Hygiena práce a pracovního prostředí

16. 11. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Hygiena práce a pracovního prostředí Hygiena práce je obor, který se velmi úzce váže na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP). Zabývá se primárně posuzování pracovní činnosti, která může mít vliv na zdraví zaměstnance. Co tedy přesně pod hygienu práce spadá, jaké jsou její nároky na pracovní prostředí, jak se kategorizují pracoviště a jaké jsou stupně zátěže, co říká legislativa, a jaká je vlastně náplň tohoto oboru?

Co je cílem hygieny práce

Jak už bylo napsáno výše, hygiena práce posuzuje pracovní činnost a její důsledky na zdraví zaměstnanců. Cílem tohoto oboru je tedy snaha o zamezení vzniku profesního onemocnění, které může vést k dočasnému, ale i trvalému poškození zdraví, a to právě na základě pracovní činnosti.

Kdo kontroluje hygienu práce

Kontrolním orgánem hygieny práce je Krajská hygienická stanice (KHS). Zastává funkci státního zdravotního dozoru. Krajská hygienická stanice může provádět kontroly v těchto základních oblastech:

  • ochrana zdraví při práci
  • hygiena výživy a předmětů běžného užívání
  • epidemiologie
  • obecná a komunální hygiena
  • hygiena dětí a mladistvých

Oddělení oboru hygieny práce

Odbor hygieny práce se dělí do těchto tří odvětví:

  • hygieny práce
  • hygieny práce v těžkém průmyslu
  • toxikologie a hodnocení zdravotních rizik

Náplň oboru hygieny práce

Náplní hygieny práce v rámci státního zdravotního dozoru je kontrolovat, zda podnikatelský subjekt plní zákonné povinnosti a požadavky v oblasti ochrany zdraví při práci.

Kontrolní orgán, tedy Krajská hygienická stanice, může kontrolovat požadavky na provedení pracoviště, tedy například odvětrávání, osvětlení, mikroklimatické podmínky na pracovišti, dodržování limitů fyzické zátěže pracovníků, limity prachu, chemické škodliviny, hygienické limity, ale také například plnění požadavků na ergonomii pracoviště, vybavení pro poskytnutí první pomoci, sanitární vybavenost, dodržování pitného režimu či zásobování pracoviště zdrojem vody nebo dokonce zajištění preventivní zdravotní péče zaměstnanců.

Společně s těmito kontrolami může též hodnotit působnost fyzikálních faktorů, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnanců. Může to být například působení hluku, vibrací, bakterií, virů, neionizujícího záření či chemických faktorů. Na základě tohoto hodnocení jsou Krajskou hygienickou stanicí posuzována organizační, technická, ale i náhradní opatření, která je zaměstnavatel povinen zajistit pro snížení působení těchto faktorů na pracovní prostředí.

Kategorizace pracoviště

Dle právních předpisů je povinností zaměstnavatele, aby provedl hodnocení faktorů, které mají vliv na pracovní prostředí, a zařadil je do příslušných kategorií. Ty se rozdělují podle zátěže celkem na čtyři stupně:

1. stupeň zátěže - minimální zdravotní riziko

Jedná se o nejnižší míru zdravotního rizika. Znamená to, že faktor ovlivňující zdraví zaměstnanců je zcela minimální nebo se vůbec nevyskytuje.

2. stupeň zátěže - únosná míra zdravotního rizika

Znamená to, že riziko vlivu zátěže na zdraví zaměstnance je únosné a nepřekračuje limity, které jsou stanoveny právními předpisy. I přesto ale nelze zaručit, že zátěž práce bude mít nepříznivý účinek na zdraví zaměstnanců.

3. stupeň zátěže - významná míra zdravotního rizika

V tomto případě se jedná o stupeň zátěže, který překračuje povolené limity. Tzn., že na pracovišti je neprodleně potřeba realizovat náhradní technické a organizační opatření. Při třetím stupni zátěže se mohou výjimečně vyskytovat u zaměstnanců nemoci z povolání nebo může docházet k ohrožení zaměstnance nemocí z povolání.

4. stupeň zátěže - vysoká míra zdravotního rizika

Čtvrtý stupeň zátěže je charakterizován tím, že vysoce překračuje stanovené limity. Dochází tak mnohem častěji k poškození zdraví z povolání. Na pracovišti se nacházejí faktory, které nepříznivě ovlivňují zdraví zaměstnance. Znamená to, že dochází k neustálému překračování přípustných hodnot. Zdravotní stav zaměstnanců je charakterizován tak, že se opakovaně vyskytují nemoci z povolání. Pro zaměstnavatele to znamená, že musí na pracovišti dodržovat soubor preventivních opatření.

Koho se hygiena práce týká?

Dodržování hygieny práce se týká úplně všech podnikatelských subjektů. Kontroly a dozor provádí Krajská hygienická stanice zejména u firem, které spadají do 3. a 4. stupně zátěže. To však neznamená, že nekontroluje subjekty, které spadají do 1. a 2. stupně zátěže s minimální nebo únosnou mírou zdravotního rizika.

Zákony týkající se hygieny práce

Krajská hygienická stanice vychází při preventivním dozoru a kontrolách hygieny z následujících právních předpisů:

  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoníku práce
  • Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovně právních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
  • Předpis č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
  • Předpis č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
  • Předpis č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

Převzato z portálu Bezpečnost práce.info, autor: Michal Šiška

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek