Hospodářský profil spolkové země Sasko-Anhaltsko

28. 6. 2010 | Zdroj: Generální konzulát České republiky

Kapitoly článku

Dokument obsahuje základní informace (geografické, administrativní členění) o spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, vývoj hospodářství země a jednotlivých hospodářských odvětví a hlavní makroekonomické ukazatele. Dokument informuje také o hospodářských vztazích mezi touto spolkovou zemí a Českou republikou. Nejdůležitější ukazatele jsou uvedeny v tabulkách a grafech.

1. Základní informace

1.1. Demografické a geografické údaje

Provincie Sasko-Anhaltsko vznikla v roce 1945 rozhodnutím Sovětské vojenské administrace (SMAD) spojením několika menších územních jednotek. Po zániku Pruska v roce 1947 byla Provincie Sasko-Anhaltsko přejmenována na Zemi Sasko-Anhaltsko (Land Sachsen-Anhalt, dále SA), která již měla svou vlastní ústavu. V důsledku centralizace samosprávy v rámci tehdejší NDR bylo roku 1952 samostatné SA zrušeno a rozděleno na dva okresy, Halle a Magdeburg. 3. října 1990 bylo SA znovu založeno, přičemž svou ústavu přijalo v roce 1992 (16. července).

Z celkové rozlohy Německa zabírá SA 5,7 %, z celkového počtu obyvatel pak 3 % a řadí se tak ke středně velkým spolkovým zemím. Po Meklenbursku-Předním Pomořansku (74) a Braniborsku (87) je to země s třetí nejnižší hustotou obyvatelstva v SRN (119 obyv./km2).

Geografické a demografické údaje
  Sasko-Anhaltsko Německo
Rozloha 20,4 km2 357,1 km2
Počet obyvatel 2,37 mil. 81,74 mil.
Z toho muži 1,16 mil. 40,07
Z toho ženy 1,21 mil. 41,67
Počet cizinců na 1 000 obyv. 19 88
Hustota obyvatel na km2 116 229

Údaje SA k 30.6.2009, SRN předběžné k 31.12.2009

Podobně jako v dalších nových spolkových zemích došlo a stále dochází k poměrně značnému poklesu počtu obyvatelstva, podmíněnému negativním migračním saldem a nízkou mírou porodnosti.

Dvě třetiny plochy SA tvoří zemědělská půda, přičemž její kvalita patří mezi nejlepší v Německu a je tak základem pro rozvinuté a kvalitní zemědělství.

SA má pouze vnitroněmecké hranice. Sousedí se spolkovými zeměmi Braniborsko, Dolní Sasko, Durynsko a Sasko.

1.2. Administrativní členění, města

Na komunální úrovni se SA dělí na 11 krajů (Landkreis), jejichž počet byl reformou z 1. července 2007 zredukován z původních 21. Kromě krajů existují také 3 města bez dalšího správního území (tzv. kreisfreie Städte): Magdeburg, Dessau a Halle.

Hlavní město:

  • Magdeburg (229 672 obyvatel)

Další velká města:       

  • Halle (231 978 obyvatel)
  • Dessau-Roßlau (88 153 obyvatel)
  • Lutherstadt Wittenberg (50 113 obyvatel)
  • Stendal (40 638 obyvatel)

1.3. Správa země

Zákonodárných orgánem je zemský parlament [Landtag]. Poslanci jsou voleni na 5 let ve 45 volebních obvodech. Poslední volby do zemského parlamentu se konaly v roce 2006 a stávající volební období trvá do roku 2011 (příští volby budou v březnu 2011). V povolebních jednáních se formovala koalice CDU (35,6 %) s SPD (23,4 %), přičemž do parlamentu se ještě dostaly strany Linke.PDS (25,2 %) a FDP (7,6 %).

V čele vlády, ve které je sdruženo 8 resortů, je Prof. Dr. Wolfgang Böhmer (CDU, již od roku 2002). Země má stálé zastoupení v Berlíně a v Bruselu.

  • Ministerský předseda: Prof. Dr. Wolfgang Böhmer (CDU)
  • Ministr a šéf státní kanceláře: Reiner Robra (CDU)
  • Ministr financí: Jens Bullerjahn (SPD), současně místopředseda vlády
  • Ministr hospodářství a práce: Dr. Reiner Haseloff (CDU)
  • Zplnomocněnec vlády pro spolkové a evropské záležitosti: Státní tajemník Dr. Michael Schneider (CDU)
  • Ministr vnitra: Holger Hövelmann (SPD)
  • Ministryně spravedlnosti: Prof. Dr. Angela Kolb (SPD)
  • Ministryně zdravotnictví a sociálních věcí: Norbert Bischoff (SPD)
  • Ministr kultury: Prof. Dr. Jan-Hendrik Olbertz (bez stranické příslušnosti)
  • Ministryně zemědělství a životního prostředí: Dr. Hermann Onko Aeikens (CDU)
  • Ministr pro místní rozvoj a dopravu: Dr. Karl-Heinz Daehre (CDU)

2. Hospodářství země

2.1. Vývoj hospodářství a celkové hodnocení

Po znovusjednocení Německa prodělalo SA v oblasti hospodářství zásadní změny. Oblast SA byla průmyslovým centrem NDR a plnila podobnou úlohu jako Porůří v západním Německu. Kraj Halle vykazoval nejvyšší produktivitu v zemi. Na špici byl především chemický průmysl (oblast Halle-Bitterfeld), strojírenství (Magdeburg, Dessau) a těžební průmysl (Halle, Merseburg, Bitterfeld, Zeitz). Zdaleka nejdůležitější v kontextu celé NDR byla těžba hnědého uhlí, z nějž NDR vyráběla až 90% veškeré elektřiny. SA však utrpělo tomu odpovídající ekologické škody, takže získávání nových investorů bylo dodatečně ztíženo silně poškozeným životním prostředí.

Kromě ukončení činnosti mnoha velkých podniků přinesly systémové změny na počátku 90. let enormní zvýšení nezaměstnanosti (viz níže) a masivní „exodus“ produktivního obyvatelstva ze země. Od konce roku 1990 do roku 2009 se počet obyvatel SA zmenšil o 523 tisíc (o 18 %), z čehož 245 tisíc (8,4 %) je migrační saldo v neprospěch SA. Absolutní počet obyvatel, kteří SA opustili, byl v uvedeném období 957 tisíc, což samozřejmě nezůstalo bez vlivu na hospodářství. A negativní je i prognóza vývoje počtu obyvatel, podle které se má snížit počet obyvatel SA do r. 2025 o dalších téměř 20 % na 1,9 mil. obyvatel.

Hospodářská situace se však změnila. Poslední léta před krizí byla pro SA z ekonomického hlediska jednoznačně nejúspěšnějšími od poloviny 90. let. Rychlý vývoj jednotlivých sektorů, především průmyslu, s sebou přináší možnosti i pro další odvětví. Příkladem může být vysoká poptávka po vysoce kvalifikovaných pracovních silách, což je výzva pro oblast vzdělávání. Výrazně se zlepšily podmínky hospodářského rozvoje v SA, zejména v souvislosti s výhodnou polohu země, spojenou s optimální dopravní infrastrukturou a s možností mezinárodních kontaktů. Poprvé po 10 letech v r. 2006 vykázalo i stavebnictví pozitivní růst, ve kterém pokračovalo i v roce 2008. S tím bylo přirozeně spojeno očekávání, že se bolestné strukturální přeměny v hospodářství blíží ke konci. Toto očekávání však bylo ve druhé polovině 2008 narušeno nastupující ekonomickou krizí.

Vláda provádí promyšlenou investiční politiku, vycházející z principů růstu a zaměstnanosti, jíž se snaží pomoci malým a středním podnikům. Kromě spolkových jde i o rozsáhlý systém podpor na zemské úrovni – např. v oblasti  zakládání nových firem, vytváření nových pracovních míst, podpora exportu a internacionalizace firem, rozvoje turistiky atd. Důležitým cílem je i další lákání zahraničních i domácích investorů a pro to má SA rovněž dobré podmínky. Nezapomíná se ani na to, aby byly k dispozici finanční prostředky pro zdravý růst stávajících podniků, protože  zde bývá efekt vytváření nových pracovních míst často nejsilnější. Země potřebuje i velké firmy, které mají schopnost zajistit odbyt na zahraničních trzích. Pro SA hovoří v tomto smyslu řada dobrých argumentů (infrastruktury, disponibilní kvalifikovaná pracovní síla, rozsáhlý trh, právní jistota, relativně nízké mzdové a vedlejší mzdové náklady, investiční pobídky, praktická pomoc Investiční a marketingové společnosti – obdoba CzechInvestu – atd.). SA se tak podařilo přilákat investice v r. 2008 ve výši 1,4 mld. €.

2.2. Postavení a vývoj jednotlivých hospodářských odvětví

Podíl zpracovatelského průmyslu na celkovém hospodářském výkonu SA činí 20,4 %, vykazuje kontinuální růst a pomalu se přibližuje západoněmeckému průměru (24,7 %), přičemž ten východoněmecký (19 %) již překonal.

Chemický průmysl, soustředěný v oblasti Halle-Bitterfeld, zůstává i nadále jedním z pilířů zpracovatelského průmyslu (16,3 %) a vláda do jeho rozvoje investovala největší objem prostředků (7,2 mld. EUR jak se zemských, spolkových, tak z evropských zdrojů). V cca 100 firmách pracuje více než 14 000 zaměstnanců a jedná se především o zpracování ropy, farmaceutika a plastické hmoty. Exportní kvóta se pohybuje kolem 45 %. Na celkovém výkonu zpracovatelského průmyslu v SA se však nejvýrazněji podílí potravinářství s 20,6 % a 21 500 zaměstnanci, a proto je tento obor označován v SA jako stěžejní. V jeho rámci je nejdůležitější oblastí zpracování masa, významná jsou však i odvětví výroby moučných výrobků, pekárenství a výroba nápojů. Exportní kvóta celého potravinářského odvětví se pohybuje okolo 14 %. Úspěšně se rozvíjejí branže jako automobilový průmysl, ve kterém je zaměstnáno 10 000 osob. Jde především o subdodávky automobilových komponentů – v okolí SA se totiž nachází řada významných výrobců jako VW, Porsche, Opel, Daimler Chrysler, BMW, KIA, Mitsubishi, Neoplan), ale velká část výroby jde na rovněž na export – exportní kvóta tohoto odvětví se pohybuje těsně pod 30 %. Strojírenství a kovozpracující průmysl jsou rovněž významnými tradičními odvětvími. Počet pracovníků ve strojírenství dosahuje 13 000 ve 160 firmách, exportní kvóta dosahuje 32 % a je výrazně pod celoněmeckým průměrem. Je těžké vybrat v rámci strojírenství jeden stěžejní obor – existuje spíše několik oborů, které jsou si objemově blízké, jako např. výroba chemických zařízení, stroje a zařízení pro energetiku, nástroje, čerpadla, kompresory, zařízení pro těžební průmysl. Dalšími odvětvími zpracovatelského průmyslu, které se rychle rozvíjejí a hrají významnou roli v hospodářství země, jsou biotechnologie, informační a komunikační technologie a papírenský a tiskařský průmysl.

SA hraje důležitou roli ve sdružení Evropských chemických regionů (European Chemical Regions Network; ECRN), jehož je ministr R. Haseloff předsedou. Haseloff v roli předsedy ECRN často upozorňuje na problematiku průmyslových odvětví, která jsou náročná na spotřebu energie (v SA obzvláště chemický průmysl v oblasti Halle/Bitterfeld), a žádá přitom o úpravu pravidel při obchodu s emisemi pro tato odvětví.

V SA je řada renomovaných firem. Podnikem s největším obratem je rafinérie francouzského koncernu Total ve Spergau, následována chemickými závody americké firmy Dow ve Schkopau. Chloubou SA je druhý největší výrobce solárních článků na světě, firma Q-Cells, založená v Bitterfeldu v roce 1999 (začínala s obratem 1 mil. EUR, v roce 2008 to bylo již 1,251 miliardy EUR při více než 2000 zaměstnancích). Firma Enercon (2 200 zaměstnanců) vyrábí v Magdeburgu energetická zařízení, Dell provozuje servisní centrum v Halle, Novelis vyrábí pro mnohé renomované automobilové výrobce karosérie.

Sektor služebv SA je nízký a tvoří pouze 20,3 % z celého hospodářského výkonu země. To je znatelně pod západoněmeckým (29,4 %) i východoněmeckým (24,4 %) průměrem. SA je zemí s nejnižším podílem sektoru služeb v celé SRN, přičemž tento podíl dokonce klesá.

Rovněž v oblasti cestovního ruchu se snaží SA profilovat a profitovat, i když nikdy nebude turistickou velmocí. Sází především na kulturní nabídku svých měst a na bohaté stopy historie v zemi. Turisticky atraktivní jsou především Dessau (Bauhaus), města spojená s působením Martina Luthera (Eisleben, Wittenberg), městské centrum v Halle, či historické město Quedlinburg. Národní park Hochharz, region Saale-Unstrut (vinařství), či cykloturistika v povodí Labe jsou také důležitými lákadly pro turisty. Systematicky se připravuje i řada dalších atraktivních nabídek. Značný počet turistů přijíždí také do hlavního města Magdeburgu.

V roce 2008 bylo zaznamenáno v SA 2,6 mil. příchozích turistů, 6,7 mil. noclehů, z toho 464 tis. činilo přenocování cizinců. Průměrná délka pobytu se dlouhodobě pohybuje kolem 2,5 dne. Turistika má v posledních letech mírně stoupající trend. Příjmy přinášejí především němečtí turisté (na prvním místě „domácí“ ze SA, na druhém hosté z Dolního Saska a na třetím Sasové). Vývoj v krizovém roce 2009 se počtu turistů a přenocování nedotkl. Nejvíce cizinců přichází z Holandska, následují Dánové a Italové. SA si také v budoucnosti slibuje zvýšení počtu Čechů a Poláků v zemi a podniká v tomto směru i kroky – viz nedávná konference o cyklistických stezkách v povodí Labe, konaná v pražském hotelu Clarion z iniciativy Unie komor Labe/Odra se sídlem v Magdeburgu.

Turismus SA má malý podíl na tvorbě HDP země a pohybuje se na úrovni 1,3 % celkového výkonu hospodářství.

Stavebnictví se po letech obrovské krize, kdy od roku 1996 jeho výkony poklesly o 60 %, a počet zaměstnanců a stavebních firem skoro na čtvrtinu, odrazilo ode dna. V roce 2006 došlo po mnoha letech k růstu objemu stavebních prací o 1,2 % a podílely se na tom především průmyslové stavby. V roce 2007 se objem stavební výroby  dále zvýšil o 4,7 % a roce 2008 rostl dokonce o 18,7 %. V roce 2009 nastal přirozeně výrazný pokles. Pozitivně se vyvíjí i produktivita práce.

Vláda SA klade velký důraz na kvalitu vysokého školství a výzkumu. V zemi se nacházejí dvě velké univerzity: Univerzita Martina Luthera v Halle/Wittenberg se koncentruje na výzkum v oblasti biochemie, biotechnologie, materiálového inženýrství a zemědělství – 17 000 studentů). Univerzita Otto von Guerickeho v Magdeburgu (13 000 studentů) klade důraz na výzkum v oblasti neurologie, bioinženýrství a automobilového průmyslu. Současně se také snaží o širší interdisciplinární výzkum. V SA je dalších 5 vysokých škol, což společně  představuje rovněž značnou vědecko-výzkumnou kapacitu.

V zemi se podařilo usídlit několik špičkových výzkumných institucí, především poboček známých německých vědeckých společností (Fraunhofer, Max-Planck, Leibniz, Helmholz). Mezi nimi vyniká Fraunhoferův institut pro automatizaci a provoz továren v Magdeburgu, který se zabývá komplexními řešeními v oblasti logistiky, robotiky, „virtual engeneeringu“ a „virtual prototypingu“. Mezi jeho nejdůležitější zákazníky patří mezi jinými např. DHL, pro kterou institut vyvíjí „inteligentní přepravní kontejnery“, či Lipské veletrhy, pro které zde byli vyvinuti např. plně autonomní roboti na čištění obrovských skleněných ploch výstavních hal.

V SA jsou také velmi rozvinuté sítě tzv. inovačních podniků. Pět z nich bylo vyznamenáno v celoněmeckém klání „InnoReg“. Zabývají se především biomedicínským inženýrstvím, farmakologií, ale jsou také z oblasti automobilového průmyslu. Zde je třeba zmínit především sdružení sasko-anhaltských dodavatelů automobilového průmyslu MAHREG, sdružující 65 firem z oboru, které intenzivně spolupracují v oblasti výzkumu a vývoje.

Rovněž mnoho západoněmeckých i zahraničních investorů se usídlilo v SA. V současně době se celková výše přímých investic ohodnocuje na 3,6 mld. EUR. V Bitterfeldu se usídlila např. farmaceutická firma Bayer a zásobuje odsud německý trh Aspirinem. Kopule berlínského Spolkového sněmu byla vytvořena ze skla dodaného americkou společností Guardian Industries, která investovala ve Wolfenu.

Vzhledem ke skutečnosti, že malé a střední podniky v SA nedisponují dostatečným kapitálovým vybavením, byla v zemi zřízena Investiční banka Saska-Anhaltska. Tento finanční institut podporuje především projekty z oblasti výzkumu a vývoje, marketingu a pomáhá malým a středním podnikům se základním kapitálem a s financováním větších zakázek.

2.3. Dopravní infrastruktura

Dopravní infrastruktura se v posledních letech podstatně zlepšila. V SA je z celkového počtu 10 944 km silnic 384 km dálnic. Hustota silniční sítě (536 m na 1 km2 plochy země) je pod celoněmeckým průměrem (640 m/km2). V letech 1991–2009 byly do infrastruktury investovány prostředky, přesahující 8 miliard EUR.

Saskem-Anhaltskem vede dálnice A2 (Dortmund–Hannover–Magdeburg–Berlín), A9 (Mnichov–Halle–Berlin) a A14 (Dresden–Magdeburg a dále směrem na Schwerin je ve výstavbě). Dálnice jižním Harzem A38 je ještě rovněž ve výstavbě a spojí oblast Halle se severním Hesenskem a severním Porýním-Vestfálskem.

Bezprostředně v SA není žádné mezinárodní letiště. Letiště Leipzig/Halle sice nese název města Halle, nachází se však v sousedním Sasku v těsné blízkosti městečka Schkeuditz a sasko-anhaltské hranice, 25 km od Halle. Toto mezinárodního letiště, stejně jako další mezinárodní letiště v Hannoveru či v Berlíně, je z Magdeburgu dostupné do 90 minut. Kromě toho je k dispozici 6 menších regionálních letišť a přistávacích ploch („Business Airports“).

SA disponuje jednou z nejhustších železničních sítí v SRN. Kromě 1 988 km kolejí, které jsou provozovány Německou dráhou [Deutsche Bahn], je v pohoří Harz ještě 115,7 km „úzkokolejky“ (provozuje firma Harzer Schmalspurbahnen GmbH). V současné době probíhají na území SA renovace a přestavby tratí na vyšší rychlosti (nad 250 km/h), přičemž za zmínku stojí především část trati Norimberk–Berlín.

Velmi významná je vodní dopravní infrastruktura. Labe protéká touto spolkovou zemí v délce 303 km a tvoří jádro jejích vodních cest, splavných v celkové délce 602 km. Dalšími významnými vodními toky jsou řeka Saale a umělé kanály: Mittellandkanal a Elbe-Havel-Kanal, které tvoří spolu s Labem páteř sasko-anhaltské vnitrozemské vodní dopravy. Kromě toho se tyto vodní dopravní tepny nachází poměrně blízko námořních přístavů Hamburg, Brémy a Lübeck.

2.4. Makroekonomické údaje

Hrubý domácí produkt

Vývoj HDP v SA je od konce 90. let velmi podobný  celoněmeckému růstu hospodářství a celkový vývoj od r. 2000 do r. 2008 ve výši 110,17 % nepatrně převyšuje celoněmecký průměr – 110,08 %. 

V roce 2007 docílilo SA přírůstku HDP ve výši 1,8 %, v roce 2008 1,4 %, což bylo o 0,1 % více než činil německý průměr a o 0,5 % více než  průměr v nových spolkových zemích bez Berlína (0,9 %). V roce 2009 se však naplno projevila ekonomická krize a HDP ve stálých cenách se snížil o 4,2 %, což je lepší než celoněmecký průměr 5 %.

Hospodářský růst je živen především rychle se zvyšujícím exportem a rostoucí spotřebou domácností.  

Pracovní trh

Nezaměstnanost v SA je nejvyšší v celé SRN. Ačkoliv v poslední době výrazně klesá (např. v r. 2003 činila 21,8 %), přesto v roce 2008 dosáhla míra nezaměstnanosti 14 %, v r. 2009 jen 13,6% navzdory krizi. V rámci země se ovšem setkáváme se hlubokými rozdíly mezi jednotlivými okrsky: zatímco v okrsku Börde (na hranici s Dolním Saskem) je nezaměstnanost kolem 10 % a přibližuje se celoněmecké, v okrsku Mansfeld-Südharz na hranici s Durynskem je nezaměstnanost téměř 20 %. Nezaměstnanost v dubnu 2010 dále poklesla, a to na 13,2 %.

Problematickými skupinami na pracovním trhu jsou mladí lidé do 25 let (10,3 % z celkového počtu), lidé nad 50 let (29,2 %). Silnou skupinu tvoří dlouhodobě nezaměstnaní (38,1 %).

Inflace

Roční míra inflace se v posledních letech pohybovala zhruba mezi 1,5–2,5 %. V krizovém roce 2009 se však snížila na pouhých 0,2 %. Ceny v dubnu 2010 ve srovnání s dubnem 2009 byly o 1 % vyšší.

3. Zahraniční obchod

3.1. Vývoj, teritoriální a komoditní struktura

Zahraniční obchod v SA vzrostl od roku 2001 do r. 2008 o 140 % z 9,1 na 24,6 mld. €. Rychlý růst exportu – ve stejném období o 145 % – a jeho kontinuální převis (v roce 2008 o 1008 mil. EUR vyšší než import) činí ze zahraničního obchodu důležitou oporu hospodářské konjunktury v SA a země vykazuje od r. 2001 aktivní saldo obchodní bilance.

V roce 2009 však došlo v důsledku krize k výraznému propadu jak vývozu -19,8 %, tak dovozu -21,7 %, aktivum obchodní bilance tak bylo zachováno. Vývoz dosáhl objemu 10,3 mld. €, dovoz 9,2 mld. €. Prozatímní vývoj vývozu v r. 2010 zůstává zhruba na úrovni r. 2009, dovoz výše objemu z roku 2009 zatím nedosahuje.

Přestože se růstem exportu SA řadilo až do r. 2008 na 3. místo mezi všemi spolkovými zeměmi, jeho podíl na celoněmeckém vývozu se stále pohybuje pouze okolo 1 %. Zde dosahuje slabších hodnot pouze Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko a Durynsko.

Exportní kvóta hospodářství SA také nedosahuje výsledků srovnatelných s celoněmeckým průměrem ve výši cca 42 % nýbrž jen úrovně do 29 %, v r. 2009 27,3 %.

Teritoriální struktura

Nejdůležitějším obchodním partnerem SA v oblasti vývozu jsou kontinuálně evropské země, potažmo země EU. Do Evropy se v roce 2009 vyvezlo 80,2 % produkce, do EU 69,8 %. Rychle se zvyšuje vývoz do Asie (kde je s velkým předstihem největším partnerem Čína s podílem na celkovém vývozu více než 3,5 %). Naopak vývozy do Afriky, Ameriky a Austrálie/Oceánie vytvářejí dohromady pouze 7,7 % celku. Největšími odběratelskými zeměmi jsou Polsko (11,2 %), Francie, Holandsko, na 4. místě Česká republika (6,5 %), Itálie, Rakousko, Belgie a Velká Británie.

V oblasti dovozu je struktura podobná. Nápadný je ovšem relativně malý podíl zemí EU při celkově vysokém evropském podílu, což je způsobeno především dovozem ropy a plynu z Ruska, které se např. v r. 2009 podílelo na celkovém dovozu 36,8 % a je s obrovským odstupem největší dodavatel do SA. Dalšími významnými dodavatelskými zeměmi jsou Holandsko (7,5 %), Polsko, Francie, Čína, Itálie, Belgie, Rakousko a na devátém místě Česká Republika s podílem na celkovém dovozu 2,6 %.

Komoditní struktura

Nejdůležitějšími exportními komoditami jsou výrobky tř. 8 (dle národní klasifikace podobné SITC – hotové výrobky) s podílem na vývozu téměř 40 %, mezi nimi především farmaceutické výrobky, umělé hmoty, elektronické komponenty, motory, karoserie a další automobilové díly a další kovové výrobky a výrobky tř. 7 národní klasifikace tzv. meziprodukty v objemu  s podílem na vývozu dosahujícím téměř 35 %, kde jsou výrazně největšími položkami umělé hmoty, chemické výrobky, polovodiče z mědi a výrobky z hliníku. Mezi další významné vývozní komodity patří minerální oleje, kaučuk a zemědělské, potravinářské výrobky, nápoje a tabák, což koresponduje s významným postavením tohoto odvětví v ekonomice SA. 

Nejdůležitější dovozní komoditou je ropa a zemní plyn (v r. 2009 35,9 %), široká škála hotových výrobků a meziproduktů s podílem téměř 40 %, kde jsou největším položkami chemické polotovary, výrobky z mědi a farmaceutické výrobky. Významnou dovozní komoditou jsou rovněž umělé hmoty a výrobky z nich, papír, chemické výrobky, osobní automobily, vč. n.d. a příslušenství a výrobky z kovů a oceli.

3.2. Podpora exportu a internacionalizace firem v SA

Kromě podpory exportu a internacionalizace firem na spolkové úrovni existuje v SA v rámci celkového programu podpory hospodářství i systém podpory exportu a internacionalizace firem. Koncentruje se především na poradenství, zprostředkování kontaktů, navázání kooperačních vztahů, podporu investičních zájmů SA firem v zahraničí a podporu firem na veletrzích a výstavách, o níž byl však v poslední době klesající zájem. Je systematicky podporována snaha firem, zejména malých a středních, směřující k udržení se na zahraničním trhu a získání nových trhů. Podobně jako v Sasku  i v SA platí, že stát podporuje exportéry do takové míry, do jaké to je zdůvodnitelné před EK. Je vypracován program oficiálních účastí SA firem na mezinárodních veletrzích v zahraničí i v SRN. Velmi aktivní v prosazování a podpoře SA zájmů v zahraničí jsou političtí a hospodářští představitelé země, zejména ministr hospodářství R. Haseloff, který v roce 2007 na čele podnikatelské mise navštívil i ČR.

4. Hospodářské vztahy Saska-Anhaltska s ČR

4.1. Objem, bilance a komoditní struktura

Během posledních let po vstupu do EU obchodní výměna mezi SA a ČR prudce vzrostla. Český vývoz se do konce r. 2008 zvýšil  bezmála dvojnásobně (o 93,5 %), objem dovozu více než 2krát (o 130,5 %).

V roce 2009 však došlo k výraznému snížení obchodní výměny. Náš vývoz se snížil o 25,7 %, dovoz o 14,8 %. Objem našeho dovozu byl 2,7x vyšší než objem vývozu. Naše obchodní bilance je proto pasivní a pasivum se až do r. 2009 zvyšovalo. Viz následující tabulka:

 
  01–12/2008 01–12/2009 Rozdíl v % (vzhledem k 1–12/2009)
Vývoz ČR 328 685 244 349 -25,66
Dovoz ČR 778 073 663 171 -14,77
Saldo pro ČR -449 388           -418 822   6,80

Celková obchodní výměna ČR se SA dosáhla v roce 2009 907 mil. EUR. Takový objem dosahujeme např. se Slovinskem, Finskem či Ukrajinou. Pro SA je ČR významným obchodním partnerem, protože v jeho vývozu figuruje na 4. a v dovozu na 9. místě.

Hlavní vývozní položky (tis. EUR r. 2009):

  • Pšenice – 38 878
  • Olejniny – 14 070
  • Chemické polotovary – 9 429
  • Kukuřice – 8 782
  • Ocel, plechy a kovové zboží – 8 577

Hlavní dovozní položky (tis. EUR r. 2009):

  • Polotovary z mědi a měděných slitin – 127 792
  • Minerální oleje – 86 551
  • Pokrutiny – 46 764
  • Umělé hmoty – 39 595
  • Farmaceutické výrobky – 36 080

Jak v případě dovozu, tak i vývozu je celá řada položek strojírenského, elektrotechnického, automobilového a jiných odvětví průmyslu, které však samostatně mezi hlavní položky svým objemem nepatří.

Úspěšná je v SA automobilka Škoda. Její vozy jsou v zemí druhou nejprodávanější značkou (po VW) a v roce 2008 jich bylo prodáno 5 727, v roce 2009 přes 8 000. Tyto automobily však nejsou zahrnuty v našem vývozu do SA, protože jsou distribuovány z německého skladu, který se nachází mimo teritorium SA, a jsou započítány jako vývoz ve statistikách jiné spolkové země – v tomto případě řádově v hodnotě kolem 150 mil. €.

Zajímavou položkou vzájemného obchodu jsou i potravinové komodity: 

  01–12/2009
Vývoz ČR 74 664
Dovoz ČR              103 172
Saldo -28 508

4.2. Spolupráce s ČR

Objem vzájemného obchodu i postavení ČR v zahraničním obchodu SA svědčí o intenzitě spolupráce v obchodní oblasti, na níž se podílí značné množství firem a která také spočívá v  kooperačních vztazích. Důležitými místy pro setkávání českých a sasko-anhaltských firem jsou Lipsko,  které těsně sousedí se SA, zejména při příležitosti naší oficiální účasti na Zuliefermesse, a také Brno, kde firmy z SA často vystavují, naposledy např. v září 2009 na MSV v rámci oficiální středoněmecké expozice, a kde jsou samozřejmě vítány i na akcích typu b2fair Kontakt Kontrakt. Pozoruhodný je i projekt internetové kooperační burzy Kammerunion Elbe/Oder, který byl našimi hospodářskými komorami pozitivně přijat.

Geograficky je SA velmi blízko ČR a existuje zde velký potenciál pro hospodářskou spolupráci, který není dosud využit. V řadě odvětví podobná průmyslová struktura obou zemí poskytuje možnosti kooperačních výrob s využitím rozličných kompetencí a dovedností malých a středních podniků. A ke kvalitativně naprosto odlišnému kroku došlo 9. 6. 2009, kdy konzorcium Severočeských dolů Chomutov, patřící do koncernu ČEZ, a finanční skupiny J&T majetkově převzalo německou firmu MIBRAG /Mitteldeutsche Braunkohlengesellschaft mbH/ s více než 2 tisíci zaměstnanci.

Spolupráce probíhá také s Ústeckým krajem, a to v rámci Evropské sítě chemických regionů (ECRN). ECRN původně vznikla na základě projektu v programu INTERREG IIIC, poté se stala samostatnou asociací a dnes má již 21 členů. Ústecký kraj je jeden z těch nejaktivnějších, což dokládá organizace několika akcí, např. konference věnovaná logistice ve střední a východní Evropě v červnu 2008, workshop zaměřený na konkurenceschopnost chemického průmyslu v Ústeckém kraji v rámci Open Days 2008 i Konference na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost evropského chemického průmyslu v polovině dubna 2009 v rámci českého předsednictví. Ústecký kraj je zapojen do dvou projektů v oblasti chemického průmyslu, kde je vedoucím partnerem Sasko-Anhaltsko, a to ChemLog (chemická logistika) a ChemClust (chemické klastry). Mimoto také participuje na projektu YURA (prevence odlivu mladých lidí z venkova), kde je rovněž lead partnerem Sasko-Anhaltsko. Sasko-Anhaltsko bylo také přizváno jako projektový partner do projektu Ústeckého kraje zaměřeného na zlepšení dopravy v programu Central Europe. Dále Ústecký kraj a Sasko-Anhaltsko pravidelně společně pořádají odborné i kulturní akce v Bruselu.

4.3. Institucionální úroveň spolupráce ČR–SA

V rámci spolupráce hospodářské sféry vyvíjí aktivitu především Průmyslová a obchodní komora v Magdeburgu a v Halle-Dessau. IHK v Magdeburgu je s HK Liberec a HK Wroclav jedním z klíčových členů svazu komor Labe/Odra – tzv. Kammerunion Elbe/Oder – KEO, kde je již sdruženo 30 hospodářských komor. KEO byla spoluorganizátorkou řady akcí i na českém území jako např. Konference o labských cyklostezkách, která se za účasti NM MMR ČR Ing. Jiřího Koliby konala v r. 2009 v HK ČR v Praze. Magdeburská IHK uspořádala v roce 2007 zdařilou dvoudenní návštěvu Prahy, která měla sloužit k navázání obchodních kontaktů s českými podnikateli. IHK Halle-Dessau udržuje čilé styky s Okresní hospodářskou komorou v Mostě (podnikatelské návštěvy firem), má s ní uzavřenou smlouvu o spolupráci a nedávno byla spoluorganizátorem mezinárodní konference o energetice a ŽP v Mostě.

Na státní úrovni došlo v dubnu 2007 k setkání ministra hospodářství a práce Dr. Reinera Haseloffa s náměstkem MPO Tomášem Hünerem v Praze a hejtmanem Ústeckého kraje Jiřím Šulcem (stran iniciativy Evropských chemických regionů „ChemLog“) v Ústí nad Labem. Při jednání v Praze byla dohodnuta dvoudenní pracovní návštěvu expertů odboru strukturálních fondů MPO ČR v Magdeburgu, která se týkala výměny zkušeností v oblasti Evropských strukturálních fondů a podpory high-tech výzkumu (návštěva Fraunhofer-Institutu). Návštěva expertů byla úspěšně realizována v září 2007. Dne 18. dubna 2009 se NM MPO Milan Hovorka sešel k bilaterálnímu jednání s Reinerem Haseloffem v Bruselu při příležitosti zasedání skupiny na vysoké úrovni pro chemický průmysl (HLG). Předmětem jednání byla m.j. připravovaná konference Evropské sítě chemických regionů (ECRN), která se za podpory Ústeckého kraje a Svazu chemického průmyslu ČR konala v rámci CZ PRES koncem dubna 2009 v Ústí nad Labem za přítomnosti ministra hospodářství SA Rainera Haseloffa. Opakovaně došlo v minulých letech k pracovnímu jednání  Rainera Haseloffa s vedoucím OEÚ GK Drážďany Janem Hitzgerem, nedávno došlo k jeho setkání s generální konzulkou ČR v Drážďanech Jarmilou Krejčíkovou a při příležitosti letní slavnosti společnosti MIBRAG dne 15. 6. 2010 v Halle se Rainer Haseloff setkal s hejtmankou Ústeckého kraje Janou Vaňhovou, velvyslancem ČR v SRN Rudolfem Jindrákem a opět s GK ČR v Drážďanech Jarmilou Krejčíkovou.

Zdroje: Spolkový statistický úřad Destatis, Statistický úřad spolkové země Sachsen-Anhalt, materiály Ministerstva hospodářství a práce SA, Průmyslové a hospodářské komory IHK Magdeburg, internet, publikace IHK a materiály OEÚ GK Drážďany.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Drážďanech (Německo).

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek