Indonésie: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Jakartě (Indonésie)

Podkapitoly:

2.1.     Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

2.2.     Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

2.3.     Komoditní struktura

2.4.     Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

2.5.     Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

2.6.     Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

 

Popis

2012

2013

2014

2015

 2016

I

VÝVOZ

190 020,3

182 551,8

176 292,5

150 282,3

144 433,5 

 

Ropa a zemní plyn

36 977,3

32 633,0

30 331,9

18 552,0

13 087,0 

 

Neropné produkty

153 043,0

149 918,8

145 960,6

131 730,3

131 346,5 

II

DOVOZ

191 689,5

186 628,7

178 178,8

142 694,8

135 650,7 

 

Ropa a zemní plyn

42 564,2

45 266,4

43 459,9

24 613,2

18 724,8 

 

Neropné produkty

149 125,3

141 362,3

134 718,9

118 081,6

116 925,9 

III

CELKEM

381 709,7

369 180,5

354 471,3

292 977,1

280 084,2 

 

Ropa a zemní plyn

79 541,4

77 899,4

73 791,8

43 165,2

31 811,8 

 

Neropné produkty

302 168,3

291 281,1

280 679,5

249 811,9

248 272,4 

IV

SALDO

-1 669,2

-4 076,9

-1 886,3

7 587,5

8 782,8 

 

Ropa a zemní plyn

-5 586,9

-12 633,3

-13 128,0

-6 061,2

-5 637,8 

 

Neropné produkty

3 917,7

8 556,4

11 241,7

13 648,7

 14.420,6

 

TREND (%) 2012-2016

I. -IV.

Změna (%) 2017/2016

2016

2017

VÝVOZ

-7,16

45 400,5

53 860,6

18,63

Ropa a zemní plyn

-23,21

4 352,4

4.957,8

13,91

Neropné produkty

-4,25

41 048,1

48.902,8

19,14

DOVOZ

-9,15

42 758,0

48.534,1

13,51

Ropa a zemní plyn

-20,16

5 259,2

8.189,2

55,71

Neropné produkty

-6,45

37 498,8

40.344,9

7,59

CELKEM

-8,15

88 158,5

102.394,7

16,15

Ropa a zemní plyn

-21,52

9 611,6

13.147,0

36,78

Neropné produkty

-5,32

78 546,9

89.247,7

13,62

SALDO

0

2 642,5

5.326,5

101,57

Ropa a zemní plyn

0

-906,8

-3.231,4

-256,35

Neropné produkty

36,04

3 549,3

8.557,9

141,12

 

Zdroj: BPS, Ministerstvo obchodu Indonésie

 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

V roce 2016, představovala EU pro Indonésii druhý největší trh neropných výrobků, předstihly ji pouze Spojené státy a hned za nimi se drží Čína. Indonésie představuje 54% dovozu palmového oleje do EU. Vzhledem k velikosti obou partnerů by se dala předpokládat ještě silnější spolupráce. Posílení obchodní výměny by měla přinést komplexní dohoda CEPA (Comprehensive Economic Partnership Agreement), o níž proběhlo v roce 2016 druhé kolo jednání. Z ČS EU jsou nejdůležitějšími obchodními partnery Indonésie tradičně Velká Británie a Nizozemí. Většina nerostných surovin (uhlí, přírodní kaučuk a měděná ruda) směřuje do největších ekonomik, tedy USA, Japonska a Číny.

 

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Z komoditního pohledu má nejvyšší podíl export ropy a zemního plynu, následují uhlí a palmový olej. Důležitá je skutečnost, že i když tradiční exportní komodity jako ropa, zemní plyn, uhlí a palmový olej mají nadále významný podíl na celkovém objemu, postupně roste podíl sofistikovanějšího průmyslového a spotřebního zboží a výrobků z kaučuku. Indonéské statistiky ovšem zařazují do kategorie průmyslového zboží i ocel, surové železo a polosurové výrobky z barevných kovů, které mají jen velmi malou přidanou hodnotu. Podstatný podíl na exportu průmyslového zboží mají rovněž i „tradiční asijské komodity“: výrobky textilního a oděvního průmyslu, obuv, dřevěné výrobky a papír. Indonéským devizovým příjmům nejvíce přispívá vývoz elektroniky, který představuje zhruba pětinu zpracovatelského vývozu. EU představuje největší exportní trh pro

indonéské elektronické výrobky. Import je primárně tažen dovozem meziproduktů a polotovarů, dovozem kapitálového zboží a spotřebou privátního sektoru.

 

Vývoz neropných produktů (v mil. USD) Vývozy neropných produktů (v mil. USD)

 

 

HS

Komodita

2012

2013

2014

2015

 2016

Podíl (%) 2016/15

1.

15

Tuky, oleje, vosky

21 299,8

19 224,9

21 059,5

18 648,0

18 231,0 

-2,00

2.

27

Minerální paliva

a oleje

26 407,8

24 780,3

21 057,8

15 946,0

14 769,0 

-8,00

3.

85

Elektrická zařízení

10 764,8

10 438,4

9 745,7

8 562,0

8 148,0 

-4,00

4.

40

Guma a gumové vý

10 475,2

9 394,2

7 100,0

5 902,0

5 663,0 

-4,00

5.

87

Dopravní prostředky vyjma vlaků

4 856,9

4 567,2

5 213,7

5 418,0

5 867,0 

8,00

6.

71

Perly, drahé kameny a kovy, šperky

3 234,3

2 751,3

4 648,2

5 463,0

6 368,0 

15,00

7.

84

Stroje

6 103,1

5 968,5

5 969,1

5 215,0

5 450,0 

4,00

 

 

8.

64

Obuv

3 524,6

3 860,4

4 108,4

4 507,0

4 639,0 

2,00

9.

44

Dřevo

3 448,5

3 634,9

4 071,0

4 000,0

3 864,0 

-3,00

10.

38

Různé chemické p

3 846,4

3 816,1

4 168,1

2 572,0

3 272,0 

21,00

 

Zdroj: Badan Pusat Statistik, Ministerstvo obchodu Indonésie

 

Dovozy neropných produktů (v mil. USD)

 

HS

Komodita

2012

2013

2014

2015

2016 

Podíl (%) 2016/15

1.

84

Stroje

28 428,1

27 290,5

25 834,8

22 376,0

21 070,0 

-5,00

2.

85

Elektrická zařízení

18 904,7

18 201,1

17 226,5

15 518,0

15 430,0 

0,00

3.

39

Plasty a plastové výrobky

7 126,0

7 774,3

7 921,0

6 920,0

7 045,0 

1,00

4.

72

Železo a ocel

10 138,9

9 553,6

8 354,4

6 316,0

6 180,0 

-2,00

5.

29

Organické chemikálie

6 896,9

7 041,3

7 096,3

5 727,0

4 808,0 

-16,00

6.

87

Dopravní prostředky mimo vlaků

9 757,0

7 914,8

6 253,5

5 343,0

5 298,0 

0,00

7.

73

Výrobky z oceli a železa

4 889,6

4 747,7

4 293,0

3 716,0

2 931,0 

-21,00

8.

10

Obilniny

3 714,4

3 621,4

3 605,9

3 156,0

3 191,0 

1,00

9.

23

Potravinářský odpad a krmiva

2 798,1

3 042,1

3 273,8

2 734,0

2 479,0 

-9,00

10.

52

Bavlna

2 513,8

2 554,8

2 499,6

2 011,0

2 096,0 

-1,00

 

Zdroj: Badan Pusat Statistik, Ministerstvo obchodu Indonésie

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Indonésie má 7 bezcelních zón a 40 průmyslových zón. Nejznámější bezcelní zónou je Batam Industrial Development Authority, která se nachází v těsné blízkosti Singapuru a zahrnuje ostrovy Batam, Rempang a Galam. Další významnou bezcelní zónou je komplex jakartského přístavu Jakarta Tanjung Priok. Firmy z bezcelních zón musí exportovat minimálně 2/3 své produkce.

 

Kromě bezcelních zón, které mají standardní zvýhodnění typu bezcelní dovoz strojového parku, materiálu a náhradních dílů, daňové prázdniny apod., mohou exportně orientované firmy požádat o zařazení do kategorie EPTE (exportně orientovaná výrobní firma). EPTE se mohou nacházet i v průmyslových zónách. Největší koncentrace průmyslových zón je na ostrově Jáva. Stejně jako firmy umístěné v bezcelních zónách tak firmy typu EPTE mohou umisťovat maximálně 25 % své produkce v Indonésii.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Investice

2012

2013

2014

2015

 2016

Domácí DDI

10,2

13,6

14,5

14,4

17,35 

Zahraniční FDI

24,6

28,6

28,5

29,3

29,0 

Celkem

34,8

42,2

43,0

43,7

46,35 

 

Údaje v mld. UDS Zdroj: BKPM Indonesie

 

Objem přímých zahraničních investic v roce 2016 v meziročním srovnání vzrostl o 8,4% tedy méně než by predikovaly ambiciózní odhady. Naopak nad očekávání vzrostly o 20,5% investice domácí a celkově investice meziročně zaznamenaly růst 12,4%.

 

FDI (USD mil.) – 10 nejdůležitějších investorů

 

 2016

Singapur

               9 178,7

 

Japonsko

 5 400,9 

Čína

                2 665,3

 

Hong Kong

               2 248,3

 

Nizozemsko

                1 475,0

 

USA

               1 161,9

 

Panenské ostrovy

               1 157,3

 

Malajsie

               1 115,6

 

 

 

Jižní Korea

              1 065,8

Mauritius

                 576,5

 

Zdroj: BKPM

 

Z teritoriálního pohledu je Singapur tradičně největším zahraničním investorem v Indonésii. Evropská unie každoročně investuje více než 2 mld. USD. V roce 2015 se EU výší svých investic opět posunula na třetí příčku největších investorů v Indonésii. Před ní jsou pouze Singapur a Japonsko.

 

Z jednotlivých členských států EU jsou  největšími investory Nizozemsko a Velká Británie.

 

 

 

Oborová struktura přímých zahraničních investic - největší investice jdou tradičně do těžebního průmyslu, následuje doprava, skladování a telekomunikace, strojírenský a elektronický průmysl, chemický a farmaceutický průmysl, potravinářství, dopravní prostředky, elektřina, plyn a dodávky vody, zemědělské plodiny a rostlinná výrova, obchod a opravy, reality a průmyslové komplexy.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Negativní investiční seznam – je výčtem jednotlivých oborů s uvedením poměru domácího a zahraničního kapitálu. Detailní přehled. Z pohledu českých investorů se jedná zejména o omezení vlastnického podílu např. ve firmách zaměřených na výstavbu malých vodních elektráren, v distribučních firmách, v cestovním ruchu, atd.

 

Podle hodnocení WTO je Indonésie země se středně vysokými celními sazbami. Běžná celní sazba je 5 – 30 %. Vyšším clem jsou zatíženy pouze některé výrobky jako motorová vozidla (25 – 80 %) nebo

alkohol. Další snižování celních sazeb souvisí s Preferenčním celním režimem členských zemí AFTA, na základě kterého členské země včetně Indonésie snižují cla od r. 2003 až na maximální úroveň 5 %.

 

Běžnými dovozními dokumenty jsou: pro-forma faktura, doklad o původu zboží, doklad o pojištění, faktura, nákladní list, zvláštní certifikáty (např. Halal) a celní deklarace.

 

Podle hodnocení WTO je Indonésie třetím nejvíce protekcionistickým trhem na světě po Argentině a Rusku. Pro potenciální české exportéry mezi nejzásadnější obchodně-ekonomické překážky patří následující:

 

Restrikce v dovozu alkoholických nápojů – Indonésie uplatňuje na dovozy alkoholických nápojů relativně vysoké clo, jehož výše závisí na obsahu alkoholu v jednotlivých nápojích. Po připočtení dalších daní představuje celkové zatížení alkoholických nápojů až 230 %. Počet subjektů disponujících dovozní licencí na alkoholické nápoje, je velmi omezený. Proces dovozu alkoholických nápojů je netransparentní a v přímém rozporu s pravidly WTO – konkrétně s Články II a VIII GATT.

 

Restrikce dovozu mléčných výrobků – kromě v Indonésii tradičních Halal certifikací a požadavku na ostatní dovozní povolení platná i pro jiné druhy zboží, je při dovozu mléka a mléčných výrobků požadovaná rovněž certifikace země původu a příslušného výrobního podniku. Získání těchto certifikací je jak časově, tak finančně náročné, protože krom jiného vyžaduje návštěvu indonéského expertního

týmu v jednotlivých zemích a podnicích. Kromě poplatků za certifikaci jsou potencionální exportéři rovněž nuceni uhradit náklady na cestu a pobyt indonéských expertních týmů.

 

 

Restrikce dovozu textilu – Indonésie uplatňuje specifický režim pro dovozy výrobků textilního a oděvního průmyslu, kdy dovoz mohou realizovat pouze výrobci disponující patřičnou licencí, tzv.

„Producer – Importers“. Dovozní opatření se týkají 89 výrobků. Indonésie se zavázala bariéru dále jednostranně redukovat a požádala EK o identifikaci prioritních výrobků. EU požaduje vynětí následujících položek HS: 5408, 5512, 5602, 5903, 5911, 6005, 6006, 6203, 6204, 6306 a 6307.

 

Pneumatiky – mandatorní standardy a certifikace – Indonésie do dnešního dne nepřijala standardizační dohodu UN-ECE 1958. Dovozům pneumatik z EU brání místní standardy a certifikace, které jsou v rozporu s mezinárodně platnými standardy UN-ECE WP29.

 

Omezení dovozu cukru – Indonésie byla ještě před několika lety největším producentem cukru na světě, ovšem dnes se řadí k největším světových dovozcům. Momentální domácí roční produkce cukru je cca 2 mil. tun a roční dovoz cca 1 mil. tun. Tímto opatřením vláda zavádí státní monopol na dovoz cukru do země. Dovozy můžou realizovat pouze státní podniky zahraničního obchodu.

 

Registrace potravin, kosmetiky a léčiv určených k prodeji na místním trhu – lhůty pro obdržení registrace od národního úřadu (BPOM) jsou neúměrně dlouhé. Opatření lze jednoznačně označit jako ochranu místního trhu před „nežádoucími“ dovozy ze zahraničí.

 

Požadavek na použití speciálních forem balení při přepravě zboží – Indonésie zatím neuznala nejnovější celosvětovou normu pro použití palet IPPC (ISPM 15). Důvod je na indonéské straně velice prozaický – výrazné použití lidské síly při nakládce a vykládce.

 

Přijetí zákona o garanci HALAL produktů - zákon platný od 25.10.2014 stanovuje, že do roku 2019 musí být všechny produkty, s nimiž se bude v Indonésii obchodovat, označeny jako halal, jinak musí být procleny a označeny jako non-halal výrobky.

 

Značení potravin - Etiketa (štítek) na potravině má za cíl poskytnout spotřebiteli jasné a pravdivé informace o každém baleném výrobku. Obsahuje: zemi původu, bezpečnost potraviny, kvalitu, nutriční hodnotu a jiné důležité informace. Pro dovozce potravin, je nutné přiložit štítek k potravinám během vstupu na území Indonéské republiky.Štítky musí být napsány v indonéském jazyce a musí obsahovat:

 

  • Název produktu
  • Seznam použitých přísad a ingrediencí
  • Obsah či váhu
  • Jméno, název a adresu výrobce a dovozce
  • Označení, že se jedná o halal výrobek (pokud je to výrobek tohoto typu)
  • Datum a výrobní kód
  • Datum, měsíc a rok exspirace
  • Distribuční licenční číslo dané potraviny
  • Původ potraviny

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: