsledky výzkumu dostatečně uplatnit; výjimkou je aplikace nových technologií v ropném a plynárenském průmyslu, jakož i využívání mořských zdrojů a nerostů. V mezinárodním srovnání je Norsko mezi 29 zeměmi na 17. příčce, zatímco na špici jsou Singapur a Tchaj-wan. (Na 1. místě je Norsko pouze v rychlosti a snadnosti založení firmy.)

Za perspektivní technologické obory pro transformaci norské ekonomiky označuje Innovasjon Norge tyto sektory:

  • mikro- a nanotechnologie, internet věcí;
  • biotechnologie pro průmyslové využití (změny biologického materiálu, využití spalin z metalurgie, biopaliva);
  • vývoj pokročilých materiálů (kovy, polymery, kompozity, guma) v námořním průmyslu, mechanice, offshore technologies;
  • fotonika (tj. výzkum a využití světla - čárové kódy, DVD, lasery, korekce očních vad);
  • využití IT technologií v průmyslu (3D tisk, automatizace, robotika).

Již dříve letos agentura Innovasjon Norge definovala pro vládu odvětví, do kterých by případná pomoc státu měla směřovat prioritně: využití mořských zdrojů, čistá energie, bio-ekonomika, technologie pro lékařství a zdravotnictví, clever society/smart cities, kreativní průmysl a cestovní ruch.

Do konce r. 2016 předloží svou další zprávu též vládní výbor expertů pro konkurenceschopnost norské ekonomiky, tentokrát se zohledněním environmentálních dopadů („green competitiveness“). Strany vládní koalice deklarují zájem o přechod Norska k „zelené ekonomice“, charakterizovanou mj. lepším využíváním zdrojů, omezením produkce odpadů a emisí a vyšším podílem recyklace s cílem dosažení větší konkurenceschopnosti a tzv. „zeleného růstu“.

Norsko je již nyní lídrem ve využívání obnovitelných zdrojů energie. Nyní tomu hodlá přizpůsobit i své daňové režimy a předpisy. Takzvaná ekologizace v daňovém systému (the green shift) by se mohla projevit již ve státním rozpočtu na r. 2017 zvýšením sazby daně z PHM průměrně o 0,50 až 1,00 NOK/l.

Už dnes je sice cena benzínu v Norsku jedna z nejvyšších v Evropě, na druhou stranu třetina veškerého odbytu elektromobilů v Evropě míří do Norska a dle přijatého usnesení parlamentu by auta na fosilní paliva měla být v Norsku registrována jen do konce r. 2024.

V jednání o státním rozpočtu na r. 2017 se jistě znovu objeví požadavek menších koaličních stran na snížení limitu čerpání vlády z tzv. ropného fondu pro vyrovnání deficitu státního rozpočtu. V r. 2001 schválil parlament horní limit ve výši 4 % jistiny fondu, nyní se navrhuje snížení na 3 %, protože reálné zhodnocení fondu v současné době nízkých úrokových sazeb zaostává.

Vláda s návrhem nesouhlasí, i když stoupenci prozřetelnějšího využívání ropného fondu dokládají, že v r. 2001 putovala do státního rozpočtu každá 40. koruna z ropného fondu, ale v r. 2016 již každá osmá.

Za II. čtvrtletí 2016 vykázal Vládní penzijní fond Global (tzv. ropný fond) zisk 1,3 % (+49 mld. NOK), z toho u akcií 0,7 %, státních dluhopisů 2,5 % a nemovitostí -1,4 % (primárně v důsledku poklesu ohodnocení nemovitostí vlastněných fondem ve Velké Británii po referendu o brexitu).

Oslabený kurs NOK zvýšil hodnotu výhradně cizoměnového portfolia fondu o 28 mld. NOK. Koncem srpna 2016 rozšířil ropný fond své investiční portfolio v USA (New York, Washington, Boston, San Francisco). V polovině září činila hodnota jmění ropného fondu 7.200 mld. NOK.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek