Indie – subkontinent plný obchodních příležitostí

25. 5. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Indie není jenom dlouhodobý a tradiční obchodní partner České republiky, ale také mohutná ekonomika, která v posledních letech nabírá novou dynamiku růstu.

Druhá nejlidnatější země světa Indie je významným odbytištěm pro české výrobky jak z oblasti strojírenství, tak z oblasti spotřebního a luxusního zboží. Velikost a různorodost země nabízí obchodní příležitosti v nejrůznějších oblastech. Prostřednictvím Indie je možné také pronikat na některé menší trhy v oblasti jižní Asie.

Historické vazby

Obchodní vztahy mezi českými zeměmi a indickým subkontinentem se datují již od konce 19. století, kdy rozvíjející se český průmysl dodával své výrobky do celého světa. Živá výměna zboží pokračovala i po roce 1918.

Zatímco Československo dodávalo do Indie především strojírenské zboží a některá energetická zařízení, z Indie se dováželo koření, textilie a kožedělné výrobky. Největší českou stopu z té doby v Indii zanechal Tomáš Baťa, který tam na konci 30. let minulého století postavil dvě továrny na obuv a kolem jedné z nich vybudoval celé město. To dodnes nese Baťovo jméno–Batanagár.

Indie získala krátce po druhé světové válce nezávislost a v roce 1947 navázala s Československem diplomatické vztahy. V letošním roce proto slavíme kulaté výročí – 70 let česko-indických vztahů.

V rámci industrializace rozvojových zemí se Československo podílelo na řadě investičních projektů také v Indii. Dodalo například zařízení pro závod strojírenské metalurgie v Ranchi, podílelo se na výstavbě závodu na výrobu traktorů Zetor, zavedlo výrobu motocyklů Jawa v Maisúr, postavilo klasickou elektrárnu u Madrásu.

Čeští výrobci dodávali do Indie strojírenské i nestrojírenské výrobky, mezi kterými je možné zmínit nákladní vozy Tatra, obráběcí, tiskařské, textilní a kožedělné stroje, plastické hmoty či skleněné výrobky.

Převratné politické a ekonomické změny na začátku 90. let 20. století přinesly citelný útlum obchodních vztahů, což se projevilo v dramatickém poklesu hodnoty vzájemné výměny zboží. Kontakty se podařilo obnovit na začátku tohoto tisíciletí a jejich rozvoji mimo jiné napomáhají investice, jako bylo například vybudování závodu Škoda Auto v blízkosti města Aurangábád v roce 2001. Vzájemný obrat začal strmě narůstat a v roce 2011 překonal hranici 1,5 miliardy amerických dolarů.

Dnes do Indie čeští výrobci vyvážejí kromě automobilových komponentů obráběcí stroje, zařízení a díly pro energetiku, ložiska, telekomunikační zařízení, ale také fotomateriály, papír či luxusní sklo. Naproti tomu z Indie nakupujeme oděvy a textil, farmaceutické výrobky, elektrosoučástky, chemikálie, kožedělné výrobky, kávu, čaj, koření či tabák.

Je potěšující, že se česko-indické vztahy neomezují pouze na výměnu zboží.V Česku nalézáme indické restaurace, potkáváme stále více indických turistů a filmové studio Bollywood využívá příležitostně české reálie k natáčení svých filmů. V minulém roce byl například v Praze natáčen velkofilm The Ring.

Indické hospodářství postupně mění svou tvář

Současný premiér Naréndra Módí, který do funkce nastoupil v květnu 2014, přináší sérii ekonomických reforem, které mají za cíl vytvořit z Indie moderní průmyslově-zemědělskou velmoc.

Již v září 2014 vyhlásil program „Make in India“, jehož cílem je nastartovat domácí výrobu a přilákat do Indie zahraniční investice. S tím souviselo i zlepšení podmínek pro zahraniční investory, když byla zvýšena hranice pro majetkovou účast zahraničních subjektů v řadě oborů (např. v případě některých oborů souvisejících se železniční infrastrukturou dokonce na 100 %).

Vláda Módího rovněž vyčlenila finanční prostředky na výstavbu hlavních komunikačních koridorů, na vybudování dvou desítek výrobních zón a na program „smart cities“, který si klade za cíl jak zefektivnění fungování dopravních infrastruktur ve městech i mezi městy (a tím usnadnění chodu ekonomiky), tak i zlepšení podmínek pro život obyvatel. Část státního rozpočtu je věnována také na budování nových a modernizaci stávajících strojírenských kapacit, které jsou v rukou státu.

V předešlém roce došlo k významné ekonomické události, když se indické vládě podařilo v parlamentu prosadit daňovou reformu, která umožní zavést tzv. jednotnou daň na zboží a služby. Tento krok po plném zavedení zjednoduší systém nepřímých daní, jenž je v současnosti charakterizován rozdílnými sazbami a pravidly v jednotlivých indických svazových státech. Nynější daňové hranice mezi těmito státy komplikují cesty zboží, zpomalují a prodražují je.

Uvedená opatření přinášejí velké množství příležitostí jak pro dodavatele pokrokových technologií, tak pro zahraniční investory. Jak je uvedeno výše, českoslovenští výrobci v minulosti dodali do Indie celé průmyslové závody nebo alespoň jejich strojní vybavení. Tato skutečnost vytváří předpoklad k získání zakázky na modernizaci takových závodů.

Jak se přiblížit indickému trhu?

Při hledání cest na indický trh může český exportér nebo investor využít některé z akcí, které iniciují či organizují česká ministerstva nebo zastupitelské úřady.V letošním roce indická vláda akceptovala nabídku, aby se opět po pěti letech Indie účastnila Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, který se bude konat v polovině října, jako „Země – partner“.

Indická agentura EEPC, která spadá pod Ministerstvo obchodu a průmyslu Indie, přivede na veletrh několik desítek firem. Bude se jednat o obchodníky a výrobce, kteří mají zájem o navázání spolupráce s českými společnostmi. Naši podnikatelé budou mít možnost se s těmito firmami pobavit o případné spolupráci jak na jejich stáncích, tak také v rámci Česko-indického podnikatelského fóra, které na veletrhu proběhne.

Indické firmy na veletrh v Brně přivede ministryně obchodu a průmyslu Indie Nirmala Sitharamanová. Této skutečnosti obě strany využijí k uspořádání 11. zasedání Česko-indické smíšené komise pro ekonomickou spolupráci pod vedením ministrů průmyslu a obchodu obou zemí. V rámci tohoto zasedání obě strany identifikují nové obchodní příležitosti, zhodnotí vývoj obchodních vztahů od minulého zasedání v roce 2015 a budou hledat řešení k odstranění případných překážek vzájemné výměny zboží.

Před uspořádáním zasedání mohou podnikatelé navrhovat témata, která by měla být projednána. Následně, po jeho skončení, bude česká podnikatelská veřejnost prostřednictvím asociací a obchodních komor informována o obchodních příležitostech, které obě strany během zasedání identifikovaly.

Na prezentaci Indie na veletrhu v Brně bude navazovat představení českého průmyslu na mezinárodním strojírenském veletrhu IESS v Čennaí v březnu 2018. Ministerstvo průmyslu a obchodu zařadilo tento veletrh mezi podporované oficiální účasti na veletrzích a výstavách; naši podnikatelé by se proto měli chopit podané ruky a všech nabízených příležitostí využít.

Zajímavým projektem je rovněž Český podnikatelský inkubátor, který letos v březnu založila v Bengalúru Asociace malých a středních podniků ve spolupráci s CzechTradem. Úkolem tohoto projektu je poskytnout českým firmám, které se snaží prosadit na indickém trhu, kompletní logistický a odborný servis na místě. Pro bližší informace o uvedených akcích neváhejte kontaktovat autora tohoto článku.

Indie: kvalitnější zdravotní péče pro všechny

Politika ochrany zdraví 2017 představuje složitý a rozsáhlý program k zabezpečení lékařské péče pro obyvatelstvo Indie, tedy pro 1,27 miliardy lidí. Snahou je zajistit zdravotní péči pro veškeré obyvatelstvo úměrně příjmům občanů a zdrojům státu. Politika již neprohlašuje za základní samotné právo na zdravotní péči, ale spíše se zaměřuje na kvalitu této péče.

Vládní výdaje na zdravotnickou péči mají růst až do výše 2,5 procenta HDP v roce 2025 (v roce 2016 to bylo jen 1,15 procenta), v roce 2020 si vyžádají 8 procent státního rozpočtu. Doposud nesl největší břímě nákladů na zdravotnictví stát, ale počítá se s vyšším zapojením soukromého sektoru.

Politika státu se zaměří i na dostupnost lékařské péče, dostatek lékařů a zdravotnického personálu a využití IT technologií. Do popředí zájmu státu v oblasti zdravotnictví se dostanou i opatření v oblasti pobídek pro soukromé investory. Pro české exportéry je zajímavé, že dovoz zdravotnického materiálu a přístrojů je liberalizován a dovozní cla patří k nejnižším na světě.


Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Josef Vrbenský, oddělení Afriky, Asie a Austrálie, sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek