Identifikace bariér v oblasti vnitřního trhu služeb

20. 2. 2009 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Součást článku Podnikání bez bariér. Více než padesát stran textu s devadesáti zjištěnými překážkami, které nejsou v souladu s ustanoveními Smlouvy o ES, obsahuje původní seznam překážek svobodě usazování i přeshraničnímu poskytování služeb. Tento seznam byl publikován Evropskou komisí před zpracováním předmětné směrnice.

Identifikaci přetrvávajících bariér vnitřního trhu se službami v současné době poněkud komplikuje skutečnost, že směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, jejímž cílem je řadu stávajících překážek eliminovat, byla přijata v poměrně nedávné době. Nacházíme se v druhé polovině období určeného k implementaci.

Původní seznam překážek svobodě usazování i přeshraničnímu poskytování služeb, který shromáždila a publikovala Evropská komise předtím, než přistoupila ke zpracování návrhu předmětné směrnice, je mimořádně objemný. Představuje více než 50 stran textu s popisem devadesáti identifikovaných překážek, které nejsou v souladu s ustanoveními Smlouvy o ES, např.

  • služby realitních agentů jsou podmiňovány usazením v zemi příjemce služby
  • turističtí průvodci jsou nuceni skládat místní zkoušky, aby mohli získat licenci v zemi, kde poskytují služby
  • povolení ke zřízení autoškoly je omezeno podmínkou, že v daném regionu nesmí být více než 1 autoškola na 1500 obyvatel.

(Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o stavu vnitřního trhu v oblasti služeb z r. 2002). Jedná se o překážky legislativní povahy, spočívající především ve velkém množství národních autorizačních schémat, specifických požadavků a byrokratických postupů, které brání vzájemnému uznávání a diskriminují přeshraničního poskytovatele i formou dalších omezení (časový limit autorizace, limitovaný počet povolení pro určitou službu v rámci regionu, jazykové požadavky atd.), které v úhrnu znamenají nízkou právní jistotu. Nelegislativní část překážek lze charakterizovat především problémy vyvolanými nedostatkem informací a nedostatkem vzájemné důvěry.

Směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu nebyla přijata v celé šíři původního návrhu Komise. Přesto však zahrnuje značný rozsah jak z hlediska oblasti působnosti, tak z hlediska opatření k odstranění přeshraničních překážek. Jak již bylo dříve uvedeno, je potencionální přínos směrnice pro odstranění bariér v oblasti služeb podmíněn její včasnou a správnou implementací ve všech členských státech, zrušením konfliktních předpisů a vytvořením požadovaných administrativních struktur. Z tohoto důvodu si provádějí vlastní monitoring stavu evropské podnikatelské organizace, z nichž nejaktivnější se jeví Eurochambres, kde je za ČR členem Hospodářská komora ČR.

Eurochambres – monitoring stavu implementace

Eurochambres považuje směrnici za natolik důležitou pro hospodářskou sféru a zároveň natolik komplexní, že zahájila vlastní pravidelný šestiměsíční monitoring stavu implementace v jednotlivých členských státech. Informace o stavu zavedení jsou získávány od členů Eurochambres ze všech členských států na základě dotazníku. Ten sestává ze sedmi otázek týkajících se mj. spolupráce národních komor se státní správou na směrnici, národních implementačních plánů, zřízení JKM, screeningu, účasti na spolupráci mezi členskými státy a žádostí o bližší specifikaci překážek (konfliktních předpisů) při zavádění směrnice.

Poslední zpráva byla publikována v červenci 2008. Konstatuje celkové zlepšení oproti stavu z ledna, výsledky šetření však stále označuje za smíšené. Z jednotlivých vyhodnocených otázek vyjímáme:

JKM – 16 států už se sice rozhodlo jak a kde JKM zřídí, nepostupuje se však homogenně, což může ohrozit budoucí roli vůči hospodářským subjektům. V řadě zemí se jako problém jeví zajištění elektronické komunikace, což je faktor, který může fungování JKM a tím i celé směrnice výrazně ohrozit. Pokud se týká problémů se zavedením směrnice, resp. existujících překážek – některé komory se nevyjádřily s tím, že u nich nebyl ještě dokončen proces screeningu. V některých státech byla identifikována celá řada předpisů, resp. postupů, které jsou se směrnicí v rozporu (např. Polsko). Irsko navrhuje, aby jeden členský stát vypracoval jednotnou a jednoduchou šablonu pro založení společnosti, která by ideálně mohla být použita ve všech státech. Nebo alespoň přijmout jednoduchou registrační proceduru – tzn., že v každém státě by se vyžadovaly stejné informace.

Identifikace bariér v rámci projektu

Ve světle výše uvedených informací, především ve vztahu k ještě nedokončené implementaci směrnice, je účelné rozdělit překážky identifikované v rámci projektu do dvou skupin:

A. Překážky, které směrnice 2006/123/ES neřeší

  1. Přechodná období pro nové členské státy omezující volný pohyb pracovníků rozšířená navíc Německem a Rakouskem o omezení v poskytování vybraných služeb, např. ve stavebnictví. Toto odvětví patří přitom dle studie MPO z hlediska poskytování přeshraničních služeb českými subjekty k nejperspektivnějším. Opatření jsou evidentně diskriminační, což je v přímém rozporu se směrnicí o službách na vnitřním trhu a brání novým členským státům ve využití jejího potenciálu.
  2. Směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací (platí pro stanovené profese souběžně se směrnicí o službách) – jedná se o revidovanou úpravu s termínem k zavedení v členských státech k 20.10.2007. Požadované postupy se nejeví jako jednoznačné. Seznamy profesí , na které se směrnice vztahuje v jednotlivých členských státech , nejsou kompletní, což ztěžuje získání spolehlivých informací pro potenciální poskytovatele.
  3. Zúžení rozsahu působnosti směrnice 2006/123/ES zejména pro přeshraniční poskytování služeb oproti původnímu návrhu Komise – řada služeb byla z působnosti směrnice vyloučena, pro volný pohyb služeb platí celá škála výjimek. Ve výsledku představují tato omezení nižší právní jistotu pro poskytovatele.

B. Stávající překážky, které by měly být po zavedení směrnice 2006/123/ES odstraněny

  1. Konfliktní národní předpisy v členských státech, které omezují svobodu usazování a volný pohyb služeb. Členské státy jsou povinny provést screening národní legislativy (ČR provedla k 31. 10. 2007) a identifikované předpisy do konce implementačního období zrušit (pokud jejich zachování nelze zdůvodnit ochranou veřejného zájmu v souladu se směrnicí) . Do této kategorie lze volně přiřadit i povinnost členských států zakotvenou ve směrnici o službách informovat o návrzích národních předpisů, které by mohly vytvořit nové překážky. Postupy jsou stanoveny směrnicí 98/34, která umožňuje uvalení dočasného nebo i úplného zákazu přijetí takového národního předpisu.
  2. Složité národní postupy a formality pro udělení oprávnění. Tyto musí být zjednodušeny a členské státy musí zajistit, aby mohly být splněny prostřednictvím jednotných kontaktních míst.
  3. Nedostatky v komunikaci a v poskytování informací mezi příslušnými správními úřady členských států. Odstranění nedostatků a výrazné zlepšení podmínek pro každodenní řešení administrativních problémů má zajistit systém pro výměnu informací o vnitřním trhu IMI. Pilotní projekt se realizuje pro účely směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací (viz A.2), od prosince 2009 bude používán i pro směrnici o službách. Úspěšnost projektu mohou významně ohrozit problémy v e-komunikaci mezi členskými státy.

zpět na začátek

Podnikání na vnitřním trhu EU v oblasti služeb

Stav evropské legislativy v oblasti služeb

Stav české legislativy v oblasti služeb

Návrhy řešení pro odstraňování překážek v oblasti služeb

zpět na obsah článku Bariéry na vnitřním trhu EU v oblasti služeb

zpět na obsah článku Podnikání bez bariér

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek