Interaktivní exportní profil prioritních zemí: Mexiko

14. 4. 2014 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Kapitoly článku

Dokument je souhrnem základních informací pro orientaci českého exportéra v teritoriu. Naleznete zde odkazy na nástroje jako je třeba mapa oborových příležitostí, databáze zahraničních exportních příležitostí, odkazy na důležité informační zdroje a užitečné kontakty na kompetentní instituce v ČR i v zahraničí.

1. Základní informace o Mexiku

Spojené státy mexické patří mezi významné hráče nejen na americkém kontinentu, ale i celé světové ekonomiky. Jedná se o důležitý trh s více než 113 miliony obyvatel. S rozlohou 1,972 mil. km2 převyšuje rozlohu ČR cca 25x. Svého významu rovněž nabývá jako člen OECD a NAFTA, se svým severním sousedem – USA, sdílí přes 3 000 km společné hranice, která také tvoří hranici mezi „oběma Amerikami“, tedy severní a Latinskou. HDP Mexika dosáhlo 1 178 mld. USD (v běžných cenách), což řadí Mexiko jako 12. ekonomiku světa. Mexiko je naším nejvýznamnějším latinskoamerickým partnerem.

Růst mexické ekonomiky pro rok 2013 byl odhadován mezi 3,6–4 %. V průběhu roku 2013 došlo k úpravě odhadů ekonomického růstu, aktuálně se očekává růst pro rok 2013 v hodnotě 1,8 %. Mezi hlavní faktory, které negativně ovlivnily současný růst, patří nízká vnitřní poptávka, snížená poptávka hlavního obchodního partnera USA a úsporná opatření ve výdajích státního rozpočtu.

Významným faktorem, který má vliv na růst ekonomiky, je příliv přímých zahraničních investic, které jsou podpořeny dlouhodobě stabilní inflací a rostoucími úvěry. Mexiko si v roce 2012 polepšilo ve statistice Světové banky, která každoročně srovnává země, dle jejich kvality podnikatelského prostředí a umístilo se na 53. místě (v MX je s oblibou zdůrazňováno, že Brazílie se ve stejné statistice umístila na 127. místě.)

Kladně růst mexické ekonomiky, v horizontu 2 až 3 let, s největší pravděpodobností ovlivní především reformy vlády, které jsou součástí programu Pacto por México (energetika, telekomunikace, finanční sektor), flexibilita pracovně právních vztahů, otevření nových sektorů ekonomiky pro příliv přímých zahraničních investic (PZI), obnova růstu zahraniční poptávky, zejména americké, a vyšší objem domácí spotřeby.

Mexiko se dlouhodobě snaží diverzifikovat zahraniční obchod a zaměřit se na trhy ostatních zemí Latinské Ameriky a Asie. Patří mezi členy tzv. Pacifické Aliance (Chile, Kolumbie, Peru, Mexiko), která si klade za cíl podpořit volný pohyb zboží, investic a pracovních sil. Zároveň se členské státy dohodly na společné koordinaci obchodu s Asií. Dále deklarace navrhuje zřízení bezvízového styku mezi členy.

Podrobnější informace o ekonomickém vývoji v Mexiku jsou k dispozici na stránkách Mezinárodního měnového fondu a Světového ekonomického fóra

2. Vztah k České republice

2.1 Obchod zbožím

Celkový objem vzájemného obchodu v roce 2013 dosáhl 964 mil. USD při 481,9 mil USD vývozu a 482 mil. USD dovozu. V roce 2013 bylo saldo obchodní bilance téměř vyrovnané, výsledně dosáhlo záporné hodnoty -100 tis. USD. V roce 2012 se Mexiko stalo naším nejvýznamnějším obchodním partnerem v Latinské Americe po Brazílii.

V komoditní skladbě našich vývozů do Mexika lze v posledních letech zaznamenat nárůst podílu strojírenských výrobků. Hlavní vývozní položky ČR do Mexika v roce 2013: pístové motory, součásti kotoučových brzd a další díly k automobilům, kompresory, díly a příslušenství k telekomunikačním přístrojům a radarová/rádiová navigace, zdravotnický materiál z buničiny, pneumatiky pro osobní vozy, díly k čerpadlům, kompresorům, ventilátorům a klimatizačním zařízením.

Hlavní dovozní položky z Mexika v roce 2013: keramické kondenzátory, zařízení pro regulaci a příjem hlasu a obrazu, paměťové jednotky, hračky, přístroje a zařízení k měření tlaku, mikrofony/reproduktory, díly motorových vozidel, brýlové čočky.

Vývoj obchodu České republiky s Mexikem za posledních 5 let
  Vývoz Dovoz Obrat Saldo
tis. Kč poř. Index tis. Kč poř. Index tis. Kč poř. Index tis. Kč
2009 3 907 461 42. 101,8 3 667 025 41. 80,5 7 574 486 44. 90,3 240 436
2010 5 473 953 39. 140,1 5 461 242 37. 148,9 10 935 195 39. 144,4 12 711
2011 6 068 985 41. 110,9 7 207 270 35. 132,2 13 276 255 40. 121,5 -1 138 285
2012 9 002 360 34. 148,3 8 648 186 34. 120,0 17 650 546 36. 132,9 354 174
2013 9 429 382 34. 104,7 9 431 385 33. 109,1 18 860 767 34. 106,9 -2 003

Podrobnější informace o vývoji vzájemného obchodu je možné nalézt na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu a rovněž na stránkách Českého statistického úřadu.

2.2 Obchod službami

Zatím je minimální. Z české strany je třeba zmínit dvě společnosti, které se na mexickém trhu v oblasti dodávek služeb angažují: Jedna je dodavatelem specializovaných sofistikovaných služeb pro výrobu televizních programů, druhá působí jako dodavatel služeb pro rezervační a dispečerské systémy. Předmětem zájmu českých subjektů je možnost poskytovat finanční služby mexické malovýrobě, malým podnikům a zejména drobným samostatným výrobcům. Údaje z mexické strany o této položce nelze zatím získat, protože tato sféra zde není statisticky sledována.

2.3 Investice

Mexická statistika vykazuje od roku 1993 14 zahraničních investic, u nichž je investorem český subjekt. Nejvíce obchod (8), a zpracovatelský průmysl (3). Za poslední desetiletí (Globální dohoda mezi EU – Mexikem, platnost od 1. 10. 2000) PZI členských států EU v Mexiku dosáhly hodnoty 91,5 mld. USD, kde se ČR podílí výší 10,1 mil. USD. Celkové PZI v roce 2012 do Mexika dosáhly hodnoty 12,87 mld. USD.

Z pohledu českých investorů se jeví nejperspektivnějším odvětvím energetika, dále pak ekologie životního prostředí, těžební průmysl, gumárenský průmysl (pneumatiky), zpracování komunálních odpadů, doprava, kooperace ve výrobě dílů a částí automobilového průmyslu, dodávky zemědělských produktů, traktorů a příslušenství na obdělávání menších polností a dodávky speciálu.

Více informací o investicích je možné najít na stránkách České národní banky.

2.4 Jiné oblasti hospodářské spolupráce

Česká republika Spojeným státům mexickým rozvojovou pomoc, s výjimkou vládních stipendií, která jsou však udělována na reciproční bázi, neposkytuje. Humanitární pomoc byla naposledy poskytnuta ze strany ČR v roce 1999. V roce 2005 nabídla vláda ČR Mexiku v rámci humanitární pomoci oblastem postižených hurikány Stan a Wilma poskytnutí 5 mil. Kč.

2.5 Základní smluvní dokumenty v ekonomické oblasti

  • Smluvní rámec česko-mexických ekonomických vztahů určovala Dohoda o obchodu a ekonomické spolupráci podepsaná v Mexiku dne 26. listopadu 1999 (v platnosti od roku 2000). Po vstupu ČR do EU v roce 2004 byla po oboustranné dohodě zrušena a nahrazena Dohodou o volném obchodu mezi EU a Mexikem.
  • Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy mexickými o podpoře a vzájemné ochraně investic, v platnosti od roku 2004 (v současné době probíhá její renegociace).
  • Smlouva mezi Českou republikou a Spojenými státy mexickými o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, v platnosti od roku 2002.
  • Dohoda o školské a kulturní spolupráci, vstup v platnost 3. 6. 2002.
  • Dohoda mezi vládou ČR a Mexika o změně Dohody mezi vládou ČR a vládou Mexika o zrušení vízové povinnosti pro držitele cestovních pasů z 25. 11. 1999 (cílem bylo zajistit kompatibilitu s Nařízením Rady ES č. 539/2001.
  • Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele všech cestovních pasů z roku 1999, vstup v platnost 24. 1. 2000.
  • Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů, vstup v platnost 24. 1. 2000.
  • Základní dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Spojených států mexických, vstup v platnost 4. 1. 1996.
  • Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojených států mexických o letecké dopravě, vstup v platnost 22. 1. 1991.

2.6 Smíšený orgán

V květnu 2006 byla podepsána Dohoda mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem hospodářství Spojených států mexických o vytvoření Pracovní skupiny na vysoké úrovni pro posílení dvoustranné hospodářské spolupráce Jejím základním cílem je vytvářet příznivé předpoklady pro rozvoj vzájemně výhodných hospodářských vztahů. První zasedání komise se konalo v Praze v červnu 2006, druhé zasedání v Mexiku v říjnu 2009 a třetí v Praze v červnu 2011.

Máte-li zájem o více informací, resp. zúčastnit se zasedání pracovních orgánů Smíšené komise, prosíme o projevení zájmu na e-mail jenickovam@mpo.cz.

3. SWOT analýza z pohledu ČR

Silné stránky

  • dlouholetá tradice vzájemného obchodu
  • Mexiko v poslední době považuje ČR za zvláště dobrého a solventního obchodního partnera
  • vstup ČR do EU zvýšil důvěryhodnost ČR jako partnera pro obchodní a hospodářskou spolupráci
  • ČR je vnímána jako partner se stabilním ekonomickým prostředím a přístupem na trh EU

Slabé stránky

  • nepružnost českých firem při uspokojování zvýšené poptávky mexického trhu
  • nepřipravenost českých firem oslovit mexický trh nabídkami ve španělském jazyce
  • omezená možnost rozvíjet obchodní aktivity bez fyzické přítomnosti na mexickém trhu, která je spojená s vysokými náklady
  • nedostatečné obchodně ekonomické zastoupení ČR v Mexiku (jeden pracovník kanceláře CzechTrade a jeden pracovník MZV pověřený ekonomickou agendou)
  • oboustranně nedostatečné využívání veletrhů a výstav, organizování podnikatelských misí

Příležitosti

  • potenciál mexického trhu s více než 100 miliony spotřebitelů
  • stabilizované podmínky tržního hospodářství v Mexiku, značná liberalizace dovozu, nízká míra inflace a trvale regulovaný kurz mexického pesa vůči USD, EUR a dalším volným měnám
  • snaha mexické vlády posílit obchodní vazby Mexika se zeměmi EU
  • zapojení Mexika do globálních a regionálních ekonomických struktur
  • probíhající reformy, které by měly odstranit dosud platná omezení zahraničních investic v určitých sektorech (energetika, telekomunikace), během roku 2014 budou vydány prováděcí normy ke schváleným reformám, což by mělo situaci ještě více vyjasnit

Hrozby

  • zesilující hospodářská expanze Číny a výsadní postavení ekonomiky USA v této oblasti
  • lokálně přetrvávající zhoršená bezpečnostní situace
  • korupce a nízká rozhodovací transparentnost soudů na všech stupních
  • legislativně nezajištěný vstup a podíl soukromého sektoru v největších státních podnicích
  • nízká průhlednost vypisovaných veřejných výběrových řízení

4. Mapa oborových příležitostí

Jedná se o nástroj, aktualizovaný denně na stránkách Businessinfo.cz, který pomáhá vyhodnotit exportní potenciál z pohledu identifikovaných exportních příležitostí existujících ve vybrané zemi pro určitý průmyslový obor.

Z hlediska perspektivních příležitostí pro české vývozce se nejnadějněji jeví tato odvětví:

  • životní prostředí
  • elektrotechnický průmysl a energetika (ta ovšem až po vyřešení základního problému – odstranění ústavních překážek, které brání soukromým investicím do znárodněného sektoru)
  • zdravotnictví
  • dopravní prostředky
  • IT
  • důlní technika
  • strojírenství

5. Aktuální exportní příležitosti

Agentura CzechTrade zpracovává on-line databázi aktuálních zahraničních poptávek, jejichž zdrojem jsou zastupitelské úřady ČR v zahraničí, zahraniční zastoupení MPO, přímé požadavky zahraničních firem a další zdroje. Kompletní seznam exportních příležitostí je možné nalézt na BusinessInfo.cz.

V poslední době byly poptávané položky: hydraulické lisy, bižuterní polotovary, ražba mincí, textilní polotovary, moravská vína, audiovizuální produkce, brzdové systémy, sklíčidla, zalesňovací programy, organické nápoje a organická kosmetika, dřevní hmota, převodovky, ověsy na lustry, elektrické stanice vysokého napětí – nabídka aliance, porézní beton, stroj z produkce uno-flock, odlitky z hliníku, vybité autobaterie, el. nabíječky, sklo a skleněné figurky, pádla a vesla, ochranné pracovní prostředky.

6. Veřejné zakázky

Režim zadávání veřejných zakázek je založen na veřejných soutěžích či tendrech. Systém podávání informací o licitacích či tendrech v Mexiku – a to na všech úrovních, tj. jak federální, tak i regionální či municipální – je velmi nepružný a neoperativní (všeobecně panuje názor, že je spíše předmětem korupčních praktik). Vyhlašování tendrů je sdělováno se zpožděním korespondenční cestou, přičemž termíny uzávěrek bývají ve většině případů pouze několikadenní od data vyhlášení. Navíc sdělení o datu vyhlášení téměř vždy neobsahují informaci o veškerých podmínkách, kterou je nutno získat za úplatu a zapsání firmy na finanční úrovni obvyklé, dle rozsahu licitace či tendru. Zároveň je nutno dodat, že tendrové podmínky se všeobecně vyznačují značnou komplikovaností při současném požadavku na předběžné skládání relativně vysokých účastnických či garančních poplatků. I zde doporučujeme zastoupení vhodného místního subjektu, jak na vyplnění přihlášky do mezinárodní soutěže, tak i pro podání a prezentaci firmy při otevření obálek.

V oficiálním věstníku mexické vlády DiarioOficial de la Federación, který vychází denně, jsou publikovány podmínky vládních veřejných soutěží na dodávky nejrůznějších výrobků a služeb.

Vládní zakázky jednotlivých států a municipalit jsou podle ústavy autonomní. Každý mexický stát si pro ně stanoví vlastní pravidla, v nichž jsou většinou zakotveny i preference pro místní firmy (např. cenové rozpětí).

Veškeré tendry vládních agentur a státních společností jsou dostupné na internetu: www.compranet.gob.mx.

7. Financování a pojišťování vývozu

Státem podpořené financování a pojišťování vývozu je realizováno prostřednictvím České exportní banka a.s. a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Pojišťovací i úvěrový rámec je dostatečný pro realizaci podnikatelských záměrů českých firem v Mexiku.

Mexiko je zařazeno na třetí stupeň (z celkových sedmi) teritoriálního rizika dle agentury EGAP na základě konsenzu OECD.

V případě zájmu o bližší informace obecného charakteru týkajícího se státem podpořeného financování a pojišťování prostřednictvím ČEB a EGAP, kontaktujte Zelenou linku pro export, tel: 800 133 331, fax: 224 062 242, export@mpo.cz.

V případě zájmu o financování či pojišťování konkrétního obchodního případu, obraťte se na Českou exportní banku a/nebo EGAP.

8. Poskytované služby v oblasti podpory exportu a investic

Máte-li zájem o některou z asistenčních, informačních, presentačních, poradenských a finančních služeb, jak je definuje katalog služeb státu v oblasti podpory exportu a investic, kontaktujte regionální kontaktní místa CzechTrade.

Katalog služeb státu v oblasti podpory exportu a investic je k dispozici na adrese Export v kostce.

9. Pomoc při řešení problémů s podnikáním

Máte-li jakékoli problémy se vstupem a podnikáním na mexickém trhu, máte možnost signalizovat tyto problémy pracovníkovi MPO – Ing. Martina Jeníčková, e-mail: jenickovam@mpo.cz, tel.: +420 224 852 049. V kontaktu s pracovníkem MPO uveďte přesnou povahu problému, datum a místo kde vzniká, případně další údaje o obchodním případu, kterého se problém týká a Vaši identifikaci.

Problémy s přístupem na mexický trh můžete signalizovat také přímo Evropské komisi prostřednictvím webových stránek. V rámci databáze přístupu na trh („Market Access Database“) se můžete obeznámit s konkrétní výší cel uplatňovaných na dovozy do Mexika, případně s dalšími překážkami přístupu na trh, jak je signalizují vývozci z členských států Evropské unie.

Pokud budete potřebovat součinnost s využitím databáze přístupu na trh, je možno využít příručku pro uživatele v českém jazyce.

10. Kam se obrátit se svými názory a požadavky

Potřebujete-li jakékoliv informace týkající se podnikatelských aktivit souvisejících s Mexikem, vstupem na jeho trh, překonávání překážek na hranici nebo obchodních příležitostí, je vhodným zdrojem BusinessInfo. K dispozici máte též bezplatnou zelenou linku pro export na telefonním čísle 800 133 331, export@mpo.cz. Dále internetové stránky agentur CzechTrade v Mexiku.

Jakýkoli námět můžete signalizovat pracovníkovi MPO – Ing. Martina Jeníčková, e-mail: jenickovam@mpo.cz, tel.: +420 224 852 049, vedoucímu zahraničního zastoupení MPO v Mexico City, miroslav.mandak@czechtrade.cz nebo vedoucímu ekonomického úseku velvyslanectví ČR v Mexiku commerce_mexico@mzv.cz.

11. Vztah k Evropské unii

První dohoda o ekonomickém partnerství v latinskoamerickém regionu byla podepsána v roce 1997. Tato „Dohoda o hospodářském partnerství a politické spolupráci“ vstoupila v platnost v roce 2000 a ustanovila zónu volného obchodu FTA mezi Mexikem a EU.

Dohoda o volném obchodu má široký záběr a pokrývá obchod se zbožím, služby a má konkrétní kapitoly týkající se přístupu na trh s vládními zakázkami, obchodní soutěž, práva duševního vlastnictví a investice. Nad dohodou dohlíží Společný výbor a zvláštní výbory, které se scházejí každý rok. Nejvyšší vládní úroveň je zastoupena Společnou radou, která má setkání jednou za dva roky. Blízkost EU-mexických obchodních vztahů se odráží i na multilaterální úrovni, kde spolu obě strany spolupracují například při uzavření jednacího kola z Dohá při WTO. V současné době se uvažuje o komplexní modernizaci dohody o volném obchodu, proces je zatím v přípravném stadiu.

Mexiko je pro EU důležitým obchodním partnerem. Obchod se zbožím mezi EU a Mexikem dosáhl v roce 2013 objemu 44,93 mld. EUR. Ve srovnání s rokem 2000 se jedná o zvýšení o více než polovinu. EU je pak pro Mexiko druhým největším odbytištěm mexického zboží. V roce 2013 činil export EU do Mexika 27,41 mld. EUR a dovozy dosáhly hodnoty 17,52 mld. EUR. Vzrostl také význam EU jako investora.

12. Akční plán – zajímavé akce týkající se Mexika

Akční plán je pravidelně aktualizován na stránkách Businessinfo.cz a obsahuje přehled nejvýznamnějších proexportních akcí zaměřených na Mexiko. Tento plán obsahuje kromě akcí organizovaných institucemi státní správy také aktivity připravované podnikatelskou sférou (Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy, oborové svazy a asociace, vývozní aliance atd.).

Plán projednal tým expertů pro Mexiko, který je složen ze zástupců státní správy a podnikatelské sféry.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek