Indonésie: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Jakartě (Indonésie)

Podkapitoly:

2.1.     Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

2.2.     Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

2.3.     Komoditní struktura

2.4.     Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

2.5.     Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

2.6.     Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

 

Popis

2011

2012

2013

2014

2015

I

VÝVOZ

203 496,6

190 020,3

182 551,8

176 292,5

150 282,3

 

Ropa a zemní plyn

41 477,0

36 977,3

32 633,0

30 331,9

18 552,0

 

Neropné produkty

162 019,6

153 043,0

149 918,8

145 960,6

131 730,3

II

DOVOZ

177 435,6

191 689,5

186 628,7

178 178,8

142 694,8

 

Ropa a zemní plyn

40 701,5

42 564,2

45 266,4

43 459,9

24 613,2

 

Neropné produkty

136 734,0

149 125,3

141 362,3

134 718,9

118 081,6

III

CELKEM

380 932,2

381 709,7

369 180,5

354 471,3

292 977,1

 

Ropa a zemní plyn

82 178,6

79 541,4

77 899,4

73 791,8

43 165,2

 

Neropné produkty

298 753,6

302 168,3

291 281,1

280 679,5

249 811,9

IV

SALDO

26 061,1

-1 669,2

-4 076,9

-1 886,3

7 587,5

 

Ropa a zemní plyn

775,5

-5 586,9

-12 633,3

-13 128,0

-6 061,2

 

Neropné produkty

25 285,5

3 917,7

8 556,4

11 241,7

13 648,7

 

TREND (%) 2011-2015

I. - III.

Změna (%) 2015/2014

2015

2016

VÝVOZ

-6,59

52.156,3

45.050,0

-13,63

Ropa a zemní plyn

-16,53

7.159,4

4.347,4

-39,28

Neropné produkty

-4,51

44.996,9

40.702,6

-9,54

DOVOZ

-4,96

49.357,7

42.724,4

-13,44

Ropa a zemní plyn

-9,38

8.438,9

5.257,8

-37,7

Neropné produkty

-3,87

40.918,8

37.466,6

-8,44

CELKEM

-5,81

101.514,0

87.774,4

-13,53

Ropa a zemní plyn

-12,74

15.598,3

9.605,2

-38,42

Neropné produkty

-4,22

85.915,7

78.169,2

-9,02

SALDO

0

2.798,6

2.325,6

-16,9

Ropa a zemní plyn

0

-1.279,5

-910,4

28,85

Neropné produkty

-1,77

4.078,1

3.236,0

-20,65

 

Zdroj: BPS, Ministerstvo obchodu Indonésie

 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

V roce 2015, představovala EU pro Indonésii druhý největší trh neropných výrobků, dosáhl 25,3 miliard €, předstihly ji pouze Spojené státy a hned za nimi se drží Čína. Indonésie představuje 54% dovozu palmového oleje do EU. Vzhledem k velikosti obou partnerů by se dala předpokládat ještě silnější spolupráce. O tom se nyní vedou diskuze na téma CEPA (Comprehensive Economic Partnership Agreement), která by se v nejbližší době mohla schválit a začít působit, což by mělo významný vliv na vztahy mezi EU a Indonésií.

 

 

Z ČS EU jsou nejdůležitějšími obchodními partnery Indonésie tradičně Velká Británie a Nizozemí. Většina nerostných surovin (uhlí, přírodní kaučuk a měděná ruda) směřuje do největších ekonomik, tedy USA, Japonska a Číny.

 

Celkově dovozy z regionu Asie představují více než 70 % celkových dovozů a potvrzují tak čím dál tím větší odklon Indonésie od USA a hlavně od Evropy, jako destinací pro nákup zboží.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Z komoditního pohledu má nejvyšší podíl export ropy a zemního plynu, nominálně 41,6 mld. USD, následují uhlí a palmový olej, nominálně 27,4 mld. USD. Důležitá je skutečnost, že i když tradiční exportní komodity jako ropa, zemní plyn, uhlí a palmový olej mají nadále významný podíl na celkovém objemu, postupně roste podíl sofistikovanějšího průmyslového a spotřebního zboží a výrobků z kaučuku. Indonéské statistiky ovšem zařazují do kategorie průmyslového zboží i ocel, surové železo a polosurové výrobky z barevných kovů, které mají jen velmi malou přidanou hodnotu. Podstatný podíl na exportu průmyslového zboží mají rovněž i „tradiční asijské komodity“: výrobky textilního a oděvního průmyslu, obuv, dřevěné výrobky a papír. Indonéským devizovým příjmům nejvíce přispívá vývoz elektroniky, který představuje zhruba pětinu zpracovatelského vývozu. EU představuje největší exportní trh pro

indonéské elektronické výrobky. Import je primárně tažen dovozem meziproduktů a polotovarů, dovozem kapitálového zboží a spotřebou privátního sektoru.

 

Vývoz neropných produktů (v mil. USD) Vývozy neropných produktů (v mil. USD)

 

 

HS

Komodita

2011

2012

2013

2014

2015

Podíl (%) 2015

1.

15

Tuky, oleje, vosky

21 655,3

21 299,8

19 224,9

21 059,5

18 648,0

14

2.

27

Minerální paliva

a oleje

27 444,1

26 407,8

24 780,3

21 057,8

15 946,0

12

3.

85

Elektrická zařízení

11 145,4

10 764,8

10 438,4

9 745,7

8 562,0

6

4.

40

Guma a gumové vý

14 352,2

10 475,2

9 394,2

7 100,0

5 902,0

4

5.

87

Dopravní prostředky vyjma vlaků

3 328,6

4 856,9

4 567,2

5 213,7

5 418,0

4

6.

71

Perly, drahé kameny a kovy, šperky

2 593,5

3 234,3

2 751,3

4 648,2

5 463,0

4

7.

84

Stroje

5 749,5

6 103,1

5 968,5

5 969,1

5 215,0

3

 

 

8.

64

Obuv

3 301,9

3 524,6

3 860,4

4 108,4

4 507,0

3

9.

44

Dřevo

3 374,9

3 448,5

3 634,9

4 071,0

4 000,0

3

10.

38

Různé chemické p

3 665,3

3 846,4

3 816,1

4 168,1

2 572,0

1

 

Zdroj: Badan Pusat Statistik, Ministerstvo obchodu Indonésie

 

Dovozy neropných produktů (v mil. USD)

 

HS

Komodita

2011

2012

2013

2014

2015

Podíl (%) 2015

1.

84

Stroje

24 728,8

28 428,1

27 290,5

25 834,8

22 376,0

18

2.

85

Elektrická zařízení

18 245,2

18 904,7

18 201,1

17 226,5

15 518,0

13

3.

39

Plasty a plastové výrobky

6 687,5

7 126,0

7 774,3

7 921,0

6 920,0

5

4.

72

Železo a ocel

8 580,5

10 138,9

9 553,6

8 354,4

6 316,0

5

5.

29

Organické chemikálie

6 634,8

6 896,9

7 041,3

7 096,3

5 727,0

4

6.

87

Dopravní prostředky vlaků

7 602,8

9 757,0

7 914,8

6 253,5

5 343,0

4

7.

73

Výrobky z oceli a železa

3 573,3

4 889,6

4 747,7

4 293,0

3 716,0

3

8.

10

Obilniny

4 753,1

3 714,4

3 621,4

3 605,9

3 156,0

2

9.

23

Potravinářský odpad a krmiva

2 219,2

2 798,1

3 042,1

3 273,8

2 734,0

2

10.

52

Bavlna

3 169,1

2 513,8

2 554,8

2 499,6

2 011,0

1

 

Zdroj: Badan Pusat Statistik, Ministerstvo obchodu Indonésie

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Indonésie má 7 bezcelních zón a 40 průmyslových zón. Nejznámější bezcelní zónou je Batam Industrial Development Authority, která se nachází v těsné blízkosti Singapuru a zahrnuje ostrovy Batam, Rempang a Galam. Další významnou bezcelní zónou je komplex jakartského přístavu Jakarta Tanjung Priok. Firmy z bezcelních zón musí exportovat minimálně 2/3 své produkce.

 

Kromě bezcelních zón, které mají standardní zvýhodnění typu bezcelní dovoz strojového parku, materiálu a náhradních dílů, daňové prázdniny apod., mohou exportně orientované firmy požádat o zařazení do kategorie EPTE (exportně orientovaná výrobní firma). EPTE se mohou nacházet i v průmyslových zónách. Největší koncentrace průmyslových zón je na ostrově Jáva. Stejně jako firmy umístěné v bezcelních zónách tak firmy typu EPTE mohou umisťovat maximálně 25 % své produkce v Indonésii.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Investice

2011

2012

2013

2014

2015

Domácí DDI

8,4

10,2

13,6

14,5

14,4

Zahraniční FDI

19,5

24,6

28,6

28,5

29,3

Celkem

27,5

34,8

42,2

43,0

43,7

 

Údaje v mld. UDS Zdroj: BKPM Indonesie

 

Objem přímých zahraničních investic v roce 2015 v meziročním srovnání vzrostl o 19,2% a představoval 67 % celkových investic.

 

FDI (USD mil.) – 10 nejdůležitějších investorů

 

2011

2012

2013

2014

2015

Singapur

5 100,0

4 856,4

4 670,8

5 832,1

5 901,2

Malajsie

924,3

529,6

711,3

984,0

3 077,0

Japonsko

1 500,0

2 456,9

4 712,9

2 705,1

2 877,0

Evropská unie

3 417,3

2 303,3

2 414,0

3 764,2

2 258,1

Nizozemsko

1 354,0

967,0

928,0

1 726,3

1 307,8

Jižní Korea

1 200,0

1 949,7

2 205,5

1 126,6

1 213,5

Hong Kong

135,0

309,6

376,2

657,3

937,2

USA

1 500,0

1 238,3

2 435,8

1299,5

893,2

 

 

Panenské ostrovy

517,0

856,0

786,0

437,0

730,5

Velká Británie

419,0

934,0

1 076,0

1 588,0

503,2

 

Zdroj: BKPM

 

Z teritoriálního pohledu je Singapur tradičně největším zahraničním investorem v Indonésii. Evropská unie každoročně investuje více než 2 mld. USD. V roce 2015 se EU výší svých investic opět posunula na třetí příčku největších investorů v Indonésii. Před ní jsou pouze Singapur a Japonsko.

 

Z jednotlivých členských států EU jsou zdaleka největšími investory Nizozemsko s objemem FDI ve výši 1 308 mil. USD, Velká Británie, a to s objemem ve výši 503 mil. USD, a Francie s objemem 132 mil. USD.

 

Z dalších zemí jsou největšími investory podle pořadí Malajsie, Japonsko a Jižní Korea.

 

Oborová struktura přímých zahraničních investic - největší investice jdou tradičně do těžebního průmyslu, následuje doprava, skladování a telekomunikace, strojírenský a elektronický průmysl, chemický a farmaceutický průmysl, potravinářství, dopravní prostředky, elektřina, plyn a dodávky vody, zemědělské plodiny a rostlinná výrova, obchod a opravy, reality a průmyslové komplexy.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Negativní investiční seznam – je výčtem jednotlivých oborů s uvedením poměru domácího a zahraničního kapitálu. Detailní přehled. Z pohledu českých investorů se jedná zejména o omezení vlastnického podílu např. ve firmách zaměřených na výstavbu malých vodních elektráren, v distribučních firmách, v cestovním ruchu, atd.

 

Podle hodnocení WTO je Indonésie země se středně vysokými celními sazbami. Běžná celní sazba je 5 – 30 %. Vyšším clem jsou zatíženy pouze některé výrobky jako motorová vozidla (25 – 80 %) nebo

alkohol. Další snižování celních sazeb souvisí s Preferenčním celním režimem členských zemí AFTA, na základě kterého členské země včetně Indonésie snižují cla od r. 2003 až na maximální úroveň 5 %.

 

Běžnými dovozními dokumenty jsou: pro-forma faktura, doklad o původu zboží, doklad o pojištění, faktura, nákladní list, zvláštní certifikáty (např. Halal) a celní deklarace.

 

Podle hodnocení WTO je Indonésie třetím nejvíce protekcionistickým trhem na světě po Argentině a Rusku. Pro potenciální české exportéry mezi nejzásadnější obchodně-ekonomické překážky patří následující:

 

Restrikce v dovozu alkoholických nápojů – Indonésie uplatňuje na dovozy alkoholických nápojů relativně vysoké clo, jehož výše závisí na obsahu alkoholu v jednotlivých nápojích. Po připočtení dalších daní představuje celkové zatížení alkoholických nápojů až 230 %. Počet subjektů disponujících dovozní licencí na alkoholické nápoje, je velmi omezený. Proces dovozu alkoholických nápojů je netransparentní a v přímém rozporu s pravidly WTO – konkrétně s Články II a VIII GATT.

 

Restrikce dovozu mléčných výrobků – kromě v Indonésii tradičních Halal certifikací a požadavku na ostatní dovozní povolení platná i pro jiné druhy zboží, je při dovozu mléka a mléčných výrobků požadovaná rovněž certifikace země původu a příslušného výrobního podniku. Získání těchto certifikací je jak časově, tak finančně náročné, protože krom jiného vyžaduje návštěvu indonéského expertního

týmu v jednotlivých zemích a podnicích. Kromě poplatků za certifikaci jsou potencionální exportéři rovněž nuceni uhradit náklady na cestu a pobyt indonéských expertních týmů.

 

 

Restrikce dovozu textilu – Indonésie uplatňuje specifický režim pro dovozy výrobků textilního a oděvního průmyslu, kdy dovoz mohou realizovat pouze výrobci disponující patřičnou licencí, tzv.

„Producer – Importers“. Dovozní opatření se týkají 89 výrobků. Indonésie se zavázala bariéru dále jednostranně redukovat a požádala EK o identifikaci prioritních výrobků. EU požaduje vynětí následujících položek HS: 5408, 5512, 5602, 5903, 5911, 6005, 6006, 6203, 6204, 6306 a 6307.

 

Pneumatiky – mandatorní standardy a certifikace – Indonésie do dnešního dne nepřijala standardizační dohodu UN-ECE 1958. Dovozům pneumatik z EU brání místní standardy a certifikace, které jsou v rozporu s mezinárodně platnými standardy UN-ECE WP29.

 

Omezení dovozu cukru – Indonésie byla ještě před několika lety největším producentem cukru na světě, ovšem dnes se řadí k největším světových dovozcům. Momentální domácí roční produkce cukru je cca 2 mil. tun a roční dovoz cca 1 mil. tun. Tímto opatřením vláda zavádí státní monopol na dovoz cukru do země. Dovozy můžou realizovat pouze státní podniky zahraničního obchodu.

 

Registrace potravin, kosmetiky a léčiv určených k prodeji na místním trhu – lhůty pro obdržení registrace od národního úřadu (BPOM) jsou neúměrně dlouhé. Opatření lze jednoznačně označit jako ochranu místního trhu před „nežádoucími“ dovozy ze zahraničí.

 

Požadavek na použití speciálních forem balení při přepravě zboží – Indonésie zatím neuznala nejnovější celosvětovou normu pro použití palet IPPC (ISPM 15). Důvod je na indonéské straně velice prozaický – výrazné použití lidské síly při nakládce a vykládce.

 

Přijetí zákona o garanci HALAL produktů - zákon platný od 25.10.2014 stanovuje, že do roku 2019 musí být všechny produkty, s nimiž se bude v Indonésii obchodovat, označeny jako halal, jinak musí být procleny a označeny jako non-halal výrobky.

 

Značení potravin - Etiketa (štítek) na potravině má za cíl poskytnout spotřebiteli jasné a pravdivé informace o každém baleném výrobku. Obsahuje: zemi původu, bezpečnost potraviny, kvalitu, nutriční hodnotu a jiné důležité informace. Pro dovozce potravin, je nutné přiložit štítek k potravinám během vstupu na území Indonéské republiky.Štítky musí být napsány v indonéském jazyce a musí obsahovat:

 

  • Název produktu
  • Seznam použitých přísad a ingrediencí
  • Obsah či váhu
  • Jméno, název a adresu výrobce a dovozce
  • Označení, že se jedná o halal výrobek (pokud je to výrobek tohoto typu)
  • Datum a výrobní kód
  • Datum, měsíc a rok exspirace
  • Distribuční licenční číslo dané potraviny
  • Původ potraviny

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: