Hospodářství Filipín v roce 2016 a konec vlády prezidenta Aquina

20. 5. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Hospodářství Filipín v roce 2016 a konec vlády prezidenta Aquina Filipíny v polovině roku 2016 nadále profitují z dobré hospodářské situace a relativní politické stability. Země prudce roste, z toho posledních 5 let nad 5–7 % ročně, jako jedna z nejrychlejších ekonomik regionu. Při pokračujícím růstu HDP o 6,9 % v prvním čtvrtletí 2016 jsou tato léta pro zemi vůbec nejlepším obdobím od 50. let minulého století.

Stabilní růst je dán především vyššími domácími investicemi (+23,5%) a soukromou spotřebou (+6,2%) na straně poptávky, a také růstem služeb (+6,7%) na straně nabídky. Mezi nimi dominuje outsourcing telefonických a informatických služeb ze zahraničí, tzv. BPO a růst turistiky. Soukromá spotřeba rostla i díky dlouhodobým převodům příjmů 10 milionů Filipínců pracujících v zahraničí. Bankovní sektor je stabilní, zadluženost nízká a inflace je pod kontrolou. Běžný účet je dlouhodobě v přebytku a zahraniční investice se oproti roku 2008 ztrojnásobily, byť nadále zůstávají nejnižší v oblasti. Země v posledním roce zažila mírný pokles dynamiky růstu v souvislosti se zpomalením v Asii.

I přes jednoznačná ocenění ekonomického úspěchu vlády prezidenta Aquina, Filipíny nadále zůstávají zemí s největšími rozdíly mezi chudými a bohatými v regionu. Nedostatečný podíl většinové, tj. chudé, populace na ekonomickém růstu je ostatně jedna z příčin volebního propadu Manuela Roxase, prezidentského kandidáta vládní Liberální strany ve volbách 9. května 2016. Hlavní otázkou v polovině roku 2016 zůstává, kterým směrem se vydá ekonomická politika nového prezidenta Duterteho, jenž sám sebe označuje za socialistu, ovšem deklaruje podporu i relativně liberálním ekonomickým opatřením.

Hlavní ukazatele
  2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
  1.Q
Růst HDP, % 4,2 1,1 7,6 3,7 6,7 7,1 6,1 5,8 6,9
HDP/obyvatele, USD 1.919 1.851 2.155 2.364 2.591 2.769 2.851 2.875   
Nominální HDP, mld. USD 174,2 168,3 199,6 224,1 250,1 271,9 284,8 292,0  
Nezaměstnanost % 7,4 7,5 7,4 7 7 7,1 6,8 6,5 5,8
Inflace, % 5,8 4,2 3,6 4,3 3,2 3,0 4,1 1,4 1,5
Bilance běž. účtu, mld. USD 0,1 8,4 7,2 5,6 6,9 11,4 10,8 8,4   

NSCB National Statistical Coordination Board, WB, Philippine Central Bank

Zpomalení dynamiky růstu

Zpomalení dynamiky růstu v roce 2015 na 5,8% z 6,1% a předtím 7,1% je důsledkem především pomalejšího růstu v Číně a Japonsku, dočasného omezení vládních investic a situace v zemědělství, způsobené suchem díky dopadu klimatického efektu El Niño. Po devalvaci čínského yuanu a podobně jako v dalších zemích Asie klesalo i filipínské peso, které se dále zhouplo dolů v období nejistoty těsně před volbami 9. května 2016.

V prvním kvartálu roku 2016 růst HDP zrychlil na 6,9% (a paralelně narostl deficit).  Skok byl však způsoben mimořádnými výdaji kandidátů – centrální i místních vlád - v předvolebním období před 9. květnem 2016. Nelze tedy očekávat, že tento růst se udrží i po druhé polovině roku, obzvláště v situaci, kdy novému prezidentovi Dutertemu, nastupujícího 30. června 2016, ve státní kase zbyde zřejmě menší „polovina“ rozpočtu na letošní rok.

Země však má dobrý ekonomický základ a nadále patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky regionu. Růst je podložen solidní makroekonomickou politikou, rostoucími vládními příjmy a tedy velmi nízkým rozpočtovým deficitem na úrovni 0,9%. Přední mezinárodní organizace tento odhad potvrzují:

Odhad růstu HDP
  2016 2017
MMF (IMF) 6.0% 6.2%
Světová banka (World Bank) 6.4% 6.2%
Asijská rozvojová banka ADB 6.0% 6.1%
S&P 6,0%  
Vláda Filipín 6.8 -7.8% 6.6-7.6%

Zlepšení obchodního klimatu

Dlouhodobý růst Filipín je reflektován i opakovanými zlepšení pozice v mezinárodních hodnoceních, ratingu, růstem zahraničních investic v zemi, posilováním diplomatických misí v Manile či otevíráním nových.

Světové ekonomické fórum WEF tak opakovaně zlepšilo index konkurenceschopnosti, ve kterém jsou Filipíny aktuálně na 47, teď o +5 příček z předchozích 52. Jednoznačně je patrný úspěch vlády prezidenta Aquina, která zemi dokázala posunout ze 135. místa v roce 2010 (volby) na současnou 47. příčku. Pozitivně jsou hodnoceny změny v oblasti vládnutí a to i přes setrvalé masivní korupční skandály. Omezení WEF spatřuje nadále ve slabé infrastruktuře, pracovním trhu a bezpečnostní situaci. Před Filipínami je v žebříčku Indonésie a za Filipínami Vietnam (ČR 31). Problematickou situaci v oblasti infrastruktury se vláda snaží řešit (v rozpočtu na 2015 byly aprobovány investice do infrastruktury v hodnotě odpovídající 274 mld. CZK).

Na jednoznačný ekonomický růst zareagovaly všechny ratingové agentury, které Filipíny loni postupně přeřadily do vysněného investičního pásma a např. Standard and Poor‘s zemi opakovaně upgradovala až na aktuální BBB Stable. Dle Moody’s (Baa2) je ekonomika dostatečně odolná tlakům v regionu a tlakům na rozvojové země obecně.

Růst ekonomické váhy země reflektují cizí vlády otevíráním nových velvyslanectví v zemi. Jen letos je očekáváno otevření ambasád Švédska a Maďarska, v příštím roce také Polsko, v roce 2014 velvyslanectví otevřelo Dánsko. Všechny tak činí s jedinou hlavní prioritou - podchytit ekonomický růst a nově nalezený význam Filipín.

Pozice Filipín v mezinárodních žebříčcích 2011-2015
  2011 2012 2013 2014 2015
Index konkurenceschopnosti
Global Competitiveness Report
75/142 65/144 59/148 52/144 47/140
Ekonomická svoboda
Economic Freedom
115/179 107/179 97/177 89/186 76/179
Index snadnosti podnikání
Ease of Doing Business
136/183 138/185 108/189 97/189 103/189
Indexu vnímání korupce 
Corruption Perceptions Index
129/183 105/176 94/177 85/175 95/168
Exportní riziko OECD 4/7 4/7 3/7 3/7 3/7

Na chvostu hodnocení naopak Filipíny stojí v indexu Doing Business 2015 Světové banky, který poukazuje na trvající problémy pro zahraniční investory v zemi. Filipíny zde jsou na 103. místě, tedy ve spodní polovině hodnocených zemí a stále se zhoršují. Problematická je především kategorie „Starting Business“, což potvrzuje řada zkušeností podnikatelů. Spuštění firmy a podnikání na Filipínách je totiž tak náročné, že nejrůznějšíbyrokratické požadavky podnikatele doslova „mumifikují“ v síti nařízení, požadavků či korupce. Obdobně se zhoršuje je situace v Indexu vnímání korupce měřený organizací Transparency International.

Pokles exportů

Teritoriálně největšími příjemci vývozu jsou historičtí partneři Japonsko, USA a Čína. Pokles je patrný především na propadu vůči Číně a nově dokonce i na Japonsku a USA, kam exporty s potížemi ale přece jen do poloviny roku 2015 rostly. K nepříliš pozitivnímu vývoji na Filipínách tak dochází paralelně s potížemi v Číně, poklesem v Thajsku, Singapuru či Malajsii.

Evropská unie zemi na konci prosince 2014 přiznala zvýhodněný režim celních preferencí GSP+ a počátkem roku 2016 zahájila jednání o Dohodě o volném obchodu FTA. EU je čtvrtým největším obchodním partnerem země po výše zmíněných.

Z makroekonomického pohledu jsou Filipíny závislé více na domácích faktorech a méně na exportu, který zde tvoří jen necelou třetinu HDP. Největší exportní položkou země je elektronika, kterou padající ceny komodit na světových trzích neovlivňují tak výrazně. Centrální banka BSP proto prozatím není tlačena k intervencím jako banky v blízkých zemích, kde řada z nich již devalvovala (např. Čína) a často i opakovaně (Vietnam).

Analytici počítají s dalším poklesem pesa v návaznosti na situaci v Číně a Asii, přičemž situaci negativně ovlivnilo i opatření FEDu a v květnu 2016 i volby. Zlevnění pesa je dle nich sice účinnou cestou ke zvýšení vnější konkurenceschopnosti, nicméně trvanlivějším příspěvkem by bylo snížení extrémně vysokých cen energií, zlepšení špatného hodnocení Filipín v oblasti Doing Business a samozřejmě lepší nabídka kvalitního zboží pro export. Oficiální vládní předpověď celoročního růstu 7-8% na rok 2015 se ukázala jako příliš optimistická a filipínská vláda byla nucena své odhady na rok 2015 revidovat.

Společně se zpomalením ekonomiky a devalvací čínské měny tedy klesá i hodnota filipínského pesa, které se v současnosti pohybuje nejníže za posledních pět let. Filipínské peso (PHP) ke 18. 5. 2016 pokleslo na 46.230 PHP / 1 USD. Pro srovnání, za rok 2014 oslabilo vůči roku 2013 (42.4462 PHP/ 1 USD) a dosahovalo hodnoty 44.3952 na dolar. Od roku 1998 do roku 2014 peso dosahovalo průměrné hodnoty 47.03, přičemž nejslabší bylo v říjnu 2004 s hodnotou 56.34 a nejsilnější v květnu 1999 při 37.84 / 1 USD.

Vzhledem k postupné devalvaci čínské měny v reakci na neuspokojivý vývoj tamní ekonomiky je však otázkou, zda pokles měny povede k posílení vývozního potenciálu PH, či bude získaná konkurenční výhoda v tomto směru přinejmenším neutralizována paralelním poklesem cen na komoditních trzích i navýšením sazeb americké FED. Tento scénář se prozatím jeví jako nejpravděpodobnější, i soudě podle obecné reakce akciových trhů v jihovýchodní Asii.

Přímé zahraniční investice do země přicházejí především z Evropské unie (37%, hlavně NL a zčásti UK a DE), Japonska (22%) a USA a Jižní Koreje (shodně po 9%). Proud investic do země stabilně pokračoval i v roce 2014 (5.724,21 mil USD), ovšem s mírným zmenšením objemu o 0,27% oproti předchozímu roku.

Meziroční míra inflace za rok 2015 dosáhla hodnoty 1,4%, tedy nejnižší úrovně nejen v během Aquinovy vlády ale i za posledních 29 let.  Nízký růst cen v průběhu roku 2015 byl způsoben relativně nízkými domácími cenami v zemědělské výrobě a také poklesem mezinárodních cen ropy. Na růstu inflace v předchozím roce 2014 se podílely hlavně tlaky na ceny potravin, způsobené vážnými škodami při supertajfunu Hayian/Yolanda z konce roku 2013 na rýžových polích, kokosových plantážích a rybářských lodích. Vláda řešila zvyšování již tak druhých nejvyšších cen elektřiny v Asii.

Míra nezaměstnanosti se v roce 2015 zlepšila na 6,5%, ze 6,8% v předchozím roce. V dlouhodobějším pohledu analytici dosud upozorňovali, že se vládě nedařil dodržet proklamovaný záměr využít silný růst země ke zlepšení situace chudých Filipínců v kontrastu s rostoucí bohatstvím největších filipínských rodinných dynastií a současně při rapidně bobtnající pracovní síle. Současně je třeba brát v potaz, že Filipíny jsou pravděpodobně zemí s procentuálně největším počtem obyvatel pracujících mimo území vlastní země. V zahraničí pracuje cca 10 miliónů Filipínců (především jako námořníci, pracovnice v domácnosti či ošetřovatelky), což je někde mezi čtvrtinou a třetinou pracovní síly země. Tato vysoká hodnota ovlivňuje dlouhodobě i výši nezaměstnanosti. Median věku pracovní síly Filipín je pouhých 22,3 roku a místní pracující jsou tedy vůbec nejmladší v Jihovýchodní Asii. Růst počtu mladých pracujících může být pro zemi výhodou, ovšem jen do té míry pokud se jim podaří najít zaměstnání.

Modernizace ekonomické legislativy patří mezi další úspěchy vlády prezidenta Aquina, když parlament mj. schválil mj. Zákon o hospodářské soutěži a zřídil Komisi pro hospodářskou soutěž, dále Zákon o modernizaci cel a tarifů, zákon o kabotáži stejně jako zákon o PPP (Public Private Partnership). Filipínský prezident také ratifikoval WTO Trade Facilitation Agreement. Naopak se nedařilo uvést v život navrženou ekonomickou změnu ústavy, tzv. Charter Change (ChaCha), která měla usnadnit zahraničním zájemcům vlastnit filipínské firmy a proti které se vyslovila řada nejmocnějších podnikatelů filipínského původu a nakonec i kandidát vládní Liberální strany Roxas.

K výhodám Filipín patří demografická dividenda, velký a rychle rostoucí trh o téměř 101 mil. obyvatel, angličtina jako oficiální a všeobecně užívaný jazyk země a od konce roku 2015 i společný trh států ASEAN. Řadí se sem i relativně nízká inflace, rychlý růst sektoru služeb (především BPO/outsourcing služeb a turistika), přebytek na běžném účtu a do jisté míry i nevyužitý potenciál v důlním, zemědělském a turistickém sektoru.

Zlepšení kvality vládnutí, fiskálního managementu, stability veřejných financí, pokroku ve výběru daní a ekonomické reformy přinášejí první pozitivní výsledky. To vše se odráží jak ve zvýšení příjmů do státní pokladny, navýšení vládních investic i ve zlepšení hodnocení mezinárodních organizací. Vláda rovněž podniká kroky ke zlepšení podnikatelského prostředí, zvláště prostřednictvím podpory větší transparentnosti a omezením byrokracie. Úsilí zlepšit regulatorní prostředí přináší první plody.

Ekonomický potenciál země, která se koncem roku 2015 stala součástí Ekonomického společenství ASEAN (ASEAN Economic Community) je zřejmý. Spojený trh ASEAN má již větší HDP než Indie. Do roku 2018 se očekává, že trh ASEAN překročí i HDP Japonska. Sama filipínská ekonomika má do roku 2028 patřit mezi 30 největších ekonomik světa, na čemž se vedle ekonomického růstu podílí i rychlý růst počtu obyvatel země. Horizont ambicí narýsovala analýza HSBC, která předpovídá, že Filipíny se do roku 2050 stanou 16. největší ekonomikou světa.

I přes tato ocenění Filipíny na konci vlády prezidenta Aquina zůstávají nadále zemí s extrémně chudými regiony a největšími rozdíly mezi chudými a bohatými v oblasti. Pouhých 40 nejbohatších rodin se dle Forbes podílelo na růstu HDP plnými 76,5 procenty, zatímco např. v Thajsku tato hodnota činí 25% a v Malajsii 3,7%.

Vítězný starosta Duterte, pocházející z periferie země, pro mnoho obyvatel symbolizuje „změnu“, jejíž rozsah dosud není zcela zřejmý. Vzhledem k navrhované účasti 4 komunistických ministrů ve vládě lze očekávat navýšení levicových zásahů do ekonomiky. Duterte se však současně pochvalně vyjadřuje o dosavadní ekonomické politice Aquinovy vlády. Tu slibuje udržet, včetně postů pro hlavní strůjce současného ekonomického úspěchu a zemi ještě více otevřít zahraničním investorům. Duterte a jím designovaný nový předseda Poslanecké sněmovny navíc slibují i tzv. ekonomickou změnu ústavy, která by cizincům umožnila vlastnit větší podíly v místních firmách. Tato úprava zvaná ChaCha (Charter Change) dosud v parlamentu neměla šanci na úspěch.

Pokud tedy nová administrativa nastupující 30. června 2016 udrží v zásadě současné směrování hospodářské politiky, lze očekávat další růst, jak ostatně potvrzují i hodnocení většiny mezinárodních organizací. Ďábel se však skrývá v detailu a na první opatření nové vlády a výsledky si ještě budeme muset počkat.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Manile (Filipíny).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek