Podnikatelský summit k indickým severovýchodním svazovým státům

10. 1. 2012 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Ve dnech 6. a 7. ledna 2011 se v Dillí uskutečnil 7. podnikatelský summit indických severovýchodních států. Summit byl pokračováním pravidelného setkávání státních představitelů a zástupců firem sedmi severovýchodních indických států s obchodními partnery z ostatních svazových států a s představiteli indické vlády. Poprvé byl Summit uspořádán v roce 2002 v Bombaji a od té doby je na různých místech Indie organizován až na výjimky každoročně.

Severovýchodní indické státy (Arunachal Pradesh, Assam, Meghalaya, Nagalend, Manipur, Mizoran, Tripura) tvoří územní celek charakteristický svojí specifickou polohou, kdy jej s ostatním územím Indie spojuje jen relativně úzký pruh země, tzv. kuřecí krk. Rozsáhlé území Bangladéše jej naopak od ostatních indických států výrazně odděluje. Důsledkem uvedeného územního uspořádání, k němuž došlo oddělením Západního Bengálska od Indie a následně vznikem Bangladéše, je dostupnost území sedmi sester ze „zbývající“ západní částí Indie po silnici nebo po železnici velmi problematická. V důsledku toho je problematická rovněž výměna zboží mezi severovýchodem a ostatními indickými státy. Vlivem ne zcela urovnaných vztahů Indie se sousedními zeměmi (Čínou, Barmou/Myanmarem a částečně i s Bangladéšem), jsou pro oblast indického severovýchodu uzavřeny do značné míry obchodní trasy rovněž na ostatní světové strany. Uvedené skutečnosti jsou podstatnou překážkou rychlejšího ekonomického rozvoje těchto indických států. 

Oblast sedmi sester má však zároveň potenciál silného rozvoje. Území severovýchodních států leží na strategické spojnici Indie (Nepálu, Bhútánu a Bangladéše) se zeměmi jihovýchodní Asie, procházejícími rychlým ekonomickým vývojem s dlouhodobým horizontem. Jakmile budou obchodní cesty vedoucí ze severovýchodu Indie do těchto zemí dostatečně otevřeny a bude-li vybudována potřebná infrastruktura ve formě železničních a silničních koridorů, stane se území severovýchodních indických států důležitou tranzitní oblastí bezprostředně sousedící s rozvíjející se Asií. Vytvoření potřebné infrastruktury je podmínkou obchodního přiblížení sedmi sester i ve vztahu k ostatním indickým státům. Kromě možnosti obchodního propojení se zeměmi jihovýchodní Asie skrývá potenciál rozvoje bezpochyby také prozatím jen nedostatečně rozvinutý vnitřní trh severovýchodních států s padesáti miliony obyvatel.

Pravidelný dialog indického severovýchodu s ostatními indickými státy (a rádoby i se státy jihovýchodní Asie) by měl přispět k naplnění vize rozvoje této oblasti do roku 2020. Organizátorem Summitů jsou Indická obchodní komora (Indian Chamber of Commerce) a Ministerstvo pro rozvoj severovýchodních států (Ministry of DoNER). Předsedajícím dillíského Summitu se stal Paban Sing Ghatovar, ministr pro rozvoj severovýchodních států a přítomen byl rovněž ministr vnitra indické vlády P. Chidambaran. Ze strany představitelů severovýchodních států se Summitu na nejvyšší úrovni zúčastnil předseda vlády státu Assam, Tarung Gogoi a předseda vlády státu Meghalaya, Dr. Mukul Sangma. Ostatní severoindické státy byly na Summitu zastoupeny na úrovni ministrů.

Hlavním tématem Summitu se staly investice a snaha o jejich přilákání do oblasti severovýchodu z tuzemska i ze zahraničí. Konkrétně do oblasti těžby surovin (ropy, plynu, uhlí a vápence) do výroby cementu, rozvoje dopravy, energetiky, zemědělství, zpracovatelského průmyslu a do souvisejících oborů, jakými jsou informační a telekomunikační technika a další oblasti. Investice jsou v jednotlivých severovýchodních státech potřebné v různém rozsahu a v různé skladbě vyplývající ze zaměření příslušné ekonomiky.

zpět na začátek

Největším ze severoindických států je Assam, s rozlohou rovnající se území České republiky, avšak s trojnásobkem obyvatelstva (31,2 mil. podle sčítání lidu z roku 2011). Assam je rovněž ekonomicky nejsilnějším a průmyslově nejvyspělejším státem severovýchodu Indie. Vlastní ložiska nerostných surovin (ropy, plynu, uhlí, vápence) a zastoupen je kromě těžby surovin také petrochemický, papírenský a textilní průmysl, výroba cukru, cementu a zpracování bavlny. Assam se podílí z 50 % na výrobě indického čaje a snaží se rozvíjet cestovní ruch. Ekonomicky významné je dopravní využití veletoku Brahmaputry, který prochází napříč celým územím Assamu. Těžiště ekonomiky Assamu je však nadále v zemědělské výrobě a ve zpracování zemědělských plodin. Infrastruktura tohoto státu, stejně jako ostatních sester, je nedostatečná a právě do ní by měly směřovat největší investice. K současným dvěma železničním a jednomu silničnímu mostu přes Brahmaputru by měly přibýt další čtyři a v nedávné době byla dokončena feasibility study mostu pátého. Rozšířit by se měla síť silnic i železnic, především v průmyslových oblastech, a nedostačuje ani letecká přeprava.

Assam má šest letišť obsluhujících vnitrostátní a vnitro-indické linky. Jediné mezinárodní letecké spojení funguje mezi letištěm v Guwahati (poblíž hlavního města) a Bangkokem. Vodní cesta po Brahmaputře nabízí možnost rozšíření služeb v oblasti osobní i nákladní přepravy. V současné době zajišťují tyto služby dvě státem vlastněné společnosti, přičemž v některých oblastech Assamu je říční doprava jediným spojením s ostatním světem. Význam Brahmaputry je však zejména ve spojení Assamu a celé oblasti indického severovýchodu (včetně Nepálu a Bhútánu) s přístavem Chittagong v Bangladéši a se západoindickými přístavy Kalkata a Haldia.

O telekomunikačním spojení mluví assamská vláda jako o dostatečném, i zde by však bylo patrně co nabídnout a zlepšovat. Technologický park informačních technologií v Guwahati, jeden z pěti technologických parků vybudovaných v celé Indii, by se měl stát do budoucna základem rozvoje informačních technologií Assamu i celé severovýchodní oblasti. V zemi bylo založeno několik průmyslových parků sloužících podpoře exportu, vytvoření dalších by mělo následovat. Totéž platí pro parky pro podporu zpracování a export zemědělských plodin a podporu místního průmyslu. To vše vyžaduje investice, která místní vláda ani za přispění vlády centrální není schopna zajistit. Řešením je přilákání investic ze soukromého sektoru, případně ze zahraničí. Největšími, v současnosti probíhajícími dlouhodobými investičními projekty, jsou projekty:

  • Bharat Norman se zaměřením na systém zemědělské infrastruktury (tj. zavlažování, cesty, obydlí, zajištění dodávek vody, elektřiny a telekomunikačního spojení pro zemědělské oblasti)
  • Rajiv Gandhi National Drinking Water Mission se zaměřením na zajištění pitné vody
  • Rajiv Gandhi Rural Electrification
  • Jawaharlal Nehru National Urban Renewal Mission se zaměřením na reformu městské správy
  • National e-governance Plan se zaměřením na dostupnost informací o záměrech vlády pro široké obyvatelstvo

zpět na začátek

Ostatní severoindické státy mají podstatně méně obyvatelstva (od 1 do 3 milionů), ačkoliv například Arunachal Pradesh je co do rozlohy dokonce větší než Assam. Zaměření ekonomiky těchto států vychází především z přírodních podmínek toho kterého státu a z toho vyplývá i různé zaměření budoucích investic.  

Tripura je druhým nejmenším státem indického severovýchodu co do velikosti, avšak druhým nejlidnatějším státem této oblasti. Na rozdíl od ostatních severoindických států (s výjimkou Assamu), které jsou výrazně hornaté, je území Tripury součástí nížiny povodí řek Ganga a Jamuna. Z toho vyplývá zaměření místní ekonomiky zejména na zemědělství, ovocnářství a zahradnictví. Na území Tripury se však nacházejí rovněž ložiska zemního plynu, sklářských písků, vápence a dalších nerostů. Tripura má relativní dostatek energetických zdrojů a v současné době staví další dvě tepelné elektrárny s kapacitou 1000 MW (Palatana a Monarcha). V plánu je výstavba silnic, prodloužení železničních tratí (Agartala – Subroom) a modernizace letiště v Agartale (prodloužení přistávací dráhy a vybudování systému noční navigace). Rozvinuta má být rovněž telekomunikační soustava, výroba elektrické energie a zlepšena má být dodávka pitné vody. Investice by tedy měly směřovat, stejně jako v jiných státech, především do infrastruktury. Dále však také do zemědělství, zpracování zemědělských plodin, čaje a bambusu a do výroby gumy (druhá největší v Indii po Kérale). Industriální parky vznikají v Bodhjungnagaru, Dukli, Arundhutinagaru a v Badharghatu. Tripura nabízí investorům investiční pobídky.

Meghalaya je hornatý a lesnatý (bambus, týk, ořechy), zemědělský stát (s převažujícím pěstováním brambor, rýže, kukuřice, citrusů, banánů, jahod, ananasu, papáje, koření), který je navíc obdařený bohatstvím nerostných surovin (uhlí, vápenec, uran, kaolín, granit), vodních toků a s tím souvisejícím hydro-energetickým potenciálem. Podnebné podmínky nabízejí perspektivní rozvoj zahradnictví. Investice jsou v tomto státě zaměřené na těžbu a zpracování surovin, zahradnictví, pěstování a zpracování zemědělských plodin, do rozvoje (vodní) energetiky, turistiky a zdravotnictví. Investorům nabízí vláda pobídky v podobě úhrady části nákladů na vybudování potřebné infrastruktury, na dopravu, na zdokonalování odborných dovedností pracovníků, na spotřebu energií, atp.

Manipur je státem sousedícím s Barmou. Touto skutečností jsou dány jeho v současné době omezené možnosti rozvoje zahraničního obchodu, zároveň však naděje stát se vstupní branou do zemí jihovýchodní Asie. Rozšířena by měla být síť silnic, železniční spojení i možnosti letecké dopravy. V různém stupni rozpracování je celkem sedm projektů v oblasti výstavby vodních elektráren (Laktak, Tipaimukh, Irang, Tuivai, Nungleibang, Pabram a Khongnem). Investice by měly směřovat rovněž do šesti industriálních agro-parků na zpracování zemědělských plodin. Tj. na zpracování bambusových výhonků, výrobu ovocných džusů, rostlinných olejů a pěstování hub. Součástí uvedených parků by se měly stát také kapacity na balení hotových výrobků a jejich export. Jiným investičním záměrem je vybudování několika industriálních parků pro rozvoj informačních technologií.

Nagaland je státem s velkým množstvím lesů a se zdroji nerostných surovin (vápenec, mramor, ropa, přírodní plyn, nikl, kobalt, chrom). V zemědělství převažuje pěstování zeleniny a ovoce. Rovněž Nagaland je státem sousedícím s Barmou.

Mizoran je dalším z trojice severoindických států sousedících s Barmou. Rovněž zde je uvažováno o využití možného obchodního propojení Bangladéše a severoindických států s Barmou a dalšími jihoasijskými zeměmi. Možnosti investic se nabízejí v oblasti zpracovatelského průmyslu, textilního průmyslu a dopravní infrastruktury.

Arunachal Pradesh je relativně rozsáhlým státem v podhůří Himalájí s jedním milionem obyvatel bohatým na vodní zdroje vhodné pro výrobu elektrické energie. Z přírodních zdrojů je zde grafit, uhlí, vápenec, mramor a rovněž ropa a zemní plyn. Využívány jsou rozsáhlé lesní porosty a využitelný je i potenciál nabízející se v oblasti turistiky.

zpět na začátek

Na projektech rozvoje indického severovýchodu by se mohly podílet rovněž české firmy. Formou přímých investic, případně účastí na realizaci vyššího investičního celku formou subdodávek. Možnosti jsou českým firmám otevřeny v oblasti dodávek zařízení pro tepelnou i vodní energetiku, železniční a leteckou dopravu (vybavení letišť), v oblasti zpracovatelského průmyslu, v oblasti dodávek zemědělské techniky, vodohospodářských celků a v dalších oborech.

Summit potvrdil snahu indické vlády o rozvoj severovýchodních států a zájem investorů se na tomto rozvoji podílet. Indická vláda přijala v roce 2007 dokument nazvaný North-East Industrial and Investment Promotion Policy (NEIIPP 2007), obsahující mimo jiné plány na vybudování největších dopravních projektů (spojení východu a západu dálničním a železničním koridorem) a snaží se závěry tohoto dokumentu postupně naplňovat. Ze strany firem majících zájem o investování do oblasti severovýchodu se jedná především o indické firmy, zahraničních zájemců je prozatím nemnoho.

Ze strany indické vlády je nutno zdárně dokončit jednání se sousedními zeměmi s cílem otevřít cestu obchodní výměně indického severovýchodu s asijskými ekonomikami (Thajsko, Vietnam, Malajsie, Singapur, atp.). Nutné je ze strany vlády podílet se na investicích, které by měly do oblasti směřovat, přičemž prioritou je vybudování dostatečné a fungující infrastruktury. Společným úkolem centrální vlády a vlád příslušných států je zajistit na území severozápadních států bezpečnost jako nutnou podmínku zájmu zahraničních i tuzemských investorů o tuto oblast. Úkolem místních vlád je dále vytvořit atraktivní a funkční model investičních pobídek, které by vedly k získání investic v potřebném rozsahu.

Zástupci Zastupitelského úřadu ČR v Dillí navštívili oblast indického severovýchodu již několikrát. V říjnu roku 2008 byla zorganizována cesta za doprovodu podnikatelské delegace do pěti severovýchodních států (Mizoram, Meghalaya, Assam, Arunchal Pradesh a rovněž Sikkim). V prosinci 2010 byla uskutečněna služební cesta do státu Mizoram, mimi jiné za účelem podpory projektu výstavby letiště prostřednictvím českých firem. V květnu 2011 vedl velvyslanec České republiky misi velvyslanců EU do států Assam a Meghalaya. Podobná mise je plánována v roce 2012 a je rovněž uvažováno o návštěvě ministra zemědělství ČR v této oblasti. Oblast států indického severovýchodu je z pohledu ZÚ Dillí oblastí s potenciálem budoucího ekonomického rozvoje a proto je nutné začít s hledáním obchodních příležitostí pro české firmy a s navazováním prospěšných kontaktů již v této době.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Dillí (Indie).

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek