Hospodářský profil spolkové země Brémy

10. 4. 2008 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Spolková země Brémy (Bremen), ležící při Severním moři, vznikla v roce 1947. Je často popisována jako druhá nejdůležitější lokalita německého zahraničního obchodu. Páteř jejího hospodářství a celého života země představují aktivity související s obchodem a mezinárodní námořní přepravou. Je jednou z nejefektivnějších německých ekonomik.

Navazuje na staletou tradici svobodného městského státu, hanzovního města Brémy, které v první polovině 19. století založilo za účelem další obchodní expanze na splavné řece Weser mladšího sourozence, dnešní přístav Bremerhaven (dříve Wesermünde).

Geografické a demografické údaje

Celkovou rozlohou 400 km2 je nejmenší mezi všemi 16 spolkovými zeměmi. Žije zde 663 tis.obyvatel, t.j. kolem 0,8 % obyvatelstva SRN. Hustota je značná, přes 1.600 obyvatel na km2 (průměr SRN: 230 obyv./ km2). Vyšší jen jen v Berlíně a Hamburku. Značná je i kvóta neněmeckého obyvatelstva, kolem 13 %. Lehce vyšší je opět jen v Berlíně a Hamburku (průměr SRN: 8,8 % cizinců na obyvatelstvu.)

Zemi tvoří dvě velkoměsta – Svobodné hanzovní město Brémy (Bremen) s 545 tis. obyvateli a přímořské město Bremerhaven, které má 120 tis. obyvatel. Hlavní město Bremen zaujímá 325 km2 a sestává z 5 městských obvodů. Rozloha Bremerhaven činí 80 km2. Vzdálenost mezi oběma městy je cca 60 km.

Správa země a politická situace

Zemský parlament sestává z 83 poslanců (68 za Brémy a 15 za Bremerhaven). Nese tradiční název Bremische Bürgschaft. Volební období je čtyřleté, současné 17. volební období začalo 8. června 2007. Rozdělení politických sil je následující: frakce SPD – 33 křesel, frakce CDU – 23 křesel, frakce Bündnis90/Die Grünen – 14 křesel, frakce Die LINKE – 7 křesel, frakce FDP – 5 křesel, nezávislí – 1 křeslo. Předsedou parlamentu je Christian Weber (SPD)- od roku 1999.

Vláda

Parlament volí většinou hlasů vládu, včetně jejího předsedy. Exekutiva vystupuje pod tradičním názvem Senát (Bremer Senat), členové vlády se nazývají senátoři. Předseda vlády a jeden další volený senátor se stávají primátory obou měst. Senátor nesmí být současně poslancem zemského parlamentu.

Předseda senátu: Jens Böhrnsen (SPD)
Starosta Brém a senátor pro náboženské otázky a kulturu (Bürgermeister, Senator für kirchliche Angelegenheiten, Senator für Kultur)

Karoline Linnert (Bündnis 90/ Die Grünen)
Starostka Bremerhaven a senátorka pro finance, senátní komisařka pro ochranu dat (Bürgermeisterin, Senatorin für Finanzen, Senatskommissarin für den Datenschutz)

Willi Lemke (SPD)
Senátor pro otázky vnitra a sportu (Senator für Inneres und Sport)

Renate Jürgens-Pieper (SPD)
Senátorka pro vzdělání a vědu (Senatorin für Bildung und Wissenschaft)

Ingelore Rosenkötter
Senátorka pro otázky práce, žen, zdravotnictví, mládež a sociální věci, senátní komisařka pro rovné postavení žen (Senatorin für Arbeit, Frauen, Gesundheit, Jugend und Soziales, Senatskommissarin für die Verwirklichung der Gleichberechtigung der Frau)

Dr. Reinhard Loske (Bündnis90/Die Grünen)
Senátor pro životní prostředí, stavebnictví, dopravu a Evropské otázky (Senator für Umwelt, Bau, Verkehr und Europa)

Ralf Nagel (SPD)
Senátor pro hospodářství a přístavy , senátor justice a ústavy (Senator für Wirtschaft und Häfen, Senator für Justiz und Verfassung)

Dr. Kerstin Kießler (SPD)
Zplnomocněnkyně svobodného hanzovního města Brémy při spolku (Bevollmächtigte der Freien Hansestadt Bremen beim Bund)

Vnější vztahy

Země udržuje na základě smluv partnerské vztahy s řadou velkých mezinárodních přístavů. Jde o Dalian (Čína), Gdaňsk (Polsko), Haifu (Izrael), Izmir (Turecko) a Rigu (Lotyšsko). Obdobně jako ostatní spolkové země mají Brémy zastoupení při Spolku v Berlíně, zplnomocněnkyní je Dr. Kerstin Kießler. Sdružení severoněmeckých hospodářských komor IHK Nord, kam patří i brémská komora, má zastoupení v Bruselu. Paletu doplňují zahraniční zastoupení marketingové společnosti přístavů a dalších brémských firem, „Bremen Keyports Marketing GmbH“. Společnost působí i v České republice. V Brémách fungují honorární konzuláty 37 zemí, včetně např. Polska, Maďarska, Rakouska, Slovinska. Fondy EU: Spolková země Brémy bude benefitovat ze strukturálních fondů EU v období 2007 – 2013 v rámci cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ částkou 142 mil. Euro. Objem všech prostředků na jednotlivé programy, včetně kofinancování ze zemských rozpočtových zdrojů a poprvé – i se zahrnutím privátních prostředků, počítá předběžně se zhruba 322 mil. Euro.

Hospodářství

Řekne-li se Brémy, pak to znamená zejména námořní přístav světového významu, v Německu po Hamburku číslo „2“. Brémské přístavy se pyšní především svou druhou evropskou pozicí v importu i exportu automobilů, současně jsou jedním z největších evropských kontejnerových překladišť. Aktuální výstavba nových terminálů jej má posunout na první místo.V poslední době se Bremerhaven stal navíc světovou jedničkou mezi přístavy vypravujícími luxusní turistické křižníky. Ročně projede oběma přístavy na 9.000 námořních lodí a je v nich přeloženo přes 65 mil. tun zboží. Výkon překladišť přitom oproti konkurentům z tzv. Nord-Range (přístavy Antverpy, Rotterdam, Hamburk) velmi pozitivně stoupá. Zatímco např. v roce 2006 tři další velcí pobřežní hráči zvýšili své tunové objemy o 4,7 %, rostly s 20 % výkony brémských přístavů čtyřikrát více. Oba přístavy jsou spolu s další logistikou rovněž největším zaměstnavatelem země. S branží souvisí zhruba každé čtvrté pracovní místo, v sektoru pracuje kolem 86 tis. lidí. Podle expertní studie nadace Kieserling Stiftung z roku 2005, se k tomu navíc nabaluje na celospolkové úrovni dalších zhruba 174.000 pracovních postů.

Spolková země Brémy je však rovněž sídlem automobilového průmyslu. Důležitou roli hraje elektronika, ocelářský průmysl, stavba lodí, jakož i letecký a kosmický průmysl. Současně vyniká země produkcí potravin a pochutin. Výrazný podíl na hospodářství má sektor služeb a High-Tech, značný význam mají kongresové a veletržní aktivity města.

V Brémách působí především druhý největší evropský závod DaimlerChrysler AG, který zde produkuje vozy třídy „C“ a všechny řady sportovních vozů. Automobilka zaměstnává 16.000 lidí. V hospodářském regiónu Brém pracuje navíc kolem 300 subdodavatelů automobilových dílů.V rámci evropského svazku „rodiny Airbus“ patří země k druhé největší německé výrobní a výzkumné lokalitě leteckého průmyslu. Současně je i sídlem kosmického výzkumu a výroby. EADS SPACE Transportation zde zaměstnává více než 5.000 lidí ve vývoji, produkci a montáži křídel Airbusu, jakož i v produkci Space-Lab a kosmické laboratoře Columbus. Z oblasti potravinářství je třeba vyzdvihnout, že po staletí jsou Brémy centrálním místem pro německý obchod vínem a díky koncernu InBev jsou dnes i světovou jedničkou v pivu. Totéž platí i pro kávu. Součástí potravinářského komplexu jsou vedle obchodu a vlastní výroby včetně konzerváren a mrazíren rovněž úpravny, zušlechťování a balírny komodit. Mezi celosvětově proslulé brémské potravinářské firmy patří např. značky jako je Jacobs, Eduscho, Milka, Melitta a HAG, cereálie Kelloggs, čokoláda Hachez, Kraft Foods, Tchibo, Vitakraft, Frosta, Nordsee apod.

Charakteristickým rysem ekonomiky Brém je silná internacionální obchodní zdatnost. Týká se to jak vlastní obchodní výměny zboží a služeb, zejména různého zprostředkovatelství a logistiky, tak zahraniční investiční expanze brémských podnikatelů. Exportní kvóta na hlavu obyvatele se pohybuje vysoko nad německým průměrem, většina silných firem se úspěšně prosazuje i na zahraničních trzích. Ku konci roku 2007 bylo v zemi evidováno 27.759 firem, z toho 134 (podle počtu zaměstnaných osob) nad kritériem MSP (t.j. jde o podnik s více než 250 zaměstnanci). První dvacítka největších brémských firem (mimo přístavy) dociluje roční obraty na podnik v rozmezí od 200 mil. Euro do 2 mld. Euro. Významným zaměstnavatelem a důležitým hospodářským odvětvím s pozoruhodným výkonem je turistický průmysl. Roční obrat branže činí kolem 1,55 mld. Euro. V roce 2007 se v Brémách jednalo o 1,3 mil. přenocování a 46 miliónů denních turistů. U 70% všech přenocování se přitom jedná o solventní business klientelu (služební cesty, kongresy apod.). Na významu získává mezinárodní letiště Brémy, které odbavuje každoročně kolem 1,7 mil. pasažérů.

Za infrastrukturní projekt století a další motor hospodářského rozvoje regiónu je označována výstavba nového kontejnerového přístavu a překladiště JadeWeserPort (JWP) ve Wilhelmshavenu. Podílníky jsou spolkové země Brémy a Dolní Sasko. Po letech příprav a administrativních postupů dostala v březnu 2008 výstavba zelenou, do provozu má být JWP spuštěn v roce 2010. Provozovatelem překladiště o kapacitě 2,7 mil. tun se na dalších 40 let již stala severoněmecká firma Eurogate. Celková hodnota infrastruktury a suprastruktury přístavu představuje 960 mil. Euro.

Vývoj HDP, struktura hospodářství, pozice v SRN

Hospodářská recese z prvních let milénia se nevyhnula ani Brémám, které zaznamenávaly stejně jako celá země poměrně nízké přírůstky HDP. Podstatné zlepšení nastalo v roce 2006, kdy HDP země vzrostl o 2,4 %, čímž skončil jen málo za celoněmeckým průměrem (SRN: 2,5 %). Přispěly k tomu všechny sektory, nadprůměrně rostl především výkon obchodu, pohostinství a dopravy. Další urychlení hospodářského růstu přináší rok 2007. HDP vzrostl (ve stálých cenách) o 2,6 % na 26,5 mld. Euro. Obdobně jako v roce 2006 nejrychleji rostly výkony v dílčím sektoru služeb – obchodu, pohostinství a dopravě. Docílily plus 5 %. Sektor finančních služeb a služeb podnikům zaznamenal růst + 2,8 %.

Vývoj HDP spolkové země Brémy v letech 2002 - 2006
 20022003200420052006Změna 06/05
HDP( ve stálých cenách) v mil. Euro22.64522.83522.92823.09723.6562,40 %
HDP / na obyvatele34.30434.45834.59134.82935.6132,30 %

Zcela zanedbatelnou roli v ekonomice země hraje primární sektor, těžba surovin je nulová. Výrobní obory se podílejí na tvorbě hodnot kolem 23%, nejdůležitější roli hraje terciální sféra služeb, jejíž podíl převyšuje celoněmecký průměr a blíží se v posledních letech 75 %.

Podíl hospodářských sektorů na tvorbě HDP spolkové země Brémy (na bázi hodnot v Euro)
SEKTORPodíl 2007
 Zemědělství, lesnictví, rybářství0,30 %
 Výrobní obory (bez stavebnictví)23,47 %
 Stavebnictví2,90 %
 Obchod, pohostinství, doprava28 %
 Finanční služby, pronájmy, služby podnikům26,50 %
 Veřejné a privátní služby18,90 %

Podíl Brém na tvorbě HDP Německa je relativně nízký, dlouhodobě se pohybuje kolem 1,1 %. V této souvislosti je ale třeba podtrhnout, že Brémy disponují pouze 0,8% obyvatelstva SRN a přibližně 1 % zaměstnaného obyvatelstva celého státu. Produktivita práce a celková efektivita ekonomiky přitom vysoce převyšuje celoněmecký průměr. Vytvořeným HDP vztaženým na jednoho pracovníka jsou Brémy dlouhodobě na 3. německé příčce. V roce 2007 to bylo 68.188 Euro. Vyšší hodnoty dosahuje jen Hamburk (82.000 Euro) a Hesensko (69.900 Euro), průměr SRN činil v minulém roce jen 60.996 Euro. Ještě lépe dopadá země ve výši HDP/obyvatele, kde je – opět dlouhodobě, dokonce korunním princem za prvním Hamburkem. V roce 2007 činil HDP Brém per capita 40.014 Euro, první Hamburk docílil 50.557 Euro/hlavu a třetí Hesensko „jen“ 35.000 Euro. Celoněmecký průměr činil 29.460 Euro.

Pracovní trh

Ekonomická recese celé SRN ze začátku století postihla logicky i Brémy. Míra nezaměstnanosti se v letech 2002 – 2004 pohybovalo kolem 13 % a v roce 2005 narostla na téměř 16 %. K podstanému zlepšení dochází od roku 2006, kdy klesla na 14,9 %. Zaměstnáno bylo celkem 385,6 tis. lidí, bez práce bylo kolem 47 tisíc. Začal vzrůstat i počet volných neobsazených míst, kterých bylo v roce 2006 úhrnem 5,5 tisíc. Definitivní údaje za rok 2007 nejsou prozatím k dispozici.

Mzdová úroveň Brém je v rámci SRN poměrně vysoká. Průměrné hrubé měsíční platy zaměstnanců ve výrobních sektorech, obchodu, finančnictví a pohostinství činily v roce 2006 u mužů 3.940 Euro, u žen 2.685 Euro (průměr SRN: 3.400 Euro a 2.595 Euro). V dělnických povoláních to bylo u mužů 2.881 Euro, u žen 2.052 Euro (průměr SRN: 2.659 Euro a 1.975 Euro).

Hlavním zaměstnavatelem země je sektor služeb (včetně vzdělávání). Pracuje v něm více než 70 % všech zaměstnaných, kteří se podílejí ze zhruba 75 % na tvorbě HDP země. Dominují mezi nimi různé formy služeb v oblasti zprostředkování a prodeje nemovitostí včetně pronájmů movitého majetku (podíl kolem 16 %). Zhruba 16 % z celkového počtu pracovníků vytváří ve zpracovatelském průmyslu kolem 24 % národního produktu.

Podíl na zaměstnanosti dle sektorů (2006) v %
SEKTORPodíl v %
Zemědělství, lesnictví a rybářství0,35 %
Zpracovatelský průmysl16,31 %
Stavebnictví4 %
Obchod a servisní služby, opravárenství14,70 %
Pohostinství4,40 %
Doprava a telekomunikace10,20 %
Finanční služby, bankovnictví, pojišťovnictví2,80 %
Realitní služby a pronájmy movitého majetku16,30 %
Vzdělávání, veřejné a privátní služby, sociální služby24 %
Veřejná správa, sociální pojištění6,30 %
Celkem:100 %

Zahraniční obchod

V posledních dvou letech zaznamenávají exporty spolkové země Brémy lehké poklesy, rostou naopak rychleji dovozy. Obrat v roce 2007 činil 25.548 mil. Euro. Vývoz klesl meziročně o 1,8 % a představoval jen 12.048 mil.Euro, dovozy přitom lehce vzrostly o 1,2 %, na celkových 13.500 mil. Euro.

Vývoj zahraničního obchodu Brém v letech 2002 - 2006 (v mil.Euro)
 20022003200420052006
Export ( v mil.Euro)10.09810.97511.93012.79012.270
Import ( v mil. Euro)10.3179.53610.61911.40613.328
Obrat20.41520.51122.54924.19625.598
Saldo-2191.4391.3111.384-1.058

Hlavními importními partnery jsou s podílem více než 60 % země EU, na druhém místě s cca 20 % je asijský kontinent. Ve vývozu rovněž dominuje EU, která zaujímá kolem 65 %. Nejdůležitějším exportním partnerem je dlouhodobě s podílem kolem 34 % Francie, na druhém místě se zhruba 22 % USA. Pokles hodnoty vývozu souvisí mj. s aktuální slábnoucí pozicí dolaru a vysokým podílem vývozů země do dolarové oblasti. Tonáž vyvážené produkce se přitom silně zvyšuje, jen v roce 2006 šlo o plus 20 %. Na růst hodnoty strany dovozů má vliv tradičně vysoký podíl importovaných agrárních produktů a surovin k dalšímu zušlechtění a celosvětový nárůst cen těchto komodit. Na celkovém vývozu SRN se Brémy podílejí kolem 1,3 %, na dovozech kolem 1,8 %. Docilovaná exportní kvóta na obyvatele je vysoká. V Brémách činí ročně zdruba 18.200 Euro per capita, průměr za SRN je cca 11.750 Euro (2007).

Vztahy s Českou republikou

Objem zahraničně- obchodní výměny zaznamenal v posledních dvou letech pozitivní nárůst o více než jednu třetinu, zejména díky prudkému zvýšení českých vývozů (+93 %). Dovoz z Brém naopak poklesl. Celkový obrat 2007 představoval 334,1 tis. Euro, z toho naše exporty 221 tis. Euro. Největší českou vývozní položkou jsou autodíly. V roce 2006 se na našem vývozu podílely zhruba jednou třetinou (39 tis. Euro), v roce 2007 hodnota jejich vývozu stoupla na 51 tis. Euro. V našich importech jsou nejdůležitějšími artikly káva (kolem 25 % objemu) a měřící přístroje (téměř 10%). Na exportu ČR do SRN se Brémy podílely v roce 2007 celkem 0,85 %, na našich importech 0,43 %.

Zahraniční obchod ČR - Brémy
 V Euro20062007Změna
Vývoz ČR11420922107593 %
Dovoz ČR131022113085-14 %
Obrat24523133416036 %

Většina z největších brémských firem je přítomna i na trhu ČR. Řada z nich zde má své dceřinné firmy, některé v ČR silně investovaly. Patří mezi ně zejména světový pivovarnický gigant InBev, který koupil pivovary Staropramen. Jsou to ale i další potravinářské firmy, např.Nordmilch (mléčné výrobky), FROSTA CZ (mražené produkty), BakeMark CZ (mražené pečivo), Kellog (cereálie), VitaKraft (krmivo pro domácí zvířata), NORDSEE (rybí produkty), Kraft Foods CZ. Stejně tak i strojírenské podniky jako je HANSA FLEX Hydraulik CZ (hydraulické systémy) a Johann A. Krause (montážní zařízení). Skupinu logistických systémů a přepravy zastupuje v ČR zejména brémská firma BLG Logistics CZ, svoji expozituru má v Praze i skupina přístavů, Bremen KEYPORTS Marketing GmbH. V ČR působí dále největší evropský provozovatel kontejnerových služeb EUROGATE. Lze předpokládat, že na českém trhu operují i další speditéři. InBev je distributorem piva Staropramen v SRN.

Mezi Brémami a Prahou existuje pravidelné přímé letecké spojení (Lufthansa, Multiple Airlines, KLM). Z hlediska hospodářských a obchodních vztahů zpracovává oblast OEÚ ZÚ Berlín. Spolková země spadá do působnosti honorárního konzulátu České republiky se sídlem v Hamburku.Růst našeho vývozu autodílů a dalších subdododávek pro brémský automobilový průmysl naznačuje slušný tržní potenciál země. Výzvou pro naše exportéry by se mohly stát i dodávky různých strojních a dalších zařízení pro nově budovaný přístav JadeWeserPort. Četnost leteckého spojení mezi Brémami a Prahou svědčí o tom, že provozovatelům se linky musejí vyplácet.

Užitečn

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek