Hospodářský profil spolkové země Svobodný stát Sasko

13. 9. 2010 | Zdroj: Generální konzulát České republiky

Dokument obsahuje základní informace (geografické, demografické, administrativní členění) o spolkové zemi Svobodný stát Sasko, vývoj hospodářství země a jednotlivých hospodářských odvětví a hlavní makroekonomické ukazatele. Dokument informuje také o hospodářských vztazích mezi touto spolkovou zemí a Českou republikou. Nejdůležitější ukazatele jsou uvedeny v tabulkách a grafech.

1. Základní informace

1.1. Demografická a geografická data

Svobodný stát Sasko – oficiální název „Freistaat Sachsen“ má rozmanitou minulost s dlouhou tradicí, přitažlivou přítomnost a slibnou budoucnost. Za okamžik vzniku Saska se považuje založení Míšeňské marky v roce 929. Ve 12. století zažilo Sasko v důsledku začínající těžby stříbra v Krušných horách značný rozmach a začala zde vznikat města. Již v roce 1409 došlo k založení Univerzity v Lipsku, v roce 1497 získalo Lipsko i právo pořádání trhů – základ jeho renomovaného veletržního oboru.

V roce 1949 se Sasko stává jednou ze zemí NDR, avšak v zájmu posílení centralistické struktury jsou v r. 1952 jednotlivé země zrušeny a Sasko rozděleno do 3 krajů – Chemnitz (od r. 1953 Karl-Marx-Stadt), Drážďany a Lipsko. Bylo to také Sasko, které na podzim r. 1989 demonstracemi v Lipsku, Plavně, Drážďanech a jinde zahájilo pokojnou revoluci, která připravila cestu ke znovusjednocení Německa a opětovnému založení Svobodného státu Sasko dne 3. října 1990. V roce 1992 získává země novou ústavu. Freistaat „Svobodný stát“ je po významové stránce ekvivalentem republika. V porovnání s dalšími spolkovými zeměmi (Land) nemá „svobodný stát“ žádná privilegia nebo právní zvláštnosti, spíše má však daleko starší státnickou tradici.

Z celkové rozlohy Německa zabírá 5,2 %, z celkového počtu obyvatel 5,1 % a řadí se tak ke středně velkým spolkovým zemím. Mezi novými spolkovým zeměmi je Sasko, s výjimkou Berlína, země s nejvyšší hustotou obyvatelstva (226 obyv./km2), v rámci celé SRN zaujímá, bez městských států Berlín, Hamburk, Brémy střední příčku. Téměř jedna třetina obyvatelstva žije ve třech městech – Drážďany, Lipsko a Chemnitz (český název Saská Kamenice).

Geografické a demografické údaje
  Sasko Německo
Rozloha 18,4 tis. km2 357,1 tis. km2
Počet obyvatel 4,17 mil. 81,74 mil.
Z toho muži 2,04 mil. 40,07 mil.
Z toho ženy 2,13 mil. 41,67 mil.
Počet cizinců na 1 000 obyv. 29 88
Hustota obyvatel na km2 226 229

Podobně jako v dalších nových spolkových zemích dZdroj: Saský statistický úřad, Destatis (předběžné údaje k 31. 12. 2009)ošlo a stále dochází k poměrně značnému poklesu obyvatelstva. Zatímco v roce 1990 žilo v Sasku 4,91 mil. obyv., koncem poloviny roku 2009 pouze 4,17 a podle prognózy se počet obyvatel bude nadále snižovat a v r. 2020 dosáhne 3,9–4,0 mil. obyv., především v důsledku nepříznivé věkové struktury a stárnutí obyvatelstva. Největší skupinu cizinců představují Vietnamci (11,7 % z celkového počtu cizinců).

Sasko má různorodou strukturu území. Jednak je to saská nížina, zejména severosaská rovina mající na severu nadmořskou výšku zhruba 100 m, saská pahorkatina, především od lipské oblasti až k západolužické pahorkatině a vrchovině, a saské středohoří, zahrnující Vogtland (JZ Sasko), Krušné hory, Saské Švýcarsko a Labské pískovce, Hornolužickou vrchovinu a nejmenší pohoří SRN Žitavské hory. Kvalita zemědělské půdy je velmi dobrá, zemědělsky je využíváno přes 900 000 ha, což je přibližně 50 % plochy země.

Nejvyšší hora Saska je 1 215 m vysoký Fichtelberg v Krušných horách, nejvýše položeným městem jsou lázně Oberwiesenthal ve výšce 920 m, nejníže položený bod se nachází v městě Dommitzsch – 73 m nad mořem. Sasko má 15 389 km tekoucích vod. V délce 180 km jím protéká Labe, nejvýznamnější řeka Saska.

Sasko má společnou hranici s Braniborskem, Sachsen-Anhaltskem, Durynskem a Bavorskem. V délce 454 km sousedí s ČR a 123 km s Polskem.

1.2. Administrativní členění, města

Saská státní správa má z převážné části třístupňovou strukturu. Sestává z vlády, tří vládních prezidií a nižšího stupně – okresních úřadů a statutárních měst na úrovni okresu. Sasko se dělí na 3 tzv. vládní kraje – Drážďany, Lipsko, Chemnitz. Po správní reformě s účinností od 1. 8. 2008 je v těchto 3 vládních krajích celkem 10 okresů a 3 statutárních měst (Drážďany, Lipsko, Chemnitz) na úrovni okresů (do 1. 8. 2008 – 22 okresů).

Hlavní město:

  • Drážďany ( 516 tis. obyvatel)

Další velká města:

  • Lipsko (519 tis. obyvatel)
  • Chemnitz (243 tis. obyvatel)
  • Zwickau (94 tis. obyvatel)
  • Plauen (66 tis. obyvatel)
  • Görlitz (56 tis. obyvatel)
  • Bautzen (41 tis. obyvatel)

Zdroj: Statistik Sachsen k 30. 6. 2009

1.3. Správa země

Zákonodárných orgánem je parlament (Landtag). Poslanci jsou voleni na 5 let. Poslední volby do zemského parlamentu se konaly 27. srpna 2009 a stávající volební období trvá do roku 2014. Ústava označuje zemský sněm za „místo vytváření politické vůle“. Lantagu přísluší zákonodárná moc a kontrola moci výkonné. Lantag má 124 poslanců a předsedou je Dr. Matthias Rößler, I. místopředsedkyní Andrea Dombois. V povolebních jednáních se formovala koalice CDU (křesťanští demokraté, 58 mandátů) s FDP (Svobodní, 14), přičemž do parlamentu se ještě dostaly strany Die Linke (levicová strana a postkomunisté, 29), SPD (sociální demokraté, 14), Zelení (9) a extrémně pravicová NPD (8), která oproti minulým volbám výrazně oslabila.

V čele vlády, ve které je sdruženo 8 resortů a Saská státní kancelář, je od června 2008 a opětovně po volbách Stanislaw Tillich. Země provozuje také stálé zastoupení v Berlíně a v Bruselu.

  • Ministerský předseda – Stanislaw Tillich (CDU)
  • Místopředseda vlády a ministr hospodářství, práce a dopravy – Sven Morlok (FDP)
  • Ministr vnitra – Marcus Ulbig (CDU)
  • Ministr spravedlnosti a evropských záležitostí – Dr. Jürgen Martens (FDP)
  • Ministr financí – Prof. Dr. Georg Unland (bez stranické příslušnosti)
  • Ministryně sociálních věcí a ochrany spotřebitelů – Christiane Ursula Clauß (CDU)
  • Ministr pro vzdělání, školství a sport – Prof. Dr. Roland Wöller (CDU)
  • Ministr zemědělství a životního prostředí – Frank Kupfer (CDU)
  • Ministryně pro vědu a kulturu – Prof. Dr. Sabine Freifrau von Schorlemer
  • Ministr a šéf státní kanceláře – Dr. Johannes Beermann (CDU)

2. Hospodářství Saska

2.1. Celková charakteristika

Přechod k tržnímu hospodářství v roce 1990 vedl k tomu, že se do značné míry zhroutily tradiční ekonomické struktury, konzervované v období NDR, s nedostatečnou investiční činností a mnoho nerentabilních pracovních míst se stalo nepotřebnými. Kromě ukončení činnosti mnoha velkých podniků přinesly systémové změny na počátku 90. let enormní zvýšení nezaměstnanosti a masivní „exodus“ produktivního obyvatelstva ze země. Od roku 1990 do roku 2009 se počet obyvatel Saska zmenšil o téměř 750 000. To samozřejmě nezůstalo bez vlivu na vývoj hospodářství. Sasko však dokázalo opět navázat na svou tradici a stává se konkurenceschopnou průmyslovou lokalitou. Poslední léta byla pro Sasko z hospodářského hlediska velmi úspěšná. Rychlý rozvoj jednotlivých sektorů, především průmyslu, s sebou přináší možnosti i pro další odvětví. Příkladem může být vysoká poptávka po vysoce kvalifikovaných pracovních silách, což je výzva pro oblast vzdělávání. Výrazně se zlepšily i podmínky hospodářského rozvoje v Sasku, k čemuž přispěl i vstup ČR a Polska do EU. Jedná se jednak o výhodnou polohu země, spojenou s velmi dobrou dopravní infrastrukturou, jednak o daleko hlubší mezinárodní propojení. Poprvé po 10 letech v r. 2006 a 2007 vykázalo i stavebnictví pozitivní růst. A s tím bylo v předkrizovém období přirozeně spojeno očekávání, že bolestné strukturální procesy jak v hospodářství jako celku, tak i v tomto odvětví se blíži ke konci.

Krize v letech 2008 a 2009 však dostihla i Sasko. Značný propad průmyslové výroby, zahraničního obchodu (export -15,8 %), krach řady i významných firem, snížená osobní spotřeba byly podobnými průvodními jevy jako v jiných zemích. Masivní pokles o 18 % zaznamenal zpracovatelský průmysl a snížil se jeho podíl na tvorbě HDP z 21 % v r. 2008 na 16,7 % v r. 2009. V sektoru služeb zaznamenala odvětví obchodu, pohostinství a dopravy reálný pokles o 2,8 % a jen v málo odvětvích došlo k nepatrnému růstu (zemědělství, lesnictví, rybářství nebo veřejné a soukromé  služby). 

Díky prozíravým protikrizovým opatřením spolkové i saské vlády, zejména v podpoře zaměstnanosti, exportu, automobilového průmyslu došlo však nejen k tomu, že se nezaměstnanost prakticky nezvýšila, ale také k tomu, že Sasko bylo postiženo méně než většina spolkových zemí. Pokles HDP v Sasku činil v r. 2009 -3,8 %, zatímco v SRN jako celku -5 %. Šrotovné se ukázalo jako jeden z rozhodujících stabilizačních faktorů pro celé hospodářství, silně závislé na automobilovém průmyslu, i pro státní rozpočet ve formě DPH a minerální daně. V roce 2009 bylo prodáno v Sasku 169 000 nových aut, což bylo o 44 % více než před rokem. Nicméně ani v Sasku nelze v současnosti říci, že ekonomická krize definitivně skončila, byť některé známky zlepšování situace lze pozorovat.

Dnes je v Sasku pět odlišných ekonomických oblastí se třemi aglomeračními jádry, které slouží jako motor hospodářství. Oblast mezi Drážďanami a Freibergem je zejména domovem mikroelektroniky a elektrotechniky (tzv. „Silicon Saxony“) pro firmy jako AMD, Infineon/Qimonda, Advandced Mask Technology Center, Siltronic a SolarWorld AG (toto odvětví bylo silně zasaženo krizí). Oblast severozápadního Saska kolem metropole Lipska se vyvíjí jako centrum automobilového průmyslu (BMW, Porsche), obchodu, logistiky, mediálních a finančních služeb a výstavnictví. V průmyslové aglomeraci kolem Chemnitz a Zwickau se již tradičně soustřeďuje strojírenský a automobilový průmysl. V oblastech východního Saska, Krušných hor a Vogtlandu, jejichž hospodářství bývalo za dob NDR spíše monostrukturní, jsou dodnes výrazně větší problémy s realizací ekonomické proměny a vytvořením moderního hospodářského profilu.

Vláda provádí velmi promyšlenou investiční politiku, vycházející z principů růstu a zaměstnanosti s cílem dalšího zlepšení životních a pracovních podmínek, zlepšení hospodářského prostředí a kontinuálního zvyšování konkurenceschopnosti saského hospodářství prostřednictvím vysoké kvality, stoupající produktivity a inovací. Vláda definovala 5 hospodářsko-politických strategií, které mají přispět k dosažení těchto cílů:

  1. Podpora rozvoje ve všech regionech – jak silných, tak i strukturálně slabých. Existuje program „Regionální růst“.
  2. Sasko disponuje výkonnou vědeckou a dopravní infrastrukturou, kterou bude dále zlepšovat.
  3. Výhodou Saska je, že disponuje vysoce kvalifikovanými odborným silami. Podpora vzdělání musí pokračovat a mladým lidem bude nabídnuta kvalitní perspektiva jejich uplatnění.
  4. Různorodost podnikatelské struktury skládající se z velkých podniků i MSP musí být společně se zdravým „odvětvovým mixem“ dále rozvíjena. Bude proto pokračovat úspěšná podpora investorů i péče o stávající podniky. Investiční podpora zůstává centrálním elementem a bude v ní na vysoké úrovni pokračováno.
  5. Zvláštní pozornost bude věnována střednímu stavu, který je páteří hospodářství, jeho inovační schopnosti a propojení s výzkumem. Bude proto pokračováno v intenzivní podpoře technologie a networkingu a posílena činnost spolků a clusterů.

Charakteristická pro Sasko je prozíravá podpora hospodářství, zejména exportu, internacionalizace firem a investic, vytváření pracovních míst, zakládání nových firem, malých a středních podniků a infrastruktury atd. Důležitým cílem je i další lákání zahraničních i domácích investorů a pro to má Sasko rovněž dobré podmínky. Je evidentní, že země potřebuje i velké firmy, které mají schopnost zajistit odbyt na zahraničních trzích. Pro Sasko hovoří v tomto smyslu řada dobrých argumentů (infrastruktura, disponibilní kvalifikovaná pracovní síla, rozsáhlý trh, právní jistota, relativně nízké mzdové a vedlejší mzdové náklady, investiční pobídky, praktická pomoc Wirtschaftsförderung Sachsen /obdoba CzechInvestu a CzechTradu/, aktivita regionálních rozvojových agentur, aktivní a rozsáhlá činnost obchodních a průmyslových komor na podporu MSP a exportu atd).

Rovněž rozpočtová politika je velmi obezřetná, vychází z vyrovnaných rozpočtů a parlament dokonce zakázal další zadlužování příštích generací. Charakterizuje ji motto dnes již bývalého ministra financí Dr. Horsta Metze „Solidně a prozíravě – z odpovědnosti vůči Sasku“. Zadluženost Saska na 1 obyvatele se těsně před propuknutím ekonomické krize pohybovala těsně nad 2 500 € a je po Bavorsku ze všech spolkových zemí nejnižší. Kromě toho je Svobodný stát Sasko dobrým hospodářem, protože vlastní nebo se podílí na 40 podnicích. Jako příklad lze uvést u nás dobře známé Sächsische Binnenhäfen Oberelbe GmbH, kam patří i Česko-saské přístavy, s.r.o. se sídlem v Děčíně. Toto jsou důležité komponenty saského hospodářského úspěchu.

2.2. Postavení a vývoj jednotlivých hospodářských odvětví

Postavení a vývoj jednotlivých hospodářských odvětví

Za hlavní důvod pozitivního hospodářského růstu je považována vyšší tvorba přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu, jehož objem se v předkrizovém roce 2007 zvýšil o 11,9 % (v roce 2008 ještě o 2,7 %), což byl téměř dvojnásobek celoněmeckého průměru (6,2 %). I v tomto ukazateli je vhodné poukázat na  srovnání s celou SRN v dlouhodobějším vývoji. Od roku 2000 se objem zpracovatelského průmyslu zvýšil o 72 %, čímž Sasko zaujalo špičkovou pozici mezi všemi spolkovými zeměmi – celoněmecký průměr byl totiž 18,4 %. Přitom je zpracovatelský průmysl některými faktory omezován. Jde zejména o zhodnocování €, zvyšující se úrokovou míru a již tehdy očekávané celosvětové zpomalení konjunktury. Rok 2008 a následně i vývoj v roce 2009 značně zamíchal celkovou hospodářskou situací nejen v Sasku, ale základní rysy jednotlivých hospodářských odvětví zůstanou s největší pravděpodobností i nadále, přestože v roce 2009 došlo k bezprecedentnímu propadu průmyslu o 15,7 %. A to je také důvod, abychom se v hodnocení celkové pozice jednotlivých odvětví opíraly spíše o údaje před příchodem ekonomické krize.

Podíl zpracovatelského průmyslu na celkovém hospodářském výkonu Saska činil 20,4 %, vykazuje kontinuální růst a pomalu se přibližuje západoněmeckému průměru (24,7 %). Tento sektor zaměstnává kolem 200 tis. lidí ve 2 700 firmách€), z čehož bylo vyvezeno 36,3 %. V r. 2009 poklesla zaměstnanost na 192 tis. osob. Podle hodnocení saských průmyslových a obchodních komor zůstává průmysl nadále nejdůležitějším garantem saského hospodářského růstu.

Ve zpracovatelském průmyslu hraje nejvýznamnější roli následujících 5 odvětví:

  1. Automobilový průmysl – podle objemu výroby (v roce 2007 14,1 mld. € a podílem 25,1 % na celkovém objem zpracovatelského průmyslu) je daleko největším průmyslovým odvětvím saského hospodářství. V tomto odvětví je činných 135 firem s více než 30 tisíci zaměstnanci. Obor je reprezentován řadou renomovaných automobilových výrobců jako Volkswagen v Chemnitz, Zwickau a výroba luxusních vozů VW Phaeton v Drážďanech, Porsche nebo BMW v Lipsku a velkým počtem subdodavatelů mezi něž patří např. Siemens. Exportní kvóta – tj. podíl exportu na celkovém objemu odvětví převyšuje 50 %.
  2. Výroba kancelářských strojů, elektrotechnika, jemná mechanika, optika – s exportní kvótou nad 40 %. Jedná se o velmi perspektivní obor, zaměstnávající v r. 2007 35 tis. osob ve více než 300 firmách.
  3. Potravinářský průmysl a zpracování tabáku – jedná se o tradiční obor s vysokou úrovní kvality, opírající se do značné míry o domácí suroviny a vyspělé zemědělství. V tomto  odvětví je zaměstnáno 19 tis. osob v 350 firmách.
  4. Kovozpracující průmysl – jde podobně jako u strojírenství o tradiční obor opírající se zejména o střední podniky. Zaměstnává nejvíce pracovníků ze všech zpracovatelských odvětví – kolem 40 tis. v 550 firmách.
  5. Strojírenský průmysl – je rovněž chloubou saského hospodářství a zdroje uvádějí, že Sasko je kolébkou německého strojírenství. Již v roce 1703 založil Johann Esche v saském Limbachu první německou továrnou na speciální stroje na výrobu punčoch a prádla. Rovněž výroba obráběcích strojů zde má svoje kořeny. Dnes je Sasko označováno za centrum „středoněmeckého strojírenství“. Jeho značná část se nachází v oblasti jihozápadního Saska v blízkosti českých hranic. Celkový objem produkce strojírenství dosáhl v roce 2007 6,6 mld. € a podíl exportu činí 43,5 %. Zaměstnává téměř 40 tis. pracovníků ve 450 podnicích. Nejvýznamnější je výroba obráběcích, tiskařských, textilních strojů a speciálních zařízení.

Dalšími důležitými obory se v posledních letech staly mikroelektronika a biotechnologie. Sasko získalo v roce 2003 velkou investici v oboru mikroprocesorové techniky, firma AMD postavila v Drážďanech závod na výrobu čipů v hodnotě 2,4 mld. €. Sasko se též v tomto oboru výrazně profiluje, v roce 2002 se zde sdružilo 130 firem a vytvořilo spolupracující síť s názvem „Silicon Saxony“, na čele s takovými nadnárodními koncerny jako je zmíněný AMD, Infineon, Applied Materials nebo Siltronic. Toto odvětví však bylo krizí nejcitelněji zasaženo a někteří ze zahraničních investorů dokonce svoje provozy zavřely (Quimonda). Dalšími objemově významnými obory zpracovatelského průmyslu v Sasku jsou chemický průmysl s vysokou exportní kvótou 55%, dále gumárenský, plastikářský, papírenský, tiskařský průmysl a výroba skla a porcelánu, na čele se světoznámým míšeňským porcelánem. Významnou roli hraje rovněž těžební průmysl, především těžba hnědého uhlí v lužické a středoněmecké pánvi.

Energetika

Cílem energetické politiky Saska je vyvážené zohlednění jejích ekonomických, ekologických a sociálních aspektů. Zásadní je však využití domácích energetických zdrojů, ke kterým patří především hnědé uhlí a obnovitelné zdroje energie. Hnědé uhlí je i v rámci SRN jediným domácím zdrojem, který obzvlášť v Sasku ve velkém rozsahu k dispozici a zároveň je bez subvencí konkurenceschopným zdrojem. Kromě toho využití hnědého uhlí zajišťuje investice a pracovní místa, a to zvláště ve strukturálně slabých oblastech. Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny činí kolem 10 %. Vedle těchto zdrojů jsou v energetickém mixu silně zastoupeny ropa a zemní plyn. Výroba energie měla v posledních letech mírně stoupající trend, je o třetinu vyšší než její spotřeba a tak je Sasko i významným exportérem. Její podíl na tvorbě HDP činí kolem 3 % a v sektoru je zaměstnáno zhruba 1 % práceschopného obyvatelstva. Velmi důrazně jsou sledován ukazatel energetické úspornosti a efektivity využití.

Stavebnictví

Tento obor zaznamenal v letech 1995–2005 doslova pád na dno, od kterého se pak začal pomalu odrážetí. Ve zmíněném období se snížil objem stavební výroby i počet zaměstnanců v odvětví o více než polovinu. V roce 2007 bylo dosaženo objemu stavební výroby ve výši 5 166 mil. €., tj. +3,7 %. Současně se znovu začal mírně zvyšovat podíl stavebnictví na tvorbě HDP, který v roce 2007 dosahoval úrovně 6,2 %. Ve druhé polovině r. 2007 se však tempo růstu stavebnictví snížilo a tento trend přetrval i v r. 2008 a 2009. V posledních měsících jsou však známky lehkého oživení. projevuje se to i v zaměstnanosti, která v r. 2009 dosáhla 29,1 tis. osob, tj. -0,2 % oproti r. 2008.

Sektor služeb

má v Sasku rozhodující význam pro hospodářství a zaměstnanost. Je největším a nejvýznamnějším ekonomickým sektorem. Kolem 51 % obratu je tvořeno službami, v celé SRN je to téměř 55 %. Podíl Saska na celoněmeckém obratu však činí pouze 1,9 %. Sektor služeb se vyznačuje především malými podniky. Z cca 63 000 saských poskytovatelů služeb má 90 % podniků méně než 10 zaměstnanců a jen 0,4 % má více než 250 zaměstnanců. Jsou to především velká zdravotnická a vzdělávací zařízení. Ze stovky saských zaměstnanců je jich 71 činných ve službách – viz analýza saského ministerstva hospodářství a práce z roku 2007. Na základě této studie,  trendů do r. 2010, zdrojů a potenciálu jednotlivých oborů služeb se doporučuje podporovat především následujících 7 perspektivních odvětví: Informační technologie, výzkum, vzdělání, média, logistika, turistika a kultura a cílem je přivést Sasko na špičkovou úroveň.

Vnitřní obchod

Vnitřní obchod se podílí na tvorbě HDP Saska zhruba 10 %. Dlouho však vykazoval nízký růst, ale situace se v souvislosti s celkovým zlepšením hospodářské situace v předkrizovém období, zejména na pracovním trhu v r. 2006 a 2007, začala měnit k lepšímu. Krize však znamenala konec růstu a velkoobchod i maloobchod v letech 2008 a 2009 reálně klesl dokonce pod úroveň roku 2005. V sektoru je zaměstnáno cca 270 tis. osob, z toho 94 % z nich v MSP.

Turistika a pohostinství

Sasové se chlubí, že jsou jedním z nejoblíbenějších krátkodobých turistických cílů v Německu. Skutečnost je taková, že pokud jde o příjezdy turistů, pohybuje se mezi spolkovými zeměmi Sasko na 7.–8. místě, pokud jde o počet přenocování až na 10. Ročně přijíždí kolem 6 mil. turistů, přenocování však je pouze kolem 16 mil. Významnou roli hraje městská turistika, zejména Drážďany a Lipsko, kam loni zavítalo 1,5 resp. 1,0 mil. turistů.  Počet přijíždějících turistů má od r. 1992 stále stoupající trend, v posledních letech však je patrná určitá stagnace, podobně jako u průměrné délky pobytu, která se pohybuje na úrovni 2,7 dne. Dalšími významnými turistickými lokalitami jsou podle počtu návštěvníků Krušné hory, Saské Švýcarsko, Horní Lužice a Vogtland (oblast jihozápadního Saska, sousedící s Karlovarským krajem). Velmi navštěvované jsou rovněž překrásné hrady a zámky. Vytíženost lůžkových kapacit se pohybuje kolem 40 %. Podíl zahraničních hostů se pohybuje kolem 10 % (celoněmecky 24,8 %). Nejvíce zahraničních hostí přijíždí z USA, Holandska, Švýcarska, Rakouska, Velké Británie, Itálie a Japonska – je zajímavé, že ČR figuruje zhruba na 12. místě, i když je v Drážďanech slyšet čeština velmi často. Je to dáno tím, že se jedná většinou o jednodenní, často nákupní výlety bez přenocování a tito turisté nejsou ve statistikách podchyceni.

Vysoké školství a výzkum

Sasko má velmi silnou vzdělávací a výzkumnou základnu. Jsou zde 4 univerzity, 1 univerzitní vysokoškolský ústav, pět uměleckých vysokých škol a 5 vysokých odborných škol. Je zde velmi dlouhá vzdělávací tradice, např. Lipská univerzita byla založena v roce 1409 a studovali zde např. J. W. Goethe či G. E. Lessing. Největší je drážďanská univerzita, kde studuje téměř 35 000 studentů. Pro naše studenty je jistě zajímavý Mezinárodní vysokoškolský ústav v Žitavě pro studenty s ukončeným předchozím vzděláním v Polsku, ČR nebo SRN. Vysoké školy jsou také centrem saského základního, a ve spolupráci s podnikatelskou sférou stále se rozšiřujícího, aplikovaného výzkumu. Výzkumné ústavy a technologická centra se dají počítat na desítky. K nim patří mj. výzkumné ústavy Maxe Placka, zařízení Frauenhoferovy společnosti, představující centra aplikačně orientovaného výzkumu, výzkumné ústavy Vědecké společnosti Gottfrieda Wilhelma Leibnize. Je zde činných i řada výzkumných pracovišť v oblasti humanitních věd, mezi nimi i Srbský ústav v Budyšíně. Na výzkum se věnuje 2,5 % HDP a Sasko je tak jedinou novou spolkovou zemí, která dosahuje celoněmeckého průměru.

2.3. Dopravní infrastruktura

Dopravní infrastruktura, zejména silniční se po r. 1989, kdy do ní byly investovány obrovské prostředky, podstatně zlepšila. V Sasku je z celkového počtu 13 552 km silnic 498 km dálnic. Hustota silniční sítě (740 m na 1 km2plochy země) překračuje celoněmecký průměr (640 m/km2). V letech 1991–2006 byly do silniční infrastruktury investovány prostředky ve výši 8 miliard EUR, tento trend nadále pokračuje. Doplnění dálniční sítě v Sasku přitom bylo a je z dopravního, ekonomického a tím i politického hlediska velmi žádoucí. Byl dokončen jižní obchvat Lipska A 38, došlo k částečnému rozšíření klíčové dálnice A4 na šestipruhové uspořádání a rozšíření dálnice A72 mezi Chemnitz a Plauen, byla dokončena dálnice A17 z Drážďan směrem na Prahu a staví se nová dálnice z Lipska do Chemnitz a rozestavěna celá řada dalších staveb silniční infrastruktury, z nichž se nás bezprostředně týká např. rychlostní komunikace z Budyšína na Žitavu a dále na Liberec a konečně byla zahájena i spojnice přes polské území a most přes Nisu na německo-polské hranici.

Letecká doprava

Letecká doprava je koncentrována především v Lipsku/Halle a Drážďanech. V obou případech se do těchto mezinárodních letišť investovaly rovněž miliardy €. Letiště v Lipsku Halle registruje okolo 2,5 mil. cestujících za rok, Drážďany necelé 2 mil. V obou případech je to však hluboko pod kapacitou terminálů, která v případě Lipska činí 4,5 mil. cestujících ročně v případě Drážďan 3,5 mil. ročně. Od roku 2007 provozuje na letišti v Lipsku své evropské přepravní centrum společnost DHL, která tam vytvořila přes 3 000 pracovních míst. Obě letiště mají velmi dobré napojení na silniční a železniční síť a cestující ze Saska se tak mohou dostat na jedno z obou letišť během 90 minut. Kromě toho jsou v Sasku tři regionální letiště a devět místních přistávacích ploch pro dopravní účely.

Železniční doprava

Železniční síť je se svojí délkou přibližně 2 700 km a téměř 600 nádražími jednou z nejhustších sítí v Evropě. Železniční doprava v Sasku zahrnuje 4 oblasti: dopravu ICE/IC na vysokorychlostních tratích s rychlostí až 250 km/hod., dopravu na regionálních tratích, systém rychlodráhy v Drážďanech, Lipsku a Chemnitz a dopravu na historických a úzkorozchodných tratích především pro turistický ruch. Celkem je obsluhováno 75 místních a 10 dálkových tratí. Probíhají jednání o projektu nové železniční tratě z Berlína do Drážďan a z Drážďan do Prahy, protože kapacita stávající labské železnice je téměř vyčerpána. Přitom jde o transevropský koridor. Jednání v roce 2010 však byla dočasně zbrzděna. Podobné projekty se připravují směrem na Polsko a na významných saských tratích jako je tzv. Saská magistrála Hof–Lipsko/Drážďany–Görlitz a dopravní projekt Lipsko–Drážďany.

Vnitrozemská plavba

Značný význam má labská vnitrozemská plavba. Díky Labi je Sasko napojeno na severoněmecké námořní přístavy a vnitroněmecké vodní cesty. V zájmu rozvoje vnitrozemské plavby provedlo Sasko sanaci přístavů v Drážďanech, Torgau a Riese do které investovalo více 100 mil. €. Provozovatelem přístavů je společnost Sächsische Binnenhäfen Oberelbe GmbH, která v roce 2002 získala také české přístavy v Děčíně a Lovosicích a v r. 2004 podíl na přístavu Roßlau v Sasku-Anhaltsku. Zvláštní saskou pýchou je největší a nejstarší flotila 9 kolesových parníků a 2 salónních lodí na světě se sídlem v Drážďanech. Na úseku Diesbar–Seußlitz–Děčín je přepravováno přibližně 700 000 osob ročně.

2.4. Základní makroekonomická data

Hrubý domácí produkt

Vývoj HDP v Sasku 1998–2009 v mld. €
1998 2000 2001 2002 2003 2004 2005  2006 2007 2008 2009
73,8 75,7 78,1 81,3 83,2 85,6 85,8 89,6 93,3 94,9 92,9

Ještě v roce 2007 pokračoval hospodářský vývoj v úspěšném trendu přechozích let. Došlo k růstu HDP ve výši 2,4 %, což znamená, že Sasko bylo těsně pod celoněmeckým průměrem (2,5 %), ale vyjma Meklenburska nad  úrovní nových spolkových zemí (celkem 2,2 % s Berlínem). Celkový vytvořený HDP činil v roce 2007 93,3 mld. €, v roce 2008 94,9 mld. €, to však představuje reálný růst pouhých 0,9 %, přičemž pokles nastal ve druhé polovině roku, a Svobodný stát Sasko se tímto růstem umístil na jednom z posledních míst ze všech spolkových zemí.

Rok 2009 však znamenal razantní propad: -3,8 % ve srovnání s rokem 2008, HDP v absolutním vyjádření činil 92,9 mld. €, prognózy byly pesimističtější a pohybovaly se mezi 5–6 %. Byl to lepší výsledek než celoněmecký průměr, který činil -5 %, avšak lehce horší než průměr nových spolkových zemí -3,5 %. Podíl Saska na celkově vytvořeném HDP SRN se tak zvýšil ze 3,8 % na 3,9 %. Tohoto výsledku bylo dosaženo při současném poklesu výdělečně činných osob o 0,7 %. 

40 % HDP Saska je vytvářeno ve vládním kraji Drážďany, 34 % v kraji Chemnitz a 26 % v kraji Lipsko. HDP na hlavu však řadí Sasko na čelo nových spolkových zemí (bývalé NDR) a v roce 2009 činil 22 228 € (v roce 2008 22 578 €). Od roku 2000 se zvýšil HDP Saska o 11,3 %, vyššího růstu bylo dosaženo jen v Bavorsku.  Vývoj v r. 2010  je  stále nejistý a nepříliš příznivý, byť známky určitého zlepšení je možné registrovat v oblasti zlepšení obchodního klimatu a zakázkové situace. Předpokládá se však růst mezi 1–2 %.

Motorem hospodářského růstu v Sasku je především export. Ten však měl v roce 2009 propad 15,8 %.

Pracovní trh

V kontextu zlepšené hospodářské konjunktury v posledních 2 letech až do r. 2008 se zlepšovala i situace na pracovním trhu. Míra nezaměstnanosti v průměru za r. 2008 činila 13,4 %, v roce 2007 16,4 %. I v době ekonomické krize se pracovní trh projevil jako stabilní faktor, což je do značné míry výsledek prozíravých opatření německé a saské vlády v oblasti pracovního trhu. Celkový počet nezaměstnaných koncem roku 2008 činil 261 tis. osob, koncem roku 2009 257,5 tis. osob. Přes zimu se počet nezaměstnaných zvýšil až na úroveň 290 tis. osob, tj. 13,6 %, avšak již v dubnu 2010 je nezaměstnanost zase jen 13,2 % (SRN -8,5 %).

Průměrná míra nezaměstnanosti v Sasku 1998–2009 (%)
1998 2000 2001 2002 2003 2004 2005  2006 2007 2008 2009
18,8 18,5 19,0 19,3 19,4 19,4 20,0 18,9 16,4 13,4 12,9

Nezaměstnanost v Sasku má několik typických charakteristik:

  • teritoriální nerovnoměrnost – zatímco v okrese Míšeň se pohybuje nezaměstnanost kolem 12 % v okrese Míšeň, v okrese Görlitz kolem 19 %,
  • v Sasku je vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných, který dosahuje až 40 %. Jedná se především o osoby nad 50 let,
  • rychle stoupá počet osob se zkráceným pracovním úvazkem, a to zejména v r. 2009,
  • je vhodné poznamenat, že již delší dobu hospodářská sféra v Sasku upozorňuje na velký nedostatek odborných profesí, bez ohledu na to, že počet nezaměstnaných zůstává nadále vysoký. Struktura nezaměstnaných je však taková, že tyto osoby nemohou pokrýt požadavky firem.

Cenový vývoj

Inflace je v Sasku dlouhodobě poměrně nízká a teprve letech 2006 až 2008 se začala zvyšovat. Míra inflace v roce 2008 činila 2,8 % a dosáhla tak nejvyšší úrovně od poloviny devadesátých let. V červenci 2008 dosáhla  dokonce 3,6 % a tato inflace byla naposledy dosažena v r. 1994. V době krize se však inflace výrazně snížila. Dlouhodobý vývoj inflace ukazuje následující tabulka:

Průměrná míra inflace v Sasku 1992–2009 (%)
1992 2000 2001 2002 2003 2004 2005  2006 2007 2008 2009
14,0 1,5 1,8 0,9 0,6 1,7 1,6 2,1 2,6 2,8 0,4

Na zvyšování cen se z dlouhodobějšího hlediska od r. 2005 podílely zejména pohonné hmoty s růstem až o 31,2 %, potraviny a nealkoholické nápoje, především čerstvé ovoce a zelenina, alkoholické nápoje a tabák, energie pro domácnost (až 32,1 %), ubytovací a pohostinské služby (10 %), ceny letenek (25 %). Inflaci brzdily zejména ceny nájemného a nájemních služeb, předmětů pro domácnost, zdravotnictví, cestování, volného času, kultury a některých To se odrazilo ve snížení míry inflace v r. 2009, kdy se v jednotlivých měsících pohybovala těsně nad nulou, nebo dokonce došlo k deflaci (červenec 2009 -0,6 %) a tento vývoj pokračuje doposud např. únor 2010 +0,5 %.služeb. V poslední době se však situace značně změnila, zlevnily zejména pohonné hmoty (např. z 1,60 až na 1 €, nyní 1,20 €), ale i energie a potraviny.

3. Zahraniční obchod, investice a podpora zahraničních ekonomických vztahů

3.1. Základní údaje o teritoriální a komoditní struktuře

Zahraniční obchod je chloubou  Saska, je motorem hospodářské konjunktury a rychlý vývoj saského hospodářství může děkovat právě nadprůměrnému, dynamickému růstu zahraničního obchodu, zejména exportu. V posledních 10 letech se totiž kontinuálně rychle zvyšuje. Od roku 1997 do r. 2008 se export zvýšil 4,3x na 23 205,4 mil. €, import 3,2x na 15 345,8 mil. €. Zejména rychlý růst exportu a jeho kontinuální přebytek nad dovozem (v roce 2008 o 7 859,6 mil. €) vytváří trvale vysoké aktivní saldo obchodní bilance. V posledních  měsících r. 2008 však začal v souvislosti s hospodářskou krizí export klesat a celoročně došlo k jeho nepatrnému poklesu o 0,6 %, zatímco import vykázal ještě přírůstek o 3,5 %. V roce 2009 se krize projevila naplno a došlo k hlubokému propadu jak exportu (-15,8 %), tak importu (-9 %), vývoj na spolkové úrovni však byl ještě horší: export -17,9 % a import -16,4 %.

Zahraniční obchod Saska v letech 2003 až  2009

Dlouhodobě se růstem exportu řadilo Sasko na přední místa mezi všemi spolkovými zeměmi, ale jeho podíl na celoněmeckém vývozu je stále pouze 2,4 %. Mezi novými spolkovými zeměmi je však na čele.

Exportní kvóta saského hospodářství se až do r. 2007 zvyšovala, ale také nedosahuje výsledků srovnatelných s celoněmeckým průměrem ve výši 41,9 %, protože pouze 37,3 % celkové produkce šlo v roce 2008 (r. 2007 38,3%) na vývoz. V roce 2009 exportní kvóta dále poklesla na 36,3 %. Trend zvyšování exportní kvóty je však zřetelný a nejvyšší je tradičně u automobilového, chemického a strojírenského průmyslu. Podíl exportu na tvorbě HDP Saska se pohybuje těsně nad 25 %.

Teritoriální struktura

Nejdůležitějším obchodním partnerem Saska v oblasti vývozu jsou kontinuálně evropské země, potažmo země EU. Do Evropy se směřují 2/3 saského exportu, podíl EU se pohybuje kolem 55 %. Rychle se zvyšuje vývoz do Asie, zejména do Číny a Malajsie. Naopak vývozy do Afriky, Ameriky a Austrálie/Oceánie tvoří dohromady pouze 12,5% podíl.

Srovnáme-li jednotlivé země, vyváželo se v roce 2009 nejvíce zboží do Číny (6,8 % při meziročním růstu o 4 % – do značné míry jde o subdodávky německých firem vlastním pobočkám, zvýšení dodávek automobilového průmyslu a strojů pro papírenský a tiskařský průmysl), dále Polska (6,4 %), Itálie (6,36 %), Francie (6,2 %), USA (5,8 %), ČR (5,2 %), Španělska, Holandska, Malajsie a Velké Británie. Překvapivé je umístění Malajsie (jde zejména o čipy zahraničních investorů ADM a Infineon, sloužící v Malajsii ke kompletaci počítačů). ČR s podílem 5,2 % (r. 2008 5,3 %) např. před Rakouskem a Ruskem. Mezi zámořskými zeměmi jsou dále významnými partnery Tajwan, Korea a Singapur.

V oblasti dovozu se teritoriální struktura liší zejména vysokým podílem Evropy (přes 80 %) a zemí EU. Zde hrají roli velké dovozy ropy a plynu z Ruska a donedávna rostoucí ceny této suroviny. V důsledku poklesu cen ropy a plynu, ale i snížení objemu se podíl Ruska na celkovém dovozu v r. 2009 snížil.

Nejvýznamnějším dovozním partnerem Saska je s velkým předstihem ČR, která se podílí na celkových dovozech 19,5 % a je jednou z mála zemí, jejíž vývoz do Saska se v r. 2009 absolutně zvýšil. Druhé jsou USA s podílem 9 % a dále je následující pořadí: Rusko (8,4 %), Polsko (6,8 %), Rakousko (6 %), Francie (5,6 %), Itálie, Holandsko, Japonsko a Čína.

Komoditní struktura

Na saském exportu se rozhodujícím způsobem podílejí hotové průmyslové výrobky, a to kolem 75 %. Mezi nimi pak na prvním místě jsou osobní automobily a přívěsy, jichž bylo vyvezeno v r. 2009 za 4,3 mld. €, což představuje 23,3 % celkového vývozu. Přestože se meziročně podíl zvýšil, absolutně došlo k poklesu (r. 2007 5,79 mld. €, r. 2008 5,3 mld. €). Ještě výraznějším způsobem klesá druhá nejvýznamnější nomenklatura – elektrotechnické výrobky, zejména u elektronika a elektronické komponenty. V roce 2008 činil objem vývozu 3,16 mld. € a podílem 13,6 % na vývozu, v r. 2009 jen 1,55 mld. €, což představovalo podíl 7,9 %.

Velmi dobře se uplatňují automobilové komponenty jako podvozky, motory, karoserie, příslušenství a další díly. Dalšími významnými exportními položkami jsou chemické polotovary, stroje a zařízení, zejména tiskařské, papírenské, elektrické stroje a přístroje na výrobu elektřiny, rozdělovače, obráběcí stroje, čerpadla a kompresory, výrobky z oceli, kovů a železa apod. Významnou položkou exportu jsou i potraviny a zemědělské výrobky, jejich podíl však v r. 2009 výrazně klesl. Vývoz celkem věrně odráží odvětvovou charakteristiku saského hospodářství.

Rovněž na saském dovozu se tradičně rozhodujícím způsobem podílejí hotové průmyslové výrobky, jejichž podíl na celkovém dovozu se v jednotlivých letech pohybuje mezi 55 a 60 %. V dovozu se mnohem výrazněji promítá nutnost dovozu energie a paliv – podíl 6,8 % v r. 2009, 7,9 % v r. 2008 (r. 2007 7,1 %), přičemž jde především o import ropy a zemního plynu.  Nejdůležitější dovozní komoditou jsou strojírenské výrobky, v r. 2009 se na první místo posunuly osobní automobily a přívěsy objemem 1,66 mld. € (r. 2008 1,32 mld. €) a podílem 11,9 % (2008 – 8,6 %) na celkovém dovozu. Tyto dovozy byly ovlivněny šrotovným, jen vozů Škoda bylo v r. 2009 do SRN vyvezeno o více než 50 % více než v r. 2008.

Na druhém místě jsou elektrotechnické výrobky s podílem 9,7 %, dále automobilové komponenty (podvozky, karoserie, motory a díly) v objemu 1,33 mld. € s podílem 9,5 %. Dalšími významnými dovozními položkami jsou chemické polotovary, měřící, regulační a řídící přístroje, kovové a železné výrobky a v r. 2009 také letadla s náhradními díly atd. Podíl zemědělských a potravinářských výrobků je také poměrně vysoký a pohybuje se kolem 6 % na celkovém dovozu.

Struktura dovozu do značné míry odpovídá struktuře českého průmyslu. Tato skutečnost spolu s dalšími faktory (geografická poloha, zlepšující se hospodářská konjunktura atd.) je velmi dobrým předpokladem pro český export.

3.2. Podpora exportu, zahraničních investic a internacionalizace firem v Sasku

Kromě podpory exportu a internacionalizace firem na spolkové úrovni existuje v Sasku v rámci celkového programu podpory hospodářství i systém podpory exportu a internacionalizace firem. Koncentruje se především na poradenství, zprostředkování kontaktů, navázání kooperačních vztahů, podpora investičních zájmů saských firem v zahraničí a podporu firem na veletrzích a výstavách. Je systematicky podporována snaha firem, zejména malých a středních, směřující k udržení se na zahraničním trhu a získání nových trhů. Je vypracován program oficiálních účastí SA firem na mezinárodních veletrzích v zahraničí i v SRN.

Exportní úspěchy Saska jsou založeny nejen na rychle rostoucí konkurenceschopnosti saských podniků, ale právě i na masivní podpoře exportu a internacionalizace. Místopředseda vlády a ministr hospodářství Thomas Jurk otevřeně sděluje, že jeho úřad bude poskytovat firmám mnohostrannou podporu exportu a internacionalizace do takové míry, kam až to Brusel připustí a na této filozofii se nic nemění ani po příchodu jeho nástupce Svena Morloka na podzim 2009. Např. na zahraniční prezentace nejen v ČR dostane firma dotaci až do výše 80 % nákladů. Kromě toho Sasko chce a umí maximálně využívat SF EU. A tento přístup bude jistě zachován i za nového ministra Svena Morloka.

Klíčovou institucí pro podporu exportu a zahraničních investic je Wirtschaftsförderung Sachsen (WFS, web: www.wfs.saxony.de), která je obdobou našeho CzechTradu a CzechInvestu dohromady a která s 50 pracovníky v centrále a s cca 20 zahraničními zastoupeními vykazuje rozsáhlé aktivity a velmi dobré výsledky. Sasko se tak chlubí nejen skvělými výsledky zahraničního obchodu, ale i zahraničních investic. Od r. 1992 do 2009 podpořilo WFS a  SAB (Sächsische Aufbaubank) na 250 investičních záměrů zahraničních podniků v Sasku v objemu cca 12 mld. €, které zajistily zhruba 19 000 pracovních míst. Největším zahraničím investorem jsou USA, Švýcarsko, Rakousko, Itálie, Japonsko a Nizozemí. Podle odvětví jednoznačně nejvíce zahraničních investic směřovalo do IT, elektrotechniky, telekomunikační techniky, dále do chemického průmyslu, výroby automobilů a automobilových dílů, papírenského, dřevozpracujícího a kovozpracujícího průmyslu. Současně je však nutno uvést, že někteří zahraniční investoři nyní v období poklesu konkunktury omezují svoje aktivity a dokonce zavírají provozy a doplatil na to zejména IT a elektrotechnický průmysl.

Velmi aktivní v prosazování a podpoře Saska zájmů v zahraničí jsou političtí a hospodářští představitelé země, zejména ministři hospodářství. Místopředseda vlády a ministr hospodářství a práce Thomas Jurk v minulých letech pravidelně navštěvoval i ČR. I další čelní představitelé Saska, vč. předsedy vlády, jsou velmi často na čele podnikatelských delegací v zahraničí a současně iniciativně podporují návštěvy zahraničních podnikatelů v SRN. Často k tomu využívají významných mezinárodních veletrhů, jako INTEC nebo Zuliefermesse. Zejména intenzivní je snaha o prohloubení vztahů se sousední ČR a Polskem, ruskými regiony, Čínou a novými členskými zeměmi EU ve střední a východní Evropě, kde vidí velký potenciál v obchodních vztazích.

V žádném případě však nedochází k podcenění tradičních obchodních partnerských zemí jako Francie, USA, Itálie, Španělsko či Rakousko, o čemž svědčí mj. i počet pracovníků na německých obchodních zastoupeních v těchto státech, kteří jsou připraveni pomoci německým podnikům, zejména MSP, na tyto trhy. Další příklad – státní tajemník ministerstva hospodářství Dr. Hartmut Mangold navštívil společně s generálním ředitelem WFS Oliverem Jörkem ČR v průběhu MSV Brno 2008, kde se mj. podílel na akcích tzv. German Days a absolvoval několik jednání s přestaviteli české hospodářské a státní správy. V polovině září 2010 bude opět významná saská účast na MSV Brno 2010.

Obzvláště je nutno připomenout, že podpora exportu v Sasku není v době krize krácena, ale naopak jako prorůstové opatření výrazně posílena. Svědčí o tom nejen nové programy na podporu exportu malých a středních podniků v nových spolkových zemích, ale také např. posílení saského obchodního zastoupení v Praze v rámci ČNOPK z jednoho na dva pracovníky.

4. Hospodářské vztahy Saska s ČR

4.1. Objem, bilance a komoditní struktura

Česká obchodní výměna se zeměmi bývalého východního Německa nedoznala po roce 1990 tak výrazně negativního zvratu, jako v případě jiných postkomunistických zemí. Následující tabulka, sestavená na základě saských statistik, dokumentuje nejen vývoj pozitivního salda obchodní výměny České republiky se Saskem po r. 2000, ale jasně ukazuje na rychlý vývoj obchodní výměny od r. 2004 (zvýšení obratu na 2,5 násobek a vývozu více než 3x v porovnání s r. 2003), kdy ČR vstoupila do EU.

Vývoj zahraničního obchodu mezi ČR a Saskem od r. 2000 (mil. €)
Roky Vývoz ze Saska do ČR (český dovoz, mil. €) podíl ČR na celkovém vývozu Saska (%) Dovoz z ČR do Saska (český vývoz, mil. €) podíl ČR na celkovém dovozu  Saska (%) obrat (mil. €) saldo (mil. €)
2000 462 4,4 785 10,7 1 247 323
2003 702 4,7 813 9,0 1 515 111
2004 736 4,6 1 334 13,2 2 070 598
2005 851 4,5 1 928 19,3 2 779 1 077
2006 1 046 5,3 2 386 19,1 3 432 1 341
2007 1 195 5,1 2 594 17,5 3 789 1 399
2008 1 225 5,3 2 707 17,6 3 932 1 482
2009 1 012 5,2 2 726 19,5 3 738 1 714

Tak vysoké tempo není možné trvale udržet a lze očekávat, že podíl ČR na ZO Saska bude klesat. A to se stalo v krizovém roce 2009. Celkový obrat se v porovnání s rokem 2008 snížil o necelých 5 %, nikoli však vývoz. Za povšimnutí stojí, že zatímco celkový český vývoz, český vývoz do EU i SRN prudce poklesl, vývoz ČR do spolkové země Svobodný stát Sasko se v r. 2009 zvýšil o 0,7 %. Celkový export ČR do  Saska byl 5,2x vyšší než  export do Číny a 1,6x vyšší než do Ruska.

V roce 2009 vzrostl objem českých vývozů do Saska z hodnoty 2 707 mil. € na 2 726 mil. €, což představuje růst o 0,7 %. Objem českých dovozů se však snížil o 17,4 %. Přírůstek aktivního salda obchodní bilance mezi ČR a Saskem tak činil rekordních 15,7 %.Podíl České republiky na celkovém objemu dovozu Saska se zvýšil ze 17,9 % na 19,5 %, což představuje nejvyšší podíl ČR na saském dovozu v historii. V saském dovozu figuruje ČR s velkým předstihem na 1. místě, před USA, Ruskem, Polskem, Rakouskem, Francií, Itálií, Nizozemskem a Japonskem. Sasko je ze všech spolkových zemí 4. největším odběratelem českého zboží za Bavorskem, Severním Porýní-Vestfálskem a Bádenskem-Virtemberskem s podílem 10,9 % na celkovém českém vývozu do SRN.

Ve vývozu  Saska byla v roce 2009 Česká republika na 6. místě za Čínou, Polskem, Itálií, Francií, USA a v celkovém obratu obchodní výměny si ČR rovněž s velkým odstupem drží 1. místo před USA a Polskem, na které se v roce 2008 poprvé dostala. 

Obchodní výměna Saska s ČR za rok 2009 (mil. €)
   2008 2009 Rozdíl v %
Vývoz ČR 2 707 2 726 0,7
Dovoz ČR 1 225 1 012 -17,42
Obrat 3 932 3 738 -4,9
Saldo pro ČR 1 482 1 714 15,68

Komoditní struktura vývozu je jednoznačně ovlivněna vývozem osobních automobilů, které v r. 2009 představovaly 51,9 % našeho vývozu. Je však nutno uvést, že ve statistikách českého vývozu do Saska jsou zahrnuty i vozy, které se prodávají v dalších spolkových zemích středního Německa. Nicméně prodejní úspěch Škodovek je na saském trhu obrovský. Podíl vozů Škoda na saském trhu se blíží 10 %. Škodovka je v Sasku nejprodávanější zahraniční značkou a celkově 3. nejprodávanější vůbec za VW a těsně za značkou Opel. V 2009 se prodej v důsledku zavedení šrotovného výrazně zrychlil a dosáhl v porovnání s minulým rokem růst přes 30 %, přičemž zhruba polovinu prodaných vozů činí Fabia. To se odrazilo i v podílu osobních automobilů na našem vývozu do Saska. Tento efekt však koncem roku skončil v souvislosti s ukončením šrotovného na podzim 2009. Výrazně se ve vývozu také projevují subdodávky pro automobilový průmysl, který je v Sasku velmi silně zastoupen a různé polotovary.

Hlavní vývozní položky za 1–12/2009 (v tis. €):

  • Osobní automobily, karavany: 1 414 076
  • Podvozky, karoserie, motory, autodíly: 169 249
  • Polotovary: 157 613
  • Ocel, plechy a kovové zboží: 87 610
  • Elektrické přístroje a příslušenství: 84 875
  • Mléko a mléčné výr. bez sýrů a másla: 48 073

Zajímavou položkou našeho vývozu jsou i potravinářské a zemědělské výrobky. Za rok 2009 se jich vyvezlo za 125 mil. €, jejich podíl na vývozu představuje 4,6 %. Jde především o mléko a mléčné výrobky, dále pivo, slad, kakaové výrobky, olej a suroviny k jeho výrobě a pšenici.

Komoditní struktura dovozu více odráží charakter a potřeby hospodářství obou zemí. Opět zde figurují subdodávky pro automobilový průmysl a polotovary, chemické výrobky, zejména minerální oleje, strojírenské výrobky, ocel, plechy a kovové zboží, elektrické přístroje, příslušenství a elektrotechnické komponenty.

Hlavní dovozní položky za 1–12/2009 (v tis. €):

  • Podvozky, karoserie, motory, autodíly: 168 750
  • Polotovary: 74 278
  • Ocel, plechy a kovové zboží: 58 922
  • Minerální oleje: 58 637
  • Elektrické přístroje a příslušenství: 49 643
  • Elektrotechnické komponenty: 45 075
Potravinové komodity (v mil. €)
  01–12/2009
Vývoz ČR 125
Dovoz ČR  54
Saldo pro ČR 71

Vývoj zahraničního obchodu mezi ČR a Saskem v r. 2009, byl jednoznačně ovlivněn ekonomickou krizí. Výrazně poklesl dovoz a bez vlivu šrotovného by poklesl i vývoz ČR do Saska o cca 13 %. Za výsledek v oblasti exportu můžeme v období celkového poklesu vývozu ČR o 14 % děkovat především šrotovnému, ale také mimořádně zvýšenému zájmu našich firem o vývoz do Saska i SRN, kde pokles našeho vývozu je v porovnání s dalšími zeměmi často výrazně nižší. Současně byl evidentní obrovský zájem našich firem o účast na veletrzích, kooperačních burzách, seminářích, exportních veletrzích, vč. konzultací s pracovníky našich institucí na podporu exportu.

Nutno současně připomenout, že současný stav vychází z mimořádně vysoké základny stejného období roku 2009 a 2008 a je jisté, že vysoká tempa růstu vývozu po vstupu ČR do EU nebude možné natrvalo udržet. Ukazují to i statistické údaje za I. pololetí 2010, podle kterých náš vývoz do Saska poklesl o 13,4 %, což přesně odpovídá poklesu vývozu osobních automobilů po zrušení šrotovného na konci r. 2009.

4.2. Spolupráce s ČR

Objem vzájemného obchodu je svědectvím o intenzitě česko-saské spolupráce v obchodní oblasti, na níž se podílí značné množství firem a která spočívá i v rozsáhlých kooperačních vztazích. Existuje řada míst pro setkávání českých a saských firem. Jednak je to Lipsko, kde k tomu dochází zejména při příležitosti naší oficiální účasti na Zuliefermesse, jednak Brno, kde firmy z Saska často vystavují a kde jsou samozřejmě vítány i na akcích typu b2fair Kontakt–Kontrakt, při příležitosti MSV Brno, Transport a Logistika, Envibrno a dalších významných veletrhů. Pozoruhodný je i projekt Kammerunion Elbe/Oder, který byl našimi hospodářskými komorami velmi pozitivně přijat, je zrovna v této době zaváděn a představuje v podstatě internetovou kooperační burzu. Nezanedbatelnou roli hrají kooperační firemní burzy, organizované především v příhraničních oblastech na české i saské straně, převážně HK Most, HK Poohří a HK Liberec, na německé odpovídajícími IHK. Neexistenci kontaktních česko-saských center, které ukončily svoji činnosti k 30. 6. 2008, nahradily saské IHK přijetím pracovníků v rámci svých struktur, svoje aktivity, aktivizují se soukromé společnosti na podporu českých firem v SRN jako např. bcb Bürocenter Bautzen a začátkem května 2010 došlo k založení pobočky VTUD (Sdružení českých podniků v Německu) v Drážďanech a jejíž plnou aktivitu možno očekávat koncem roku 2010.

Nejvýznamnějším společným nástrojem pro hospodářskou spolupráci je Česko-saské hospodářské fórum – ČSHF (pod záštitou ministrů hospodářství obou zemí), kde jsou sledovány a podporovány dvojstranné projekty vzájemné spolupráce v oborech strojírenství, subdodávek pro automobilový průmysl, textilní euroregion, trimodální dopravní infrastruktura, obnovitelné zdroje energie i rozvoj turistiky. Např. v září 2008 i 2009 došlo při příležitosti MSV v Brně k workshopům, konferencím, setkáním firem a institucí v oborech strojírenství, transport a logistika, obnovitelné zdroje energií a technika pro životní prostředí právě v rámci ČSHF. V průběhu jednání česko-saské smíšené skupiny v červnu 2010 byly dohodnuty další projekty ČSHF. Další projekt na léta 2008–2013 pod pracovním pod pracovním označením „3 země –1 region“ – společný projekt s jihopolským regionem Dolní Slezsko, je pod vedením WFS připravován. Rozsáhlou akcí na podporu vzájemných obchodních styků a firemní kooperace jsou workshopy, bilaterální kontaktní setkání a multinacionální konference o strojírenství při příležitostí veletrhů SIT v Chemnitz a zmíněného veletrhu subdodávek Zuliefermesse Leipzig. Tento veletrh, který se za účasti 39 českých firem naposledy konal 24.–28. 2. 2009 a byl velmi úspěšný jak pro náš obchod, tak i z hlediska vzájemné česko-saské hospodářské spolupráce, která byla na něm podpořena setkáním expertů v oblasti elektrotechniky a elektroniky a kooperační burzou českých a saských firem. Velmi významné kooperační burzy s cílem získání nových kontaktů a obchodů se konaly se v posledním období konaly v Žitavě, Chemnitz, Sokolově, opakovaně v Torgau a v nejbližším období se mají konat další dvě v Torgau 2. 9. 2010, 14. 9. 2010 v Brně a Schwarzenbergu 29. 9. 2010. Rovněž se předpokládá oficiální účast ČR na mezinárodním subdodavatelském veletrhu Zuliefermesse, Lipsko koncem února 2011.

V oblasti investic je možné také poukázat na velmi úspěšné případy jako je například investice firmy Trumph AG, Neukirch v Doubí u Liberce, kde německá firma zaměstnává již dnes cca 100 českých pracovních sil a po dobudování dalších etap se má toto číslo zvýšit až na 1000. Na druhé straně je možné nalézt úspěšné kapitálové vstupy českých firem na německý trh, kterým dominuje akvizice ČEZ, který získal rozhodující vliv ve společnosti MIBRAG, Thießen. Zajímavé jsou však i další investice např. OEZ Letohrad, který má pobočku OEZ Deutschland v Neukirchenu nebo firma Triton, Pardubice, která má pobočku v Chemnitz. V Sasku se též nachází i několik malých českých firem, které provozují na místě různé aktivity jako např. restaurace, pekárny, či zásilkovou lékárenskou službu jako např. VfG Cosmian s.r.o., Česká Lípa.

Oboustranně velký zájem je o přilákání turistů a lázeňských hostů. Z české strany to jednoznačně dokumentuje stále sílící přítomnost na turistickém veletrhu Turistik&Caravaning International v Lipsku, kde se v listopadu 2009 uskutečnila úspěšná česká oficiální účast pod hlavičkou CzechTourismu za přítomnosti cca 30 českých subjektů, dále v lednu 2010 na veletrzích Dresdner Reisemarkt, Chemnitzer Reisemarkt. Kromě toho se lázně prezentují např. v obchodních domech např. v Budyšíně, Drážďanech nebo začátkem října 2009 v Geře. Začínají se prosazovat i samostatné prezentace českých regiónů, v posledních měsících např. v Drážďanech a Lipsku. Velmi aktivně a cílevědomě zde postupuje agentura CzechTourism, která si je vědoma obrovského potenciálu návštěvníků ze Saska a příhraničních oblastí.

Saská strana má naopak zájem o zvýšení návštěvnosti jednak v turistických oblastech Krušných hor a Saského Švýcarska, dále pak o návštěvu atraktivních měst, zejména Drážďan, Míšně, Lipska a samozřejmě lázeňských míst. Tyto turistické cíle jsou představovány u nás na veletrhu Holiday World. Je to v souladu s hlavními cíly hospodářské politiky země. Spolupráce existuje i na úrovni partnerství regionů a měst jako např. Jablonec n.N. má partnerské vztahy s Budyšínem a Zwickau, Děčín s Pirnou, Bystřice nad Pernštejnem s Crimmitschau apod. Velmi aktivní je česko-saská spolupráce v oblasti Českého a saského Švýcarska.

Mezi oběma zeměmi existuje zde velký potenciál pro hospodářskou spolupráci, který není dosud využit. Obdobná průmyslová struktura obou zemí poskytuje možnosti kooperačních výrob s využitím rozličných kompetencí a dovedností malých a středních podniků. Konkurenční výhodou je geografická poloha.

4.3. Institucionální úroveň spolupráce ČR–Sasko

V rámci spolupráce hospodářské sféry vyvíjí aktivitu především zmíněná WFS – Wirtschaftsförderung Sachsen se sídlem v Drážďanech, což je v principu státní organizace na podporu exportu a investic, dále Průmyslová a obchodní komora v Chemnitz, Drážďanech, Plauen a Zittau na straně saské a zejména HK Most, Poohří, Liberec a Děčín na straně české. Mezi našimi a saskými komorami existují dokonce smluvní úpravy spolupráce jako např. mezi OHK Most a IHK Chemnitz či OHK Děčín a HWK Drážďany. Velmi aktivně však pracují i další instituce zejména zejména Wirtschafts- und Entwicklungsgesellschaft Chemnitz a ICM Chemnitz, především v oblasti strojírenství, technologická centra např. TGZ Bautzen nebo Marketing Gesellschaft Oberlausitz-Niederschlesien rovněž v Bautzen, české regionální rozvojové agentury, tematicky příslušné odbory krajských úřadů a některé státní firmy např. Saské přístavy (SHV).

Velmi aktivní vůči svým saským partnerům jsou i krajské úřady v Karlových Varech, Liberci a zejména Ústí nad Labem, vzhledem k rozsahu přeshraniční spolupráce i celkové délce společné hranice. Spolupráce se týká celé řady oblastí: infrastruktura (nedávno byl z iniciativy a za účasti hejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové uspořádán v Ústí n.L. kulatý stůl k problematice některých regionálních silničních komunikací), životní prostředí a velmi důležitými přeshraničními projekty, kde se krajské úřady pravidelně účastní jednání smíšených odborných komisí návrhy i posuzováním efektivity projektů. Úzká spolupráce existuje dokonce na zastoupeních Ústeckého kraje a Saska v Bruselu, kde se např. pravidelně každoročně organizuje komerčně-kulturní akce Krušnohorské vánoční trhy v Bruselu. Často jsou na programu i otázky, týkající se situace na dálnici D8 a její pokračující výstavby, přeshraničních kontrol či povodní.

Na státní úrovni došlo v květnu 2009 k návštěvě st. tajemníka ministra zemědělství a životního prostředí Dr. Jürgena Staupeho na veletrhu Envibrno. Opakovaně byly řešeny vzájemné problémy dopravní infrastruktury za účasti náměstka ministra dopravy ČR Ing. V. Kocourka, byly projednávány společné zájmy na ministerské úrovni v oblasti zemědělství a životního prostředí. Problematika hospodářské spolupráce se stala také jedním ze stěžejních témat Smíšené česko-saské pracovní skupiny, která se naposledy konala začátkem července 2009 v Míšni, a to zejména v oblastech hospodářství, dopravy, zemědělství a turistiky. Jsou průběžně udržovány časté kontakty mezi hospodářskými ministerstvy, především MPO ČR a SMWA – Saské ministerstvo hospodářství a práce.

K vrcholnému jednání došlo v průběhu German Days na MSV Brno v září 2008 mezi náměstkem MPO Ing. Milanem Hovorkou a státním sekretářem SMWA Dr. Hartmuthem Mangoldem, který měl při té příležitosti jednání i s jihomoravským hejtmanem, primátorem Brna a ředitelem OHK Brno. O rok později se ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský setkal s představiteli středoněmecké expozice rovněž na MSV. Ekonomická problematika byla i na programu jednání ministerského předsedy Saska Stanislawa Tillicha v průběhu jeho jednání v ČR koncem září 2009. A hospodářské otázky na Sasko-českém hospodářském fóru 29. 9. 2009 v pražském hotelu Corinthia Tower se staly těžištěm, ke kterému vystoupil i saský státní ministr financí Prof. Georg Unland v zastoupení Stanislawa Tillicha.

Při příležitosti zahájení stavby komunikace Adorf–Aš došlo začátkem dubna 2010 k setkání státního tajemníka ministerstva hospodářství, práce a dopravy (SMWA) Rolanda Wernera se zástupci MD ČR. Na MSV 2010 v Brně bude rovněž reprezentativní zastoupení saské hospodářské sféry a významná událost se odehraje 8. 9. 2010 v Žitavě, kde se připravuje Sasko-česká hospodářská konference za účasti předsedy saské vlády Stanislawa Tillicha. Rovněž místopředseda vlády a ministr hospodářství a práce Sven Morlok vyjádřil přání se setkat po volbách se svým českým partnerem.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Drážďanech (Německo).

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek