Inovační barometr ECB: Prorazme skleněný strop

23. 12. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

„Musíme být konkurenceschopní“ je věta, kterou se dušuje každý ekonom i politik. Je ale otázkou, co v 21. století konkurenceschopnost vlastně znamená. Jak se pozná, že je jedna země konkurenceschopnější než jiná?

Je Vietnam konkurenceschopnější než Švédsko? Na poslední otázku odpověď nenabídneme, nicméně jsme přesvědčeni, že primárním cílem českého businessu, politiky i občanského sektoru musí být konkurenceschopnost ve spíše švédském stylu než cenová konkurenceschopnost Vietnamu.

EU Office České spořitelny proto nabízí nástroj, který ukáže, jak si Česká republika v „konkurenceschopnosti inovovat“ stojí. Inovační barometr Erste Corporate Banking se skládá z devíti statistik, které determinují inovační potenciál, konkurenceschopnost a budoucí prosperitu země.

Důležitou součástí inovačního barometru je i dynamický rozměr – na základě jeho výsledků se dá posoudit, zda se inovační potenciál v dané zemi vyvíjel pozitivním způsobem nebo naopak převažovaly negativní aspekty.

Pro tyto účely byl index dopočítán zpětně až do roku 2010. Na výsledky se podívejte také v interaktivní aplikaci na webu Erste Corporate Banking.

Výsledky pro ČR

Vedeme si nejlépe ze všech zemí Visegrádské čtyřky a ze zemí bývalého sovětského bloku nás předstihlo pouze Slovinsko. Výsledky nejsou nikterak závratné – nadprůměrné hodnoty jsme získali pouze ve 4 ukazatelích, a to spíše těsně.

Více než 15 % našeho vývozu tvoří high-tech výrobky, což nás řadí na 8. místo v EU. V horní polovině žebříčku jsme se umístili také ve výdajích na výzkum a vývoj či v počtu publikací per capita.

Na 14. místě, tedy přesně v polovině žebříčku, jsme se umístili také v počtu absolventů technických směrů či v rozvinutosti internetové infrastruktury. Díky těmto výsledkům můžeme dojít ke klíčovým závěrům:

Nízká efektivita výzkumu abvývoje

V patentové aktivitě za průměrem EU velmi výrazně zaostáváme. Zatímco v ČR je přihlášeno přibližně 0,2 patentů na 1 000 obyvatel, průměrem Evropské unie je pětinásobek – čeští vědci i i rmy (nutno podotknout, že společně se svými souputníky z bývalého sovětského bloku) patentují málo.

Český výzkum a vývoj proto musí projít transformací, která bude nutit vysoké školy, výzkumné ústavy i firmy k větší aktivitě v rámci aplikovaného výzkumu.

Peněz v systému není nedostatek, ve výdajích na R&D jsme vůči zbytku EU nadprůměrní, je ale třeba zlepšit alokaci – musí se zlepšit spolupráce vědy a businessu, i rmy musí být motivovány k investicím do vědy a publikace svých vynálezů.

Více technického vzdělávání

Počet absolventů technických univerzit není nízký – ve srovnání se zeměmi OECD je naprosto průměrný, ale jen do momentu, než si uvědomíme strukturu české ekonomiky – v průmyslu v České republice je zaměstnáno o 15 procentních bodů větší část pracovní síly, než je zvykem v EU, tj. téměř 2x tolik.

Za posledních 15 let se v ČR zpětinásobil počet studentů, ovšem počet studentů technických oborů rostl pomaleji než ostatní obory, takže jsme byli svědky relativního poklesu technických oborů.

Málo rizikového kapitálu

V kontextu České republiky je rizikového kapitálu pomálu – podle údajů Evropské asociace venture kapitálu jde o méně než 3 miliony eur. V relativním vyjádření vůči HDP se jedná o pouhé tisíciny procenta.

Rizikové fondy netvoří podstatnou část HDP nikde v Evropě, ale například ve Finsku tvoří nikoliv tisíciny procenta, ale čtyři setiny – ve srovnání s Českou republikou vydávají na rizikové investice více než 20x více peněz.

Vytvořit vstřícné prostředí pro začínající podnikatele není drahé, a navíc nám v tom může pomoci nový finanční rámec EU 2014–2020. Měli bychom využít příležitosti a začít podporovat rizikové projekty.

Převzato z časopisu Komora

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek